https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/napojovy-prumysl-chce-zalohovy-system-pet-lahvi-a-plechovek.ministerstvo-ale-ne.proc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Nápojový průmysl chce zálohový systém PET lahví a plechovek. Ministerstvo ale ne. Proč?

5.3.2021 18:35 | PRAHA (Ekolist.cz)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Greenpeace
Český nápojový průmysl se bude muset vypořádat s novou odpadovou legislativou, kterou zavedla Evropská unie. Hrozí mu totiž, že by v horizontu 10 let nemusel mít zajištěný dostatek potřebného recyklátu na výrobu lahví. Je to jeden z důvodů, proč firma Mattoni 1873 usiluje o zavedení zálohového systému na jednorázové nápojové obaly. Nechala si proto u analytické společnosti EEIP vypracovat model, jak by zálohový systém v ČR mohl vypadat. Stát ale v současnosti nemá o zavedení zálohového systému zájem.
 

Model zálohového systému pro Českou republiku vypracovaný EEIP počítá se zálohami ve výši 3 Kč na PET lahve a plechovky. Pokud by se Česká republika rozhodla navržený systém na jednorázové nápojové obaly zavést, měl by být jednotný pro celou ČR a povinný pro všechny výrobce i dovozce těchto obalů. Studie EEIP mimo jiné uvádí, že bez záloh bude pro Českou republiku obtížné dosáhnout evropských odpadových cílů.

Česká republika v současnosti nesplňuje většinu z nich. Hlavními cíli, které se záloh týkají, je dosáhnout 90% míry sběru jednorázových plastových lahví od začátku roku 2030 a zároveň splnit povinnost, aby podíl recyklátu v nápojových PET lahvích byl na úrovni 25 % v roce 2025. V roce 2030 se tento podíl zvýší na 30 % a začne platit pro všechny plastové nápojové lahve.

Způsob, jakým každá země těchto cílů dosáhne, je na členských státech. Může je vytřídit ze žlutých popelnic, které umístí ke každému domu, nebo ze žlutých kontejnerů ve sběrných místech, jako je tomu v ČR. Tento systém je ale poměrně málo efektivní, protože sběrná místa jsou od některých bytů poměrně daleko, kontejnery bývají přeplněné a motivace pro třídění odpadu je pouze dobré svědomí.

Pohozený odpad v Praze.
Pohozený odpad v Praze.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Michal Kroužel / Trash hero

„Žádná země bez zálohového systému nedosahuje závazný cíl 90 %,“ upozornila na úterní tiskové konferenci iniciativy Zálohujme Dita Tesárkové z EEIP, která se podílela na vypracování studie zálohového systému.

Naopak ve všech zemích, které již nyní splňují 90% podíl sběru PET lahví, depozitní systém na jednorázové obaly funguje, vychází ze studie EEIP.

Motivace pro třídění zálohovaných obalů je ekonomická – EEIP navrhla zálohu 3 Kč, která se osvědčila u vratných pivních lahví. U nich zálohový systém dlouhodobě funguje. Rozdíl mezi ním a zálohami na PET lahve a plechovky je v tom, že skleněné lahve na pivo se používají vícekrát. PET ani plechovky takto použít nejdou, zůstávají obaly na jedno použití a budou se materiálově recyklovat, nikoli používat znovu.

Největší změnou by tedy mohlo být množství lahví, které se udrží v koloběhu recyklace a nebudou vyhozeny do směsného odpadu. Kromě toho studie na základě příkladů z jiných evropských zemí předpokládá, že se sníží množství odpadu pohozeného v krajině a obcích.

Automat na vracení plastových lahví použitý při běžeckém závodě v Liberci.
Automat na vracení plastových lahví použitý při běžeckém závodě v Liberci.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | KMV

V poslední studii litteringu, kterou v roce 2007 zadalo ministerstvo životního prostředí, tvořily plasty 75,75 % pohozeného odpadu, uvedl na konferenci Martin Bursík, tehdejší ministr. Od té doby nebyla další oficiální studie zpracována, ačkoli o ní MŽP uvažovalo.

Zálohový systém funguje v současnosti v deseti evropských zemích včetně Švédska, Norska, Německa, Litvy a Chorvatska. Připravuje se v dalších jedenácti včetně Maďarska a Slovenska. Na Slovensku se na jeho zavedení podílí právě Mattoni 1873.

Zálohy by se neměly spotřebitelů finančně dotknout. Veškeré náklady spojené s vybudováním i provozem systému ponesou výrobci a dovozci nápojů v dotčených zálohovaných obalech. „Ti ale v konečném důsledku díky uzavření cirkulární smyčky ze systému benefitují, a nejsou tak nuceni přenášet náklady na spotřebitele. Spotřebitel může tratit jen tehdy, rozhodne-li se z vlastní vůle nevrátit zálohovaný obal do systému,“ uvedla Dita Tesárková.

Sběrná místa na tříděný odpad často trpí tím, že odpad je skladován i kolem nich.
Sběrná místa na tříděný odpad často trpí tím, že odpad je skladován i kolem nich.

EEIP pro ČR navrhuje centralizovaný systém, za jehož řízení by odpovídal tzv. operátor. Šlo by o neziskovou společnost založenou výrobci nápojů. Systém by byl povinný pro výrobce, dovozce obalů i pro maloobchod u provozoven větších než 50 metrů čtverečných. Zálohy ve výši tří korun by se pak měly týkat jak PET lahví, tak hliníkových plechovek o objemu od 0,1 do tří litrů.

Slabá místa zálohového systému

Proti zavedení zálohového systému se ale staví ministerstvo životního prostředí a Svaz měst a obcí ČR spolu s autorizovanou společností EKO-KOM. MŽP si nechala k zavedení zálohového systému zpracovat studii společností CETA, která pro zálohy nevyznívá příznivě.

Výhrad vůči zálohovému systému mají řadu. Hlavním z nich je, že zálohový systém není zárukou dosažení 90% návratnosti nápojových obalů. Také řeší pouze dva cíle z desítek, které evropský balíček odpadového hospodářství a směrnice k omezení jednorázových plastů ukládá.

Svaz měst a obcí se ve shodě s MŽP obává, že by oddělený sběr nápojových PET lahví poškodil fungování zbylého systému třídění a recyklace. PET je totiž mezi plasty nejvyužívanějším materiálem, o který je také největší zájem. Vynětí nápojových PET lahví ze žlutých kontejnerů bude znamenat, že jejich vlastníkem bude nově výrobci založená nezisková společnost – operátor – namísto obcí. Těm zůstane zbylý odpad.

MŽP také argumentuje tím, že systém třídění odpadu musí být co nejjednodušší, aby občané byli ochotní ho využívat. Existuje prý riziko, že po zavedení zálohového systému klesne celková míra vytříděného odpadu. Podle EEIP to ale data ze zahraničí nepotvrzují. I podle průzkumu společnosti Kantar z roku 2019 lidé v 94 procentech deklarují, že by v třídění pokračovali.

Ministerstvo argumentuje také tím, že ČR má jeden z nejlépe fungujících systémů na třídění obalů a nejlépe fungující systém na třídění plastů v EU. MŽP uvádí, že z 51 200 t PET lahví uvedených na trh v roce 2018 bylo zpětně odebráno 78 - 81 %.

Manuální dotřiďování PET lahví, které neobsahovaly nápoje, ale byly v nich látky jako např. tekuté mýdlo nebo aviváž.
Manuální dotřiďování PET lahví, které neobsahovaly nápoje, ale byly v nich látky jako např. tekuté mýdlo nebo aviváž.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | EKO-KOM

Dosáhnout na cíle EU chce ČR větším zahuštěním existující sítě sběrných míst pro tříděný sběr odpadu a rozšířením zodpovědnosti výrobců. Ministerstvo zmínilo i možnost dotřiďování komunálního odpadu.

Bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík, který se v roce 2007 neúspěšně snažil prosadit zavedení zálohového systému, ale tezi o efektivitě systému oponuje. „Zavedený systém je na maximální hranici své efektivity, která se ale ukazuje jako nedostatečná,“ uvedl na tiskové konferenci Zálohujme 2. března 2021.

Třídění zároveň nezajišťuje, že je odpad recyklován. Podle Bursíka veřejnost často zaměňuje pojmy třídění a recyklace odpadu, přitom jde o klíčový rozdíl.

„Celková míra využitelnosti jednorázových obalů v systému EKO-KOM činí 73 procent. Znovu je však nutné připomenout, že tato poměrně vysoká procenta nevyjadřují míru skutečné recyklace, nýbrž míru využití, pod které EKO-KOM počítá jak recyklaci, tak energetické využití (tj. využití v ZEVO),“ uvádí studie.

ZEVO neboli zařízení na energetické využití odpadu je spalovna, která využívá spalování odpadu k výrobě tepla či elektrické energie.

„Dle některých odhadů dosahuje skutečná míra recyklace hodnoty pouze 34 procent,“ píše se ve studii EEIP. Přesná data ale nejsou k dispozici, protože EKO-KOM informace o množstvích materiálu odeslaného do různých způsobů využití nepublikuje.

O zavedení zálohového systému usilovali v minulém roce lidovci. Poslanecká sněmovna jejich návrh nepodpořila, umožnila ale zavedení dobrovolného zálohování výrobci, které do té doby nebylo ze zákona možné.

Na základě toho Mattoni 1873 na zkoušku zavedla dobrovolný systém vracení PET lahví se supermarketem Košík.cz. Efektivita tohoto systému je ale velmi malá. Země, kde není zálohový systém jednotný, nedosahují jeho maximální možné efektivity.


reklama

 
foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LN

Luk Nova

5.3.2021 14:04
Proč? Brání tomu zákon? NE. Takže o co jde? Jako vždy, když někdo vytáhne zelenou kartu, o PENÍZE!
V Německu je záloha 25c a návratnost méně než 70% a uvažuje se o 50c = 13Kč. Výzkumy ukazují, že u nás by měla být 7-10Kč, aby se vrátilo 80%. Tomu se „projektanti“ brání. V „projektu“ se počítají s 3Kč!
Zavést „systém“ stojí spoustu peněz. Velký kontejner stojí 10.000, ale malý automat 250.000 a velký několik milionů. Všichni, kdo si koupili bazén, vědí, že koupit ho je to nejlevnější. Provoz je x krát dražší.
A zdroje peněz jsou jen 2. Poplatky od výrobců a nevyplacené peníze za nevrácené. Pokud bude záloha 7-10Kč, asi se vrátí všechny láhve, ale pak zdroj peněz bude jen 1! Na tak obrovské náklady! Takže? 3Kč jsou tak akorát, aby se všechny nevrátily.

Zvrácená logika založit něco na předpokladu, že to nebude fungovat? Ale ono to logiku svou má. Dnes musí výrobci přispívat obcím miliony na sběr a třídění. Takhle obce nedostanou nic a binec jim zůstane. Menší výrobci finančně nezvládnou počáteční náklady a vypadnou z kola. Nevrácené zálohy spolkne „systém“ a „šikovní“ se levně dostanou k surovině. A ti 3-4 co zbydou, budou diktovat ceny, jak to známe u mobilního volání.
Takže co je cílem? Velké PENÍZE. Nikomu nic neplatit a zbavit se obtížné konkurence.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

5.3.2021 15:27
Zálohované PETky a plechovky mají své pro i proti.
Pro by byla jednoznačně kvalitnější surovina pro produkci dalších PET lahví a plechovek. Proti je složitost systému, kdy se budou jiné plasty házet do žlutých kontejnerů a PETky jinam. Tzn. budete muset jít někam na dvě místa.
Navíc, nový zákon o odpadech už takhle komplikuje situaci v mnoha obcích, které budou muset v roce 2025 !Už za 4 roky! vytřídit minimálně 60 % odpadu, jinak dostanou pokutu. A pokud se PETky a plechovky, které nyní činí cca 6%, nebudou počítat do vytříděného procenta odpadu, tak ta čísla požadovaná novým zákonem nenaplníme.

Pokud tedy dojde k zálohování PET a plechovek, bude se muset změnit také odpadový zákon, nejen zákon o obalech, aby na tom obce netratily. Už takto platí obce za sběr tříděného odpadu více, než získají jako platbu za vytříděné suroviny.

Odpady je třeba snižovat, resp. pokud možno vůbec neprodukovat, systém sběru po odstranění PET a plechovek ale přestane být pro občany motivační. A černý petr zůstane obcím.
Odpovědět
ig

5.3.2021 15:41 Reaguje na Katka Pazderů
Ale vždyť to je nesmysl, pro výrobu PET lahví se recyklát z PET lahví použít nedá. Respektive dá, umíme to, ale je to energeticky náročnější než výroba nového PET. Takže to je zase všechno jenom "jako", podobně jako všechno co se v poslední době děje kolem ochrany žp.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.3.2021 15:52 Reaguje na
Jenže to "ochránci přírody" nepochopí, chybí jim jisté vzdělání (chemie, fysika, matematika, technologie výrob a další). Jinak vědí samozřejmě všechno nejlíp.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

7.3.2021 12:41 Reaguje na
plast se v zaostalých zemích jako ČR vyrábí z ropy...ačkoliv Skandinávci už dokážou vyrobit náhražku ze dřevitých vláknin https://www.storaenso.com/en/inspiration-centre/your-future-is-plastic-free-en
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.3.2021 20:46 Reaguje na Pavel Karel
No hlavně, že jste sebemrskač a jste pro zákaz plastových brček. No a myslíte si, že zachraňujete svět, když se zakážou některé plasty. No já už zažil přírodní brčka, opravdu je to návrat na stromy.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

5.3.2021 15:54 Reaguje na Katka Pazderů
"Odpady je třeba snižovat, resp. pokud možno vůbec neprodukovat, ...", to je fakt moudré. Jenom poznámka: ne "pokud možnoů neprodukovat, ale prostě neprodukovat:
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.3.2021 20:51 Reaguje na Katka Pazderů
Paní Pazderů. Zkuste mi objasnit u těch zálohovaných PETek nějaké pro.

Uvádíte, že by vznikla kvalitnější surovina pro produkci dalších PET lahví, nejste zcela dobře informována a opak je pravdou. Současné výkupní automaty PET hmotu znehodnocují.
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

5.3.2021 17:19
Jak je možné, že Německu, Holandsku to jde bez problému a u nás ne. Kdo má na tom zájem, že to u nás nejde? V Německu a Holandsku koupíte zároveň i s přepravkou od 6 do 20 kusů nápoje. Nemusíte se starat během přepravy, jestli se to převratní nebo bude lítat v autě. Vypijete vrátíte zálohu bez problému vám vrátí. Zkratka jsme v Česku, tady se spekuluje aby někdo nepřišel o kšeftík.
Odpovědět
ig

5.3.2021 17:27 Reaguje na Stanislav Bojko
Je to naopak, tady se bráníme aby si někdo nedělal kšeftíky na náš účet. V Německu se neubránili, tak mají ekonomicky i ekologicky nesmyslné zálohování, na kterém vydělá jen jedna parta obchodníků :-)
Odpovědět
SB

Stanislav Bojko

5.3.2021 18:52 Reaguje na
Kdo tam na tom vydělá, když je to tam jako u nás s pivem.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

6.3.2021 08:07 Reaguje na Stanislav Bojko
Pane Bojko plastový obal není skleněná záloha, to je úplně jiný systém.
Odpovědět
PK

Pavel Karel

7.3.2021 12:43 Reaguje na
Milerád nechám vydělat kohokoliv, kdo sníží míru konzumace mikroplastů (potraviny, voda, vzduch)... ještě by se vyplatilo pro fanatické ropáky vytvořit na Měsíci rezervaci, kde si můžou užívat svobody devastovat ŽP dle jejich libovůle :D
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.3.2021 20:32 Reaguje na Pavel Karel
No problém je, že zálohování plastových PET lahví toto nezajišťuje.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

6.3.2021 08:00
Vytvoření zálohového systému je postavení hladové zdi. Nic to pozitivního nepřinese, zbytečně se vynaloží investice ve výši za jakou by se postavili tři spalovny. Vedlejším efektem je dramatické zdražení nápojů.
Paní autorko jestli je nápojový průmysl jeden zhrzený vlastník minerálky a jeden neinformovaný vlastník pivovaru, to by chtělo vysvětlení, že?
Odpovědět
PK

Pavel Karel

7.3.2021 12:45 Reaguje na Vladimír Hošek
Hošku ,hošku, tak spalovnu do každé rodiny díš!?
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.3.2021 20:29 Reaguje na Pavel Karel
Ne, ne pro období do roku 2030 by stačily čtyři ZEVA pro Česko.

Karle, Karle tak do každé prodejny jeden výkupní automat znehodnocující PET hmotu? Za několik stovek tisíc?
Odpovědět

Jirka Černý

7.3.2021 07:05
I když bude obal za 50 Kč tak ho v lese někdo odhodí protože se s ním nebude chtít tahat, když člověk nemá v sobě vytvořený blok že v lese se žádné svinstvo neodhazuje nic nepomůže. Binec kolem kontejnerů je problém že jsou prostě plné a potom chybí dořešit co mají lidé z paneláku dělat s tím co patří na sběrný dvůr, já když mám njaký odpad jako rozlámaný sušák atd tak to hodím za garáž a až je toho kára za auto jede se na kovošrot nebo zběrňák, ale lidi v paneláku občas nemají auto a tak se z podobných věcí může stát problém.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

7.3.2021 21:03
Vážená paní redaktorko, všechny vaše odkazy na prospěšnost zálohování plastů spojené s osobou Bursíka jsou zcela průhledné účelové lži a nechápu jak se na ně ve svém textu můžete odvolávat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist