https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kalifornsti-lososi-by-kvuli-suchu-nedoplavali-k-oceanu.budou-je-vozit?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kalifornští lososi by kvůli suchu nedoplavali k oceánu. Budou je vozit

2.5.2021 13:58 | LONDÝN (ČTK)
Losos čavyča, původní kalifornský druh, potřebuje k přežití studenou vodu. Jeho tradiční útočiště v chladných severních přítocích řeky Sacramento ale zablokovaly přehrady.
Losos čavyča, původní kalifornský druh, potřebuje k přežití studenou vodu. Jeho tradiční útočiště v chladných severních přítocích řeky Sacramento ale zablokovaly přehrady.
Sucha v Kalifornii si žádají, aby se lososi tentokrát vydali k oceánu neobvyklou cestou - po silnici, napsal deník The Guardian. Tamní úřady se chystají k pobřeží převézt přes 15 milionů lososích mláďat, chovaných v Centrálním údolí ve střední části státu, protože podle projekcí bude voda v řekách, kterými ryby obvykle cestují, příliš teplá a říční hladina dosáhne historického minima.
reklama

 

Rozsáhlá operace má zajistit "nejvyšší stupeň přežití mladých lososů na jejich nebezpečné pouti k Tichému oceánu". "Převážení lososích mláďat na vypouštěcí místa níže po proudu se ukázalo jako jedna z nejlepších možností, jak zvýšit míru přežití (lososů) na cestě k oceánu v době sucha," uvedl Jason Julienne, který dohlíží na líhně ryb v části Kalifornie.

Kalifornie nyní zažívá druhý rok sucha poté, co v zimě spadlo nebývale málo srážek. Podle kalifornských vodohospodářů jde o čtvrtý nejsušší rok v záznamech.

Losos čavyča, původní kalifornský druh, potřebuje k přežití studenou vodu. Jeho tradiční útočiště v chladných severních přítocích řeky Sacramento ale zablokovaly přehrady. Předseda kalifornské asociace pro lososy John McManus listu Chronicle sdělil, že si iniciativy pro záchranu lososa váží. Zároveň ale podotkl, že vedení státu i federální vodohospodáři umožňují, aby byla velká část vody odváděná z řek a potoků k zavlažování polí. Právě to podle něj představuje zásadní problém.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

MK

Majka Kletečková

2.5.2021 13:49
Naši lososi uměle vypouštění na severozápadě Čech se snad nedostatku vody zatím bát nemusejí. Musejí ale při své cestě k moři překonávat na Labi nějaké přehrady?
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

2.5.2021 18:31 Reaguje na Majka Kletečková
Před nějakou dobou vyšel na Ekolistu článek o navracení lososů obecných do přítoků Labe v Českém Švýcarsku. Psalo se v něm, že ochranáři spolu s rybáři vysazují nebo budou vysazovat lososí plůdky do řeky Kamenice, odkud mají ryby plout do moře, kde se vytřou a část se z nich vrátí. Neví někdo, jak je to s prostupností vodních staveb na Labi z hlediska úspěšného návratu těchto „našich“ lososů?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

2.5.2021 14:53
A budou vozit opačným směrem dospělé lososy? Aby se medvědi mohli dostatečně vykrmit na zimu.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

2.5.2021 14:59
Ať neztrácí naději, loni mělo být u nás pětisetleté sucho a pak pršelo ob dva tři dny.
Odpovědět

Viktor Šedivý

2.5.2021 19:45
Někdo by měl lososům vysvětlit, že OZE jsou svaté a akumulace musí být ještě víc, takže přehrady budou naprosto všude a na nějaké cestování po řekách můžou zapomenout.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

3.5.2021 10:59 Reaguje na Viktor Šedivý
Znám zemi, kde přehrady problém nejsou a existují tam speciální
plavební komory pro překonání přehrad rybami a nebo rybí výtahy.
Bojím se jméno té země napsat, abych nebyl napaden za její
pochvalu. U nás a jinde se maximálně budují tyto stavby pro
jachty, hausbóty a výletní lodě. Rybí přechody vypadají jako
betonová koryta, která zejí prázdnotou a tak zcela k nepotřebě.
Prostavěné milióny jsou na prd a přitom stačilo vybudovat sice
delší, ale přírodní bypasse s balvany v korytě. Pokud se chce,
tak to jde, ale ono se musí hlavně co nejvíc proinvestovat.
Taková automatická plavební komora pro ryby by možná vyšla na
zlomek ceny betonového rybího přechodu, kterým ryby ani neputují.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

2.5.2021 21:28
Je to zastrčené až v závěru, ale nemělo by to uniknout pozornosti čtenářů.
Kalifornie prostě spotřebovává více spodních vod než se do nich vrací.
Asi před rokem jsem si tam brouzdal po netu a bylo tam plno varovných upozornění na tuto nerovnováhu ve spotřebě vody.
Hlavně, že se s OZE můžou přetrhnout, zatím dokázali to, že mají nejvyšší cenu elektřiny, blackouty a vyskoké daně kvůli kterým lidé CA opouštějí.
Což v USA není žádný problém. Není všechno zlato co se třpytí.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.5.2021 10:16 Reaguje na Miroslav Vinkler
Takovou zprávu, jako že OZE není jen prospěšné, to nemůžete po Ekolistu.cz chtít. Pamatuji na zprávu, už ani nevím kdy a kde, ale už rok, dva, že kterási řeka už do moře neteče, protže se všechna voda spotřebuje k zavlažování rozstřikem ("sprchováním"), takže se velká část vody odpaří, než dopadne na půdu a nemůže se vsáknout. Poznámka: Jak geniální bylo starověké zavlažování kanály, strouhami a stroužkami, provozované na př. Sumery ve staré Mezopotámii, už před pěti tisíciletími.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

3.5.2021 10:19 Reaguje na Jiří Daneš
stružkami
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

3.5.2021 14:20 Reaguje na Jiří Daneš
Podle wiki lze za odstrašující příklad považovat Aralské jezero.

Na konci 50. let 20. století začala hladina klesat v souvislosti s využíváním vody přitékajících řek na zavlažování zemědělských ploch vytvořených v poušti (pro pěstování bavlny, které zde SSSR zahájilo v roce 1954). Řeky Amudarja a Syrdarja, které Aralské moře napájely tisíce let, byly svedeny do soustavy zavodňovacích kanálů. Když byly uvedeny do provozu první zavlažovací kanály a první zemědělské plochy v pouštních oblastech, začalo jezero vysychat nejdřív jen pomalu. Větší problém než vysychání zpočátku představovalo znečištění přítoků hnojivy. V 90. letech se vysychání zrychlilo. Původní rozloha jezera se zmenšila na méně než třetinu a objem vody klesl na jednu desetinu. Přítok řek klesal postupně ze 63 km³/rok v roce 1960 na pouhých 3,2 km³/rok v roce 2003. Při malém stavu vody už řeky nedotékají k současnému pobřeží.
Kolem jezera vznikla solná poušť, z níž vítr roznáší slaný prach dál do okolí a ničí tak přilehlé bavlníkové plantáže. Voda v jezeře se stala jedovatou, neboť přísun hnojiv, pesticidů a dalších látek přinášených v obrovské míře řekami je znásoben tím, že jezero nemá odtok a jeho objem stále klesá (tudíž dochází ke koncentrování rozpuštěných látek).
Ústup jezera a jeho veliké znečištění zcela zničilo kdysi bohatý rybářský průmysl. Na jezeře bývala rozvinutá místní lodní doprava, dnes zde zbyly jen vraky lodí v poušti.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist