Odborníci vytvořili unikátní 3D mapu suché části Hranické propasti

Hranickou propast, která se již šest let pyšní titulem nejhlubší zatopené jeskyně na světě, zobrazuje unikátní 3D mapa; zatím její suché části do hloubky 69,5 metru. Na mapě pracovali odborníci pomocí laserového 3D skeneru, který za pomoci obrovského množství bodů nasnímal blízké okolí prohlubně a komplet celou část propasti k hladině jezírka. Letos v létě chtějí speleologové zmapovat tímto způsobem za pomoci speciálního robota propast i pod vodou, řekl ČTK předseda České speleologické společnosti z Hranického krasu Michal Guba.

---

reklama

---

Speleologové měli v plánu toto mapování již delší dobu; nadchli pro to Petra Vaverku a odborníky z firmy Gefos, kteří na místě z několika stanovišť nasnímali pomocí 3D skeneru suchou část propasti. Kromě 3D mapy takto pořídili i panoramatické fotografie. "Zmapovali tímto způsobem okolí prohlubně ve vzdálenosti 30 až 50 metrů a její prostor směrem dolů k jezírku," uvedl Michal Guba. V plánu mají nyní speleologové nasnímat stejným způsobem i suchou část Rotundy, se zařízením však musejí k tomuto místu proplavat přes hrdlo, takzvanou Zubatici, v hloubce zhruba 50 metrů.

Letos v létě poté chtějí pokračovat v unikátním mapování propasti i pod vodou, právě to by jim mohlo otevřít nové obzory při jejím průzkumu. Zaměřit by se chtěli nejprve na zmapování prostor Severozápadního kanálu, Mokré rotundy a Liftu I. Velmi důležité pro ně bude zmapování prostor v okolí restrikce, takzvaného Mikáda, které se nachází v hloubce 200 metrů; právě zde je pro ně největší překážka při dalším hloubkovém průzkumu propasti. "Minulý týden jsme uzavřeli kontrakt s Maďary, kteří za pomoci nadnárodního grantu vyvíjejí podvodního robota, který dokáže obdobným způsobem nasnímat 3D mapy pod vodou. Když to klapne, podaří se nám provázat mapy suché i zatopené části," doplnil Guba.

Hranická propast je v přírodní rezervaci Hůrka nedaleko Zbrašovských aragonitových jeskyní. V hloubce 69,5 metru začíná jezero, na jeho dno se odborníci dosud nedostali. Ponor v členitém krasovém terénu je náročný a riskantní, hloubku speleologové zkoumají řadu let a hranice postupně posunují. Své světové prvenství si propast drží od září roku 2016, kdy za pomoci speciální sondy speleologové dosáhli hloubky 404 metrů. Dna však nedosáhli; došel jim komunikační kabel k robotu, jehož délka byla "pouze" 500 metrů. Tvůrce robota, Bartlomiej Grynda, chystá pro průzkum novou sondu - robota s delším vodícím kabelem. Termín tohoto průzkumu však zatím není znám.

Podle odhadů by propast mohla dosahovat hloubky až 1500 metrů. Odborníci na to usuzují podle geologické polohy propasti - nachází se v Hranickém krasu, chemického složení vody a mnoha dalších aspektů. "Jde o minerální vodu s vysokým výskytem oxidu uhličitého, teplota vody se pohybuje mezi 16 až 24 stupňů," dodal předseda hranických speleologů.

---

reklama

---