https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ministerstvo-zemedelstvi-upravuje-strategicky-plan-ma-byt-setrnejsi-k-prirode-i-pude?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ministerstvo zemědělství upravuje strategický plán, má být šetrnější k přírodě i půdě

30.12.2021 15:34 | PRAHA (ČTK)
Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.
Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.
Licence | Volné dílo (public domain)
Foto | Ristina121 / Good Free Photos
Ministerstvo zemědělství (MZe) upravuje návrh zemědělského strategického plánu, který připravilo bývalé vedení úřadu. Dokument má cílit na vyšší ochranu přírody, půdy, vody a podporu druhové rozmanitosti, uvedl mluvčí ministerstva Vojtěch Bílý. Současnou podobu plánu dříve kritizovaly ekologické organizace, Agrární komora naopak odmítla dodatečné změny. Plán pro Českou republiku stanovuje klíčové cíle a nastavení dotací pro tuzemské zemědělství na období 2023 až 2027.
reklama

 

Podle Bílého má nový materiál reflektovat program současné vládní koalice. Podpora pro zemědělce by v příštích letech měla být podmíněna šetrnější péčí o přírodu a krajinu.

Začátkem ledna se podle mluvčího sejdou zástupci ministerstva zemědělství a ministerstva životního prostředí, aby se dohodli na účinném řešení pro ochranu přírody a krajiny proveditelném v zemědělské praxi. Nastavení dotací má být podle resortu motivační, aby zemědělci nové postupy v dobrovolném režimu prováděli.

Některé ekologické organizace, například Hnutí Duha, Živá voda nebo Česká společnost ornitologická, před Vánoci v dopisu pro současného ministra Mariana Jurečku a jeho nástupce Zdeňka Nekulu (oba KDU-ČSL) uvedly, že nová vláda nezvládne bez významné změny dotací naplnit své cíle. Mezi ně patří třeba vyčlenění deseti procent zemědělské plochy pro ochranu biodiverzity, dosažení 25 procent plochy obhospodařovaného v ekologickém režimu, lepší zadržování vody v krajině nebo šetrnější využívání pesticidů a umělých hnojiv.

Ministerstvo vyjednalo posun termínu odeslání finálního návrhu k posouzení Evropské komisi. Původně mělo plán odeslat do 1. ledna 2022. Ministerstvo dnes také reagovalo na upozornění ekologů, že Evropská komise k návrhu strategického plánu poslala 60 stran připomínek. Podle ministerstva je to u materiálu, který čítá přes 500 stran, běžné.

"Zatím tedy jde o neformální a předběžné vyjádření. Maximum možného z těchto připomínek MZe po konzultacích s Komisí už zapracovalo. Po odeslání plánu do Bruselu v lednu 2022 bude mít Evropská komise tři měsíce na zaslání oficiálních připomínek, které MZe opět vypořádá, případně dodatečně zohlední ty, které se v omezeném časovém limitu nepodařilo zapracovat," sdělil Bílý.

Zástupci Agrární komory už dříve dodatečné úpravy návrhu odmítli. Argumentují tím, že byl projednáván přes rok jak se zemědělskou, tak s nezemědělskou veřejností. Návrh dokumentu v říjnu schválila tehdejší vláda.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (9)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Katka Pazderů

Katka Pazderů

30.12.2021 12:45
Kdyby se prostě ty pastviny, dotované, nad 700 m nad mořem prostě nechaly zarůst lesem, tak nám sice klesne podíl ekologicky obhospodařované plochy, ale také nám vzroste výrazně biodiverzita. Prostě nadvýrobu nepotřebujeme a hospodařit se má v současnosti zejména tam, kde jsou na to podmínky, tzn. řekněme do 550 metrů nad mořem na málo svažitých pozemcích.
Jenže jak to udělat, když stát ty pozemky v kopcích prodal a teď na nich kdekdo pobírá dotace na neprodukci.
Nad 550 m nad mořem zatravnit, nad 800 zalesnit. A mezi 700 -800 m nm by mohly být přírodní extenzivní horské louky, sečené na voňavé seno, s množstvím motýlů a jiné havěti.
Odpovědět
VM

Vladimir Mertan

30.12.2021 13:35 Reaguje na Katka Pazderů
Síce to myslíte dobre, ale píšete zle. Pastva je všeobecne lepšie riešenie z hľadiska biodiverzity hmyzu. Tieto paušálne rozdelenia na nadmorské výšky sú veľmi nešťastné a nedomyslené. V zásade by bolo treba postupovať pri rušení ornej pôdy podľa svahovitosti. Prírodné extenzívne lúky existujú aj v nižších nadmorských výškach a ich výskyt je daný hlavne chudobnejším podložím, kamenité chudobné pôdy na vápencoch či travertínoch alebo aj chudobné kyslé pôdy. Prírodne bohaté sú aj zosuvné územia, ktoré neumožňujú nasadenie veľkej mechanizácie, malé mokrade zase na vyzrážaných vápenitých pôdach a travertínoch.
Zásadný problém prečo miznú pekné lúky plné motýľov je nadmerná byrokracia. Vykazovať a dodržiavať všetky tie nezmysly dokážu iba veľký hráči, podniky kde sa robí všetko vo veľkom. CHovať pár kráv, oviec alebo kôz sa neoplatí. Po sene z horských lúk nie je dopyt, chovatelia koní si radšej kúpia veľký balík sena z družstva než by sa sami namáhali. Tých pár sedliakov čo sa ešte snažia môžu odradiť aj šíriace sa vlčie svorky a určite aj úradníci. Jediné riešenie je vrátiť drobných hospodáriacich roľníkov naspäť do krajiny, inak to naozaj môžeme zalesniť tak ako píšete :-(
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.12.2021 15:26 Reaguje na Vladimir Mertan
pohraniční hory se za komunistů intenzivně zalesňovali a jinde u nás v podstatě 700 m.n.m není. v ČR je průměrná nadmořská výška 350 m.n.m tyhle kóty v té souvztažnosti moc smysl nedává. Za Němců byla kulturní krajina všude kde bylo několik obydlí. Němci byli ochotni na těch polích dřít, protože to bylo živobytí to už dneska není in....když máte pole, hospodářství, tak to je životní styl, žádné lítání po světě, lidi jsou pohodlní...
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

30.12.2021 15:16 Reaguje na Katka Pazderů
popravdě Vám rozumět moc nejde....dobře si vzpomínám, jak jste vzývala regionální pěstitele a to, že zákazník má mít produkty ze vzdálenosti maximálně 110 km a teď najednou se bude sázet les, i tam kde byla louka? to asi nedává smysl. Nehledě na to, že hory jsou lesnatý až dost i bez vašeho nápadu. 700 m.n.m v podstatě nic jiného než lesy nejsou a i přesto se vyřezávají, protože zvěř potřebuje taky nějaké bezlesí jako je třeba Tetřívek apod. ale i horské byliny a vzácné druhy rostlin jako Upolín Evropský.... dotace na neprodukci je nesmysl, který zavedl Brusel a tak zemědělci dostávají dotace na to, že posečou louku a to, že si někdo pořídí ovci s kozou...a ve finále se k nám dováží mléko z Německa a Sýry z Polska a masné výrobky z obou zemí...
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

30.12.2021 17:32 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Horská luční společenství nad 600 m.n.m. jsou jedny z posledních pesticidy nezdevastovaných biotopů v této zemi. Představy paní Pazderů ve smyslu zalesnění těchto společenstev považuju za naprosto zvrácené a už jsem jí to několikrát sdělil, přesto na tom stále trvá, i když to zjevně znamená doslova armagedon pro naší entomofaunu a druhově bohatá luční společenství. Nechť tedy zvedne zadnici a vyrazí např na Jablunkovsko, kde snad in situ pochopí o co by naši přírodu těmito nesmysly ochudila.
Odpovědět
MK

Majka Kletečková

30.12.2021 21:18 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Ohledně dovozu a vývozu mléka v ČR

„Pohyb zboží přes hranice – mléko a mléčné výrobky
Ve 3. čtvrtletí se dovezlo 74,8 tis. tun mléka a mléčných výrobků, vyvezlo se jich 287,1 tis. tun.“ (https://www.czso.cz/csu/czso/cri/zivocisna-vyroba-3-ctvrtleti-2021)

Problém je v tom, že vyvážíme levné suroviny (mléko) a dovážíme drahé mléčné výrobky.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

30.12.2021 17:46
Co to znamená? No přece další odklad a nový lobbing jiných lobbistů. Nic
jiného v tom nevidím a mohou to zdůvodňovat, čím chtějí. Mění se vůdci,
mění se i ti na nižších postech a mění se priority. Slabinou demokracie
je cyklické střídání všeho možného a tato nestálost působí problémy všem,
kteří pracují s přesahem volebních období. Jednou tak, podruhé tak a to
vytváří pocit, že hlupáci střídají hlupáky, protože moudré rozhodnutí
není třeba měnit. Jsem zvědav, co "upečou" a komu dluží za podporu a za
okopávání kotníků předchozí vlády. Když čtu, kdo byl přizván, tak to
chápu a taky tuším, co se "upeče". Ministerstvo zemědělství, ale není
ve vládě jediné a rozhodnutí bude doufám na vládě celé, aby ukázalo,
jak to kdo vlastně vidí.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

30.12.2021 17:51 Reaguje na Břetislav Machaček
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

31.12.2021 17:27 Reaguje na Břetislav Machaček
strategický plán, který se líbí Agrární komoře při stavu krajiny a zemědělských ploch jaký v ČR je je prvním pozitivem. DĚLAT STRATEGICKÝ PLÁN NA OBJEDNÁVKU AGRÁRNÍ KOMORY JE ZBYTEČNOST.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist