Historik: Sezonní přesuny dobytka v Krkonoších byly většinou na kratší vzdálenost
reklama
"Nemám informace o tom, že by v Krkonoších existovaly velké tzv. dobytčí stezky, známé třeba z Alp. Jednalo se sice o činnost obvyklou, ale veskrze soukromou, nikoli komunitní, proto přehánění dobytka mezi pastvinami probíhalo zřejmě jen na kratší vzdálenosti," řekl ČTK Louda.
Za zlatou éru chovu dobytka a budního hospodářství označil druhou polovinu 18. století s přesahem do počátku 19. století. Hlavním produktem budního hospodářství byly mléčné výrobky. Velkým nepřítelem dobytka v Krkonoších byly od 19. století majitelé panství či velkostatků, jimž patřili horské lesy. "Horská pastva totiž lesy poškozovala a v této době již poskytovaly lesy majitelům velkostatků větší zhodnocení než pronájem pastvin. Ochrana hospodářského lesa, nikoli tedy ochrana přírody, byla silným impulzem k omezení horské pastvy," řekl ČTK Louda.
Počátky chovu dobytka v Krkonoších a s tím spojené přehánění stád mezi letními pastvinami a farmami lze podle historiků sledovat od 16. a 17. století, kdy je doložen nelegální chov koz a hovězího dobytka na pasekách po těžbě dřeva pro hornické účely. Postupně si ale vrchnost uvědomila význam pastevectví a začala někde s jeho podporou. "Zejména ve středních a západních Krkonoších tak začaly vznikat tzv. dvorské boudy, na nichž se choval panský dobytek. Ten byl na dobu pastvy do horských poloh vyháněn z panských dvorů ve vesnicích na úpatí hor. Nešlo ale o žádné velké vzdálenosti, zpravidla o trasy v jednotkách kilometrů," uvedl historik.
Ačkoli řada panských dvorských bud do konce 17. století zanikla, ve skutečnosti byla pronajata, způsob horského chovu dobytka se uchoval. "Na pastevní sezonu byl hnán dobytek z hospodářství v údolí na horské boudy a na zimu zase zpět. Hřebenové boudy či výše položené odlehlé boudy tak sloužily jako sezonní salaše a seníky. Nechovaly se zde ovce, ale hovězí dobytek a kozy. Dobytek se v této době k pronajatým boudám nehonil již tak často z vesnic v podhůří, ale přímo z údolí v horách," řekl ČTK Louda.
Tento sezonní způsob chovu dobytka - vyhánění na letní boudy, podle něj pomalu začal ustupovat před polovinou 19. století, kdy se v důsledku dělení majetku rozrůstajících se rodin horalů měnily letní boudy na boudy osídlené celoročně. "Pak i dobytek na nich zůstával celoročně, přesto však jistá míra vyhánění dobytka na horské pastviny zůstala. Vždy ale pastviny patřily, nebo častěji byly pronajaty, tomu samému budaři, jehož byl dobytek. Nejednalo se o občinové pastviny jako například v Karpatech," řekl.
Přečtěte si také |
Farmáři z Děčínské boudy v Krkonoších přehánějí stáda jako před staletímiPostupný zánik budního hospodářství, nikoli však chovu dobytka, začal na sklonku 18. století a vyvrcholil ve 20. století.
reklama
Dále čtěte |
reklama