Návštěvníci pražské zoo mohou nově sledovat krmení tasmánských čertů

Pražská zoologická zahrada umožní svým návštěvníkům sledovat podvečerní krmení ďáblů medvědovitých a dalších obyvatel tamního Darwinova kráteru. V prodeji jsou také nové suvenýry, které zdobí čtyři pražští čerti. Část výtěžku z prodeje upomínkových předmětů a vstupenek na komentované prohlídky kráteru poputuje na podporu programu Save the Tasmanian Devil Appeal a vývoje vakcíny proti rakovině tváře, která ohrožuje ďábly medvědovité ve volné přírodě, řekl ředitel pražské zoo Miroslav Bobek.

---

reklama

---

"Chceme upozornit na potřebu ochrany tohoto druhu a také o tomto zajímavém zvířeti informovat veřejnost," uvedl ředitel zoo.

Zájemci si už nyní mohou na webu zahrady zakoupit vstupenku na prohlídku Darwinova kráteru po konci otevírací doby zoo. Skupině deseti zájemců chovatel David Vala představí zvířata, jimž je expozice australské a tasmánské fauny domovem. Lidé se tak blíže seznámí mimo jiné se skupinou klokanů obrovských a rudokrkých, ježurami a s čtyřmi pražskými ďábly - samicemi Aniseed, Laurel a Nutmeg a samcem Sumacem. Prohlídka s ukázkou krmení bude trvat zhruba 60 minut a lidé za ni zaplatí 1000 korun. V nabídce je i nový program nazvaný Chovatelem na půl den v Darwinově kráteru. Ti, co si jej zakoupí, budou mimo jiné moci chovateli asistovat při vážení ďáblů nebo při jejich tréninku.

Mezi suvenýry prezentující pražskou zoo se nově zařadily také samolepky na kořenky, sešity na recepty, pivo vyráběné z tasmánského chmele, trička a kuchařské zástěry. Předměty zdobí kresby, jejichž autorem je ilustrátorka Kateřina Hrachovcová, zachycující pražské čerty Aniseed, Laurel, Nutmeg a Sumaca. Ti se narodili v chovné stanici v Tasmánii v době, kdy tam ďábly pojmenovávali podle koření. "V překladu se tedy jmenují paní Anýzová, Muškátová, Bobková a pan Škumpa," vysvětlil chovatel původ jmen zvířat i gurmánský motiv nové kampaně zoo.

Rakovina tváře ďáblů medvědovitých je podle Valy známá asi od roku 1990. Nemoc si tito největší žijící masožraví vačnatci mezi sebou předávají štěpem nebo kousnutím. "Nově nakažené zvíře zhruba do roka umírá, protože mu v oblasti hlavy a krku narostou boláky, které mu brání v přijímání potravy," řekl chovatel. Nyní se podle Valy odhaduje, že v domovině ďáblů, v Tasmánii, trpí rakovinou tváře asi dvacet procent populace tohoto druhu. Na Tasmánii žije odhadem několik tisíc čertů. Přesnějšímu určení jejich počtu brání mimo jiné to, že jde o samotářská zvířata.

V záchranném programu Save the Tasmanian Devil Appeal bylo vypuštěno na neosídlený Mariin ostrov u Tasmánie několik desítek zdravých čertů. Na ostrově ďáblové dříve nežili, tudíž tam rakovina tváře nebyla rozšířená. Ďáblové z Mariina ostrova tak mohou být využiti k znovuosídlení vybraných míst na Tasmánii. V projektu je zapojena i pražská zoo. Mimo jiné finančně podporuje převozy ďáblů na ostrov a podílí se na údržbě fotopastí, díky nimž mají pracovníci projektu o ďáblech na ostrově přehled. Zoo to uvedla na svém webu.

V areálu pražské zoo Praha žijí ďáblové od prosince 2019. Zoo je získala z chovného zařízení Cressy v Tasmánii. Podle dřívějšího vyjádření ředitele Bobka je pražská zoo druhou zoo v Evropě, která ďábly medvědovité získala přímo z Tasmánie. V zoo v Troji obývají expoziční celek zvaný Darwinův kráter. Leží mezi plánovaným Rákosovým pavilonem, Ostrovem lemurů a Rezervací Bororo a zaujímá 4600 metrů čtverečních. Výstavba expozice stála 78 milionů korun. Návštěvníkům se Darwinův kráter otevřel 30. května 2020.

Zoo v pražské Troji patří mezi turisticky nejnavštěvovanější místa v Česku. V červenci zoo podle mluvčí Lucie Dosedělové navštívilo 186.558 návštěvníků. V roce 2019 jich v prvním prázdninovém měsíci bylo téměř o 15.000 více. Loni do zahrady zavítalo 851.623 lidí, tedy kvůli pandemii covidu-19 o téměř 605.000 méně než v roce 2019. Zoo byla v důsledku protiepidemických opatření 114 dnů uzavřená pro veřejnost a v mnohé další dny roku byl provoz omezený.

---

reklama

---