https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kolik-snedi-cesi-dioxinu?add_disc=1
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tiskové zprávy

Arnika - Program Toxické látky a odpady: Kolik snědí Češi dioxinů?

Sdružení ARNIKA zadalo v loňském roce změření kontaminace pstruha chyceného v Nise v Liberci dioxiny (PCDD/F) a polychlorovanými bifenyly (PCB)(1). Dnes jsou k dispozici výsledky měření a nejsou potěšující. Hodnoty zjištěné akreditovanou laboratoří Axys - Varilab jsou u dioxinů (PCDD/F) 35,2 pgTEQ/g(2) tuku a u PCB potom 165,9 pgTEQ/g tuku(3). "Znamená to, že po snězení dvousetgramové porce libereckého pstruha bychom naplnili 450 - 650 % doporučeného limitu maximálního denního přijmu dioxinových látek Světovou zdravotnickou organizací - WHO. Anebo je to 200% z limitu týdenní spotřeby těchto látek doporučeného Evropskou komisí, tj. že bychom měli sníst pouze jednoho takového pstruha za 14 dnů a nic jiného," přiblížil význam zjištěných hodnot vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů, RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení ARNIKA.

Výsledky rozboru jen potvrzují závěr, ke kterému došel v dřívějších letech Státní zdravotní ústav analyzováním potravinového koše běžného Čecha(4). Přestože se nás někteří politici snaží přesvědčit o vyčištění našeho životního prostředí za uplynulých 12 let od toxických látek, kontaminace potravin dioxinovými látkami v České republice převyšuje míru doporučenou Světovou zdravotnickou organizací - WHO. Podle analýzy rizika zpracované experty SZÚ může dávka PCB, kterou Češi zkonzumovali v roce 1998, vyvolat až 270 nových případů rakoviny(5).

Toxické látky musejí někde vznikat: Unikají ze špatně uskladněných odpadů, z netěsných skládek, unikají do ovzduší při spalování odpadů, ať už v domácích kamnech anebo v kotlích spaloven odpadů či při požárech skládek. "V kampani Budoucnost bez jedů se proto snažíme prosadit ratifikaci Stockholmské úmluvy a zavedení práva na informace o toxických látkách. Chceme přimět orgány státní správy, aby se závažným problémem dioxinových látek v prostředí důsledně zabývaly - například vysokými koncentracemi PCB v životním prostředí Ostravy. Zároveň žádáme uzavření zbytečných zdrojů znečištění - například spalovny nebezpečných odpadů v Lysé nad Labem. Je nám jasné, že ani toto problém zcela nevyřeší," konstatoval na dnešní tiskové konferenci RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení ARNIKA.

Pokud budeme pátrat po příčinách, odpověď zní: Špatná politická rozhodnutí a nedůsledný postup státního aparátu při omezování kontaminace prostředí toxickými látkami typu dioxinů a polychlorovaných bifenylů(6). "Přísnější opatření činí ČR nahonem až pod tlakem Evropské unie," konstatoval vedoucí kampaně Budoucnost bez jedů, RNDr. Jindřich Petrlík ze sdružení ARNIKA.

Poznámky, doplňky, vysvětlivky:

(1) Polychlorované bifenyly (PCB) byly vyráběny od roku 1930 jako chemické látky pro průmyslové využití. Používaly se do transformátorových a kondenzátorových olejů, do barev, plastifikátorů, ale třeba také na propisovací papíry a do inkoustů. Poté, co byl zjištěn jejich negativní vliv na lidské zdraví, byla v roce 1984 zakázána jejich výroba i v tehdejším Československu (v Chemku Strážské na Slovensku). Dodnes jsou přítomny především v transformátorech a kondenzátorech a jsou nejspíše nejproblematičtější látkou v odpadech.

Dioxiny (správně polychlorované dibenzo-p-dioxiny a dibenzofurany) jsou vysoce stabilní chemické látky vznikající jako nechtěný produkt například v provozech chlorové chemie, při bělení papíru a textilu chlorem anebo v důsledku spalování chlorovaných látek.

Polychlorované bifenyly i dioxiny v již velice nízkých koncentracích poškozují hormonální a imunitní systém člověka. Lidé, kteří přišli do styku s vysokými koncentracemi PCB či dioxinů onemocněli tzv. chlorakné, disfunkcemi jater, měli dýchací potíže a řadu dalších zdravotních problémů.

(2) TEQ je toxický ekvivalent. Hodnoty koncentrací dioxinů a polychlorovaných bifenylů se přepočítávají podle koeficientů toxicity jejich jednotlivých kongenerů. Toxický ekvivalent rovný jedné má 2,3,7,8 -TCDD (2,3,7,8 - tetrachlordibenzo-p-dioxin). Naměřené koncentrace se začaly tímto ekvivalentem násobit, aby vyjadřovaly zjištěnou nebezpečnost (toxicitu) přítomného množství látek, protože mezi 210 dioxiny a 209 PCB je jejich toxicita značně rozdílná a absolutní hodnoty nic neříkaly.

(3) Kromě měření zadaného ARNIKOU jsou známy výsledky měření koncentrací dioxinů a polychlorovaných bifenylů provedených u dalších dvou ryb - parmy z Vltavy od Klecan a cejna chyceného v Labi. Měření provedla laboratoř KHS ve Frýdku-Místku a publikovala je Prof. Dr. Jana Hajšlová, CSc. z VŠCHT zabývající se dlouhodobě monitoringem toxických látek v životním prostředí. Shodou okolností jde také o ryby chycené v loňském roce. Koncentrace PCB a PCDD/F udané v toxickém ekvivalentu jsou u těchto vzorků ještě dvoj- až šesteronásobně vyšší nežli u libereckého pstruha.

(4) Sníme dvoj- až trojnásobně více dioxinových látek nežli je Světovou zdravotnickou organizací doporučený maximální limit. Vysoké hodnoty nebezpečných látek v potravinách jen svědčí o celkové kontaminaci prostředí. Právě z potravin lidé získají do svých těl 95 - 99% veškerého příjmu dioxinových látek.

Podle expertizy Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo v roce 1999 na každého občana ČR v průměru 8,7 pg TEQ dioxinových látek na kg tělesné hmotnosti a den, v roce 1998 to bylo dokonce 12,3 pg TEQ/kg/den. Podle WHO by denní příjem těchto jedů neměl překročit 1 až 4 pg TEQ /kg/den.

(5) Monitorování cizorodých látek v poživatinách, „dietární expozice člověka“ - 1997 až 1999, Centrum hygieny potravních řetězců Státního zdravotního ústavu (CHPŘ SZÚ). Teoretický odhad zvýšení rizika nádorových onemocnění v důsledku dietární expozice vybraným chemickým látkám v ČR, CHPŘ SZÚ. (http://www.chpr.szu.cz/monitor/monitor.html)

(6) V roce 1995 pro České ekologické manažerské centrum (CEMC) provedený průzkum nakládání s odpady obsahujícími PCB zjistil, že 40% jich skončilo neznámo kde. Od roku 1997 měla podle zákona probíhat alespoň hrubá inventarizace zdrojů znečišťování ovzduší PCB z energetiky. Naprostá většina energetických zdrojů tato měření neprovedla a nikdo je za to nesankcionoval. Politici jsou nakloněni vyhovět tlaku průmyslu, aby emise a pohyb těchto látek i nadále unikaly kontrole - PCB by podle průmyslu neměly být zařazeny do integrovaného registru znečišťování.

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist