https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/krava-neni-problem-pro-klima-je-to-nastroj-k-ozdraveni-krajiny?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Kráva není nutně problém pro klima, může být i nástroj k ozdravení krajiny

10.3.2020 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Hlasů volajících po celoplanetární rostlinné dietě neubývá. Hospodáři a farmáři z Jihoafrické republiky jejich zdůvodnění ale příliš nepobírají. Krávy jsou však prý pro zachování zdravé půdy klíčové. / Ilustrační foto
Hlasů volajících po celoplanetární rostlinné dietě neubývá. Hospodáři a farmáři z Jihoafrické republiky jejich zdůvodnění ale příliš nepobírají. Krávy jsou však prý pro zachování zdravé půdy klíčové. / Ilustrační foto
Licence | Volné dílo (public domain)
Hlasů volajících po celoplanetární rostlinné dietě neubývá. Hospodáři a farmáři z Jihoafrické republiky jejich zdůvodnění ale příliš nepobírají. „Pokud jsou naše krávy součástí přírody, tak jako dosud, držíme zdejší ekosystémy při životě,“ vysvětluje například Danie Slabbert. Jím chovaná plemena, Nguni a Drakensberger a hlavně způsob jejich chovu, jsou prý pro zachování zdravé půdy klíčové. Jak k tomu došlo? O tom píše CNN.
reklama

 

Pro vysvětlení je třeba vrátit se o zhruba 200 let nazpátek, do doby, kdy podstatnou část jihoafrické provincie Free State (ano, vážně se jmenuje Svobodný stát a jejím hlavním městem je Bloemfontein) pokrývaly pláně zatravněné zhruba třemi desítkami druhů travin. Na nich si pak pochutnávaly neméně rozmanité stáda antilop. S příchodem osadníků vymizely antilopy a část rozlohy plání byla převedena na kukuřičná a bramborová pole. Zbylé plochy a není jich zrovna málo, už ale neměl kdo spásat. Takže přerůstaly, byly náchylnější k požárům, vysychání, degradaci půdy. Tedy alespoň tam, kde se nepásly krávy. Třeba ty to Slabberta. Podle něj krávy napodobují činnost původních spásačů a obnovují přírodní cykly.

Model pro jižní Afriku

Jeho pětisethlavé stádo zvolna postupuje v linii naznačené ohradníky a neselektivně (ba přímo totálně) vypásá zeleň pod sebou. „Této metodě se říká spásání s ultra-vysokou hustotou zvířat,“ doplňuje. Jinde by mohla být považována za necitlivou až škodlivou, ale tady funguje dobře. Za stádem totiž zůstává „paseka“ odhalené a vyšlapané půdy. A také spousta trusu. Jako po průchodu migrujícího stáda buvolů. O jeho rozklad se postará hmyz, který jej zanáší hlouběji do substrátu. Kde jsou z něj živy nejrůznější půdní bakterie. Vypasená a zdusaná nezůstane země dlouho. Vlastně, hned po prvních deštích se zazelená svěží vegetací.

O odhalenou půdu mají zájem traviny v okolí, pastva je tedy proces regenerativní, stimulující růst. A v půdě, přírůstku travinné vegetace i v jejím kořenovém systému (zvlášť ve zdravé a dobře prohnojené půdě) se váže uhlík. Kolik? „Půdní rezervoár je schopen vázat zhruba trojnásobek uhlíku, než celá atmosféra,“ zmiňuje například profesor Richard Teague z texaské A&M. „Takže optimální management půdy se jeví jako velmi efektivní nástroj proti klimatickým změnám.“ Doplňuje také, že 30-40 % povrchu souše je ve své podstatě loukami a pastvinami a režim pravidelného spásání by tu udělal mnoho dobrého.

Antilopa, buvol, bizon. Nebo evropský zubr?

„I změna hospodaření na pár procentech by měla zásadní celoplanetární efekt.“ Kde to funguje? Teague dává za příklad severoamerické pláně, kde podobně jako Slabbert napodobuje činnost spásačů z řad buvolů a antilop, nahrazují farmáři aktivitu stád bizonů. Pastva jako nástroj obnovy řeší problém s uhlíkem v atmosféře, ale může toho nabídnout víc.

Řešení krize se stavem půdy (s nedostatkem rozkládajícího se organického materiálu, zadržujícího vodu) a blížícím se nedostatkem hnojiv jsou další z možností. Zemědělská praxe do dalších let, která by kladla důraz na skutečná řešení problémů, by podle něj měla zahrnovat chov dobytka, začlenění pastvy, omezení umělého hnojení a ponechávání posklizňového materiálu v půdě. „Krávy tu nemáme jen proto, aby byly zavřené v kravínech a tloustly,“ říká Teague. „Tam venku mohou, podobně jako jejich divocí předchůdci, dělat se zdravím půdy i s klimatem velké a prospěšné věci.“

Nedá se říct, že potřebujeme krav více. Úplně stačí ty, které už máme. Jen je třeba je dostat na pastvu. Určitě ale nepotřebujeme krav méně. Slabbert, podobně jako řada jihoafrických hospodářů, volání pro omezení konzumace hovězího moc nepobírají. Krávy jsou pro ně funkčním nástrojem změny k lepšímu, ať už k ozdravení krajiny nebo proti klimatickým změnám.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

KV

Kamil Vlček

10.3.2020 19:57
Sice zajimavy model pro pudu prospesneho paseni krav, ale dost vyjimecny. Clanek neuvadi tuhle informaci do celkoveho kontextu, takze je ve vysledku docela zavadejici. Naprosta vetsina krav celosvetove (97%?) se nepase volne, ale je zavrena v kravinech. Pro ne se pestuje potrava na obrovskych plochach pudy (desitky % zemedelske pudy) a treba v amazonii se kvuli nim odlesnuje prales. Jejich vykaly v obrovskem mnozstvi nestaci okolni priroda likvidovat a tak znecistuji reky a jsou zdrojem infekci. Ale i vetsina zbylych volne pasoucich krav neprospiva mistu kde zijou. Jejich pocet je tak vysoky na plochu pastviny, ze likviduji totalnim spasanim mistni floru i faunu. Muzu pripadne pridat odkazy na clanky. To, co je popisovane v tomhle clanku, je opravdu vzacny pripad. Kolik procent krav na svete zije timto zivotem?
Odpovědět
FD

František Dvořák

11.3.2020 07:08 Reaguje na Kamil Vlček
Konečně také jeden velmi rozumný příspěvek, ono ale ani zde není nic v pořádku, to co je vidět pod těmi kravami, nikdy pod volnou divokou zvěří vidět nebude.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.3.2020 13:24 Reaguje na Kamil Vlček
Ano, jde o to, jestli se krávy pasou tam, kde je přirozeně step (či lesostep) a v přiměřeném množství, anebo jsou pastviny zřizovány na úkor pralesů.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

12.3.2020 18:47 Reaguje na Kamil Vlček
Celkem by mě zajímalo kde jste přišel k těm 97 %? Pokud platí těch 97% ,tak ty 3% produkují výkaly v tak obrovském množství, že je příroda nestačí likvidovat? A totální spásání likvidující faunu a flóru? Zas to má třeba tu výhodu ,že nehrozí požáry.
Odpovědět
VS

Vaclav Sobr

15.3.2020 08:58 Reaguje na Kamil Vlček
mno - občas taky musíme pohnojit pole na kterých něco pestujeme a krávy se tam NEPASOU.

Pokud nechcete chemii potřebujete na to krávu z kravína.

a upřímně - až nám za nějakých 10-15 let začnou docházet fosfáty na hnojiva bude to čekat pokorný návrat k masné produkci.
Odpovědět
MU

Michal Ukropec

11.3.2020 05:56
V Keni všechny. Hliněnou garáž obývá rodina, a skot je venku.
Odpovědět
va

vaber

13.3.2020 10:50
pokud se dobytek nebo zvěř pase potřebuje dostatečný prostor ,aby mohla odejít na jiné místo,než pastvinu naopak zničí vlastní močí,to se všeobecně neděje ,doporučil bych přednášku Allana Savory https://www.youtube.com/watch?v=vpTHi7O66pI ,který nechal vystřílet 40 000 slonů aby zachránil vegetaci a nyní naopak propaguje spásání
Odpovědět
RP

Radim Polášek

14.3.2020 13:06
JJ, není třeba blbnout s bizony, zubry, pratury a divokými końmi. Téměř stejnou krajinu dokáží udělat krávy v pastevním režimu, pokud se ty pastviny spravují správně. Já si takové pastviny ještě pamatuji z doby mého dětství, kdy siocialistické zemědělství nedostávalo ještě tak velké dotace od státu jako později a tak hospodařili na těch pozemcích podobně jako jejich předchůdci sedláci.
Problém je akorát marketing takových pastevních produktů, protože klasické hospodaření s krávami ve velkých kravínech živené produkty pěstovanými na polích uživí na stejné rozloze těch krav až desetkrát víc a mléka se vyprodukuje ještě násobně víc než pastevním způsobem. Nejspíš by se to muselo financovat ne jako produkční hospodaření, ale jako tvorba krajiny a činnost silně dotovat.
Odpovědět
FD

František Dvořák

15.3.2020 16:02 Reaguje na Radim Polášek
No a to jde. Jaksi zapomínáme, že člověk je tvor již na této planetě přemnožený a v podstatě cokoliv spotřebovává musí si vyrábět. Na to, že by si měl vyrábět potraviny poslední dobou naprosto rezignoval. Hrajeme si na nějakou ekologii, která vůbec ekologií není, dovolím si tvrdit, že hospodaření na polích ještě za socialismu bylo daleko ekologičtější,(uvádím opět moje oblíbené zajíce, kolik jich tady ještě v r. 1989 bylo. Tehdy jsme je ještě chytali a do ekologických rájů na západě prodávali, neb tam již nebyli. A těch příkladů mohu uvést více) než dnes a zvláště doslova tragicky ekologické jsou pastviny domácích zvířat, tak jak jsou dnes provozované. No a pro svojí potřebu potravin dovážíme a likvidujeme přírodu ještě jinde.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

16.3.2020 07:18 Reaguje na František Dvořák
To jste napsal dobře, souhlasím. Pouze v agrochemii se používaly nebezpečnější přípravky, ale to na Západě také, protože je to přirozený vývoj doby. Ale co se týká vyváženosti osevních postupů, to se nedá s dneškem vůbec porovnávat.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist