https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/lide-ovlivnovali-planetarni-atmosferu-zasadnim-zpusobem-davno-pred-prumyslovou-revoluci?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Lidé ovlivňovali planetární atmosféru zásadním způsobem dávno před průmyslovou revolucí

21.10.2021 06:09 | PRAHA (Ekolist.cz)
„Představa, že lidé v dávných časech tak intenzivně navýšili atmosférické koncentrace černého uhlíku, až to vedlo k významným dopadům, je skutečně překvapující,“ komentuje zjištění McConnell. „Byli jsme uvyklí smýšlet o neposkvrněné a netknuté atmosféře, o čistém ovzduší v časech před průmyslovou revolucí. Jenže lidé výrazně ovlivňovali atmosféru v oblasti Jižního oceánu a okolí antarktického výběžku už před 700 lety.“
„Představa, že lidé v dávných časech tak intenzivně navýšili atmosférické koncentrace černého uhlíku, až to vedlo k významným dopadům, je skutečně překvapující,“ komentuje zjištění McConnell. „Byli jsme uvyklí smýšlet o neposkvrněné a netknuté atmosféře, o čistém ovzduší v časech před průmyslovou revolucí. Jenže lidé výrazně ovlivňovali atmosféru v oblasti Jižního oceánu a okolí antarktického výběžku už před 700 lety.“
V souvislosti s globálním oteplováním bývá často zmiňována první polovina 19. století, jako období, kdy člověk začal industrializací poprvé výrazněji ovlivňovat svou činností planetární klima. Aktuální studie polárních badatelů, uveřejněná v žurnálu Nature přesouvá počátek lidského vlivu ale o hezký kousek nazpět. Na jižní polokouli „zatápěli“ atmosféře Maoři už ve 13. století.
reklama

 

Zjištění, za nímž stojí tým Joea McConella z BAS (British Antarctic Survey) a norských výzkumníků, je navázáno na odběr sond vrtaných od roku 2008 v ledu na východě Antarktidy. Analyzované vzorky ledu totiž vykazovaly nápadně zvýšenou koncentraci černého uhlíku, popílku/sazí, jež svou datací odpovídaly přibližně 13. století. Tedy době, kdy byly lidské aktivity považovány na jižní polokouli za minimální. Černý uhlík si přitom spojujeme s nedokonalým spalováním fosilních paliv a biomasy a jeho koncentrace ve vzorcích z polárního regionu Rossovy země rozhodně nebyla malá. Dosahovala měřítek, které vypovídaly o rozsáhlém ovlivnění atmosféry velké části jižní polokoule, jež silně překonávaly dosavadní předindustriální emise za předchozí 2000 let. Co mohlo být jejich zdrojem?

Když si domorodci hrají s ohněm

Zdroj a poněkud nečekanou příčinu se podařilo identifikovat v praxi, kterou po připlutí do „nové země“ začali ve velkém realizovat Maoři. Plošné vypalování ostrovních porostů. „Představa, že lidé v dávných časech tak intenzivně navýšili atmosférické koncentrace černého uhlíku, až to vedlo k významným dopadům, je skutečně překvapující,“ komentuje zjištění McConnell. „Byli jsme uvyklí smýšlet o neposkvrněné a netknuté atmosféře, o čistém ovzduší v časech před průmyslovou revolucí. Jenže lidé výrazně ovlivňovali atmosféru v oblasti Jižního oceánu a okolí antarktického výběžku už před 700 lety.“

Pochopitelně, že na Novém Zélandu nebo v Tasmánii přirozeně docházelo k požárům, ještě před příchodem člověka. Nicméně uhlíkový záznam lze zjednodušeně interpretovat tak, že po příchodu Maorů ve 13. století začalo hořet 3x více, aby se i tento nemalý úhrn kolem 16. století znovu navýšil o trojnásobek. Koncentrace černého uhlíku v záznamu přitom byla konzistentní, nedocházelo k významným odchylkám. Příčinou tedy nebyl jeden nebo několik masivních požárů, které se vymknuly kontrole, ale konstantní a setrvalá praxe vypalování.

Maorské kolonisty přitom „neusvědčila“ jen nápadná shoda mezi jejich připlutím na Zéland korespondující se záznamy v ledu. Tým vědců podstoupil sérii dost rigorózních laboratorních testů vzorků a řadu počítačových simulací, které podezření utvrdily. Přeci jen zprvu panovaly pochyby o tom, jak by se vypalování na relativně malé rozloze Nového Zélandu mohlo tak masivně propsat do vzorků ledu v končinách vzdálených 7200 kilometrů daleko. Přitěžujících důkazů se ale sešlo povícero, přisadili si i novozélandští geobotanici a dendrologové. Zéland byl zalesněným ostrovem, než přišli první lidé.

Jaké závěry tedy ze studie plynou?

Předně, jsou zásadní pro porozumění toho, jak lidé ovlivňovali atmosféru a klima. Současné klimatické modely předpovídající vývoj do budoucna spoléhají na přesné informace o minulém klimatu. Emise a koncentrace černého uhlíku, absorbujícího světelné záření, jsou proto dávány do přímé souvislosti s radiační rovnováhou Země. Předpokládalo se, že vliv člověka v předindustriálních dobách byl zanedbatelný ve srovnání s přirozeným emisním pozadím, lokálními požáry.

Jenže tomu tak nebylo a lidé na Novém Zélandu rozsáhle ovlivňovali klima a atmosféru zásadním způsobem už mnohem dříve. „A přitom v měřítcích, jaká jsme dosud nezvažovali,“ dodává McConnell. Druhým podstatným zjištěním je, že spalování biomasy uvolňovalo do ovzduší významné koncentrace živin. Například železa. A to je důležitým mikro-nutrientem pro růst fytoplanktonu. Zvlášť v Jižním oceánu, kde je jeho dostupnost limitovaná. Vypalování na souši „hnojilo“ oceán a vytvářelo zásobu živin. Na fytoplanktonu si pochutnával zooplankton, a ten byl potravou například velryb.

„Ani ty nejvzdálenější a nejizolovanější oblasti Země nelze považovat v předindustriálních dobách za člověkem nedotknuté a neovlivněné,“ uzavírá McConnell. „Lidé ovlivňovali klima a atmosféru už dlouho předtím.“


reklama

foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Řezáč

21.10.2021 08:33
už od průmyslové revoluce se zmenšuje duchovní povědomí a nastupují technologie...před tímto měli lidi úctu k tomu, co si " berou" ze svého okolí a věděli, že musí cosi také vracet a brali tolik, kolik potřebovali ale po této průmyslové změně nastalo totální kořistnictví, ochočování až paranoia, která vyústila v to, že máme právo vlastnit cokoliv a " ničit" cokoliv kdykoliv.
Ono už to došlo tak daleko, že ochočujeme i sami sobě skrze technologie, koncentrujeme společenské nevědomí až ke společnosti má nakročeno do digitálního bezvědomí a virtualit.
MY už ohrožujeme i sami sebe, svojí přirozenou integritu, emocionální a psychickou.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.10.2021 13:56 Reaguje na Jaroslav Řezáč
" ...před tímto měli lidi úctu k tomu, co si " berou" ze svého okolí ..."

No, takové prakticky komplet vykácené Krkonoše odvezené do Kutné hory mi jako nějaká přehnaná úcta nepřijdou. A to byla nějaká průmyslová revoluce ještě hodně let ... set let ... vzdálenou budoucností.

Bych si to tak nemaloval.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

22.10.2021 16:15 Reaguje na Svatá Prostoto
Zase za pár set let mohl přijít člověk a chránit ty horské louky , které vlastně existují jen pouze díky tomu kácení :-)
Njn , co je vlastně původní ?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.10.2021 18:47 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ale nevěřte na duchy, Vypálili lesy, vybili megafaunu, vraceli jen h....a. Všude ve světě.
Viděl jsem film, jak indiánům v amazonii ukazovali, jak buldozery budují pralesem cestu. Místo aby to odsuzovali, tak se jim to strašně líbilo.
Odpovědět
va

vaber

21.10.2021 09:40
nepochybuji o tom ,že zde byla stará civilizace která dokázala v jistém směru více než ta dnešní, ale srovnávat známou historii a ovlivnování atmosféry člověkem v této známé historii a současné ovlovňování, je, mírně řečeno, mimo mísu,
stačí porovnat počet lidí a množství používané energie na osobu tehdy a nyní,
co bylo dříve zřejmě rozhodující ,byla sopečná činnost, která dříve byla mnohm větší, nějaký požár byl relativně rychle uhašen a důležité táké bylo množství rostlin tehdy ,které snadno likvidovaly CO2 z požárů a navíc hoření biomasy dnes považujeme za uhlíkově neutrální a to platilo i kdysi
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.10.2021 11:06 Reaguje na vaber
Mě to připadá uhozené celé, PROČ by si ti primitivní lidé ničili svoje životní prostředí a ještě tak brutálním a masivním způsobem??
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

21.10.2021 11:19 Reaguje na Pavel Hanzl
To je jednoduché, Maoři po připlutí na Nový Zéland potřebovali obživu a tak začali vypalovat místní vegetaci, aby si uvolnili prostor pro zemědělskou půdu. Dělala to tak naprostá většina "primitivních společností". Oni neuvažovali o tom, že vypalováním vegetace ničí životní prostředí, ale uvažovali tak, že si tím zajistí půdu pro pěstování plodin. Ekologická výchova tehdy ještě nebyla vynalezena.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.10.2021 11:30 Reaguje na Marcela Jezberová
Pořád to nesedí, vegetaci vypálí jednou a pak už půdu obdělávají, navíc jich bylo pár. Těžko by obyvatelé Tišnova vypálili oblast větší než je Evropa....
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

21.10.2021 11:56 Reaguje na Pavel Hanzl
Jedte se podívat do středomoří, a příčinu úpadku římské říše tam uvidíte všude okolo sebe. Římská říše měla spoustu vojáků, ti se živili kozím masem, a koza, jak víte, sežere vše zelené okolo sebe. Nato došlo k erozi půdy, a nemožnosti pást další kozy, nešlo krmit vojáky, a byl smyčec :) Dodneška tam jsou ty důsledky eroze půdy patrné.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

22.10.2021 16:17 Reaguje na Daniel Višňovský
Něco málo lesů vytěžilo Rakousko-Uhersko na stavbu hlavně válečných lodí. No , spíš víc , než méně
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

22.10.2021 18:49 Reaguje na Daniel Višňovský
Já byl ve středomoří jen jednou, nejezdím tam, je na mě to strašně VYBYDLENÉ, jak říkají někteří spoluobčané.
Odpovědět
LB

Lukas B.

21.10.2021 11:36 Reaguje na Pavel Hanzl
pro odpověď nepotřebujete cestovat k protinožcům. stačí pohled na klaudiánovu mapu. všechny populace všude na planetě od neolitu dál se chovaly přibližně stejně.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

21.10.2021 11:54 Reaguje na Lukas B.
Je jedna výjinka, kdy obyvatelstvo poznalo, že si ničí prostředí, a úspěšně toto odvrátilo. Beduíni východní pouště včar rozpoznali úpadek, a jeho příčinu, a svým dalším chováním kolapsu své civilizace zabránili. Ale to je asi ojedinělý případ.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

22.10.2021 09:03 Reaguje na Lukas B.
Maorové přece nebyl žádný Řím, proboha.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

21.10.2021 11:52 Reaguje na Pavel Hanzl
To je jednoduché, jeďte se podívat na Haiti, nebo Madagaskar, a uvidíte, jak se to dělá.
Odpovědět
DV

Daniel Višňovský

21.10.2021 11:58 Reaguje na vaber
Opravdu je spalování biomasy uhlíkově neutrální, a neničí přírodu? Tak se jedte podívat na Haiti, tam uvidíte, co tam místní populace dokázala, když 95 procent všech dřevin přeměnila na dřevěné uhlí :)
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

21.10.2021 12:41
V této věci dávám úplně za pravdu panu Višňovskému, problematice vlivu odlesnění Středomoří a Blízkého východu na životní prostředí a rozvoj evropské civilizace , se téměř nikdo nevěnuje.
Přitom se jedná o neuvěřitelně zajímavé téma úzce související i s dnešními společenskými problémy.
Čistě akademicky -- kolik dřevěného uhlí bylo zapotřebí na výrobu jedné tuny železa , kolik dřeva pro stavbu námořní lodě nebo pro vytápění územního sídla velikosti Říma ? Atd.,atd.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.10.2021 13:49
I na takový článek by se mělo dívat trochu skepticky. Datace je přibližně 13. století, byl popílek z N. Z. a ne z Afriky nebo Austrálie, jak dlouhý byl ten vliv, opravdu lidská činnost? Alarmistum a strašilům, kteří šermují předindustriální dobou, toto asi do karet nehraje, to je vidět na reakci p. Hanzla. Ale tohle mi připadá, že má stejnou vypovídací hodnotu jak strašílkovské články. Ale taky to ukazuje, že příroda se s lidským vlivem dovedla vyrovnat.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

21.10.2021 14:01 Reaguje na Jarka O.
Článek jen stručně shrnuje obsah podstatně obsáhlejší studie. Takže pro formulaci nějakých faktických výhrad by bylo nutno vztáhnout tyto k předmětné studii, ne článku na ekolistu.
Odpovědět
JO

Jarka O.

21.10.2021 14:13 Reaguje na Svatá Prostoto
A to tady tak je často...:-)
Odpovědět
kk

karel krasensky

21.10.2021 17:23
Velikým neštěstím pro planetární atmosféru byli především husité.Tím,že výpalovali hrady a tvrze výrazně zhoršovali ovzduší.Vzhledem k tomu by měly být zlikvidovany všechny pomníky jednookého bandity Žižky a ve školách by se v hodinách dějepisu mělo dětem zduraznit,že husité poškozovali žívotní prostředí
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

22.10.2021 16:21 Reaguje na karel krasensky
Na druhou stranu se církev a šlechta nechovali ekologicky a poškozením jejich majetků husity tak bylo ekologické :-). Kolem vypáleného hradu či kláštera se začalo dařit spoustě původních druhů rostlin i živočichů :-)
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

21.10.2021 19:22
Je zaujímavé, že paleonálezy z Grónska z obdobia kolonizácie Vikingami dokazujú získavanie ornej pôdy a pastvín taktiež vypaľovaním lesa a krovitého porastu. Zaujímavé je na tom hlavne to, že les ani krovitý porast tam znova nerastie.
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.10.2021 09:50 Reaguje na Vladimir Mertan
Není to tím, že pod spolecným vlivem chladnějšího klimatu, dokonce ochlazování, vypalování a pastvy vymizela i semena, z kterých by se stromky obnovily?
Odpovědět
JO

Jarka O.

22.10.2021 09:55
Vikingové, husiti, Maoři, Římané, to byli vsechno barbaři. My to umíme líp, máme možnost relativně čistého a stabilního koncentrovaného zdroje energie. Výhoda je, že ten zdroj by uživil i více lidí na území. EU to ale vidí jinak.
Odpovědět
PP

Petr Pekařík

22.10.2021 16:24 Reaguje na Jarka O.
Jistě , dnes vykácíme lesy pro plantáže paliv 1. generace popř. staveb pro 2. g. a na holé pláni taky více vyniknou FVE a větrníky mají taky lepší vítr. To třeba Římané neznali :-)
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.10.2021 09:03 Reaguje na Petr Pekařík
To bude tou evolucí římské říše. Tehdá římani ničili lesy pomocí koz, dnes pomocí brusele a OZE ještě víc zprůmyslnili ničení prostředí ;-).
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist