MŽP: Dohoda o Turówu je nejlepší řešení a nebrání Česku podat žalobu

Mezivládní dohoda o polském hnědouhelném dolu Turów je nejlepší řešení a přináší benefity českým lokalitám postiženým provozem dolu. ČTK to za ministerstvo životního prostředí (MŽP) napsal zmocněnec Česka pro jednání o Turówu Michal Pastvinský v reakci na to, že ekologické organizace Greenpeace, Bund Sachsen a Sousedský spolek Uhelná v úterý kvůli dohodě podaly stížnost k Evropské komisi. Podle stěžovatelů vlivem provozu dolu nadále vznikají škody na životním prostředí a dohoda brání podat žalobu k Soudnímu dvoru EU. Pastvinský však ČTK sdělil, že se Česko může obrátit na soud, pokud nebude Polsko plnit podmínky z dohody.

---

reklama

---

Důl Turów u česko-polské hranice zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu. Skupina PGE, které důl i elektrárna patří, tam plánuje těžit až do roku 2044. Důl se chystá postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice ze Žitavy do Bogatyně. Obyvatelé na české straně hranice se obávají nejen hluku a zvýšené prašnosti, ale především ztráty podzemní vody a poklesu půdy.

Dohodu o řešení vlivu těžební činnosti v polském dole Turów u českých hranic podepsali premiéři Česka a Polska letos 3. února. Polsko pak vyplatilo Česku jako náhradu za škody způsobené těžbou 45 milionů eur (zhruba 1,1 miliardy Kč) a ČR stáhla žalobu na Polsko, kterou kvůli dolu podala u Soudního dvora EU.

"Tvrzení, že podpisem Dohody přišla ČR o možnost se bránit před Soudním dvorem EU, je zcela nepravdivé. V případě, že Polsko nebude plnit povinnosti z Dohody a bude tak docházet k poškozování životního prostředí, může se ČR obrátit na Soudní dvůr EU, tedy žalovat Polsko, přímo na základě Dohody, která stanovuje Polsku více povinností než unijní právo," napsal dnes ČTK Pastvinský.

Podotkl, že díky dohodě vznikají i klíčová ochranná opatření, včetně podzemní bariéry, která má zabránit odtoku podzemní vody z českého území, a nutnost prokázání její funkčnosti. "Dohoda říká, že pokud do 30. června 2023 nezačne stoupat hladina podzemních vod v relevantních vrtech jižně od podzemní bariéry, či alespoň nepřestane klesat hladina podzemních vod ve středním kolektoru, hranice těžební činnosti nepřekročí hranici těžby plánovanou pro rok 2023," dodal Pastvinský.

"Zatím je na hodnocení funkčnosti podzemní bariéry brzy, ovšem podle posledních zjištění České geologické služby k nárůstu podzemních hladin v monitorovacích vrtech jižně od stěny již skutečně dochází," napsal zmocněnec a zároveň ředitel odboru mezinárodních vztahů MŽP. Dohoda je podle něj nejlepším řešením, které přináší "hmatatelné benefity" lokalitám, na které provoz Turówa dopadá. Podotkl, že Česko pak, vedle finančních kompenzací, získalo hlavně možnosti kontroly činnosti v dole a monitoringu jejich vlivů.

Zástupci Greenpeace v úterý zopakovali, že je vyjednaná dohoda slabá, nedostatečná a nechrání zásoby vody na území Česka. Podle nich poslední dostupné údaje naznačují, že za 14 měsíců voda na některých místech klesla až o osm metrů a kritizují to, že PGE musí podle dohody omezit těžbu až ve chvíli, kdy voda klesne o více než osm metrů za šest měsíců.

Podle právničky Petry Kalenské z expertní organizace Frank Bold podpisem dohody Česko souhlasilo s nelegální těžbou. "Firma PGE od února do září 2022 těžila, aniž by měla zhodnocení dopadů těžby na životní prostředí, což je v naprostém rozporu s evropským právem. K porušení práva nicméně došlo i v několika dalších případech. Česká vláda se ale už nemohla těmto ústrkům bránit, jinak by porušila dohodu. Je to absurdní," uvedla v úterý Kalenská, která stížnost zpracovala.

Podle informací z předminulého týdne důl získal kladné stanovisko a polské úřady tak mohou povolit těžbu až do roku 2044. MŽP nyní čeká na překlad dokumentů, jeho zástupci minulý týden uvedli, že až se s nimi seznámí, sdělí, jaké učiní kroky.

---

reklama

---