https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/kostarika-panama-ekvador-a-kolumbie-rozsiri-morske-rezervace-v-tichomori?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kostarika, Panama, Ekvádor a Kolumbie rozšíří mořské rezervace v Tichomoří

4.11.2021 01:30 | GLASGOW (ČTK)
Různé vědecké studie v minulých letech ukázaly, že tato oblast tvoří jedinečný ekosystém a že tamní vody jsou důležitými koridory pro žraloky, tuňáky, želvy, rejnoky, velryby a mnoho dalších mořských živočichů.
Různé vědecké studie v minulých letech ukázaly, že tato oblast tvoří jedinečný ekosystém a že tamní vody jsou důležitými koridory pro žraloky, tuňáky, želvy, rejnoky, velryby a mnoho dalších mořských živočichů.
Kostarika, Panama, Ekvádor a Kolumbie výrazně rozšíří přírodní rezervace kolem svých ostrovů v Tichomoří. Příslušnou deklaraci podepsali prezidenti těchto zemí na konferenci OSN o změnách klimatu COP26 ve skotském Glasgow. Chráněné oblasti vzniknou v místech, kde jsou mimo jiné důležité migrační trasy mořských želv, velryb, žraloků či rejnoků. Informovala o tom agentura Europa Press.
reklama

 

"Čtyři země z Latinské Ameriky se ještě více semkly, aby vyslaly jasný vzkaz světu, že chtějí pokročit v ochraně naší planety, v tomto případě oceánů. Je klíčové zachovat zdravé oceány pro ochranu stovek mořských druhů," prohlásil kostarický prezident Carlos Alvarado. Kolumbijský prezident Iván Duque označil dohodu za "historickou". "Hovoříme o jedněch z nejbohatších oblastí světa, co se týče biodiverzity, " citoval Duqueho rozhlas Caracol Radio.

Rozšíření chráněné oblasti se týká vod kolem Galapág (Ekvádor), Kokosového ostrova (Kostarika), ostrova Malpelo (Kolumbie) a ostrova Coiba (Panama). Různé vědecké studie v minulých letech ukázaly, že tato oblast tvoří jedinečný ekosystém a že tamní vody jsou důležitými koridory pro žraloky, tuňáky, želvy, rejnoky, velryby a mnoho dalších mořských živočichů.

Podle kolumbijského deníku El Espectador vznikne chráněná oblast se zakázaným či omezeným rybolovem o rozloze přes 500 000 kilometrů čtverečních.

Ekvádorský prezident Guillermo Lasso už v pondělí oznámil, že současná chráněná rezervace kolem Galapág, vytvořená v roce 1998 a čítající nyní na 133 000 kilometrů čtverečních, se rozšíří o 60.000 kilometrů čtverečních. V polovině nové chráněné oblasti bude zcela zakázán rybolov a ve druhé polovině bude zakázán rybolov na dlouhou lovnou šňůru.

Ekvádorská vláda si od těchto ekologických závazků slibuje také možnost restrukturalizace části zahraničního dluhu země. "Belize a Seychelly už takové operace (swap dluhopisů) provedly, v našem případě předpokládáme mnohem větší částku," řekl ekvádorský ministr životního prostředí Gustavo Manrique. Podle deníku El País jde o operaci, při níž se vládní dluhopisy vymění za jiný druh dluhopisů s lepšími podmínkami (nižšími úroky či jinými lhůtami).

Kostarika, Panama, Ekvádor a Kolumbie už před lety vytvořily sdružení nazvané Mořský koridor tropického východního Pacifiku (CMAR) ve snaze ochránit tamní mořské ekosystémy.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist