Lesníci sbírají v korunách stromů šišky, letošek je semenným rokem

V NPČŠ by se měly vytvořit aspoň kotlíky s původními dřevinami, jak na požářišti tak i v jehličnatém lese co ještě neshořel

No bá! Už dávnó!

Podívejte se na https://www.nebeske.cz/ceske-svycarsko-2022-po-pozaru/
a uvidíte, že je tam hodně převážně listnatých starších stromů zachovaných přímo v ploše požáru. Takže je hodně velká šance, že značná část požářiště bude rychle atakována semeny z okolí, navíc, tipl bych, že mnoho semen zůstalo v neshořelé hrabance v tzv., semenné bance.

Těžká práce, kterou jsem si v mládí vyzkoušel, když jsem chtěl přivydělat k nízké mzdě. Obdivuji všechny, kteří to nedělali pouze tři dny jako já, ale pravidelně roky. Když zafoukal větřík, tak se mnou zatížená špice ohýbala tak, že jsem se loučil se životem. Byla to za socíku práce (brigáda) v úkole od počtu pytlů se šiškami a nadprůměrně zaplacena.
Ještě jednou hluboce smekám před těmito lidmi, ale ve světě se to už dělá
jinak. Při sklizni limbových šišek například v Číně používají balóny a
sklizeň z koše je pohodlnější, než šplhání do korun stromů. Myslím, že by
nebylo marné mít takový balón a usnadnit lidem těžkou a riskantní práci.

Spíš se to brzo bude dělat s drony.

Limba je potravina, sbírá se v obrovském množství a tam se balony vyplatí.

Semenný rok je nejspíš i tady na Severní Moravě, aspoň co se týká smrků.
Není to jinak nic mystického, první rok po velmi vysoké úrodě semen je téměř vždy na tom stromě rok na semena chudý, protože rostoucí plody a v nich semena po oplodnění květů vylučují do dřeviny inhibitory, které brání v zárodcích pupenů určených pro příští rok vytváření květů. Další rok či roky je malá úroda semen, pokud strom nemá nashromážděn přebytek zásobních látek, aby jich měl dost na vytváření velké hmoty plodů - šišek a kvalitních semen. Například kdyby bylo jeden rok dlouhodobé sucho, další rok nejspíš nebude semenný. Naopak pokud rok není semenný a jsou od jara po podzim optimální podmínky, co se týká vláhy a tepla, další rok bude s velko upravděpodobností semenný.








a souvisí to s mechanismem, který zajišťuje, že strom vyprodukuje dostatek semen, aby zajistil pokračování druhu a současně aby se produkcí semen nevyčerpl toli, že by vyčerpaný snadno podlehl nějakému škůdci či nemoci.
Vytvářené plody a v nich zrající semena totiž uvolňují do stromu rostlinné inhibitory, které potlačují v zárodcích pupenů vytvářených pro příští rok vznik květů a tím vznik plodů a v nich semen. Další rok po velmi bohaté úrodě seme je tak téměř vždy na tom stromě rok na semena chudý. další roky pak záleží na tom, jak dobře má stgrom nashromážděné


rostlinnými hormony či inhibitory, které vytvářejí květy a potom zrající plody a semena. A potom s dostupností živin, které strom potřebuje pro vtváření kvalitních plodů a semen. Základ v zárodcích pupenů pro nasazení květů a potom pro růst plodu a semen se totiž u většiny dřevin tvoří už předchozí rok. Rostoucí plody vylučují látky, které potlačují vytváření zárodků květů a plodů pro další rok,

Kolísání plodnosti po několika letech má i ten důvod, že při střídavé nadúrodě se nestačí za rok přemnožit organismy žijící ze semen, například myšice, a další rok nemají dostatek potravy.

A není to nahodilé každý strom jinak, ale synchronizované (jak asi?) přes celé oblasti.