Indie, druhý největší výrobce pšenice na světě, zakázala její vývoz Aktualizováno
reklama
Před vyhlášením zákazu Indie počítala s tím, že letos do světa vyveze na deset milionů tun pšenice. Hlavními jejími trhy jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko. Kvůli přerušení vývozu z Ruska a Ukrajiny se však indičtí obchodníci chtěli zaměřit i na trhy v Evropě, Africe či na Blízkém východě. Většina indické produkce pšenice však putuje na domácí trh.
Cílem vládního opatření je podle zahraničních agentur zklidnit vývoj cen na domácím trhu. Podle agentury Reuters se ceny pšenice na indickém trhu dostaly v posledních týdnech na rekordní úroveň. "Nejedná se jen o pšenici. Obecný růst cen zvýšil obavy z inflace, a to je důvod, proč vláda musela zakázat vývoz pšenice," řekl agentuře Reuters vysoký vládní činitel.
Vláda se navíc obává, že letošní sklizeň bude výrazně slabší kvůli vlně veder, která tuto zemi zasáhla od poloviny března. Zásoby pšenice vláda potřebuje mimo jiné pro své programy potravinové pomoci, které v zemi pomáhají s výživou více než 80 milionů lidí. V únoru úřady očekávaly, že se produkce pšenice meziročně zvýší na 111 milionů tun, později ale odhad snížily na 105 milionů tun. Analytici se domnívají, že sklizeň by se mohla zastavit pod hranicí 100 milionů tun.
Obchodník s pšenicí v Bombaji řekl agentuře Reuters, že rozhodnutí vlády je "šokující". Trh sice očekával nějaké omezení vývozu, ale až za dva nebo tři měsíce. "Zdá se, že údaje o inflaci změnily vládní záměry," dodal.
Zákaz exportu ale počítá s několika výjimkami, které může udělit indická vláda. Může se tak stát pokud vláda uzná, že dodávky pšenice slouží na pokrytí základních potravinových potřeb země, kam vývoz směřuje.
Odborníci se domnívají, že postoj Indie povede k dalšímu růstu cen této komodity na mezinárodních trzích. "Nyní už na trhu není žádný další velký dodavatel," řekl agentuře další obchodník. Od začátku roku se ceny zvýšily již o 40 procent. K největším světovým vývozcům totiž patří Ukrajina i Rusko, kde vývoz čelí kvůli válce omezení. Během konfliktu byly zničeny sklady s pšenicí a obilím a Rusko navíc blokuje ukrajinské černomořské přístavy, odkud vývoz proudil do ostatních částí světa. OSN již několikrát varovala, že konflikt může výrazně zhoršit dostupnost potravin v chudších zemí.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (59)
karel krasensky
14.5.2022 13:28Zbyněk Šeděnka
14.5.2022 15:23 Reaguje na karel krasenskysmějící se bestie
14.5.2022 13:34smějící se bestie
15.5.2022 09:13 Reaguje na Pavel HanzlŠvehla by na ně vzal bič !
Pavel Hanzl
15.5.2022 17:12 Reaguje na smějící se bestieNemůžete, protože je to celé pitomost.
Zbyněk Šeděnka
14.5.2022 15:20Milan Milan
14.5.2022 21:16Slovan
14.5.2022 22:37 Reaguje na Milan MilanCo tam máte dál?
Zbyněk Šeděnka
15.5.2022 06:03 Reaguje na SlovanA ještě jedna perlička - Egypt byl před půl stoletím obilnicí Afriky. Jenže díky demografickému vývoji je dneska Egypt zemí, která je na dovozu obilí těžce závislá.
Radim Polášek
16.5.2022 06:41 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaAsuánská přehrada je prý nyní z velké části zanesena sedimenty. Těmi, které předtím hnojily na nilských políčkách. Protože jakožto sedimenty z většinou vulkanického geologického podloží obsahují vysoké množství živin.
Svatá Prostoto
16.5.2022 14:08 Reaguje na Slovanvaber
15.5.2022 08:24Zbyněk Šeděnka
15.5.2022 09:18 Reaguje na vaberJakub Graňák
15.5.2022 10:37 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaDaniela V.
15.5.2022 11:37 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
15.5.2022 12:02 Reaguje na Daniela V.Daniela V.
15.5.2022 12:12 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
15.5.2022 12:55 Reaguje na Daniela V.Myslíte, že bude na Ukrajině bohatá sklizeň, když místním zemědělcům lítají nad hlavama šrapnely a po polích jim raizují tanky? A to vůbec nemluvím o tom, kolik obilí tam už rusáci nakradli.
Daniela V.
15.5.2022 13:19 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
15.5.2022 15:12 Reaguje na Daniela V.Jakub Graňák
15.5.2022 17:31 Reaguje na Daniela V.Radim Polášek
16.5.2022 07:21 Reaguje na Jakub GraňákNeboli jak začíná finanční krize, firmy a podnikatelé začínají započítávat riziko a snaží se, dokud to jde, zdražováním udělat nějaký finanční polštář na horší časy.
Radim Polášek
18.5.2022 09:41 Reaguje na Jakub GraňákRadim Polášek
18.5.2022 09:42 Reaguje na Radim PolášekJakub Graňák
19.5.2022 07:23 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
19.5.2022 17:19 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
19.5.2022 21:11 Reaguje na Radim PolášekZbyněk Šeděnka
15.5.2022 13:23 Reaguje na Daniela V.Daniela V.
15.5.2022 13:43 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
15.5.2022 14:19 Reaguje na Daniela V.Radim Polášek
16.5.2022 07:11 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
16.5.2022 08:49 Reaguje na Radim PolášekRadim Polášek
18.5.2022 09:45 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaRadim Polášek
16.5.2022 07:29 Reaguje na Jakub GraňákMléka produkujeme víc jen proto, protože třeba němcům se vyplácí u nás přeplatit české zpracovatele, zpracovat ho v Německu a k nám potom s dotací na vývoz dovézt ty horší německé sýry a jogurty, co se v Německu už nespotřebují.
Vepřové maso je katastrofa daná primárně tím, že cenu vepřových půlek na trhu určují producenti s desítkama tisíc produkovaných prasat nejmodernější technologií, zatímco naši zemědělci se jim snaží konkurovat chovy s 500 prasaty chovanými ve vepřínech po socialistických JZD a stejným způsobem, jako před 30 lety.
Jablka je něco podobného jako prasata, pěstovaná starým způsobem s nekvalifikovanou pracovní silou, v tom jsou ale tradičně mnohem lepší Polácu než my.
Jakub Graňák
16.5.2022 16:43 Reaguje na Radim PolášekMléko - Němci nejsou takoví paraziti, jako např Teplý, jehož Madeta svými výkupními cenami doslova ruinovala producenty mléka, takže se vůbec není čemu divit.
Vepřové - vždyť jsou naši zemědělci plně konkurenceschopní, jak nám tady už 30 let hustí do hlav Agrární komora.
Jabka - Poláci především už dobře přes padesát let investují do rozvoje tohoto odvětví, zatímco u nás komár viděl prioritu v milionech tun vyprodukované oceli
Radim Polášek
18.5.2022 09:54 Reaguje na Jakub GraňákKdo třeba dnes kupuje hovězí za 300, když má vepřové za 80. Jen zbohatlíci. Za komunistů takový rozdíl v cenách ani zdaleka nebyl.
Za mléko Němci platí asi o padesátník víc než české mlékárny.
Dnešní české chovy prasat po stovkách či půltisícovkách prostě nemůžou být nikdy tak efektivní jako desetitisícové chovy prasat.
Co se týká jablek, Poláci jablka pěstují stejně jako my ve čtvrtkmenech a stěnách. Takové sady mají životnost tak 25 - 35 let, pak výnosy klesají a je třeba sady obnovit. Poláci ale k levné produkci využívají levnou pracovní sílu, své nebo Ukrajince.
A mají tam v oboru víc peněz než čeští sadaři, protože až dosud vydělávali na hodně velkém vývozu jablek do Ruska.
Jakub Graňák
19.5.2022 07:09 Reaguje na Radim PolášekJe vidět, že to máte vycucané z prstu, ten padesátník na litru je právě ten rozdíl, který rozhoduje, zda na tom mlíku producent vydělá, nebo tratí a je to na místní podmínky vysoká suma.
O tom ovocnářství se nemá s vámi už vůbec cenu bavit, poláci jsou druhý největší producent jablek na světě a na tomhle postavení pracují už sakra dlouho
Radim Polášek
19.5.2022 17:22 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
19.5.2022 21:13 Reaguje na Radim PolášekJaroslav Pobeha
16.5.2022 17:14 Reaguje na Jakub GraňákVšetko hnoj ide do bioplyniek ?
Jakub Graňák
16.5.2022 17:30 Reaguje na Jaroslav PobehaKatka Pazderů
18.5.2022 19:18 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
19.5.2022 07:15 Reaguje na Katka PazderůRadim Polášek
18.5.2022 10:08 Reaguje na Jaroslav PobehaSekundárně proto, že na pastvinách je "hnojení" přímo úměrné kapacitě rostoucí trávy, takže tam je samoregulující. A většinou tak středně intenzívní, intenzívnější být nemůže. Když vyroste méně trávy, dobytek musí být na té pastvině kratší dobu a tím bude taky tu pastvinu méně "hnojit". A naopak. A prakticky žádné hnojení nelze z té plochy vzít a použít pro jinou plochu. Současně intenzita rozkladu "hnojiva", zvířecích exkrementů a intenzita čerpání živin trávou z půdy je na pastvině tak rychlá, že do půdy z nich prakticky žádný uhlík nepřechází , ta půda od trávníkem je v tom směru dost "jalová".
Pole je jiná, tam se naplno promítá to, že většina polí dnes slouží k přímé produkci a prodeji rostlinných produktů prodávaných zemědělcem pryč. Jen málo polí slouží k produkci krmiv pro interní živočišnou výrobu zemědělce, kde jako vedlejší produkt vyjdou všelijaké druhy hnoje, tuhé i polotekuté, které se potom vrací na to pole jako hnojení.
Většinu polí tak zemědělec musí hnojit hnojením získávaným zvenku toho svého zemědělského cyklu. Kupovanými umělými hnojivy, kupovanými semeny pro zelené hnojení, kupovanými nebo jinak získávanými odpady z bioplynky nebo čistírenskými kaly atd.
Jakub Graňák
19.5.2022 07:18 Reaguje na Radim PolášekJakub Graňák
19.5.2022 07:28 Reaguje na Jakub GraňákRadim Polášek
19.5.2022 17:28 Reaguje na Jakub GraňákRegulovat to ale stejně musí, krávy potom mít přes zimu podstatně řidčeji. Jinak pokud tam jsou i přes zimu, když tráva neroste a neobnovuje se, tak ji ten hovězí dobytek rozšlape na bláto a zahubí a potom příští rok na té pastvině tráva minimálně prvního půl roku není. Nebo pokud se nedosije a nenechá zn toho setí vyrůst.
Jakub Graňák
19.5.2022 21:08 Reaguje na Radim PolášekPetr Eliáš
15.5.2022 18:32https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/maksym-vytipoval-ponton-u-brodu-nemylil-se-40396992#source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest198_novy_panel_sluzeb_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz