MMF varuje před rozsáhlou potravinovou krizí v důsledku války na Ukrajině

Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Zdroj | Depositphotos

Fond odhaduje, že skupina 48 zemí, které čelí největší hrozbě nedostatku potravin, bude muset v letošním a příštím roce kvůli růstu cen potravin a hnojiv zapříčiněnému ruským útokem na Ukrajinu vynaložit dodatečných devět miliard dolarů (zhruba 225 miliard Kč) na dovoz. To oslabí finanční rezervy řady křehkých a s konflikty se potýkajících zemí, které již nyní čelí potížím s platební bilancí kvůli pandemii covidu-19 a růstu nákladů na energii.

"Odhadujeme, že jen v letošním roce budou silně postižené země potřebovat až sedm miliard dolarů na podporu nejchudších domácností," píše se v příspěvku na blogu MMF, jehož spoluautorem je šéfka fondu Kristalina Georgievová. Válka na Ukrajině podle příspěvku prohloubila potravinovou krizi, která nabírala na síle již od roku 2018.

"Ještě před ruskou invazí na Ukrajinu si vybíraly svou daň čím dál častější a závažnější klimatické šoky, regionální konflikty a pandemie (covidu-19). Narušovaly produkci a distribuci potravin a zvyšovaly náklady na výživu lidí a rodin. Situace nabrala ještě dramatičtější obrat s příchodem války na Ukrajině," uvádí se v příspěvku.

MMF nyní vyzývá k rychlému zvyšování pomoci prostřednictvím Světového potravinového programu a dalších organizací i k cíleným rozpočtovým opatřením dotčených zemí na podporu chudých. Dodává nicméně, že prioritou vlád musí být boj proti inflaci.

Fond rovněž vyzývá k eliminaci omezení vývozu potravin a dalších protekcionistických opatření. V této souvislosti poukazuje na studii Světové banky, podle které se tato opatření podílí až devíti procenty na růstu světových cen pšenice.

Rusko a Ukrajina byly před válkou předními vývozci obilí i hnojiv. Podíl Ukrajiny na globálním exportu kukuřice činil zhruba 15 procent a na globálním vývozu pšenice zhruba 12 procent, napsala agentura Reuters.