https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/globalni-oteplovani-podle-vedcu-ztezuje-preziti-lachtanu-antarktickych?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Globální oteplování podle vědců ztěžuje přežití lachtanů antarktických

12.12.2021 01:21 (ČTK)
Globální oteplování ztěžuje přežití lachtanů antarktických. K tomuto závěru došli biologové z barcelonské univerzity ve studii, kterou vydal časopis Scientific Reports. Podle vědců samice lachtanů mají čím dál větší potíže krmit svá mláďata kvůli úbytku krillu v oceánu. O studii informovala agentura EFE.
reklama

 

Oteplování vod oceánu vede podle vědců k úbytku stavu krillu, malých mořských korýšů, kteří patří k hlavním zdrojům potravy lachtanů a dalších živočichů. "Méně krillu ve vodách, který lze snadněji ulovit než ryby, se negativně dotýká samic, které nemohou vynaložit tolik energie na lov, když mají mláďata na souši," uvedl jeden z autorů výzkumu Luis Cardona. Tím se oslabuje výživa matky a mláďat.

Biologové poukázali na to, že krill migruje do chladnějších a hlubších vod. Tam ho v zimním období následují lachtaní samci, kteří se oddělují od hnízdišť. Samci jsou výrazně mohutnější než samičky, což jim ulehčuje lov v hlubších a chladnějších vodách. Naopak samice zůstávají s mláďaty v teplejších oblastech, kde je této potravy méně.

Podle biologů se snižují stavy tučňáků, kteří jsou potravou pro tuleně leopardí. Ti tak častěji loví mláďata lachtanů, což představuje další nepříznivý faktor pro reprodukci tohoto druhu zvířat.

Vědci z Barcelony využili ve výzkumu, který vedli od roku 2019, satelitní sledování a na lachtany umístili sledovací zařízení, která jim poskytla data o jejich chování i v zimních měsících, kdy je kvůli meteorologickým podmínkám obtížnější tato zvířata pozorovat.

Velké kolonie lachtanů antarktických se nacházejí v oblasti neobydleného ostrova Jižní Georgie a u Jižních Sandwichových ostrovů. Aby zlepšily podmínky pro přežití sebe a mláďat, měly by se samice podle vědců přesunout víc na jih. "To je ale velmi komplikovaný a pomalý proces, protože samice obvykle rodí v místech, kde se samy narodily," upozornil Cardona.

Lachtan antarktický byl v 18. a 19. století hojně lovený pro svou kožešinu a na začátku 20. století byl na pokraji vyhynutí. Menší zájem průmyslu o kožešiny z lachtana a později ochranná opatření některých států vedly k výraznému zvýšení populace tohoto živočicha, která dnes čítá několik milionů jedinců. Pokles stavů je znovu patrný od roku 2003.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (32)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VM

Vladimir Mertan

12.12.2021 08:21
Napadlo ma, ak bol ten tuleň na začiatku 20 storočia na pokraji vyhynutia a teraz ich je niekoľko miliónov, nemôže sa jednať o prirodzený pokles a tú potravu si proste vyhubil sám? Samotné stavy krillu zase ovplyvňujú aj rastúce počty velrýb, ktoré tiež prestal človek loviť. Možno sa mýlim, ale snáď aj človek nejaké tie ryby chytá aj v okolí Antarktídy, čítal som že napríklad lov hlbinými sieťami má veľmi devastačný účinok na morské dno.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2021 08:54 Reaguje na Vladimir Mertan
Jj, kromě drancování moří člověkěm je to též přítomnost kosatek v polární oblasti, kterým se oteplováním otevírá cesta k nevídaným zdrojům potravy. Některých druhů žraloků jsou jednotky procent nedávných stavů, a to jen kvůli uřezání ploutví do asijských kuchyní... Prostě ten antropocén proniká i do oceánů, a člověk jakožto nejrafinovanější a nenasytný predátor si bere svůj lví podíl. Také ochrana predátorů nahrává ubývání tučňáků a lachtanů. Pokud se sečtou oba vlivy, můžeme během pár desetiletí se dočkat zcela jiného obrazu ekosystému.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

12.12.2021 09:10 Reaguje na Karel Zvářal
Není bráno vědci, aktivisty v potaz.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2021 09:22 Reaguje na smějící se bestie
Když vidím v dokumentech složení těch "vědeckých" týmů, z nichž polovina jsou protekční holčiny s mokrým diplomem, tak si o závěrech nedělám iluze. Jak se říká lidově: takových do rána...
Odpovědět
JM

Josef Mozek

13.12.2021 12:33 Reaguje na Karel Zvářal
Sakra, kdo si toho konečně všimne a nominuje p. Zvářala na post hlavního zoologa, biologa, ichtyologa, entomologa, geologa, ornitologa, herpetologa, ufologa, oceánologa, dendrologa pro celou EU nebo ještě lépe pro celý svět. Omlouvám, se, neboť jsem na určitě na nějakou kvalifikaci zapomněl.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2021 09:16 Reaguje na Karel Zvářal
Člověk se chová jak dobytek a ničí si vlastní životní prostředí, na kterém je existenčně závislý.
A řešení: natvrdo zakázat velkolov lov ryb a vůbec se do moří nemontovat. Příroda si to srovná sama.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.12.2021 09:20 Reaguje na Pavel Hanzl
To je dnes tak mocná hospodářská síla na průmyslovém základě, že tam žádat nějaké střízlivé uvažování je v rovině sci-fi. Úspěchem už je, že se podařilo tažné háčky s návnadou nechávat jen v noci, a to kvůli silnému úbytku albatrosů a jiných ptáků, kteří takto blbě končí díky lidské nenasytnosti a stupiditě.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2021 10:59 Reaguje na Karel Zvářal
Jenže co s tím? Asi se člověk skutečně otráví vlastním idiotismem, v historii se probudil vždycky až bylo vyloženě zle. Jenže v současnosti to už nepůjde, nastává bod zlomu a pak už to jde dole vodou bez možnosti návratu.
Odpovědět
DV

DV

12.12.2021 12:52 Reaguje na Pavel Hanzl
Jasně, píšete o rabách, ale jste pro, aby byly loveny velryby, protože to kromě vzornéhop OZE Norska Nikdo nedělá, že?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

12.12.2021 10:42
Je zajímavé, že pseudovědátoři se zaměří na jediný druh a nestudují biotop jako celek. Řeší lachtany, ale že by třeba zkoumali i lední medvědy, kteří oteplováním taky trpí, to je nenapadne. Na druhé straně díky oteplování mají kosatky širší pole působnosti a tak se můžeme v brzké době dočkat raketového růstu jejich populace.
Odpovědět
Pe

Petr

12.12.2021 10:53 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Že něco nevíte neznamená, že to neexistuje.
Dejte si do vyhledávače třeba výzkum ledních medvědů a studujte.
Např: https://www.seznamzpravy.cz/clanek/studie-lednim-medvedum-hrozi-do-konce-stoleti-vyhynuti-zalezi-na-nas-113263
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2021 11:05 Reaguje na Petr
Pokud ty úspěchy ve snižování emisí CO2 budou tak závratné jak doposud (což může být ještě horší), žádného konce století se žádný lední medvěd nedožije ani omylem.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

12.12.2021 16:30 Reaguje na Petr
Ve skutečnosti populace ledních medvědů stále roste z 5 000 v roce 1950 na současných 35 000. Petrův Zdar
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.12.2021 17:09 Reaguje na Petr
Pokud se chcete něco dozvědět o ledních medvědech, navštivte Polar Bears Specialist Group.

https://polarbearsinternational.org/polar-bears-changing-arctic/polar-bear-facts/status/

A nebo na WWF:

https://arcticwwf.org/species/polar-bear/population/

Počty ledních medvědů se neodhadují na 35 t. jak tu píše JK, ale na 26 t.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

12.12.2021 11:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nevím, kdo je pseudovědátor, ale vím, že normální věda se zabývá úplně vším a komplexnost ekosystému i klimatu se velmi intenzívně zkoumá.
To, že vy o tom nic nevíte, skutečně není nic divného.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.12.2021 11:23 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jen mě tak napadá - jak se ti ,,pseudovědátoři,, mohli při výzkumu na Antarktidě pustit do zkoumání ledních medvědů, když jaksi medvědi v Antarktidě nežijí? :D :D :D
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

12.12.2021 22:23 Reaguje na Petr Eliáš
Jo, tohle mne také hned napadlo, když jsem si přečetla ne moc duchaplný příspěvek Zbyňka Šeděnky pod článkem o ubývání lachtanů v oblasti Antarktidy.
Odpovědět
GP

Galipoli Petr

13.12.2021 09:34 Reaguje na Petr Eliáš
No vidíte... je pozdě, už tam vyhynuli ... :-). (Disclaimer: toto je ironie)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.12.2021 09:49 Reaguje na Galipoli Petr
Nemyslím si. Pseudovědátoři je odvozili na sever, aby si ušetřili práci s výzkumem. :-)
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.12.2021 11:13
Pokud by se někdo zajímal i o něco jiného, než místní věštění, tak zde je odkaz na studii z článku:

https://www.nature.com/articles/s41598-021-01700-w
Odpovědět
kk

karel krasensky

12.12.2021 12:52
Studii barcelonských vědcu mohu plně potvrdit.V minulém životě jsem totiž byl lachtan a krillu i ryb bylo dostatek.
Odpovědět
kk

karel krasensky

12.12.2021 12:52
Studii barcelonských vědcu mohu plně potvrdit.V minulém životě jsem totiž byl lachtan a krillu i ryb bylo dostatek.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

12.12.2021 16:32
Pořád je to o jednom a tom samém. Lidí přibývá a zdrojů ubývá. Toto ale
není vůle vůbec správně pojmenovat. Pamatuji doby, kdy se úhořím monté
krmily prasata a hnojily pole a dnes ho není dost ani na obnovu populace
úhořů v evropských řekách. Podobné to je s kdysi "nevyčerpatelným" krilem,
který se používá dodnes jako krmivo na rybích farmách a nikdo to není
schopen zastavit. Přitom nesmyslné předpisy EU nařizují hodit zpět do
moře hájené velikosti a druhy ryb. Nikdo ale už nemluví o tom, že jsou
většinou už mrtvé po umačkání ve vacích sítí. Najít ale takovou rybu
kontroloři v úlovku, tak přijde rybář o licenci a hrozí mu kriminál.
A bude to stále horší i díky rozvoji techniky. Kamarád pracoval
na konzervárenské rybářské lodi a bývali na jihu tak dlouho, dokud
nebyly sklady a mražáky plné. Hejna ryb jim hledal satelit, sonary a
jiná technika. Hlídala je vojenská fregata domovské země, aby byli
v bezpečí. Je to mašinerie na národní úrovni a tak nevěřím na to, že
by od toho jen tak ty státy s máslem na hlavě ustoupily.
Odpovědět
Pe

Petr

12.12.2021 17:00 Reaguje na Břetislav Machaček
Nejen státy, ale ani jednotlivci. Jak jste ukázal na příkladu, vždy se najde někdo, kdo potřebuje peníze a je ochotný dělat cokoliv.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2021 08:42 Reaguje na Petr
Nevím, kterého jednotlivce máte na mysli, ale ti rybáři za to nemohou, co jim uvízne hájeného v síti a z obavy o své
živobytí to bez užitku vyhodí do moře. No a ta země původu
lodě je členem EU a vojenská fregata plula pod vlajkou NATO.
Takže, co si o tom mám myslet?
Odpovědět
Pe

Petr

13.12.2021 11:39 Reaguje na Břetislav Machaček
Proč vám mašinerie drancování moře přijde špatná, ale když je tím, kdo ty ryby loví, váš známý, tak je to něco jiného? On za to nemůže, on jen dělá svoji práci? Protože potřebuje peníze, tak je to v pořádku?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2021 15:10 Reaguje na Petr
Každý nemůže vysedávat pouze u PC a to by jste
musel obviňovat horníky z těžby uhlí a jiných
hornin, energetiky a hutníky z práce při které
vzniká CO2 a jiné zplodiny a každého, kdo si
užívá energie a všemožných produktů lidské
práce. On prostě pracoval jako zaměstnanec, aby
tu splatil hypotéku a uživil rodinu. Vy asi nic
neděláte, tak nic nezkazíte a nic nezničíte,
ale každý, co něco dělá, se nějak podepisuje
na stavu této planety už jenom tím, že existuje.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.12.2021 17:12 Reaguje na Břetislav Machaček
Přesně tak, málokdo tuší, jak obrovsky silná tato lobby je, vždyť oni si platí dokonce i nevládní organizace, které by je měly kontrolovat
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.12.2021 08:44 Reaguje na Jakub Graňák
To nevím, ale když to víte a píšete.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.12.2021 10:10 Reaguje na Břetislav Machaček
To jsem vyzvěděl v jednom náramně zajímavém dokumentu s názvem Seaspiracy, velmi poučné, avšak netuším, zda je volně dostupný
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

13.12.2021 10:41 Reaguje na Jakub Graňák
Online:

https://www.documentarymania.com/player.php?title=Seaspiracy

Ale je to Netflix, takže to chce brát trochu s rezervou. ;-)
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

13.12.2021 13:46 Reaguje na Petr Eliáš
obrázek nechť si každý udělá sám;-)
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist