https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/genda-kdysi-nas-chranil-pes-pred-vlky-dnes-musime-vlky-hlidat-my
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Genda: Kdysi nás chránil pes před vlky, dnes musíme vlky hlídat my

28.2.2002 15:58 | BRNO (EkoList)
Člověk odedávna využíval zdomácnělých psovitých šelem k hlídání sebe a svých obydlí. Dnes se situace obrací. Je totiž zapotřebí hlídat vlka - jednu z celosvětově nejvíce ohrožených psovitých šelem - před myslivci i pytláky a umožnit mu návrat do jeho teritorií v Beskydech. Alespoň to tvrdí Igor Genda z Hnutí DUHA, který pracuje na programu záchrany velkých predátorů.
 

EkoList: Kdy a proč jste začal pracovat na projektu záchrany velkých predátorů?

Igor Genda: V roce 1998, kdy jsem začal pracovat v Hnutí DUHA, probíhala příprava projektu. Bylo to téma, které mě vždy zajímalo a tak jsem se jím začal zabývat. Přiznám se však, že do té doby jsem se více než o skutečné vlky a medvědy zajímal o mytologii s nimi spojenou a jejich význam pro přírodní národy.

EkoList: Proč je podle vás záchrana vlků a dalších velkých predátorů tak důležitá?

Vlk a rys jsou v našich podmínkách přirozenými vrcholovými predátory. Člověk je ale o jejich postavení na vrcholku potravního řetězce připravil, aniž by je byl schopen plnohodnotně nahradit. Není náhoda, že mezi největší problémy našich lesů patří přemnožení srnci a jeleni, kteří ničí přirozené zmlazení a navíc postupně degenerují, protože myslivci nedokážou (a mnohdy ani nechtějí) rozpoznat slabé a nemocné kusy. Návrat velkých predátorů je jedním z mála způsobů, jak může člověk bez práce a bez rizika napomoci obnovení přírodní rovnováhy.

EkoList: Kdy a jak vznikla myšlenka založit vlčí hlídky?

Vznikla v roce 1998, když se ukázalo, že státní správa není schopna prakticky zabezpečit ochranu šelem a pomoc nevládních organizací a jejich dobrovolníků je tedy nezbytná. Nápad s vlčími hlídkami pochází od Juraje Lukáče, náčelníka slovenského Lesoochranářského seskupení VLK a Leo Košťála z Beskydčanu. Během tří sezón, po které vlčí hlídky probíhají, jsme jejich podobu průběžně upravovali v závislosti na svých zkušenostech.

Masitá návnada (újeď) a mrtvý pesEkoList: Co všechno je součástí programu?

Účastníci procházejí teritoria šelem a pátrají po stopách jejich přítomnosti a známkách nelegálního lovu. Samozřejmě, ne každému se poštěstí spatřit vlka a získat přímé důkazy o lovu šelem je rovněž obtížné. Prakticky se jedná o hledání stop a pořizování jejich sádrových odlitků, občas se podaří nalézt trus nebo zbytky kořisti predátorů. Důležitá je dokumentace masitých návnad na šelmy - tzv. újedí.

EkoList: Jak reagujete, když objevíte masitou návnadu na šelmy - újeď?

Nejdříve je třeba zjistit, jaká zvířata újeď navštívila. Pak se újeď vyfotografuje a pokusíme se zjistit stáří a druh návnady. Pokud poblíž objevíme stopy velkých predátorů, nebo je újeď jednoznačně určena pro ně, snažíme se ji neutralizovat, to se dělá například pomocí vlasů, nehtů nebo moči, což velké šelmy spolehlivě odradí.

EkoList: Pohybují se vlčí hlídky v terénu po celý rok?

Ne, nejdůležitější z hlediska ochrany šelem je zimní období, a to hned z několika důvodů: dají se najít stopy a je mnohem reálnější hrozba ilegálního lovu - zimní kožich šelem je totiž narozdíl od letního cenná trofej, navíc zrovna probíhá lovecká sezóna a šelmy se stahují za potravou do údolí, kde jsou dostupnější pro lovce.

EkoList: Jaký je o členství ve vlčích hlídkách zájem? Jaký typ lidí se tam hlásí?

Zájem je dostatečný, daří se nám mít po celé zimní období alespoň o víkendech v terénu 6 - 8 lidí. Letos se snažíme zapojit zejména lidi ze severní Moravy. Typy lidí jsou samozřejmě různé, převládají studenti a mladí lidé, vyznávající alternativní životní styl. Bydlí spíše ve městech a z větší části bývají zapojení do činnosti nějaké ekologické nebo jiné nevládní organizace.

EkoList: Vyžaduje členství v hlídkách nějaké teoretické znalosti?

To v zásadě nevyžaduje, nutná je především schopnost orientace v mapě a také dobrá fyzická kondice. Co se týče odborných vědomostí, novým účastníkům poskytujeme vždy instruktáž.

EkoList: Jak probíhá běžný den takové vlčí hlídky? Jakým způsobem se pohybuje v terénu?

Začínáme brzy, hned po rozednění vyrážíme do terénu. Pracovníci Beskydčanu nás vyvezou automobilem do vyšších horských oblastí. Účastníci utvoří 2 - 3členné skupinky a procházejí na běžkách či sněžnicích stanovenou trasu. Ta vede převážně po turistických značkách a lesních cestách. Narazí-li na stopy, vydají se po nich. Fotografují, odlévají stopy, sbírají trus. Za soumraku scházejí do údolí, odkud se autobusem nebo autem dostanou na základnu Beskydčanu - Centrum ochrany přírody v Ostravici.

EkoList: Mohou být členové hlídky nějakým způsobem ohroženi velkými predátory?

Zatím se to nestalo a v případě vlka a rysa to ani není možné. Ti člověka zásadně nenapadají. Medvědi zas v zimě většinou spí, a tak je pravděpodobnost setkání s nimi velmi nízká. Určité riziko však existuje, a to v situaci, kdy dojde k nenadálému setkání s medvědem a ten v šoku zareaguje agresivně. Mnohem více bych se asi obával toho, že mne omylem postřelí zbrklý myslivec.

EkoList: Jak se na hlídky dívají místní obyvatelé? Dochází mezi nimi a hlídkami ke konfliktům?

Postoj místních obyvatel mne vcelku zklamal. O účast na vlčích hlídkách nemají zájem, přestože v poslední době se jejich postoj k přítomnosti šelem výrazně zlepšil. Při setkání našich hlídek s myslivci v terénu dochází občas ke slovním střetům, výraznější konflikt však zatím nenastal.

EkoList: Jaká je účinnost vlčích hlídek? Máte nějaké pozitivní výsledky?

Za hmatatelný výsledek můžeme považovat nepřímé důkazy lovu vlků - nálezy mrtvých psů na újedištích. Pes je pro vlka ta nejlepší návnada - nehrozí totiž, že návnadu zkonzumují lišky. Ty se vyššího predátora netknou, přestože je po smrti. Přitom se alespoň v jednom případě nejednalo o pytlačící psy - podle stop byl pes přivezen na místo v autě, přivázán ke stromu a tam zastřelen. Výstupem naší aktivity jsou i souhrnné výsledky monitoringu, které vznikají na základě zápisů pořízených přímo v terénu. Myslím si, že tyto konkrétní výsledky tvoří jen malou část efektu celé aktivity - tím je přítomnost lidí v terénu, která působí preventivně na potenciální pytláky. Hlavním výsledkem celého projektu je pak fakt, že se o velkých šelmách začalo více diskutovat v médiích i mezi lidmi a že se podařilo už téměř zcela vymýtit strach z predátorů způsobený neznalostí.

EkoList: Pokud se některý čtenář rozhodne hlídat vlky, co pro to může udělat?

Může nás kontaktovat na telefonním čísle (05) 4521 4431 a nebo na emailu igor.genda@hnutiduha.cz.

Foto: Igor Genda/Hnutí DUHA

Radana Císařová
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

reklama


Blíž přírodě

Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist