https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hrabosi-populace-se-v-breznu-udrzela-na-unorove-urovni-jsou-extremne-premnozeni?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hraboší populace se v březnu udržela na únorové úrovni, jsou extrémně přemnožení

6.4.2023 01:23 (ČTK)
Hraboší populace se v březnu udržela na únorové úrovni, nejhorší situace přetrvává ve Zlínském a Olomouckém kraji. Ve Zlínském kraji byl průměrný práh škodlivosti překročen šestatřicetkrát, v Olomouckém dvaatřicetkrát. Pro zemědělce extrémní přemnožení hlodavců znamená ztrátu úrody, kterou hraboši zkonzumují, a zároveň jsou tím značně ohroženy přeživší plodiny pro krmné i potravinářské využití, uvedla mluvčí Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského (ÚKZUZ) Ivana Kršková.
reklama

 

Letošní přemnožení hrabošů je extrémní, je jich výrazně více než v kalamitních letech 2019 až 2021. Podle odborníků je zřejmé, že počasí už nyní stav populace nezvrátí. Rozšíření letos pomohla kromě jiného velmi teplá zima, při níž půda neměla šanci promrznout a hraboši měli dobré podmínky pro přezimování. Dostatek potravy najdou na polích s ozimými plodinami nebo na pozemcích s trvalými travními porosty.

Celorepublikově ÚKZUZ za březen evidoval průměrně 664 aktivních východů z nor na hektar, ale ve Zlínském kraji jich bylo 1808, v Olomouckém 1644. Statistika vychází z více než 900 pozorování na polích s ozimými či jednoletými plodinami. Práh škodlivosti je přitom v jarním období 50 aktivních východů z nor. Třetí nejpostiženější kraj je Jihomoravský v průměrem 1221. Mimo Moravu jsou postižená pole ještě na Lounsku, Pardubicku a Šumpersku. Nejhorší situace byla zaznamenaná na Kroměřížsku v katastru Žalkovic, kde bylo zjištěno 18 000 východů z nor.

I přes velké přemnožení hrabošů ministerstvo životního prostředí nepovolilo plošné rozmísťování rodenticidů, tedy jedů k hubení hlodavců. Pouze povolilo zvýšit dávku jedu na hektar, přičemž granule se musejí ukládat do nor. Podle ÚKZUZ je stále vhodné umístit na polích a kolem nich berličky pro dravé ptáky.

Zemědělci musejí použití rodenticidů hlásit. Ve třech nejpostiženějších krajích zemědělci jedy aplikovali na 70.000 hektarech, ve 40 procentech případů využili možnosti zvýšené dávky, nejčastěji do pěti kilogramů na hektar.

Eliminace hrabošů rozděluje především ochránce životního prostředí a konvenčně hospodařící zemědělce. Jedni by rádi jedy maximálně omezili a hovoří o tom, že je potřeba se navrátit k šetrnějšímu hospodaření, druzí oponují, že se bez jedů neobejdou a že bez nich přijdou o značnou část úrody. Hraboší kalamity přicházejí obvykle ve vlnách, po dosažení populačního vrcholu zpravidla přijde kolaps a stavy hrabošů se přirozeně sníží.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (12)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.4.2023 07:20
To extrémí přemnožení je jen místy, na většině ploch je to v únosné míře. Berličky měly význam zejména v zimě, teď už většina zimujících/migrujících ptáků odtáhla, zbyli jen domácí. Porosty teď poskytnou lepší úkryt, ale i tak berle ptáci využívají, jde to poznat podle trusu a vývržků. Na okraj porostů nebo do kolejáků se je stále vyplatí mít.
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

6.4.2023 07:34
u nás se vše reší až na poslední chvíli a k tomu je jed neúčinější.
Odpovědět
me

meluzína

6.4.2023 09:29
Hraboši jsou zajímavá zvířata se zajímavou etologií. Plný stůl u nich vždy vyvolá populační explozi. To znamená, že pokud se vytráví hraboši na poli a prostřený stůl jim zůstane, začnou se okolní kolonie a přeživší jedinci zvýšenou rychlostí množit, aby obsadili uvolněné na potravu bohaté území. Výsledky trávení při ponechání zdrojů potravy jsou jen krátkodobé, bez dalších agrotechnických opatření prostě nefungují, anebo jen po omezenou dobu - jen dokud se zbylí hraboši nenamnoží, a oni se při dostatku zdrojů množí velice rychle.
Že jim vyhovuje bezorebné hospodaření a nestřídání plodin, kdy mají celoročně prostřený stůl a klid, není potřeba připomínat. Bohužel trávení které nefunguje na hraboše, funguje na divoká a domácí zvířata. Určitě je lepší si vzít psa na vodítko, a kočku nechat zavřenou doma, když víte, že v okolí se sype Stutox, protože při akutní otravě není protijed, a při lehčí otravě (=zvíře nepožije smrtící dávku, například protože váží několik kg místo několika gramů) trápí zvířata špatně diagnostikovatelné zdravotní obtíže "neprospívání" např. trávící obtíže, dýchací problémy, při pitvách se pak téměř často nachází nekrozní ložiska ve tkáních vnitřních orgánů.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.4.2023 09:50 Reaguje na meluzína
Hraboš je původní stepní (luční) tvor, kde je množství pastvy každý rok +- stejné, a i zde vykazuje cyklické gradace. Toho využívají např. pustovky, které na takových místech často hromadně (semikoloniálně) zahnízdí. Jelikož staví hnízda na zemi, mají i obrovské ztráty (prasata, lišky, jezevci, medvědi aj.).

Dnešní přechemizovaná doba se s jejich zvýšeným výskytem nepáře, často i při nízkých počtech se aplikuje. Přirození predátoři tak často přicházejí o prakticky jediný zdroj potravy, takže buďto nehnízdí, nebo mají minimální počet mláďat.
Odpovědět
me

meluzína

6.4.2023 11:41 Reaguje na Karel Zvářal
Tak jste mě motivoval abych se podívala, jak pustovka vypadá a je to opravdu krásná sovička!
Jak je vzácná? Je možné, že by mi sedávala na ohradách? Sedávají mi tu dvě sovičky, navečer za šera, velikost asi jako zdrobnělá slepička, hnědá záda, světle šedé slabě vlnkované bříško, zespoda křídla se světlým vlnkováním, létají ve dvojici nízko nad zemí. Jsou tiché, nikdy jsem je neslyšela houkat.
Pokud "bydlí" na zemi, tak opravdu nemají lehký život, na poli je vytráví jedem nebo rozseká technika a mimo pole je sežerou prasata...
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.4.2023 11:49 Reaguje na meluzína
To budou asi kalousi ušatí, ti obsazují stará hnízda vran, strak, hřivnáčů, veverek, kání apod. I oni bývají predováni (káně, jestřáb), ale jejich počty jsou stabilní. Jsou to také dálkoví migranti, létají k nám až ze západní Sibiře, většinou ale z Polska, Ukrajiny, (evropské části) Ruska. Pustovky zaletují do Španělska až severní Afriky, hnízdiště mívají kdekoliv, kde je hodně hrabošů či lumíků, tj. i za polárním kruhem. Tam bývá mokro, takže si staví vyvýšená hnízda ze stonků bylin. Ale to i ve stepních oblastech.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.4.2023 11:53 Reaguje na Karel Zvářal
U té predace jsem zapomněl na výra, ten jich má na svědomí asi nejvíc.
Odpovědět
me

meluzína

6.4.2023 13:13 Reaguje na Karel Zvářal
Kalousi - nikdy jsem si nevšimla těch jejich výrazných "oušek" ale špatně vidím a můj mobil z ptáků dělá tmavé čmouhy na tmavém pozadí. Večer budu ostřit po "ouškách".
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.4.2023 14:12 Reaguje na meluzína
Oni v noci to moc neukazují, mají je sklopené. To jim slouží jako mimikry (suchý pahýl), když sedí někde ve větvích či u kmene. Podobné, ale menší, to má i výreček, zato vejr vypadá s těmi ušisky v reflektorech někdy jak sedící šelma:-)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

6.4.2023 21:31 Reaguje na Karel Zvářal
Výreček nebude na ohradě, výreček je v Olomouci v paneláku. (Díry v zateplení). A výr je obrovský, asi jako velký kačer pižmovky, menší husa.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

6.4.2023 21:41 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vídával jsem sedávat jednu samku výra na zemi nebo na skruži. Než jsem pochopil, o co v té tmě jde, tipoval jsem to na vlčáka-)) Ta její silueta je opravdu impozantní. Výrečci jsou i v Beskydech, to oteplení jim otevírá nové možnosti.
Odpovědět
Me

Mejla

18.4.2023 15:15 Reaguje na Karel Zvářal
ty Beskydy mě zaujaly..máte nějaké bližší info k tomu?
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist