https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/jak-zbavit-reky-zbytku-leciv-a-hormonu-hledani-novych-technologii-podpori-statni-fond?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Jak zbavit řeky zbytků léčiv a hormonů? Hledání nových technologií podpoří státní fond

8.4.2021 20:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Znečištění vod nerozpustnými zbytky chemických látek není zatím uspokojivě řešeno. Ilustrační snímek.
Znečištění vod nerozpustnými zbytky chemických látek není zatím uspokojivě řešeno. Ilustrační snímek.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Petteri Hautamaa / WWF Finland
I když je čištění odpadních vod u nás na pokročilé úrovni, ne vždy dokážeme zbavit vodu všech nečistot. Výzkumy prokázaly, že se v povrchových vodách vyskytují zbytky antibiotik, hormonů a jiných běžně používaných látek, které však mohou být pro vodní organismy a ekosystémy velice nebezpečné.
reklama

 

Státní fond životního prostředí, který v ČR poskytuje prostředky na ochranu prostředí, proto připravil dotaci z názvem „Trondheim“. Z Norských fondů rozdělí až 94 milionů korun na inovativní opatření, jejichž výsledkem budou nové technologie pro čisté povrchové vody bez toxických zbytků léčiv.

„Problematika znečištění vod nerozpustnými zbytky chemických látek různého typu, tzv. mikropolutanty, je vážným tématem. Jelikož tyto látky nepodléhají tak snadno biologickému rozkladu, dochází k jejich nežádoucímu hromadění ve vodě, půdě i v tělech živých organismů,“ komentuje znečištění Petr Valdman, ředitel Státního fondu životního prostředí České republiky.

I metabolity, které vznikají při rozkladu mikropolutantů, jsou mnohdy velmi toxické. „Proto jsme se na tento typ znečištění rozhodli zaměřit v rámci podpory z Norských fondů. Náš program je jedním z prvních finančních nástrojů, které se zaměřují na hledání a podporu konkrétních opatření ke snižování tohoto typu znečištění“, popisuje Valdman.

Žadatelé z řad právnických osob mohou získat z prostředků dotačního programu Životní prostředí, ekosystémy a změna klimatu Norských fondů částku až 26 milionů korun a pokrýt tak 90 procent způsobilých nákladů na svůj projekt. Příjem žádostí o dotaci odstartuje 8. dubna 2021.

Finanční podporu budou moci získat pilotní projekty, které se konkrétně zaměří na instalaci pokročilých technologií čistění odpadních vod umožňující redukci zbytků léčiv a jejich metabolitů, a to jak přímo u významných zdrojů, tak i na komunálních čistírnách odpadních vod. Mezi významné zdroje tohoto znečištění se řadí například zdravotnická zařízení či domovy pro seniory. Podporovány budou rovněž aktivity zaměřené na využití přírodních a přírodě blízkých procesů, jakými jsou například kořenové čistírny či umělé mokřady, které rovněž vedou k prokazatelnému snížení tohoto typu znečištění.

Podpořené projekty musí být zrealizovány do 30. dubna 2024.


reklama


reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 10:12
Kdyby se polutanty v tělech kumulovaly, tak volavky, kormoráni a vydry jsou už dávno neplodné... Ale jako grantový cecík dobré!-)
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

8.4.2021 15:19 Reaguje na Karel Zvářal
Myslím si totéž.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

8.4.2021 15:26 Reaguje na Karel Zvářal
Bohužel by tím pádem byli neplodní i veškeří rybí predátoři.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

8.4.2021 16:20 Reaguje na Karel Zvářal
Osobně jsem za tuto zprávu velmi rád.

Nepřipadá mi v pořádku, že ryby plavou v mixu hormonů, které již na řadě míst vedou k feminizaci mlíčňáků – např. viz zde:

https://fishbio.com/field-notes/the-fish-report/feminized-fish-power-pollution

- Otázka je to samozřejmě složitější, jde jak o hormony samotné, tak různé jiné látky s obdobným účinkem (hormonální disruptory) – ale výsledek je obdobný - a je otázka, jak se k tomu – jakožto původci, postavíme. Buď to budeme ignorovat, nebo se pokusíme o nápravu. Já jsem pro ten pokus.

Ohledně antibiotik v odpadních vodách a rybách např. zde:

https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S153204562030140X
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

8.4.2021 16:41 Reaguje na Ondřej Dočkal
...Odhaduje se, že kvůli lidské činnosti se do přírody dostává na 55 000 různých chemikálií - a nejméně tisícovka z nich jsou právě "hormonální buldozery"...

https://www.forumantikoncepce.cz/rady-a-komentare/meni-antikoncepce-pohlavi-ryb
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

9.4.2021 12:11 Reaguje na Karel Zvářal
tak už to vnímáte jako problém, které je potřeba nějak řešit? Nebo si pořád myslíte, že "Ale jako grantový cecík dobré!" ?
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

9.4.2021 15:30 Reaguje na Ondřej Dočkal
Z Vaší prudké reakce usuzuji, že budete v projektu zaháčkován. Kdybyste okomentoval i tu první větu - tedy že by se to v první řadě mělo promítnout nakumulovaně u predátorů, a tím tedy jejich stavy "přirozenou cestou" snížit, bral bych to tak, že chápete, o co mi jde.

Ten odkaz hovoří o tisíci látkách, např. splachy pesticidů z pole - to si fakt myslíte, že to všechno usledujete a dokážete zneutralizovat? A jestli bude o jeden výzkumný tým více či méně - koho to v dnešní době zajímá?
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

12.4.2021 08:47 Reaguje na Karel Zvářal
Uklidním Vás, v projektu "zaháčkován" nejsem.

MOje prudká reakce je důkazem toho, že mě hodně vadí, když někdo bagatelizuje problematiku znečištění vody a jeho vliv na ryby apod.

Víte, svět je mnohem složitější než to, co si člověk na první pohled myslí. Viz níže můj komentář k panu Macháčkovi - citlivost různých druhů může být dost výrazně různá, takže tyhle jednoduché rovnice nejsou všeobecně platné.

KOho to dneska zajímá, že se konečně začne aspoň něco v tomto ohledu dělat? No mě ano, a ujišťuji vás, nejsem sám. A proč? Protože vím, že problém, který ignorujeme, se nezmenší - ale zvětší.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

12.4.2021 21:33 Reaguje na Ondřej Dočkal
Pane Dočkale, nikdo nic nebagatelizuje, tedy aspoň já určitě ne. Ryby nejsou ani v horních úsecích řek, kde žádné hormony neplavou. Problém je někde jinde, ale o tom snad někdy příště.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.4.2021 11:29 Reaguje na Ondřej Dočkal
No jo,ale jak jsme jako my lidi, po těch hormonech a antibiotikách zdraví! Hormony pochází většinou z antikoncepčních tabletek, co používají ženy, antibiotika pak z léčby viróz, na které stejně nezabírají, dítě zakašle a pan doktor, či paní doktorka, mu na naléhání maminky, předepíše antibiotikum.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

9.4.2021 11:31 Reaguje na Jiří Daneš
Dodávám, že toho se nelze zbavit v odpadních vodách, v žumpě se snad po létech rozloží.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

9.4.2021 12:10 Reaguje na Jiří Daneš
Já nevolám po zrušení antibiotik, já jen oponuji příspěvku, který tento problém - a že to je problém - hází do roviny - cituji: "Ale jako grantový cecík dobré!" takové zpochybňování závažnosti důsledků vypouštění těchto látek do řek považuji ze nemístné.

Jinak v tom nadužívání máte 100%ní pravdu. Zvykli jsme si bohužel, že od doktora musíme odejít s receptem, a doktor, co ho nenapíše, se vystavuje riziku pomluv, že není dobrý doktor :((
Odpovědět
MV

Miloš Volenec

8.4.2021 17:00
Obecně k rozkladu organických polutantů ve vodách lze nasadit ozonovou technologii a filtraci na aktivním uhlí. Tato technologie se běžně používá na úpravnách pitných vod (zatím) hlavně kvůli eliminaci pesticidů. Měla by být účinná i na hormony.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

8.4.2021 18:12
Ty léčiva obsahují hlavně exkrementy a řešením bývaly suché záchody.
Rovněž nádržky chemických WC zadrží tyto látky, ale nesmí být vylity
do kanalizace. Tam už je to problém obrovského množství vody určené
k čištění. Výsledkem tak je pouhopouhé naředění s odstraněním hrubých
nečistot a látek, které umí čističky zlikvidovat. Pak tu jsou i ochozy
a výsledek je, jaký je. Možná se jednou najde účinná technologie toto
vše odstranit, ale bude asi problém s cenou za likvidaci odpadních vod.
Stočné bude tak o mnoho vyšší, než vodné a to jsem zvědav, jak na to
budou reagovat spotřebitelé. Spíše to vidím na nějaké to "zkoumání",
ale do praxe to asi nedojde. Dál tak budou řeky plné průzračných, ale
jedovatých koktejlů a vinit budeme jiné, než nás samotné. Jinak je
opravdu podivné, že jsou druhy na tyto látky vnímavé a jiným to nijak
neškodí. Přitom koncentrace vy měla být vyšší i u dravých ryb, ale
třeba sumcům to v množení nijak nebrání. Těch neutěšeně přibývá
a tak je ta chyba asi úplně někde jinde.
Odpovědět
OD

Ondřej Dočkal

9.4.2021 12:19 Reaguje na Břetislav Machaček
K té citlivosti: různé druhy jsou různě citlivé na různé látky, to je stará známá věc. Známo i z léčení akvarijních ryb - co některé ryby přežívají v pohodě, jiné často zabije (citlivější jsou často např. sumci). Různá citlivost je i v rámci druhu - embrya jsou na tom hůř jak dospělé ryby. Jak je na tom zrovna náš sumec, to ale netuším.


Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist