https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/obyvatele-new-yorku-si-stezuji-na-agresivni-veverky?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Obyvatelé New Yorku si stěžují na agresivní veverky

10.1.2021 12:06 | NEW YORK (ČTK)
"Veverky a další drobní hlodavci jsou jen zřídka nositeli vztekliny," ujistily městské služby. Správa městských parků nabádá obyvatele, aby nekrmili veverky, které přivykly kontaktu s lidmi.
"Veverky a další drobní hlodavci jsou jen zřídka nositeli vztekliny," ujistily městské služby. Správa městských parků nabádá obyvatele, aby nekrmili veverky, které přivykly kontaktu s lidmi.
Pandemie, karanténa a sněhová bouře nejsou jedinými těžkostmi, kterými rok 2020 postihl obyvatele New Yorku. Číhají na ně i násilnické veverky, upozornila agentura AFP. Lidé mají podle ní vážné obavy hlavně kvůli dětem.
reklama

 

Na útoky agresivních veverek si v posledních měsících stěžovali obyvatelé čtvrti Rego Park v Queensu na východě velkoměsta. Jedna žena musela dokonce do nemocnice poté, co ji veverka kousla, uvedla AFP s odvoláním na místní média.

"Kousla mě či škrábla do krku. Zkusila jsem ji popadnout rukama, ale vypukl hotový zápas, který jsem prohrála," svěřila se rozhlasové stanici WABC Michelin Fredericková, která si ze rvačky s veverkou před Vánoci odnesla modřiny a šrámy na rukou. Raději se nechala preventivně očkovat proti vzteklině.

Další obyvatelka čtvrti se svěřila, že nyní neopustí domov bez pepřového spreje, aby se mohla bránit v případě útoku hlodavců.

Zástupci zdravotních úřadů doporučili obyvatelům, aby si najali odborníka, který by se s problémem místní fauny vypořádal.

"Veverky a další drobní hlodavci jsou jen zřídka nositeli vztekliny," ujistily městské služby. Správa městských parků nabádá obyvatele, aby nekrmili veverky, které přivykly kontaktu s lidmi.

Newyorské veverky mají ale i své obdivovatele a ochránce.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (19)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ig

10.1.2021 13:43
Škoda, že jsem tam agresivní veverku neviděl, to by se mi líbilo :-) Jediný kdo tam byl agresivní byl ranger z Central Parku, kterého naštvalo, že ty veverky krmím :-)
Odpovědět

Jan Šimůnek

10.1.2021 13:59
Když jsem před několika lety navštívil schůzku příslušníků a zaměstnanců vojenské nemocnice (resp. rozvinutý zdravotnický prapor, čili jakási varšavskosmluvní a mimoválečná obdoba zařízení ze známého seriálu MASH), tak jsem se dozvěděl, že jeden z vojáků z povolání asi 1/2 roku po mém odchodu do civilu zemřel na vzteklinu, kterou dostal z kousnutí veverkou. On to kousnutí (krmil veverky na svém okně) v té době (ještě za našeho pobytu tam) neřešil, protože se útvar stěhoval a byla s tím spojena naprosto šílená administrativa i práce.

Takže vzteklinu od veverky dostat lze. Naopak, veverka se vzteklinou ztrácí plachost a člověk s ní snadněji přijde do kontaktu. U té pokousané místní ženy (viz článek) bych to pokousání rozhodně řešil očkováním.
Odpovědět
ig

10.1.2021 14:52 Reaguje na Jan Šimůnek
A kde to bylo?
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 16:06 Reaguje na
Karlovy Vary, vedle ruského kostela. Dneska jsou tam nějaké vojenské lázeňské domy. Tehdy tam byla nemocnice, vlastně rozvinutý zdravotnický prapor, v podstatě varšavskoslmluvní obdoba M*A*S*H, a mimo válku.
Právě v době, kdy ho ta veverka pokousala, se to celé stěhovalo (údajně se v těch objektech shlédl soudruh Dzúr), bylo s tím šíleně práce a starostí (částečně jsem se na tom před odchodem do civilu ještě podílel, tak mám představu), a tak to zanedbal. Zemřel cca půl roku potom, co šel náš ročník do civilu.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2021 20:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Samozřejmě a o to naléhavěji, pokud byla pokousána v oblasti krku.
Odpovědět

Jirka Černý

10.1.2021 16:40
Nevím zda se v očkování proti vzteklině něco nezměnilo, ale když jsem to před lety absolvoval rozhodně to nebylo jako tetanovka, bylo to docela zdlouhavé s tuším měsíčním pobytem na infekčním.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2021 21:00 Reaguje na Jirka Černý
Tuším, že dnes se to zredukovalo na tři injekce, ale s jistotou to nevím.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 09:19 Reaguje na Jirka Černý
Vyjma lidí v pracovním riziku (lesáci, laboratorní pracovníci, pracovníci kafilerií a pod.) se vždy očkovalo až po kousnutí, kdy je cca týdenní hiatus mezi vstupem infekce do těla a začátkem procesů, které už nejde očkováním zvrátit (může být i delší, ale nemůže se na to spoléhat, nicméně se očkuje i když se ten termín prošvihne, až do nástupu prvních příznaků onemocnění). Až někdy do začátku 90. let byla vakcína vyráběna z mozků zvířat (u nás se "křečkovalo", protože se vyráběla z mozků infikovaných zlatých křečků) a byly v ní malé stopy mozkové tkáně, z míst, která normálně imunitní systém "nevidí", což vedlo u cca 1 procenta očkovaných k zánětu mozku, který v desetině případů končil smrtí. Nicméně po kousnutí vzteklým zvířetem je pravděpodobnost onemocnění cca 30 % a smrtnost je prakticky stoprocentní.
Dnes se používá rekombinantní vakcína (to jsou ty "prokleté" genetické manipulace), takže toto riziko (imunizace vůči mozkové tkáni) odpadá.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

11.1.2021 16:39 Reaguje na Jan Šimůnek
Hmm, zajímavé. Můžu se zeptat kolik bylo potřeba křečků na jednu dávku? Křeček velikostí mozku zrovna nevyniká
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.1.2021 13:24 Reaguje na Jakub Graňák
Nevím, ale tam byl jen jakýsi extrakt z mozku a ještě dost naředěný. Takže pár dávek z jednoho mozku asi bylo.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

12.1.2021 18:32 Reaguje na Jan Šimůnek
Aha, díky za odpověď
Odpovědět

Jirka Černý

11.1.2021 17:35 Reaguje na Jan Šimůnek
Vidíte a nám bylo řečeno že je to vakcína z Francie, snažím se vzpomenout a myslím že to bylo v zimě 1987. Pamatuju že v průběhu očkování se každou chvíli chodilo na EKG. A potom informace že se injekce dávají do břicha byla dost děsivá, realita byla sice do břicha ale jen pod kůži. Každopádně to bylo dost zdlouhavé na poslední kontrolu a injekci se šlo až snad po půl roce, ale prý to mělo teoreticky ochránit 13let. Omlouvám se pokud jsem napsal nějakou vyloženě blbost, už je to fakt doba.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.1.2021 09:17 Reaguje na Jirka Černý
První vakcína (Pasteur) byla z králičí míchy.
Odkud se k nám vozily ty "křečkovací" opravdu nevím.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2021 17:58
Sovětští vědci zkřížili komára s mouchou a vznikl velmi obtížný hmyz zvaný komouš. Myslím, že veverky jsou proti tomu břídilové.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

10.1.2021 21:03 Reaguje na Pavel Hanzl
Co pořád taháte na Ekolist politiku. Navíc Rusové v oblasti např. vakcín byli vždy na špičce, ač se to dnes nehodí do krámu.Říká vám něco jmého Waldemar Haffkine- bez googlení?
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

10.1.2021 22:42 Reaguje na pavel peregrin
To není politika, to je blbý vtip.
Rusi byli vždy mistři v demagogiích a systémových lžích. Takže teď můžou vyrábět naprosto cokoliv špičkového, včetně vakcín a je jim to k hounu, protože jim nikdo nevěří. Mě to připadá spravedlivé.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.1.2021 14:10 Reaguje na Pavel Hanzl
To je mi vás líto, s dítětem vyléváte vaničku.Ale jestli někdo je mistr v demagogii a lžích, jsou to v současné době USA, asi to od Rusů mistrně odkoukaly.
Odpovědět

Jan Šimůnek

11.1.2021 09:21 Reaguje na pavel peregrin
Konec konců, průkopníkem imunologie byl Ilija Mečnikov.
Odpovědět
pp

pavel peregrin

11.1.2021 14:12 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, zabýval se také bakteriofágy a Waldemar Haffkine vytvořil první morové sérum v dějinách.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist