https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/o-pozarni-ochrane-v-narodnim-parku-ceske-svycarsko-se-ma-jednat-v-breznu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

O požární ochraně v Národním parku České Švýcarsko se má jednat v březnu

23.2.2023 01:31 | KRÁSNÁ LÍPA (ČTK)
Marriina vyhlídka v Národním parku České Švýcarsko.
Marriina vyhlídka v Národním parku České Švýcarsko.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
O požární ochraně v Národním parku České Švýcarsko budou starostové, hasiči, správa parku a ministerstvo životního prostředí (MŽP) jednat v březnu, řekl novinářům starosta Krásné Lípy na Děčínsku Jan Kolář. Včera se zástupci uvedených institucí a obcí radili zejména o postupu prací na zpřístupňování turistických cest nejen po loňském rozsáhlém požáru, ale také po kůrovcové kalamitě. Tématem byla také turistická sezona.
reklama

 

"Ještě jsme se tedy úplně nedotkli protipožárních opatření širšího charakteru," podotkl Kolář. Podle něj se k tomu sejdou zástupci obcí, hasičů a dalších stran 10. března. Během prohlídky terénu si starosta všiml, že se na mnoha místech intenzivně pracuje na odtěžení rizikových stromů.

Kolář hodnotí uskutečněné jednání pozitivně. Nyní totiž mají i starostové k dispozici harmonogram prací, které má správa národního parku v plánu udělat v zpřístupňování turistických cest. V současné chvíli se pracuje například na kácení stromů v Kyjovském údolí, kde je asi 10.000 stromů hrozících pádem do turistické trasy.

Lákadlem pro turisty by podle náměstka ministra životního prostředí Tomáše Tesaře (TOP 09) mohla být regenerace krajiny po požáru i po kalamitě. Na dotaz ČTK řekl, že v dubnu budou představeny plány, jak výletníky do parku přilákat. Náměstek mluvil také o rychlejším přístupu k událostem podobným loňskému požáru ze strany státní správy. "Připravuje se nový přístup z hlediska státní správy, tak aby stát v případě, kdy by se podobná situace opakovala, uměl zareagovat rychleji," řekl Tesař. Způsob, jak efektivněji při podobném zásahu postupovat, se však podle něj ještě hledá.

Ředitel správy národního parku Petr Kříž připomněl, že vznikne systém, který bude návštěvníky informovat, kam se mohou podívat. Turisty by do oblasti Hřenska na Děčínsku, kde zůstane zavřená Edmundova soutěska i Gabrielina stezka na Pravčickou bránu, mohly přilákat speciální autobusy. Tzv. shuttle busy je budou vozit k výchozím bodům turistických tras. Pilotní testování nové dopravy mezi Meznou, Hřenskem a Hájenkami by mělo začít v dubnu. Kromě autobusů vznikne alternativní trasa pro pěší po Mlýnské cestě.

Hořet začalo v národním parku loni 24. července. Požár se rozšířil na 1060 hektarů a na jeho uhašení se podílelo 6000 hasičů. Policie požár vyšetřuje jako obecné ohrožení. Obyvatelé několika obcí se museli evakuovat, v osadě Mezná shořely tři domy.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

23.2.2023 11:01
A kdy o tůristech ?
Odpovědět
MU

Michal Uhrovič

23.2.2023 11:14 Reaguje na smějící se bestie
myslíte o těch, kteří to tam zapálili?
Odpovědět
ss

smějící se bestie

23.2.2023 12:19 Reaguje na Michal Uhrovič
O všech - zvednout vstupné, aby bylo dost peněz, na škody po nich.
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2023 12:08
Průmyslová rozvážka turistů do přírody. Strašné.
Odpovědět
JO

Jarka O.

23.2.2023 13:47 Reaguje na Petr
Souhlasím. A dělat atrakci z ostudy vyžaduje jstou dávku smělosti.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

23.2.2023 12:48
Tomu se říká pokrok. Hasební práce loni stály skoro čtvrt miliardy a úředníci už začínají řešit protipožární prevenci.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

23.2.2023 16:02 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
stejně vyřeší penderek, neb mi není jasné, proč se najednou probudili, když požáry v přírodě jsou od stvoření světa přirozeně. Žádný škody nejsou, snad jen to, že lidi jsou zkrátka nalezlí všude a čím dál více neukáznění
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.2.2023 13:12
Základní protipožární prevence je výměna pyrofytů jako smrk, borovice a bříza za buk, dub. Ale po požáru ty pyrofyty naletí do přirozené obnovy opět. Tak je nutno k technickým opatřením přidat i výsadbu listnáčů a podstatné zvýšení pastvy.
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2023 14:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Chtít přirozenou obnovu, výsadbu a zároveň pastvu a okus, to chce velkou absenci představivosti.
Vám lesy vadí? Nebo proč je neustále chcete ničit pastvou a okusem?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.2.2023 16:22 Reaguje na Petr
No protože to umožní pestrý nejen les, ale i květiny, brouky, motýly a jiný hmyz a s tím různorodé ptactvo. Unifikovaný, hustý, náletový les pyrofytů po krátké době vyhoří znovu a znovu a...
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2023 18:02 Reaguje na Slavomil Vinkler
Okousané a spasené vám připadá pestré? Pro mě je to okousané, nehezké a poničené. Ano, dá se tam najít i něco jiného, ale nevidím důvod kvůli tomu lesy takhle ničit. Na to jsou příležitosti v nelesních pozemcích, které by bylo víc než vhodné zalesnit, protože nutně potřebujeme udělat něco s vysycháním a přehříváním krajiny. Tam je příležitost. Ne ve stávajících lesích. Ty už jsou dost zdevastované i bez vašeho okusu a pastvy.

Hustých lesů jsou miliony hektarů. V horských oblastech tisíce hektarů smrkových porostů, v nížinách tisíce hektarů borových, tedy pro vás samé pyrofyty. Ale nehoří a nehoří. Nehoří ani jednou, natož znovu a znovu.
Spíš to vypadá, že dnešní společnost je velice náchylná k hysterii. Někde se něco stane, a celá společnost otočí názor a v rámci předběžné opatrnosti začne všechno předělávat a měnit, aby se už nikdy nic nestalo. Jenže absolutně bezpečný svět neexistuje. A chtít předběžnou opatrnost aplikovat i na přírodu je už úplně zvrácené.
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2023 18:15 Reaguje na Slavomil Vinkler
A řídké a světlé lesy velmi rychle vysychají a umožňují další ztrátu vody a další vysychání krajiny, cožklidně může vést až ke stavu, kdy ty světlé lesy budou jen živořící vyprahlou pustinou. Sice tam občas budete mít motýly, ale změníte tím celou krajinu k horšímu. Jste si jistý, že to za to stojí? A i to zvýšení biodiverzity bude jen teoretické, protože v řídkém a světlém lese zase vymizí spousty druhů žijících v přirozených hustých lesích - houby, mechy, lišejníky, mraky druhů hmyzu a dalších živočichů...
Odpovědět
Pe

Petr

23.2.2023 18:31 Reaguje na Slavomil Vinkler
A když se podíváte na úvodní fotografii u článku, na ten zalesněný kopcovitý terén... Vážně si umíte na tom obrázku představit řídkou nízkou dubinu se sluncem spálenou trávou? Líbil by se vám takový národní park? A šel byste tam na výlet? No nešel. Proč taky. Nic k vidění, jen vedro a suchá tráva. Ze stejného důvodu nenajdete v horkém létě nikoho ani v městských parcích, které jsou vašim světlým lesům nejbližší.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.2.2023 19:51 Reaguje na Petr
Určitě je dubobučima lepší, než spálená březoborovina. Byl jste v létě v takovém lese?
Odpovědět
Sl

Slovan

23.2.2023 18:48 Reaguje na Slavomil Vinkler
"Oblast Českého Švýcarska, alias Labských pískovců, je první oblastí v ČR, kde bylo archeobotanickými metodami dokázáno, ze tamní ekosystémy koexistovaly s požáry ,odjakživa‘ " - Martin Konvička (určitě víte, proč zmiňuji právě jeho).

Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.2.2023 19:55 Reaguje na Slovan
Vycukl jste z konvičky segment bez návaznosti. V časném současném interglaciálu tam byly březoborové lesy a ta hořely. Před asi 8 tisíci lety nastoupily lesy dubobukové spásané lidským dobytkem a 7 tisíc let (skoro) nehořelo. Až v poslední době, asi od roku 500-1500 nl. docházelo k požárům, ale z důvodů žďáření lesa.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

23.2.2023 20:03 Reaguje na Slovan
Viz nahoře
https://www.youtube.com/watch?v=i4S_cJG1F4g&list=PLRzWxsew-Pd8HPrUqQNEwaIeuraDSToHb&index=11
Odpovědět
Sl

Slovan

23.2.2023 21:47 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nemám čas nyní sledovat takhle dlouhé video (v budoucnu ovšem určitě pustím). Mohl byste mě odkázat na určitou část, kterou považujete za zásadní pro vaše tvrzení?

"Ta krajina je velmi dynamická. Pískovec, strže, bory, které jsou od pradávna udržované právě dynamikou ohně. Už před příchodem člověka tam byl podle paleoekologů oheň velmi často." - od stejného autora, Ondřeje Sedláčka.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

24.2.2023 06:52 Reaguje na Slovan
Ad a)Po si 17-25 minuta,
ad b)před příchodem lidí (90 tisíc let 1. vlna 40 tisíc let 2. vlna) byly nějaké doby ledové. V poslední době ledové co skončila cca 12 tisíc let tam opravdu nehořelo.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist