https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/mexiko-hodla-promenit-smaragdovy-klenot-pralesy-statu-campeche-za-palmovy-olej?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Mexiko hodlá proměnit smaragdový klenot, pralesy státu Campeche, na palmovou plantáž

22.11.2019 01:00 | PRAHA (Ekolist.cz)
Plán širšího rozvoje pěstování palem olejných v Mexiku se rozhodně těší širokému zájmu veřejnosti, byť ne všude hledí na plantáže s důvěrou a nadšením. Třeba ve státě Campeche, kde mají palmy nahradit výraznou část dosud chráněných pralesů. / Ilustrační foto
Plán širšího rozvoje pěstování palem olejných v Mexiku se rozhodně těší širokému zájmu veřejnosti, byť ne všude hledí na plantáže s důvěrou a nadšením. Třeba ve státě Campeche, kde mají palmy nahradit výraznou část dosud chráněných pralesů. / Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Vítaná příležitost k mezinárodnímu obchodu, dlouho očekávané oživení národního zemědělství o celý nový segment a také kontroverzní byznys, realizovaný na účet chudých. Plán širšího rozvoje pěstování palem olejných v Mexiku se rozhodně těší širokému zájmu veřejnosti, byť ne všude hledí na plantáže s důvěrou a nadšením. Třeba ve státě Campeche, kde mají palmy nahradit výraznou část dosud chráněných pralesů. Píše o tom Mongabay.
reklama

 

Podpora mexické vlády pěstování palem olejných nemá setrvalou podobu, ale je spíše záležitostí několika vln. Ta první přišla v roce 2004 a zasáhla stát Chiapas. Z původně výnosného hospodaření, vydatně inspirovaného Indonésií a Malajsií, se ale brzy stal ztrátový byznys. Farmáři, kteří byli schopni ze svých v průměru sedmihektarových polí dodávat ročně 19 tun výpěstků na hektar (a vydělávat tak v průměru 21 dolarů za den) brzy přišli na buben. To když se do pěstování zapojily velko-kapacitní farmy a družstva a rázem šly jejich zisky na 1,5 dolaru. Tlak konkurence malí zemědělci ustát nedokázali a nakonec vydělaly jen velké firmy.

Špatnou pověst palmy olejné se regionální vláda v Chiapasu rozhodla vylepšit znovu v roce 2008, s výraznou podporou Evropské unie. Ta se totiž měla stát hlavním odběratelem tzv. agropaliv. Vedlejším výstupem těchto jistě chvályhodných snah bylo odlesnění 80 % (z 220 tisíc hektarů) pralesů při hranicích s Guatemalou a devastaci okrajů biosférické rezervace Montes Azul. A také otrava vodních zdrojů pro 11 000 obyvatel v regionu pesticidy. Přímá vládní podpora pěstování palem pak na čas kvůli korupčním skandálům ustoupila, ale v roce 2010 už Mexiko jako celek produkuje 79 000 tun palmového oleje a letos 140 000 tun. A brzy to bude mnohem víc.

Kdo je další na řadě?

Po Chiapasu, který je už na jednotlivé plantáže rozparcelovaný, teď hodlá do rozjetého vlaku obchodu s biopalivy z palmového oleje vstoupit i stát Campeche. Mexiko totiž přislíbilo rozšíření plantáží o 100 000 hektarů, a prakticky celé tohle rozšíření se má soustředit právě do Campeche. „Z Tabasca, Chiapasu a Campeche se do dalších let má stát středoamerický palmový koridor,“ komentuje vládní záměr León Ávila, inženýr agrotechnologie. „Jednotlivé produkční společnosti na to dost agresivně reagují a s podporou vlády tu dochází k masivnímu záboru půdy.“ Konflikt s místními obyvateli a se přitom neočekává. Proč?

Za oběť novým plantážím totiž padnou hlavně místní tropické mokřady a pralesy, tedy místa, která „patří státu“ a zemědělci na nich dříve nikdy nehospodařili. Stát Campeche byl přitom až doteď mexickou ochranářskou jedničkou: žádná jiný mexický stát nedisponoval tak velkou rozlohou (současně chráněných) pralesů, jako Campeche. Ohniska rozvoje nových plantáží se mají nacházet kolem měst Calakmul, Candelaria, Palizada, Carmen a Escárcega. Ty všechny ale těsně přiléhají k pralesům.

Pralesní koridor nahradí palmový

Kácením zrušených rezervací, aby se udělalo místo pro plantáže, tak může být nepřímo ohroženo až 723,000 hektarů „druhého dosud největšího pralesního komplexu ve střední Americe“. Kromě likvidace nenahraditelných biotopů pro vzácné a ohrožené druhy se Ávila obává také masivního znečištění vodních zdrojů, poklesu hladiny podzemní vody (v sousedním Chiapasu došlo během palmového boomu ke snížení o 30 metrů). „Přitom představa, že unikátní chráněné oblasti Términos nebo Laguna přežijí v těsném sousedství palmových plantáží je lichá,“ říká Ávila.

„Velké plantáže palem olejných by představovaly problém všude, ale tady bylo vybráno to opravdu nejhorší možné místo. Vláda prostě rozhodla, že se tu budou zřizovat plantáže, protože je tu majoritním vlastníkem půdy a hrozí tu minimální konflikt. Místní zemědělci se na plantáže těší, protože za nimi vidí byznys. A ochránců přírody, akademiků, domorodých komunit, těch se nikdo neptal.“


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Dohnal Radomír
Radomír Dohnal
Autor je spolupracovníkem Ekolistu.cz.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (23)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

VK

Václav Kain

22.11.2019 06:05
Zvyšující stav lidí na planetě potřebuje čím dál víc zemědělské půdy.A to je přesně ten skutečný důvod zániku této planety.Všechno okolo je jen taková kouřová clona.Nikomu se nechce říci nahlas přestaňte se v rozvojových zemích množit.
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.11.2019 07:48 Reaguje na Václav Kain
Dopouštíte se hanebného zjednodušování tématu...
Odpovědět
ig

22.11.2019 08:05 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Máme-li uvažovat konstruktivně, asi první krok by měl být návrh jaký olej budeme používat místo palmového. Napadá Vás něco?
Odpovědět
MM

Milan Milan

22.11.2019 08:45 Reaguje na
Děláte si legraci? Každý se stará o svoji pr..del. Nám holiny zajistili hloupý úředníci, neziskovky a jejich kamarád kůrovec, tak proč se staráte o Mexico?? Mexico zajisté nemá problém ani s pařížskou klim. dohodou???
Odpovědět
LK

Lukáš Kašpárek

22.11.2019 09:49 Reaguje na
Vy asi vážně nikdy nepochopíte, že toto je přesně případ pouhého honu za zisky... je to jen prasečí výdělečná činnost... žádná potřebná aktivita... palmový olej svět nepotřebuje, tak nevím, proč kladete takové hloupé otázky... žeprej konstruktivní...

Odpovědět

Jan Šimůnek

22.11.2019 14:24 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Ano, svět palmový olej v takovémto rozsahu objektivně nepotřebuje. Byli to ale ekologové, kdo vymyslel hoax s lidmi způsobeným globálním oteplováním a následně i prosadil biopaliva jako "boj" proti tomuto ryze konfabulovanému nepříteli.
Takže jsou to ekologové a nikdo jiný, kdo má stoprocentní odpovědnost za devastaci tropických pralesů a vysazování plantáží Palmy olejové.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

23.11.2019 12:49 Reaguje na Jan Šimůnek
To jsou trochu silná slova s tim hoaxem. Navíc to není doménou ekologie, ale klimatologie.
Ničení tropických lesů kvůli plantážím palmy olejné je stejně smutné, jako ničení boreálních lesů v Kanadě kvůli ropným pískům. Takže ono si moc nevyberete, už pomalu není kde brát, nehledě na hoax nehoax.

Co mě napadá, pokud to je tak zajímavý byznys, proč se nepokusit zůrodnit některé z pouští a pěstovat palmu olejnou tam? Ale to by byl asi příliš ambiciózní a dlouhodobý projekt, po nás potopa.
Odpovědět

Jan Šimůnek

23.11.2019 14:17 Reaguje na Petr Dvořák
Do té doby, než tam palmy narostou do produkčního věku, už může ten hoax být natolik profláklý, že na biopaliva nebude odbyt.
Odpovědět

23.11.2019 16:04 Reaguje na Jan Šimůnek
To by nebyl problém, na konstrukční dřevo nebo potraviny odbyt bude, i kdyby se nakrásně ukázalo, že máte s tou konspirační teorií pravdu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

25.11.2019 09:15 Reaguje na
Jenže konstrukční dřevo z palmové plantáže bude mnohonásobně zaostávat za probírkou pralesa.
Odpovědět
PD

Petr Dvořák

26.11.2019 03:13 Reaguje na Jan Šimůnek
Konstrukční dřevo ze zůrodněné pouště, kde je infrastruktura pro dopravu a neničí se cenné ekosystémy, hypoteticky. Ne dřevo z palmy olejné.
Odpovědět
ig

23.11.2019 15:14 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Vždyť vidíte, že nepochopím a nepochopím... Tak proč to nevysvětlíte? Co budeme používat místo toho oleje? Vždyť vidíte, že je ho máme nedostatek, když je po něm poptávka - víte, jak ji redukovat?
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.11.2019 22:50 Reaguje na Václav Kain
Jste si jistý, že palmový olej bude vyvážen do rozvojových zemí?
Odpovědět
RJ

Robert Jirman

22.11.2019 08:16
naprosto souhlasím s panem Kainem. Populační exploze nás jednou stáhne ke dnu a nebude to příjemná jízda. Stále nerozumím tomu, proč na všech shromáždění OSN a dalších organizací není toto téma absolutní prioritou a prakticky se o tom nemluví. Toto by měly řešit organizace jako Greenpeace především. Jinak konkrétně k tématu toto odlesńování se děje naprosto všude a místy je to zcela děsivé. Já osobně už jsem nad lidstvem zlomil hůl.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.11.2019 09:16
Ústup od fosilních paliv bude též vyžadovat drastické navýšení nároků na množství zemědělské půdy. Stále méně si proto asi budeme moci dovolit uhlíkově neutrální pralesy. Takže tady jde jaksi biodiversita do příkrého rozporu s ochranou klimatu. Co s tím? Já rozumnou odpověď, kromě masivního využívání jaderné energetiky, neznám.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.11.2019 20:32 Reaguje na Jiří Svoboda
Na jiném místě jsem četl, že z hlediska uhlíkové bilance se přeměna pralesa na palmovou plantáž vyplatí za 300-400 let, resp. její přínosy z hlediska akumulace uhlíku převýší za tu dobu uhlík uvolněný do atmosféry při likvidaci pralesa. Do té doby se jedná o kontraproduktivní řešení, jinými slovy přeměňovat les na palmovou plantáž je z hlediska uhlíku totální nesmysl.

Takže raději tu jadernou energetiku.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

22.11.2019 20:56 Reaguje na Jan Škrdla
Ale ten uhlík může ve dřevě zůstat vázán, pokud se to dřevo zužitkuje a navíc to dřevo může nahradit spoustu jiného uhlíkově náročného konstrukčního materiálu. Ony ty výpočty se mohou dělat úplně všelijak a člověk by uváděné údaje neměl přijímat nekriticky. Docela bych věřil, že k těm 300-400 letům dospěl velmi účelovou manipulací nějaký ekologický podvodník.
Odpovědět

Jan Škrdla

22.11.2019 22:58 Reaguje na Jiří Svoboda
Zásadní problém je, že nová půda pro plantáže se získává vypalováním lesů, takže toho uhlíku vám moc nezbyde.
Těch 300, resp. 400 let vychází ze zprávy vědců z univerzity v Manchesteru, viz článek:

https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/nechme-zemedelskou-pudu-na-pestovani-potravin-kdyz-biopaliva-tak-z-bioodpadu-radi-britska-studie

Jinak problematika pralesů, včetně uhlíkové bilance je vysvětlena v článku:

https://zpravy.aktualne.cz/zahranici/rumunsko-pralesy-kaceni-evropa-drevo-mafie-lesnici/r~07df1536022611ea9d020cc47ab5f122/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu

Jinými slovy, pralesy jsou sice uhlíkově neutrální, ale průšvih nastane při jejich přeměně na zemědělskou půdu.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

24.11.2019 19:07 Reaguje na Jan Škrdla
Asi jste měl na mysli tento odstavec z vámi citovaného článku:

"Jako příklad uvádí starší studii Josepha Fargione z The Nature Conservancy: aby se v Brazílii mohla pěstovat sója, dochází k mýcení pralesů. Ztráta 10 000 čtverečních metrů pralesa (za účelem zisku zemědělské půdy) vyústí k uvolnění 700 000 kilogramů oxidu uhličitého. Aby „udržitelné“ biopalivo pocházející odtud splatilo tento svůj ekologický dluh, trvalo by to 300 let. U palmy olejné na bývalých rašeliništích v Asii je to až 400 let. Benefit z takového biopaliva skutečně neplyne."

Tam se ale mluví o mýcení, nikoliv o vypalování, a jak k těm uvoněným emisím CO2 došli, vůbec není jasné. Samo mýcení jistě tak závratnou uhlíkovou stopu nemá.

Určitě by Zemi pomohlo, kdyby se v pralese zavedla těžba typu Dauerwald, v tomto případě Dauerurwald (trvale udržitelný hospodářský prales). Pak by se stal takový prales opravdu nejen plícemi planety, ale i zdrojem kvalitního konstrukčního materiálu s negativní uhlíkovou stopou.
Odpovědět

Jan Škrdla

24.11.2019 20:23 Reaguje na Jiří Svoboda
Slovo "mýcení" zde bylo použito asi chybou v překladu, nebo v článku nerozlišovali mezi kácením a vypalování.
Při deforestaci v tropických oblastech vede právě vypalování. Během krátké doby, bez použití sofistikované techniky a s minimálním počtem lidí je možné získat tisíce hektarů půdy pro zemědělské využití.

Naopak trvale udržitelné lesní hospodářství je jednou z možností využívání tropických oblastí. A těžko přístupné části lesa by se klidně mohly nechat bez zásahu.
Odpovědět

Jan Šimůnek

22.11.2019 09:30
Vinu nesou zcela jednoznačně ekologické organizace a zelené politické strany, které spolu s na ně napojenými úřednickými organizacemi, typu IPCC, lživě hlásají antropogenní globální oteplování. Protože ti vytvořili legislativní podmínky a silné deformace ekonomiky, v jejichž důsledku se kácení tropických pralesů a jejich náhrada rostlinami, produkujícími podřadný a zdraví škodlivý olej, vyplatí.
Odpovědět
MJ

Martin Jasan

22.11.2019 22:49 Reaguje na Jan Šimůnek
Vy jste opravdu jako kafemlejnek.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

22.11.2019 23:01 Reaguje na Martin Jasan
Věc je v podstatě velice jednoduchá- když tyto země vidí rozežranost našeho světa, trpí pocitem křivdy a chtějí na něm participovat také, za jakoukoliv cenu. Jim je srdečně u prd...le nějaké životní prostředí a palmový olej je vhodným artiklem. Mentalita těchto lidí je úplně odlišná od naší- vím od jednoho nejmenovaného cestovatele, že když daroval v rámci svého soucitu indiánským dětem bochníky chleba, jejich otec jim je obratem vzal a hodil je prasatům se slovy, že dětí si může nadělat kolik chce, ale prade má pro něj cenu. Stačí na vysvětlenou? Co tady prosím vás chceme řešit?
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist