https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/hranicka-propast-nejhlubsi-zatopena-jeskyne-na-svete-ma-nejmene-450-metru?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, má nejméně 450 metrů

1.8.2022 19:18 | HRANICE (ČTK)
Propast, zvaná též Macůška, je krasovým fenoménem, která nemá v ČR obdoby. První zmínky o ní se objevily už na mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627.
Propast, zvaná též Macůška, je krasovým fenoménem, která nemá v ČR obdoby. První zmínky o ní se objevily už na mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627.
Foto | Radim Holiš / Wikimedia Commons
Hranická propast, nejhlubší zatopená jeskyně na světě, měří minimálně 450 metrů. Do této hloubky se ponořil speciální podvodní robot, který dnes do propasti spustili během mapování členitého krasového terénu speleologové. Dosavadní naměřená hloubka propasti byla z roku 2016 a činila 404 metrů. Dna nedosáhli odborníci ani dnes - zastavila je technická omezení robota, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba. Kromě nové naměřené mety získali odborníci z dnešního ponoru i cenné údaje promítnuté do 3D mapy. Cestu do hlubin totiž mapoval robot za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků.
reklama

 

Zlom nastal šestý den mezinárodního výzkumu, do kterého jsou na místě zapojeni speleologové s odborníky z Maďarska, Portugalska a Srbska. "Zaměřili jsme se dnes na průzkum restrikce Mikáda ve 200metrové hloubce. Vše perfektně fungovalo, proto jsme se rozhodli, že půjdeme až za tuto restrikci. Prostory, které jsme zkoumali a mapovali, jsou obrovské a ve 450metrové hloubce nás zastavila technická omezení podvodního robota. Starý hloubkový rekord jsme překonali o 46 metrů a dosáhli jsme cílové hloubky 450 metrů," uvedl Michal Guba.

Kromě posunutí hranice světového rekordu získali speleologové při ponoru především cenné údaje o podobě zatopené části propasti až do této hloubky. Robot o průměru jednoho metru a váhy sta kilogramů za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků nasnímal při ponoru podrobně členitý krasový terén a speleologům jej promítl do 3D mapy. "Pro nás je nejdůležitější to, že se nám podařilo vytvořit mapu podloženou údaji. Vidíme z ní, že Hranická propast je jedna obrovská díra, která vede kolmo dolů; ve 450 metrech se poté začíná stáčet na jihozápad," doplnil šéf speleologů z Hranického krasu.

Světové prvenství se podařilo odborníkům zlomit poté, co přes víkend musel podvodní robot, kterého vyvinula za pomoci nadnárodního grantu firma UNEXMIN GeoRobotics Ltd., projít opravou. Při posledním ponoru k restrikci, kdy po cestě mapoval podrobně prostory Jezírka a severozápadního kanálu Liftu I, začal v dvousetmetrové hloubce signalizovat problémy a nakonec jej z hloubky 150 metrů museli potápěči dopravit na hladinu. Výzkum bude v Hranické propasti pokračovat ještě v příštích dnech, kdy chtějí speleologové pokračovat ve výzkumu Mokré Rotundy a vyšších částech propasti. K dalšímu hloubkovému průzkumu by se chtěli vrátit příští rok, doplnil Michal Guba.

Hranická propast v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní si své světové prvenství drží od září 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů, poté jim však došel komunikační kabel k robotu, jehož délka byla "pouze" 500 metrů. Průzkum propasti ztěžuje specifické jeskynní prostředí s členitým terénem, ale i proměnlivá viditelnost.

Speleologové dnes za pomoci robota naměřili hloubku 450 metrů, o 46 metrů více než v roce 2016.
Speleologové dnes za pomoci robota naměřili hloubku 450 metrů, o 46 metrů více než v roce 2016.
Foto | Genius920308 / Wikimedia Commons

Vizitka Hranické propasti, nehlubší zatopené jeskyně na světě

Hranická propast leží na pravém břehu řeky Bečvy v národní přírodní rezervaci Hůrka u Hranic v katastru města Hranice. Nachází se nedaleko veřejnosti přístupných Zbrašovských aragonitových jeskyní. V propasti se vyskytují mimo jiné vzácné endemity (organismy, vyskytující se pouze na určitém místě).

Propast, zvaná též Macůška, je krasovým fenoménem, která nemá v ČR obdoby. První zmínky o ní se objevily už na mapě Moravy od Jana Amose Komenského z roku 1627, propast se stala prvním krasovým útvarem zaznamenaným na mapě českých zemí.

Samotná propast má elipsovitý tvar a lemují ji kolmé stěny. Její délka v nejdelším místě je zhruba 110 metrů a šířka asi 50 metrů. Pod hladinou jezírka se po překonání sifonu lze dostat až do suchých jeskyní, které jsou známé jako hnízdiště netopýrů.

Na rozdíl od většiny krasových jevů, které vznikají pronikáním vody shora do horniny, vznikla Hranická propast obráceně. Voda v jezírku je vysoce nasycená oxidem uhličitým, v podstatě jde o kyselinu uhličitou, která puklinami ve vápenci pronikala do masivu vzhůru a tím tak de facto "vyleptala" podzemní prostory.

Hloubka suché části propasti je 69,5 metru, pod hladinou jezírka byla pak hloubka propasti jen odhadována. V minulosti k tomu přispívaly nejen ponory potápěčů, které jsou mapovány už od 60. let minulého století, ale i sondy či použití robota.

Jeskynní potápěči hloubku Hranické propasti intenzivněji zkoumají v posledních několika letech. V roce 2012 se například polský potápěč Kryzstof Starnawski potopil do hloubky 225 metrů. O dva roky později byla pomocí sondy naměřena hloubka 384 metrů.

Výzkum česko-polské expedice v září 2016 potvrdil, že Hranická propast je s hloubkou 404 metrů pod hladinou vody nejhlubší zatopenou jeskyní na světě. Na hloubkový průzkum měli tehdy speleologové k dispozici dálkově řízený podvodní robot s obsluhou, úplného dna ale stále ještě nedosáhli.

Speleologové dnes za pomoci robota naměřili, že Hranická propast měří minimálně 450 metrů. Dna však stále nedosáhli - zastavila je technická omezení podvodního robota. Kromě nové hloubky jim speciální robot poskytl i cenné údaje. Cestu do hlubin totiž mapoval za pomoci šesti kamer a sonarových paprsků.

Nejhlubší známou přírodní jeskyní na světě je s hloubkou 2191 metrů Voroňja (Kubera), která leží v gruzínské Abcházii.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

JS

Jarek Schindler

1.8.2022 20:53
Něco mi na tom nesedí. Píší:" Pod hladinou jezírka se po překonání sifonu lze dostat až do suchých jeskyní, které jsou známé jako hnízdiště netopýrů". Ty suché jeskyně tedy musí mít nějaký další neznámý vchod.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

1.8.2022 21:24 Reaguje na Jarek Schindler
No snad ho časem najdou a nemusí být jeden.
Odpovědět
ig

2.8.2022 11:22 Reaguje na Jarek Schindler
Jsou tam drobné, pro člověka neprůlezné pukliny. Umístění některých z nich je přesně známo, u jedné takové je dokonce instalovaná fotopast na netopýry.
Odpovědět
Kamil Krabice

Kamil Krabice

1.8.2022 22:42
Prý "která leží v gruzínské Abcházii." :D
A co třeba 35 km vzdálené letiště Soči? Neleží náhodou v Turecku? :))
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist