https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/masozravky-jsou-i-v-ceske-prirode-nektere-pozrou-drobne-musky?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Masožravky jsou i v české přírodě, některé pozřou drobné mušky

7.6.2020 04:08 | OLOMOUC (ČTK)
Tučnice obecná
Tučnice obecná
Foto | xulescu_g / Flickr.com
Horské louky, rašeliniště i rybníky a zatopené lomy jsou na mnoha místech Česka od jara do podzimu dějištěm nenápadného souboje masožravých rostlin s kořistí z řad hmyzu či prvoků, kterou rostlinní predátoři lapají pomocí důmyslných pastí. V Česku roste 13 původních druhů masožravek a dva kříženci, přičemž některé dokážou pozřít i drobné mušky. V rozhovoru s ČTK to řekla Martina Oulehlová z katedry botaniky Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého, která se v Olomouci podílela na přípravě dnes zahájené výstavy masožravých rostlin Živé pasti.
reklama

 

Mezi původní tuzemské masožravky patří dva druhy rostliny tučnice, které se živí drobným hmyzem. Kořist lapají pomocí plochých listů pokrytých kapičkami trávicího enzymu, na který se hmyz přilepí. "Tučnice jsou ve volné přírodě celkem nepřehlédnutelné. Naopak méně nápadná je masožravá rostlinka bublinatka, které u nás roste osm druhů. Je ponořená pod hladinou a pomocí speciálních měchýřků opatřených nepohyblivým víčkem je schopna obrovskou rychlostí ulovit prvoka nebo drobného korýše, které nasaje pod tlakem jako vysavač," řekla Oulehlová.

Mezi původní květenu patří také tři druhy rosnatky a dva kříženci. Jednoho křížence vytvářejí rosnatky a druhého tučnice. Tuzemské a cizokrajné masožravé rostliny při lovu kořisti používají několik účinných strategií. Například mucholapka podivná má speciální past, kterou po příletu hmyzu bleskurychle zaklapne. Signál k "útoku" získá mucholapka díky citlivým chloupkům na listech pasti.

Některé masožravé rostliny používají lepivé pasti, což je i případ tuzemské tučnice. "Jejich listy pokrývají chloupky, které vylučují lepkavou kapičku vonící po sacharidech. Vůně přiláká hmyz, který se přilepí. V tu chvíli začíná trávicí fáze a začnou naplno pracovat enzymy produkované rostlinou. Do této skupiny s lepivým typem pastí patří rosnatka či rosnolist lusitánský, což je největší evropská suchozemská masožravá rostlina," řekla Oulehlová.

Samostatnou kapitolou jsou gravitační pasti, do kterých hmyz spadne, aniž by se o to rostlina sama aktivně zasloužila. Hmyz masožravka přiláká pomocí sacharidové vůně a často i červeného zabarvení listu ve tvaru trubice. Na povrchu může mít trubice červené žilkování, kterým rostlina napodobuje vzhled masa.

Gravitační past používá například špirlice, která v Česku neroste. Jakmile hmyz dosedne na okraj trubicovitého listu, tak do něj sklouzne. "Uvnitř pasti je hladká vosková vrstvička a jsou speciální chloupky otočené směrem dolů, které brání tomu, aby se hmyz dostal zpět ven. Když postupně proklouzne až do kapaliny uvnitř pastí, tak se spustí mechanismus trávení," řekla Oulehlová.

Některé cizokrajné masožravky nepohrdnou ani větším soustem. "Například láčkovky na Borneu můžou vytvořit až 70 centimetrů dlouhé pastičky ve tvaru konvičky s nepohyblivým víčkem, kterým se říká láčky. Tyto pasti pojmou i dva litry trávicí kapaliny. Může se do nich chytit ještěrka, žabka a dokonce i menší hlodavec," dodala Oulehlová.


reklama

Petr Běhal
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (2)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

7.6.2020 08:02
Některé druhy láčkovek u nás přezimují na záhonu.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

7.6.2020 09:29
Naše masožravé rostliny ,tučnice i rosnatka, byly bohužel z naší krajiny smeteny neuváženým odvodňováním krajiny zejména v podhorských prameništních oblastech. Měl by existovat silný veřejný zájem na jejich navrácení do původních míst. Což jak patrno se nedaří , není nikdo, kdo by o to stál. (míněna státní správa)
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist