Náklady s těžbou v Turówě odhadl Liberecký kraj na 1,5 miliard korun
Polský hnědouhelný důl Turów zásobuje uhlím hlavně sousední elektrárnu a skupina PGE, která důl i elektrárnu vlastní, tam chce těžit do roku 2044. Důl by se měl postupně rozšířit na 30 kilometrů čtverečních podél silnice z Žitavy do Bogatyně. Poláci chtějí těžit až do hloubky 330 metrů pod úrovní okolního terénu. V Česku jsou nejblíže obce Uhelná, Václavice, Oldřichov na Hranicích a Hrádek nad Nisou. Obyvatelé z pohraničí se obávají nejen ztráty pitné vody, ale i hluku a prachu nebo propadů půdy.
Polská strana zásadnější vliv na české území odmítá, už teď se ale voda z oblasti ztrácí, potoky i studně vysychají. Na českém území už hladina podzemních vod klesla vlivem těžby o 64 metrů. Josef Datel z výzkumného ústavu vodohospodářského, který se vlivem dolu dlouhodobě zabývá, odmítá, že by pokles hladiny byl zaviněný suchem. Severočeská vodárenská společnost a také Frýdlantská vodárenská připravují projekty, které by měly zajistit dostatek pitné vody. Zásadní je ale jejich financování. Na tak nákladné projekty nemají firmy ani samosprávy dost peněz.
Podle libereckého hejtmana Martina Půty by měl náklady hradit ten, kdo situaci způsobil, tedy těžařská polská státní společnost. "Na opatření jsme vynaložili už několik milionů. Jsem rád, že se Česká republika nakonec postavila za kraj, obce a jejich obyvatele. Bohužel to vypadá, že Polsko s námi jednat nechce," řekl Půta. Kvůli rozšiřování dolu proto už na konci září podala česká ministerstva životního prostředí a zahraničí podnět k Evropské komisi (EK). Polsko podle nich porušilo evropskou legislativu, když pokračování těžby bez ohledu na sousedy povolilo.
reklama
SFŽP poskytne 4,6 miliardy korun na tři projekty snižování emisí v průmyslu
Nová kampaň MŽP se zaměřuje na dopady klimatické změny
MŽP vyčlení 700 milionů korun na podporu energetických úspor veřejných budov
