Nejlepším projektem adaptace na změnu klimatu lidé zvolili aleje na Blanicku
reklama
Projekt 200 kilometrů alejí pod horou Blaník čítá 30 000 stromů,189 alejí je ovocných, dalších 124 tvoří listnáče a výsadba stále pokračuje. Iniciativa má kořeny v 90. letech u Českého svazu ochránců přírody ve Vlašimi. Později se přidalo sedm desítek dalších obcí a mnoho vlastníků pozemků i dobrovolníků.
Cenu v kategorii Náš domov získal Domov Podhradí v Týnci nad Labem, který slouží jako komunitní bydlení pro seniory. Martin Ander z Nadace Partnerství podotkl, že dům je postaven v pasivním standardu s využitím přírodních materiálů. Má také zelenou střechu a majitelé, kteří stavbu postupně rozšiřují, počítají i s vybudováním retenčních nádrží a dalšími ekologickými úpravami. Stavba je připravena tak, aby senioři lépe zvládali letní horka.
Jako nejlepší počin z území Prahy byl oceněn projekt šetrného zemědělství na Praze 12. Tam městská část některé pozemky propachtovala s podmínkou šetrného hospodaření, o zbytek se stará sama s pomocí místních. V lokalitě vznikl permakulturní sad, byly vysety louky a kolem cest vysázeny aleje. Projekt zahrnuje 12 hektarů, opatření se zatím týkají sedmi.
Do hlavního města putovala i cena v kategorii Pracovní prostředí. Tu získal Pavilon tropického zemědělství na České zemědělské univerzitě v Praze. Budova využívá tepelná čerpadla a dešťovou vodu, má zelenou střechu, fotovoltaické panely, slunolamy i systém řízené ventilace. Pavilon byl otevřen loni.
Vítěz v sekci Volná krajina je počin nepasečné hospodaření v lesích u Klokočné nedaleko Říčan. V lokalitě se stromy už tři dekády nekácejí plošně, ale výběrově pilou. Les má několik výškových pater a nedochází tam ke vzniku holin, které by se příliš přehřívaly a vysušovaly. Je odolnější vůči kůrovci a dalším nepříznivým vlivům.
V kategorii Zastavěná území uspělo zlínské ekocentrum Na Pasece. Stavba zahrnuje dům s biosolární střechou, kombinující výhody zelené střechy a fotovoltaiky. Majitelé při stavbě také využili přírodní materiály, lokální zdroje a spolupracovali s místními řemeslníky.
Demonstrační ekofarma v Šardicích má Cenu českého příhraničí. Do proměny dříve intenzivně obhospodařované krajiny se vysokoškolský pedagog a soukromý zemědělec Petr Marada pustil v roce 2007. Zaměřil se na podporu zadržení vody v krajině, s čímž mu pomáhaly i staré mapy, které prozradily, kudy dříve voda tekla. Majitel ekologicky hospodaří, na pozemku je také ekocentrum.
Cenu rakouského příhraničí získal projekt nazvaný Nový kabátek pro řeku Naarn. Revitalizované úseky při řece v Horním Rakousku tvoří dobré zázemí pro vodní organismy i lidi z okolí, kteří se v oblasti rekreují. Vysázené stromy se také starají o zlepšení mikroklima a úprava řeky snižuje riziko záplav.
Zatímco v loňském roce v anketě soutěžilo 78 projektů, z nichž porota vybrala 12 finalistů, letos porotci zvolili 18 finalistů ze 101 celkově přihlášených.
reklama
Dále čtěte |
V soutěži Adapterra Awards se utkají desítky projektů, které připravují krajinu na změnu klimatu
Drůbeží peří proměňují čeští vědci na hnojivo pro rostliny a prostředek k čištění půdy
České a korejské instituce budou spolupracovat při vývoji vodíkových technologiíreklama