Havárie na Bečvě není jediná, která se nikdy nevyšetří, říká senátorka Jitka Seitlová. A vysvětluje, co je v zákonech potřeba změnit

Začátkem prosince se v Poslanecké sněmovně konal seminář Dva roky záhad při vyšetřování havárie na Bečvě. Jedním z řečníků byla i senátorka Jitka Seitlová, která se ve svém příspěvku zaměřila hlavně na to, jak se havárie na Bečvě promítla do legislativy.

---

reklama

---

Jitka Seitlová na úvod zmínila, že řeka Bečva není těžce zkoušená jen havárií ze září 2020, ale hrozbou je pro ni i plánovaná nádrž Skalička či průplav DOL, který by řeku zcela změnil.

Havárie na Bečvě se stala 20. 9. 2020. V reakci na ni předložil ministr životního prostředí Richard Brabec červenci 2021 návrh novely vodního zákona do meziresortního připomínkového řízení. „Návrh zde ale zůstal a nebyl dál posunut pro příliš velké množství připomínek,“ popisuje historii novely Seitlová. Podobně neslavně dopadl senátní návrh novely zákona o integrovaném záchranném systému, který byl zamítnut.

Jitka Seitlová připomíná, že havárie na Bečvě není výjimečná tím, že se jako jediná nevyřeší. Ve skutečnosti je havárií na řekách, které se nevyšetří, celá řada.

„Čísla jsou taková, že na povrchových vodách je každý rok 100 až 150 havárií a z nich se vyšetří tak půlka,“ vysvětluje Jitka Seitlová s tím, že objasněnost havárií klesá. „Není to jen problém konkrétně Bečvy. Jen se nám to na ní v plné síle ukázalo. Je to problém obecný,“ konstatuje Seitlová.

Vodní zákon se velmi detailně věnuje tomu, jak se má postupovat za povodní. „V reakci na povodně v roce 1997 a 2002 se do zákona o vodách daly přesné postupy,“ říká Jitka Seitlová. Díky tomu je jasně a detailně popsán systém informování či systém záchranných prací. „Když jde o havárie na vodách, pak máme v zákoně jen to, že se postupuje přiměřeně,“ upozorňuje Jitka Seitlová.

Jitka Seitlová ve svém příspěvku mluvila o tom, co by se podle odborníků z expertní skupiny mělo v legislativě změnit a dořešit.

Jedním ze zákonů, který by bylo dobré upravit, je zákon o Integrovaném záchranném systému. „V případě havárie na Bečvě nebyli lidé včas varováni,“ říká Seitlová s tím, že například v Teplicích nad Bečvou se lidé běžně v řece koupají. Naštěstí o tom věděla místní policie, která k řece vyrazila, aby lidi před koupáním varovala. „Bylo veliké štěstí, že se v řece během havárie nikdo nekoupal. Občanům se varování dostalo až za víc jak 24 hodin. Teprve tehdy obce vyhlásily varování. Jedna obec dokonce až za čtyři dny,“ zmiňuje Seitlová.

Jak je to možné, že bylo varování vydáno až tak pozdě? „V zákonu o Integrovaném záchranném systému je to tak, že varování může vydat ten, kdo řídí zásah. Může,“ vysvětluje Seitlová. „Taková věc by ale měla být postavena na jisto.“

V zákoně o vodách je podle expertů potřeba jasně specifikovat, kdo má za co odpovědnost, stanovit postupy a povinnosti orgánů státu při havárii. Teď je v zákoně buď, anebo. „Musí být na jisto, který úřad má tu hlavní kompetenci,“ myslí si Jitka Seitlová s tím, že jasné určení kompetencí se částečně promítlo do novely, kterou předložil ministr Richard Brabec, která ale zůstala viset v meziresortním připomínkovacím řízení.

V současném zákoně se kompetence prolínají, část jich mají vodoprávní úřady obcí s rozšířenou působností, které ale nejsou schopné si poradit s velkými haváriemi. Obcí s rozšířenou působností je přes 200, každá má na vodu jen pár lidí a jasně se ukazuje, že nemají kapacity zvládnout podobnou havárii.

„V zákoně by mělo být zakotveno zřízení trvalé služby pro odbornou konzultaci vhodného postupu u správce povodí, případně u příslušného ministerstva,“ vyjmenovává Seitlová. Povodí totiž mají nejlepší informace o tom, co se na řece děje, jaká jsou na toku rizika, všechno, co se kolem řeky děje. Povodí mají své úsekové strážce, laboratoře, které mají velký analytický rozsah a které každý měsíc odebírají vzorky.

K havárii mohlo podle ní dojít shodou okolností. Bylo teplo a teklo málo vody a ten, kdo to do té řeky pustil, to lidově řečeno přepískl. "A ze záznamů Povodí víme, že někdo kyanidy vypouštěl do toku už dřív," říká Seitlová. Z popsaného vyplývá tíživá otázka, jestli máme dostatečnou kontrolu nad tím, co se vypouští z průmyslových areálů.

Podle expertů musí být v zákoně jasně řečeno, kdo je při havárii na řece odpovědný za odběr vzorků.

Měla by se zavést povinnost příslušných orgánů k vedení záznamů o přijatých a provedených úkonech. „Na Bečvě si něco takového vedli hasiči, ale vodoprávní úřady nebo kraje nic takového neměly. A pak se zpětně velmi těžko dávalo zpětně dohromady, co se kde stalo,“ popisuje Seitlová.

Odstraňování ryb

Na Bečvě se stalo, že se rybáři hned pustili do odstraňování leklých ryb. „Což je dobře, protože se tím předešlo dalšímu znečištění řeky a rozkladu ryb. Ale rybářům k tomu nikdo nedal pokyn. A to je problém,“ říká Jitka Seitlová, protože tím vznikla potíž s následnou úhradou nákladů na kafilerii.

Jak upozorňuje Jitka Seitlová, správně se podle zákona mělo provést zrychlené správní řízení. „Ale i to je docela složitý úkon v situaci, kdy je zásah potřeba hned,“ vysvětluje Jitka Seitlová s tím, že v zákoně by bylo dobré tuto věc zjednodušit tak, aby bylo možné nejen bezprostředně zasáhnout, ale i pak proplatit náklady.

Podle expertů by se do zákona měla dostat povinnost původce havárie uhradit na zvláštní účet kraje náklady, které z tohoto účtu byly vynaloženy na odstraňování havárie. „Teď to v právních předpisech úplně jasně řečeno není a může to způsobovat komplikace,“ vysvětluje Jitka Seitlová.

Uvažuje se i o tom, že původce havárie by měl také hradit náklady, které byly s odstraňováním havárie spojeny, například náklady hasičů.

Komu patří mrtvé ryby?

U havárie na Bečvě se také ukázala otázka, komu uhynulé ryby patří a kdo za ně odpovídá. „Ministerstvo zemědělství říká, že patří rybářům, rybáři říkají, že jim patří jen ty ryby, které odloví, ne ty uhynulé. A dokud to v zákoně nebude najisto, tak to bude muset rozhodnout soud,“ říká Jitka Seitlová.

V zákoně o vodách a jeho navazujících předpisech je podle expertů potřeba sladit termíny. „Někdy není jasné, kdy jsme v situaci záchranných pracích a kdy jsme v situaci likvidace havárie,“ uvádí příklad terminologické nejasnosti Seitlová.

Expertní skupina podle ní také doporučuje zvážit zavedení jakéhosi povinného ručení za škodu na životním prostředí úměrné vysokému nebezpečí, které plyne z provozu.

U kontrol nakládání s nebezpečnými látkami by bylo dobré zavést křížové kontroly. Dělá se to tak u odpadů, ale ne u nebezpečných látek.

Měla by se udělat revize limitních množství pro povinné hlášení o nakládání s nebezpečnými látkami. Některé ty limity u některých látek jsou podle expertů zbytečně vysoké.

Do zákona o integrované prevenci by se měly zavést typové činnosti pro mimořádné události havárie na vodách. „Hasiči mají pro každý typ zásahu typový list, kde je jasný popis postupu,“ vysvětluje Jitka Seitlová. „Jiný postup je u havárie auta, jiný, když je havárie ovzduší. Typové situace pro havárie na vodách ale hasiči nemají.“

Podle expertů by se měl znovu zavést závazný metodický pokyn operativního zjišťování příčin havárie pro úřad, který to bude mít v gesci. „Chceme, aby takový pokyn byl vydán ve věstníku, aby byl závazný,“ říká Seitlová.

Měla by se také provést kontrola aktualizace havarijních plánů. Ty mají firmy, kraje, Povodí. Bylo ale zjištěno, že tyto havarijní plány nejsou aktualizované.

Mezi další výstupy expertní skupiny patří doporučení zavedení vzdělávání a podmínek odborné vodohospodářské odbornosti a pracovníků ochrany vod ve státní správě.

Měl by se zavést kontinuální monitoring kvality povrchových vod. „Na Bečvě se o tom dlouho diskutovalo, po dlouhé době se nainstalovala měřící stanice, ale není to opatření systémové, ani trvalé,“ říká Seitlová. A dodává, že se chystá nová směrnice o vodách, který takový zpřísněný monitoring bude vyžadovat.

Podle Seitlové by bylo užitečné, kdyby vznikly veřejné informační stránky pro širokou veřejnost, jak postupovat v případě zjištění podezření závažného znečištění vodního toku. „Aby lidé věděli, kam mají volat a co mohou dělat,“ vysvětluje Seitlová. Vhodný by byl i veřejný informační systém, který by poskytoval aktuální informace o všech haváriích na vodách.

---

reklama

---