Frank Bold: Jednání o dohodě o Turówu musí pokračovat, její podmínky nestačí Aktualizováno

Podle organizace má pak Polsko na základě evropského práva stále povinnost těžit jen způsobem, který nepovede k poklesu hladin podzemních vod na české straně, ačkoliv to podle Frank Bold v dohodě není zakotveno, a česká strana musí požadovat po Polsku zamezení vzniku dalších škod.

Licence | GNU Free Documentation License (Svobodná licence GNU pro dokumenty)

Foto | Anna Uciechowska / Wikimedia Commons

Právnička Frank Bold Petra Urbanová uvedla, že čeští experti i politici vědí, že data o proudění podzemní vody, z nichž dohoda vychází, jsou zastaralá, ale na prosazení změn rezignovali. "Není ale na nich, aby rozhodovali, jaká míra poškození českého území a místních obyvatel je podle nich přijatelná výměnou za kompenzace. To stanovuje zákon a odpovědí je - žádná. Takový postup zkrátka není legální," řekla.

Podle organizace má pak Polsko na základě evropského práva stále povinnost těžit jen způsobem, který nepovede k poklesu hladin podzemních vod na české straně, ačkoliv to podle Frank Bold v dohodě není zakotveno, a česká strana musí požadovat po Polsku zamezení vzniku dalších škod.

"Státy tak musejí společné vyjednávání o dopadech těžby na české území bezodkladně obnovit a chybějící povinnosti do dohody zakotvit. Pokud se ČR nepodaří na Polsku zamezení škod vynutit, je povinna se obrátit na Evropskou komisi a iniciovat přeshraniční řízení podle směrnice o odpovědnosti za škody na životním prostředí,” uvedla právnička Laura Otýpková.

Členové české vlády podle Frank Bold také mohou za uzavření dohody nést právní odpovědnost, včetně roviny soukromoprávní, kdy by mohli mít povinnost nahradit škody vzniklé na majetku státu.

Podle libereckého hejtmana Martina Půty (Starostové pro Liberecký kraj), který se od začátku na jednáních s Polskem podílel, nejsou další jednání s Polskem vyloučena. "Smlouva nevylučuje možnost České republiky se na Polsko obrátit, pokud dopady na životní prostředí budou větší než se předpokládalo, což nejspíš prokážou nové vrty, které mají měřit podzemní vodu, a mělo by to prokázat i měření hlučnosti a prašnosti. Měření doteď neprobíhala, takže pokud někdo tvrdí, že dochází ke škodám, tak to nemá žádný podklad," řekl ČTK liberecký hejtman. Právě výsledky měření potřebují podle něj vlastníci pozemků nebo nemovitostí, aby mohli žalovat těžební společnost PGE a žádat náhradu škody.

Na základě smlouvy Polsko poslalo Česku 45 milionů eur (1,095 miliardy korun) jako kompenzaci za vliv těžební činnosti. Česko v návaznosti na to stáhlo žalobu u Soudního dvora EU.

Polsko podle dohody nerozšíří rozsah těžby v Turówě k českým hranicím a těžební jáma nebude prohloubena více než 30 metrů pod úroveň moře, pokud nebude dokončena podzemní bariéra, která má bránit odtoku podzemních vod z českého pohraničí, a prokázána její funkčnost, postaven zemní val a nebudou splněny požadavky na monitoring a zřízeny monitorovací vrty.

Polsko také musí Česko informovat o probíhajících řízeních i jejich změnách v souvislosti s těžbou. Od dohody lze odstoupit oznámením druhé straně nejdříve po pěti letech, k odstoupení dojde půl roku po oznámení.

Polský důl Turów zásobuje uhlím nedalekou elektrárnu, která je podle polské strany nezbytná pro zajištění energetické bezpečnosti země. Příhraniční oblasti v Libereckém kraji si vedle úbytku spodní vody stěžují také na hluk či znečištění prachem.