https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kostarika-jako-svetovy-sampion-boje-proti-klimatickym-zmenam?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kostarika jako světový šampion boje proti klimatickým změnám

4.5.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Kostarika se stala globálním lídrem v zalesňování, od roku 1987 zvýšila pokryvnost lesů z 21 % na 50 %. / Ilustrační foto
Kostarika se stala globálním lídrem v zalesňování, od roku 1987 zvýšila pokryvnost lesů z 21 % na 50 %. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
V září roku 2019 se Kostarika dočkala nejvyšších poct, když jí Program OSN pro životní prostředí (UNEP) udělil čestné ocenění Champions of the Earth. Za způsob, jakým se tato země zasazuje o ochranu přírody a jak hluboce naplňuje své ambiciózní závazky v boji proti klimatickým změnám. Dosavadní úspěch Kostarice rozhodně upřít nelze, ale cesta, jakou se k němu ubírá, vyvolává otázky. Různý úhel pohledu nabízí unenvironment.org a třeba magazín Vox.
reklama

 

Jestli něco dnes pětimilionová Kostarika svým příkladem názorně demonstruje, tak fakt, že pro dosažení úspěchu je důležité setrvat v jednou vytyčeném kurzu. Zázraky se totiž nestanou přes noc.

Rozhodně to platí pro zdejší životní prostředí, které se tu dostalo do popředí veřejného zájmu krátce po roce 1948. Tedy v době, kdy Kostarika dost originálně zrušila vlastní armádu a výdaje na obranu či zbrojení raději předisponovala do zdravotnictví, vzdělávání, sociálních programů. A péče o životní prostředí. Od padesátých let se země postupně etablovala až do pozice lídra v ochraně domácí (suchozemské) přírody.

Lesy tu chrání půdu a vodu

Potvrdila zásadní roli národních parků a chráněných území, část jich rozšířila a postupně přijala řadu silných opatření. Třeba zákaz kácení letitých lesních porostů. S chválou to není úplně jednoznačné, protože do oněch 50. let už dokázala v rekordně krátkém čase plně odlesnit 60 % rozlohy území, pro vytváření pastvin a zakládání plantáží.

Takže byť je tu dnes chráněna úctyhodná pětina (23 %) rozlohy území sítí národních parků a rezervací, jsou to vlastně ty vůbec poslední původní lesy. Kostarika se také stala globálním lídrem v zalesňování, od roku 1987 zvýšila pokryvnost lesů z 21 % na 50 %.

Většinou se už ale nezmiňuje, že tak činila hlavně kvůli katastrofální půdní erozi, která zlikvidovala zdejší zemědělské hospodářství. A že tyto dosazené lesní porosty se těžit a kácet mohou, což se děje průměrným tempem 8100 hektarů ročně (a momentálně je tu méně lesa, než před dvaceti lety).

Ochrana lesních porostů tu jde ruku v ruce s ochranou vodních zdrojů, protože voda, respektive vodní elektrárny, jsou tu zásadním zdrojem energie. Země je skutečným světovým šampionem, může se totiž pochlubit, že z obnovitelné energetiky hradí 98 % svojí celonárodní spotřeby elektřiny. K tomu patří i různé rekordy, například, že v roce 2017 po 300 dní za sebou byla plně nezávislá na jiných než obnovitelných zdrojích. Což je velmi inspirativní.

Když nemáte průmysl, tak čistá energie postačí

Obvykle ale z pochvalného prohlášení vypadne pár podstatných detailů: Kostarika má pro rozvoj hydroelektráren ty nejlepší přírodní podmínky, od dostatku řek až po nejlepší srážkovou situaci z obou amerických kontinentů. Proto ze svých třinácti hydroelektráren pokrývá až 60-80 % energetické bilance a jen minimálně připadá na větrné (2,1 - 10,1 %), solární (0,84 %) a biomasu (0,25 %). Stabilnější je její podpora geotermálních elektráren, které dodávají bez výkyvů kolem 10 %. Kostarika také nedisponuje žádným velkým, energeticky náročným průmyslovým odvětvím. Nemá potřebu hledat jiné nebo výnosnější zdroje energie.

Očekává se proto, že do roku 2030 (ale pravděpodobně mnohem dříve) bude Kostarika z hlediska energetiky plně nezávislá na fosilních zdrojích. Spotřeby fosilních paliv se ale zříci nehodlá.

Vlastně, tato země nikterak neomezuje provoz aut s dieselovými nebo benzínovými motory. Z jejich provozu je odváděna environmentální daň, která pak plyne do projektů pro životní prostředí. V roce 2016 tu bylo registrováno více nových aut, než novorozenců a země má v přepočtu na hlavu druhé nejvyšší emise z celého latinskoamerického regionu. Celkové emise jsou ale kompenzovány výsadbou stromů, takže se celý stát v součtu podílí na globálních emisích jen 0,02 %.

Recept, který není univerzální

Ne každý se ale bez zdráhání přihlásí k tomu, že betonová monstra hrází, s výrazným dopadem na okolní krajinu, jsou bezvýhradně čistým a nezávadným zdrojem energie. Kostarika inspiruje svět k adopci obnovitelných zdrojů, ale sama se zrovna k solární energetice nebo biomase staví zády. Tato země je tahounem environmentálních inovací, ale vůči fosilním palivům a automobilům je přitom více než vstřícná.

Výsadba stromů se tu stala předmětem kompenzace vlastní uhlíkové bilance (snižují díky tomu vlastní uhlíkovou bilanci o 45 %) a ne úplně nástrojem ochrany přírody. Národní parky jsou zdejším bohatstvím, jejichž přínos tkví mimo jiné v tom, že ročně generují 2 miliardy dolarů zisku z cestovního ruchu (až 6 % státního rozpočtu).

Malá Kostarika je jistě v mnoha ohledech velkým lídrem. Třeba tím, jak mimořádně dobře dokázala zužitkovat nabízený přírodní potenciál. Ale asi ne každý příklad, který světu dává, je hodný následování.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

5.5.2020 07:38
Asi záleží na kritériích: Island připravuje do konce století zvýšit rozlohu svých lesů na šestinásobek stavu v roce 2000. A má na to docela významně nakročeno: Skoro všechny plochy budoucích lesů jsou už minimálně ve stádiu příprav.
Odpovědět
Radomír  Dohnal

Radomír Dohnal

5.5.2020 22:24 Reaguje na Jan Šimůnek
Island? Území (i s ostrůvky okolo) o rozloze 150 000 km2, momentálně přirozeně zalesněno 1,5 % rozlohy břízou, hospodářské porosty dalších 0,4 % (rovněž bříza). Coby pionýrská dřevina si to vcelku snadno zalesní sama, stačí, když ji nebudou kácet. Nějak mi nepřijde, že by zrovna Island byl tou nejtrefnější ukázkou slušné zalesňovací praxe....
Odpovědět
PD

Pavel Dudr

5.5.2020 10:09
To není boj proti klimatickým změnám, ale za Kostariku. Na globální klimatické změny evidentně kašlou, proto prosperují.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist