Návrh Evropské komise je za současných podmínek podle Teplárenského sdružení ČR nepoužitelným
reklama
Klíčová je podle něho podmínka, že zemní plyn musí být již do roku 2026 nejméně ze 30 procent nahrazen obnovitelnými nebo nízkoemisními plyny, do roku 2030 pak nejméně z 55 procent a do konce roku 2035 musí být nahrazen zcela. "Tyto požadavky jsou v daných termínech zcela nerealizovatelné a dalece překračují ambice plynárenského balíčku, který EK předložila v prosinci loňského roku. V České republice je pouze jedna výrobna biometanu, a přestože se připravuje rychlý rozvoj jeho výroby, nebude v žádném případě možné uvedené požadavky splnit," uvedl dnes Hájek pro ČTK s odkazem na uvedený návrh EK.
Podle Hájka návrh měl usnadnit přechod z uhlí na zemní plyn tím, že investice do využití zemního plynu, na které bude vydáno stavební povolení do konce roku 2030, prohlásí za zelené ve smyslu taxonomie udržitelných financí. "Bohužel Evropská komise připojila k návrhu komplementárního delegovaného aktu podmínky, které ho činí pro teplárenství a náhradu uhlí zemním plynem zcela nepoužitelným," dodal.
Výroba vodíku z obnovitelných zdrojů je podle Hájka zatím pouze v experimentální fázi a významné objemy nelze do roku 2030 očekávat. "Využitelnost delegovaného aktu dále zásadně limituje požadavek, aby kapacita plynového zařízení nepřesahovala kapacitu původního zařízení na uhlí a aby úspora emisí skleníkových plynů dosáhla 55 procent," dodal.
Podmínka, aby se členský stát zavázal k odchodu od uhlí, je pak podle něj zcela mimo taxonomii, protože provozovatel zařízení ji nemůže nijak ovlivnit a je z pohledu snížení emisí v daném zařízení irelevantní. "Komise tímto způsobem zneužívá delegovaný akt k nátlaku na členské státy, aby datum odchodu od uhlí stanovily. V teplárenství počítáme s odchodem od uhlí do roku 2030, nejde nám o nějaké prodlužování životnosti uhlí, ale Evropská komise by neměla zneužívat delegovaný akt k prosazování požadavků, které jdou daleko nad rámec celé taxonomie," řekl Hájek.
Evropská komise dlouho očekávanou publikaci takzvané taxonomie, tedy systému podpory ekologických investic, dosud několikrát odložila. V sobotu list Financial Times, který má chystaný návrh k dispozici, napsal, že Evropská komise chce zařadit jádro a zemní plyn mezi zelené investice. Návrh komise podle listu předpokládá, že investice do jádra budou směřovat nejméně příštích 20 let a do zemního plynu deset let. Komise chce dát investorům návod, do kterých technologií se vyplatí vložit peníze. O zařazení jaderné energie na seznam zelených investic dlouhodobě usiluje mimo jiné Česko.
Evropská unie se zavázala dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality. Členské státy se přou o to, jakými dostupnými prostředky budou moci nahradit energii a teplo vyráběné z uhlí. Energie z jádra, při jejíž produkci sice nevznikají skleníkové plyny, ale není u ní vyřešeno dlouhodobé uskladnění vyhořelého radioaktivního paliva, stojí v centru těchto debat. Pro odpor Rakouska, Německa a několika dalších zemí se skupině států preferujících jadernou energetiku v čele s Francií nepodařilo prosadit do závěrů prosincového summitu v Bruselu, aby EK jádro na soupis zelených investic zařadila.
Rakouská ministryně pro klima a energetiku Leonore Gewesslerová již v neděli pohrozila právními kroky proti plánům Evropské komise (EK) zařadit za určitých podmínek energii vyrobenou z jádra a zemního plynu mezi šetrné ke klimatu. Německá vláda návrh klasifikovat investice do energetických projektů využívajících plyn jako takzvaně zelené přivítala, dala však najevo, že její odpor vůči stejnému přístupu k jádru trvá.
reklama
Dále čtěte |
BlackRock: Transformace energetiky si vyžádá čtyři biliony USD ročně
Geologický vodík - přehlížený zdroj posiluje a vyvolává zlatou horečku
ČEPS: Investice do přenosové a distribuční soustavy se budou muset zvýšitreklama