https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/indie-druhy-nejvetsi-vyrobce-psenice-na-svete-zakazala-jeji-vyvoz?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=denni-tisk
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Indie, druhý největší výrobce pšenice na světě, zakázala její vývoz Aktualizováno

14.5.2022 13:17 (ČTK)
Hlavními indickými trhy pro vývoz jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko.
Hlavními indickými trhy pro vývoz jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Indie, která je druhým největším producentem pšenice na světě, zakázala s okamžitou platností vývoz této komodity do zahraničí. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Důvodem jsou rychle rostoucí ceny na domácím trhu. Vláda bude ale moci udělit ze zákazu výjimky. Analytici se obávají dalšího růstu cen pšenice na mezinárodních trzích poté, co omezení vývozu hrozí kvůli válce i v případě dalších dvou velkých světových dodavatelů - Ruska a Ukrajiny.
reklama

 

Před vyhlášením zákazu Indie počítala s tím, že letos do světa vyveze na deset milionů tun pšenice. Hlavními jejími trhy jsou další asijské země, například Filipíny, Indonésie či Thajsko. Kvůli přerušení vývozu z Ruska a Ukrajiny se však indičtí obchodníci chtěli zaměřit i na trhy v Evropě, Africe či na Blízkém východě. Většina indické produkce pšenice však putuje na domácí trh.

Cílem vládního opatření je podle zahraničních agentur zklidnit vývoj cen na domácím trhu. Podle agentury Reuters se ceny pšenice na indickém trhu dostaly v posledních týdnech na rekordní úroveň. "Nejedná se jen o pšenici. Obecný růst cen zvýšil obavy z inflace, a to je důvod, proč vláda musela zakázat vývoz pšenice," řekl agentuře Reuters vysoký vládní činitel.

Vláda se navíc obává, že letošní sklizeň bude výrazně slabší kvůli vlně veder, která tuto zemi zasáhla od poloviny března. Zásoby pšenice vláda potřebuje mimo jiné pro své programy potravinové pomoci, které v zemi pomáhají s výživou více než 80 milionů lidí. V únoru úřady očekávaly, že se produkce pšenice meziročně zvýší na 111 milionů tun, později ale odhad snížily na 105 milionů tun. Analytici se domnívají, že sklizeň by se mohla zastavit pod hranicí 100 milionů tun.

Obchodník s pšenicí v Bombaji řekl agentuře Reuters, že rozhodnutí vlády je "šokující". Trh sice očekával nějaké omezení vývozu, ale až za dva nebo tři měsíce. "Zdá se, že údaje o inflaci změnily vládní záměry," dodal.

Zákaz exportu ale počítá s několika výjimkami, které může udělit indická vláda. Může se tak stát pokud vláda uzná, že dodávky pšenice slouží na pokrytí základních potravinových potřeb země, kam vývoz směřuje.

Odborníci se domnívají, že postoj Indie povede k dalšímu růstu cen této komodity na mezinárodních trzích. "Nyní už na trhu není žádný další velký dodavatel," řekl agentuře další obchodník. Od začátku roku se ceny zvýšily již o 40 procent. K největším světovým vývozcům totiž patří Ukrajina i Rusko, kde vývoz čelí kvůli válce omezení. Během konfliktu byly zničeny sklady s pšenicí a obilím a Rusko navíc blokuje ukrajinské černomořské přístavy, odkud vývoz proudil do ostatních částí světa. OSN již několikrát varovala, že konflikt může výrazně zhoršit dostupnost potravin v chudších zemí.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (59)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

kk

karel krasensky

14.5.2022 13:28
Uplně zbytečná,nepodstatná,nezajímavá informace.Článek o ničem.Duležité a klíčové je to,že v srpnu proběhne v Praze.Prague pride pochod LGBT komunity a ne tam nějaké zrní.Tečka.
Odpovědět
DV

Daniela V.

14.5.2022 13:31 Reaguje na karel krasensky
1+
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2022 13:33 Reaguje na karel krasensky
1*
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.5.2022 15:23 Reaguje na karel krasensky
Doufám, že i když se nezúčastníte pochodu, příjdete je podpořit aspoň účastí na chodníku. Vhodné by bylo i adekvátní oblečení. Něco duhového jako ten lajntuch, co nosí muslimové, na hlavě číro v zelené barvě a do jednoho ucha nějakou šponu od soustruhu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

14.5.2022 13:34
Není přece nad globalizaci, tvrdili mnozí politici, za podpory médií.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.5.2022 21:01 Reaguje na smějící se bestie
Kteří politici? Zkuste jmenovat.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.5.2022 09:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Eurohujeři, sluníčkáři, ti co vyřvávali - nejsme jako ono, všechno dovezem.
Švehla by na ně vzal bič !
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

15.5.2022 17:12 Reaguje na smějící se bestie
Zkuste jmenovat.
Nemůžete, protože je to celé pitomost.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

14.5.2022 15:20
Nic se neděje. Rusko ten schodek nahradí vývozem obilí z Ukrajiny.
Odpovědět
MM

Milan Milan

14.5.2022 21:16
Tak to bude zřejmě velmi zajímavé. Z ruska nic nedovezeme kvůli vlastním zákazům, ukrajina osela až o 30% ploch méně a Indie nám dá asi tak nějak kulový. Ale co, máme supermarkety a slíbenou valorizaci.
Odpovědět
Sl

Slovan

14.5.2022 22:37 Reaguje na Milan Milan
ČR je v pšenici zcela soběstačná a ročně dokonce vyvážíme miliony tun. Stejně jako je soběstačná EU jako taková. Ten kdo je ohrožen jsou asijské země, Egypt, Turecko apod.
Co tam máte dál?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.5.2022 06:03 Reaguje na Slovan
Přidejte tam víc těch afrických zemí. Ty začaly bít na poplach v okamžiku, kdy russáci vtrhli na Ukrajinu.
A ještě jedna perlička - Egypt byl před půl stoletím obilnicí Afriky. Jenže díky demografickému vývoji je dneska Egypt zemí, která je na dovozu obilí těžce závislá.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2022 06:41 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Kvůli demografickému vývoji a taky kvůli Asuánské přehradě. Do stavby Asuánské přehrady každoroční nilské povodně hnojily políčka v celém egyptském povodí Nilu a zemědělci měli obilí dost. Okamžikem dostavění Asuánské přehrady přestaly povodně, takže rolníci museli začít vodu pro svá políčka nějak čerpat a přestalo hnojení, takže zemědělci museli začít hnojit umělými hnojivy. Obojí stojí peníze, takže rolníci pěstování obilí na svých polích omezili.
Asuánská přehrada je prý nyní z velké části zanesena sedimenty. Těmi, které předtím hnojily na nilských políčkách. Protože jakožto sedimenty z většinou vulkanického geologického podloží obsahují vysoké množství živin.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

16.5.2022 14:08 Reaguje na Slovan
No, dál tam mám jen to, že v globální ekonomice to max bude znamenat, že kvantitativně bude té pšenky dostatek, ale ceny půjdou nahoru, a to možná fest.
Odpovědět
va

vaber

15.5.2022 08:24
hospodský Palivec by řekl,, to nám to ta EU těmi sankcemi pěkně posrala, nakonec nebude ani co žrát,,
Odpovědět
ss

smějící se bestie

15.5.2022 09:13 Reaguje na vaber
1*
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.5.2022 09:18 Reaguje na vaber
Já si myslím, že v řadě nám to posrali naši politici přístupem - všechno dovezeme. Dříve jsme byli v celé řadě surovin plně soběstační, zatímco dnes tyto komodity musíme dovážet. Pak stačí menší konflikt ve světě a jsme v konečníku.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.5.2022 10:37 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No a dnes je to úplně stejné, namátkou: hovězí 130%, pšenice (ze které se všichni tak hroutí) 180%, mléko 130%, jediné v čem oproti bývalému režimu nejsme soběstační je vepřové 50%, drůbeží 75%. Co se týče ovoce a zeleniny - kdo chodil za totáče do obchodu pamatuje jaká to byla katastrofa nahrazovaná ve značné míře samozásobitelstvím
Odpovědět
DV

Daniela V.

15.5.2022 11:37 Reaguje na Jakub Graňák
A můžete nám tady tedy vysvětlit, proč naše vláda dopustí zdražovat výrobky z mouky ? Proč mouka stojí o 100% více ? Když ji tedy i prodáváme a vyvážíme .....viz Tesco mouky dříve 9,90 - nyní 21, 90 ......
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.5.2022 12:02 Reaguje na Daniela V.
Protože nežijeme v době centrálně plánované ekonomiky kde cenu stanovuje nějaké politbyro, nýbrž v tržní ekonomice. Cenotvorba není kompetencí vlády, nýbrž komoditních burz. Zeptejte se rusáka, proč bombarduje obilnici Evropy a blokuje dopravní trasy, čímž vytváří nestabilitu, která šroubuje ceny.
Odpovědět
DV

Daniela V.

15.5.2022 12:12 Reaguje na Jakub Graňák
Proboha kdy začala válka, ještě nebyla sklizeň, vůbec nikdo neví jak vše dopadne a už se jako pro jistotu zdraží ?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.5.2022 12:55 Reaguje na Daniela V.
Zjevně nemáte nejmenší ponětí o tom, jak funguje trh, vždycky je to stejné, nevšimla ste si? Příjde nějaká katastrofa, trhy zpanikaří a všechno zdraží. Člověk s rozumem chápe, že v globalizovaném světě má takový velký konflikt vliv na celý svět.
Myslíte, že bude na Ukrajině bohatá sklizeň, když místním zemědělcům lítají nad hlavama šrapnely a po polích jim raizují tanky? A to vůbec nemluvím o tom, kolik obilí tam už rusáci nakradli.
Odpovědět
DV

Daniela V.

15.5.2022 13:19 Reaguje na Jakub Graňák
Pokud jste tam byl a viděl jste tohle na vlastní oči, tak pište. Pokud to máte z médií, tak jsou to jen informace. Vyslechla jsem si válečného zpravodaje Milana Z. Pravidelně jezdí na Ukrajinu, byl na Doněcku. Mluví z obyvateli, politiky, vojáky. Byl v Jugoslávii za války. Porovnává to. Vysvětluje prapor Azov. A prý lžou všechny strany ..... takže si z toho dělám obrázek, nejen tady z médií. Ale že se ceny dělají na burze, to jo. Ale jestlipak, pokud dojde k poklesu cen, jak se to projeví u nás ....
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.5.2022 15:12 Reaguje na Daniela V.
Jestlipak vy nebudete jedna z těch, co těm chudákům ukrajincům závidí i ty rozbombardované baráky?
Odpovědět
DV

Daniela V.

15.5.2022 16:14 Reaguje na Jakub Graňák
Ubohá poznámka, která jde za vámi .....
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.5.2022 17:31 Reaguje na Daniela V.
Ruku na srdce, co je rohlík za čtyři koruny proti vyvražděné rodině a zničeným domovům? Položte si otázku kdo je tady pak ve světle výše uvedeného ubohý...
Odpovědět
DV

Daniela V.

15.5.2022 17:49 Reaguje na Jakub Graňák
A co ještě napíšete ? Fakt zívám .....
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.5.2022 17:59 Reaguje na Daniela V.
Tak spěte dál
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2022 07:21 Reaguje na Jakub Graňák
Tak to je otázka, jak moc zpanikaří. Například během covidu se ukázalo, že třeba hospody, kde majitelé jsou vstříc lidem a snaží se vařit za co nejméně peněz najednou krachovaly či se zadlužovaly, protože prostě během covidu neměly peníze. Zatímco ty hospody, které ždímaly hosty víc, tak najednou přežívaly bez větších problémů prostě proto, že měli peníze navíc, finanční polštář. taky proto začaly hospody, které přežily, po covidu zdražovat, aby udělaly onen finanční polštář.
Neboli jak začíná finanční krize, firmy a podnikatelé začínají započítávat riziko a snaží se, dokud to jde, zdražováním udělat nějaký finanční polštář na horší časy.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.5.2022 16:31 Reaguje na Radim Polášek
Řeč je o trzích, ne o službách
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2022 09:41 Reaguje na Jakub Graňák
Bane, řeč je o podnikání. A jakmile nastává v podnikání jakákoliv nejistá situace, podnikatelé o tu míru rizika automaticky zdražují i bez paniky. Protože finanční polštář vytvořený zdražováním rychlejším než je zdražování vstupů je nejjistější ochrana proti budoucímu vyčerpání financí a bankrotu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2022 09:42 Reaguje na Radim Polášek
Pokud tedy mohou zdražovat, pokud jim konkurence zdražování dovolí.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2022 07:23 Reaguje na Radim Polášek
Chachá, vy mě bavíte, první vždy zdraží vstupy, teprv pak výstupy. Nebo mě tu snad chcete krmit řečima o tom, jak si každý hospodský dělá dopředu analýzy trendů růstu cen pohonných hmot, energií a surovin?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.5.2022 17:19 Reaguje na Jakub Graňák
Tak myslící člověk si vždy dělá nějaké předpoklady budoucího vývoje. A podnikatelé obvykle myslící lidi bývají.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2022 21:11 Reaguje na Radim Polášek
Ale jděte, nejdřív tyhle věci merčí tradeři na burzách - ti leží celý život v tabulkách, grafech a prognózách. Tady se bavíme o černých labutích, a proti těm nejsou prognózy k ničemu
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.5.2022 13:23 Reaguje na Daniela V.
Trh reaguje třeba i na náznaky. Všimněte si třeba, že jenom co Zeman jmenoval nového guvernéra ČNB, silně oslabila koruna. Michl si ještě ani v kanclu nezahřál židli a už nakupujeme ze zahraničí výrazně dráž.
Odpovědět
DV

Daniela V.

15.5.2022 13:43 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
No a dopady tady na nás ? Hlavně, že premiér vymyslel deštník proti chodobě. Tak jak řekl jinde a u něčeho jiného Ondřej Hejma .... " To už nejde žrát, vážení " ....
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.5.2022 14:19 Reaguje na Daniela V.
Když předcházející premiér prošustroval 900 miliard na záchranu svých kamarádíčků, platy státních zaměstnanců a podobné "nezbytnosti", tak se toho moc dělat nedá. Kromě toho Babiš zařízl plynovod z Polska, který taky mohl pomoci řešit současný stav. Hlavně že se teď Babišova klika naváží do současné vlády.
Odpovědět
DV

Daniela V.

15.5.2022 14:22 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Jo, neveselo .....
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

15.5.2022 14:33 Reaguje na Daniela V.
Plně souhlasím.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2022 07:11 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Nežerte tolik tu pětislepeneckou propagandu.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

16.5.2022 08:49 Reaguje na Radim Polášek
Já nežeru propagandu. Soukromé firmy si za covidu utahovaly opasek, propouštěly zaměstnance, snižovaly všemožně náklady aby přežily, zatímco Babiš přidal na výplatách státním zaměstnancům. To se Vám zdá normální?
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2022 09:45 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Soukromé firmy byly za covidu bohatě financovány vládními programy, aby si opasky utahovat nemusely. Problém byl jen u některých speciálních oborů, které se do těch programů nevešly.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.5.2022 07:29 Reaguje na Jakub Graňák
Tak například v hovězím jsem soběstační proto, protože obrovsky zddražilo a stalo se tak luxusním zbožím, kteréběžní lid obvykle nekupují.
Mléka produkujeme víc jen proto, protože třeba němcům se vyplácí u nás přeplatit české zpracovatele, zpracovat ho v Německu a k nám potom s dotací na vývoz dovézt ty horší německé sýry a jogurty, co se v Německu už nespotřebují.
Vepřové maso je katastrofa daná primárně tím, že cenu vepřových půlek na trhu určují producenti s desítkama tisíc produkovaných prasat nejmodernější technologií, zatímco naši zemědělci se jim snaží konkurovat chovy s 500 prasaty chovanými ve vepřínech po socialistických JZD a stejným způsobem, jako před 30 lety.
Jablka je něco podobného jako prasata, pěstovaná starým způsobem s nekvalifikovanou pracovní silou, v tom jsou ale tradičně mnohem lepší Polácu než my.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.5.2022 16:43 Reaguje na Radim Polášek
Luxusní hovězí? Za komára bylo k mání především ze starých vylítaných dojnic, nic víc jste u řezníka nekoupil. A jestli podražilo? V roce 1988 jste si za průměrnou mzdu koupil 68 Kg, dnes 150 Kg, takže kde máte to obrovské zdražení?
Mléko - Němci nejsou takoví paraziti, jako např Teplý, jehož Madeta svými výkupními cenami doslova ruinovala producenty mléka, takže se vůbec není čemu divit.
Vepřové - vždyť jsou naši zemědělci plně konkurenceschopní, jak nám tady už 30 let hustí do hlav Agrární komora.
Jabka - Poláci především už dobře přes padesát let investují do rozvoje tohoto odvětví, zatímco u nás komár viděl prioritu v milionech tun vyprodukované oceli
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2022 09:54 Reaguje na Jakub Graňák
Jen bláboly.
Kdo třeba dnes kupuje hovězí za 300, když má vepřové za 80. Jen zbohatlíci. Za komunistů takový rozdíl v cenách ani zdaleka nebyl.
Za mléko Němci platí asi o padesátník víc než české mlékárny.
Dnešní české chovy prasat po stovkách či půltisícovkách prostě nemůžou být nikdy tak efektivní jako desetitisícové chovy prasat.
Co se týká jablek, Poláci jablka pěstují stejně jako my ve čtvrtkmenech a stěnách. Takové sady mají životnost tak 25 - 35 let, pak výnosy klesají a je třeba sady obnovit. Poláci ale k levné produkci využívají levnou pracovní sílu, své nebo Ukrajince.
A mají tam v oboru víc peněz než čeští sadaři, protože až dosud vydělávali na hodně velkém vývozu jablek do Ruska.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2022 07:09 Reaguje na Radim Polášek
Blábolíte tady vy. Do obchodu moc nechodíte čož? - Včerejší ceny: hovězí žebro na polívku á 80 Kč, kližka 130 Kč, pro mně za mně si vařte guláš třeba z kuřecího, důvod menší spotřeby hovězího je jinde, než v ceně.
Je vidět, že to máte vycucané z prstu, ten padesátník na litru je právě ten rozdíl, který rozhoduje, zda na tom mlíku producent vydělá, nebo tratí a je to na místní podmínky vysoká suma.
O tom ovocnářství se nemá s vámi už vůbec cenu bavit, poláci jsou druhý největší producent jablek na světě a na tomhle postavení pracují už sakra dlouho
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.5.2022 17:22 Reaguje na Jakub Graňák
tak vepřové kosti na polívku jsou za 35 Kč za kilo. 80 Kč za kilo hovězího žebra na polívku musí být jedině v akci, běžná cena je tak 100 - 120 .
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2022 21:13 Reaguje na Radim Polášek
To je stabilní cena u místního řezníka, dva roky furt stejná krize-nekrize
Odpovědět
JP

Jaroslav Pobeha

16.5.2022 17:14 Reaguje na Jakub Graňák
Keď dochováte hovězí nadnormu 130%, ako to, že máte v pôde tak málo organiky ?
Všetko hnoj ide do bioplyniek ?
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

16.5.2022 17:30 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Kdepak... masný skot je v podstatě celoročně na pastvinách, takže máme dusíkem "přebuřené" travní porosty. Dojnice zase mají větší užitkovost oproti době před 89, takže jich je v absolutních počtech méně (srovnejte užitkovost české straky a holštýnky) a tady končí značná část hnoje v bioplynkách a část jde na pole, takže hnoje není
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

18.5.2022 19:18 Reaguje na Jakub Graňák
Dojný skot není už většinově na stelivovém systému, ale na roštech, kde se produkuje kejda.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2022 07:15 Reaguje na Katka Pazderů
Ovšem, nicméně na obsahu sdělení to nic nemění.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

18.5.2022 10:08 Reaguje na Jaroslav Pobeha
Primárně proto, protože spotřeba hovězího u nás významně poklesla a dost se ho dováží a produkce mléka na dojnici se významně zvýšila, takže stavy dojnic taky poklesly.
Sekundárně proto, že na pastvinách je "hnojení" přímo úměrné kapacitě rostoucí trávy, takže tam je samoregulující. A většinou tak středně intenzívní, intenzívnější být nemůže. Když vyroste méně trávy, dobytek musí být na té pastvině kratší dobu a tím bude taky tu pastvinu méně "hnojit". A naopak. A prakticky žádné hnojení nelze z té plochy vzít a použít pro jinou plochu. Současně intenzita rozkladu "hnojiva", zvířecích exkrementů a intenzita čerpání živin trávou z půdy je na pastvině tak rychlá, že do půdy z nich prakticky žádný uhlík nepřechází , ta půda od trávníkem je v tom směru dost "jalová".
Pole je jiná, tam se naplno promítá to, že většina polí dnes slouží k přímé produkci a prodeji rostlinných produktů prodávaných zemědělcem pryč. Jen málo polí slouží k produkci krmiv pro interní živočišnou výrobu zemědělce, kde jako vedlejší produkt vyjdou všelijaké druhy hnoje, tuhé i polotekuté, které se potom vrací na to pole jako hnojení.
Většinu polí tak zemědělec musí hnojit hnojením získávaným zvenku toho svého zemědělského cyklu. Kupovanými umělými hnojivy, kupovanými semeny pro zelené hnojení, kupovanými nebo jinak získávanými odpady z bioplynky nebo čistírenskými kaly atd.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2022 07:18 Reaguje na Radim Polášek
Blbost: čím ty krávy na té pastvině krmíte v zimě? - senem a senáží odjinud - nic se tam samo nereguluje
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2022 07:28 Reaguje na Jakub Graňák
A ještě k tomu jádrová krmiva - taky odjinud
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.5.2022 17:28 Reaguje na Jakub Graňák
No, já jsem měl na mysli klasické m chovy, jako tady byly před 50 lety, to je pravda. Kde se, když na pastvině ta tráva už na podzim přestala růst, krávy zahnaly do kravína a přezimovaly pod střechou.
Regulovat to ale stejně musí, krávy potom mít přes zimu podstatně řidčeji. Jinak pokud tam jsou i přes zimu, když tráva neroste a neobnovuje se, tak ji ten hovězí dobytek rozšlape na bláto a zahubí a potom příští rok na té pastvině tráva minimálně prvního půl roku není. Nebo pokud se nedosije a nenechá zn toho setí vyrůst.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

19.5.2022 21:08 Reaguje na Radim Polášek
Zahánějí se někdy v listopadu a vypouštějí v dubnu, to je odvislé od polohy, často musí být např vlivem sucha dokrmovány i během sezóny. Taková ta klasická živinami chudá luční společenství jsou s dnešní technologií chovu už hodně vzácná.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

15.5.2022 18:32
A hned mám hezký podvečer. :-)

https://www.novinky.cz/valka-na-ukrajine/clanek/maksym-vytipoval-ponton-u-brodu-nemylil-se-40396992#source=hp&seq_no=1&utm_campaign=abtest198_novy_panel_sluzeb_varC&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist