https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/index-cr-ma-nejhustsi-zeleznicni-sit-v-eu-v-kvalite-silnic-je-mezi-poslednimi?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Index: ČR má nejhustší železniční síť v EU, v kvalitě silnic je mezi posledními

26.7.2022 01:07 (ČTK)
Nedílnou součástí infrastruktury státu je i její digitální složka a to, jak ji lidé využívají.
Nedílnou součástí infrastruktury státu je i její digitální složka a to, jak ji lidé využívají.
Česko má nejhustší železniční síť ze zemí Evropské unie, v hodnocení stavu silnic se ale propadá až do poslední pětice unijních států. Infrastrukturu oslabuje také malé pokrytí rychlým internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy, v jejímž hodnocení skončilo Česko na 20. místě. Vyplývá to z Indexu prosperity Česka, společného projektu České spořitelny (ČS) a iniciativy Evropa v datech. Celkově se Česká republika v indexu zaměřeném na úroveň infrastruktury a digitalizace umístila na 12. místě z 27 zemí EU.
reklama

 

"Příčinou jsou především kvalita silnic, relativně nízké pokrytí vysokorychlostním internetem a nízká úroveň digitalizace státní správy. Česko ale naopak v rámci EU patří k těm zemím, které do dopravy investují nejvyšší podíl svého HDP a které mají nejhustší železniční síť," uvedl Milan Mařík z analytického projektu Evropa v datech.

V Česku připadá na tisíc čtverečních kilometrů 121,25 kilometru železnic, zatímco ve druhé Belgii je to 118,15 kilometru a v třetím Německu 107 kilometrů. Nejhůře Česko dopadlo v hodnocení kvality silnic, v němž skončilo až na 23. místě. Indikátor nevychází přímo ze stavu vozovek, ale z toho, jak ho hodnotí občané dané země. Češi tak patří k nejméně spokojeným občanům v EU, co se týká kvality silnic.

Podle zástupců indexu jde o paradoxní situaci, protože Česko se současně v podílu výdajů na dopravu umístilo mezi nejlepšími. ČR na ni ročně vynaloží 3,6 procenta HDP, což je třetí nejvyšší hodnota v EU. Takřka totožná situace je i u Slovenska a Maďarska, které na silnice vynaloží ještě větší podíl HDP než ČR, ale v hodnocení kvality silnic jsou také v poslední desítce. Podle někdejšího ministra dopravy a současného člena vědecké rady na Dopravní fakultě ČVUT Petra Moose je jednou z možných příčin takto nesourodé situace nesystematický přístup českých vlád. Dodal, že českou silniční infrastrukturu trápí i nízká propojenost.

Nedílnou součástí infrastruktury státu je i její digitální složka a to, jak ji lidé využívají. V Česku je vysokorychlostní připojení k internetu dostupné na 52,5 procenta území, což odpovídá 22. místu v EU. Například v sousedním Německu, které se umístilo na 14. místě, vysokorychlostní internet pokrývá 74,9 procenta území. Tristní je v Česku podle indexu dostupnost vysokorychlostního internetu v nízko osídlených oblastech. V tomto případě pokrytí dosahuje pouhých sedm procent, přičemž horší situace nastává už jen v Řecku, kde takové oblasti nejsou pokryty vůbec. Průměr EU přitom dosahuje 37 procent, nejlépe si vedou státy jako Malta, Nizozemsko či Lucembursko, kde se pokrytí blíží 100 procentům. Podle operátorů je v tomto případě překážkou stavební legislativa, svou roli hraje ale také nedostatečná poptávka. "Mnoha uživatelům mohou sítě s ´ne velmi vysokou kapacitou´ pro jejich potřeby dostačovat," sdělil bývalý předseda Českého telekomunikačního úřadu Jaromír Novák

V digitalizaci státní správy skončilo Česko na 20. místě. Vyplývá to z dat z indexu DESI, v nichž bylo jednotlivým státům uděleno skóre v kategoriích, jako jsou otevřená data, úroveň eGovernmentu pro občany i firmy či možnosti automatického předvyplnění on-line formulářů. Česko v tomto hodnocení získalo 58,6 bodu, zatímco první Estonsko 91,7 bodu, a poslední Rumunsko 21,5 bodu.

Přesto se však Češi učí komunikovat se státem on-line, eGovernment využívá 68 procent obyvatel, což odpovídá 15. místu v EU. "Z dlouhodobého hlediska se situace u nás zlepšuje. Například ještě v roce 2013 s úřady on-line komunikovalo jen 29 procent Čechů," uvedli zástupci indexu. Velkým krokem vpřed bylo pro Česko zavedení bankovní identity, kterou pro přihlašování a ověřování totožnosti při komunikaci se státem či soukromými firmami využívá přes 1,3 milionu uživatelů.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

26.7.2022 09:12
njn, je tu silná železniční lobby, která může zabírat prostředky těm ostatním...když vidíte ty plány plánovačů dálniční sítě, tak máme stavby na dalších 70 let je otázka, kolik na to máme " materiálu" a jak dlouho budeme trpět drancování přírodních zdrojů, kterých sami nemáme neomezené množství. Je zajímavé, sledovat určité pokrytectví, kdy CO2 z uhlí vadí ale CO2 z ropného produktu asfaltu je v pohodě, nehledě+ nato, že fyzikální schopnosti asfaltu jsou dostatečně známi svým vlivem na mikroklima a klima jako takové.
Měli by jsme přibrzdit v pohádkách o vláčcích a snech o dálnicích kamkoliv
Odpovědět

vladimír šmídl

26.7.2022 09:22 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Najděte si web
www.zsr
(Železnice Slovenskej Republiky) a zadejte si cestu z Bratislavy do Chebu. -Prográmek vám nabídne několik variant a za pár minut máte jasno. Pozor na zhoršení nálady!
Odpovědět
ss

smějící se bestie

26.7.2022 11:46
Nejhustší železniční síť, byla po " sametu " postupně posílána někam ( ministr Stránský na počátku ).
Místo aby byla využívána, zdokonalována ! K tomu nespolupracuje s autobusovou dopravou/roztříštěnost - jak to fungovalo za dob ČSD + ČSAD. A dá se říci, že to trvá dodnes, když se teprve uvažuje o vysokorychlostní železnici.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

26.7.2022 19:18 Reaguje na smějící se bestie
Přesně tak! Dalším hrobařem železnice byl Říman, kdy nebylo ani na
nejnutnější údržbu tratí a bylo pouze na návěstí o pomalých jízdách.
Lokomotivy a vagóny se při opravách vykrádaly a do ŽOS(opravny)
šly doslova vykuchané, když se vybraly funkční díly a nefunkční
se pouze naházely do strojovny. Mašiny pak byly půl roku a více
v opravně, kde čekaly až přijede jiná s funkčními díly. I dnes
tu tak jezdí v pravidelné službě mašiny staré 50 let a kdo se
na nich vyučil, tak z nich odchází do penze. No a o propojení
železnice a autobusů máte plně pravdu, neboť si dnes místo
spolupráce konkurují. Ekologie šla stranou a železnici nahradily
autobusy a kamiony pouze proto, že na sklad už se nenaváží ani
uhlí pro teplárnu. Zásoby elektrárny klesly z tří měsíců na tři
týdny a přijít mrazy jako za socíku, tak nemají ani co spalovat,
protože rozmrazovací haly mladší zaměstnanci neznají. Všechno se
lepí operativně bez dlouhodobého plánu a pouze s výhledem bez závazného rozhodnutí. Třicet let se plánuje rychlotrať a není
plně funkční ani koridor na kterém je 30 úrovňových přejezdů
stejně nebezpečných jako ten ve Studénce. Jezdit s Pendolinem s laminátovou kabinou a vidět u přejezdu kamion je na infart.
Vědět to cestující, tak do vlaku jedoucího 150 km/h nesednou.
Odpovědět
va

vaber

26.7.2022 16:03
kvalita silnic je špatná se píše,
dám příklad:
silnice 1.třídy Plzeň-Budějovice ,přes Písek se nedávno kladli nový koberec i když silnice v Písku byla dobrá, nový povrch už se na jednom místě, po měsíci provozu, deformuje
naopak na silnici z Písku na Plzeň jsou v JČ úseky zcela deformované od kamionů,tam se nedělá nic,
potom někdy se tyto deformace zalepí novým asfaltem a za pár týdnů to kamiony opět zničí,
jde o kvalitu oprav, ta je nízká
kdo dostane peníze na opravy, tam se opravuje,stav silnice nerozhoduje
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist