https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ornitologove-vyzkumny-ustav-u-uhercic-znicil-cenny-mokrad?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ornitologové: Výzkumný ústav u Uherčic zničil cenný mokřad

10.4.2020 00:32 | UHERČICE (ČTK)
Sedmihektarový mokřad Tály zásobovaný vodou ze Svratky a Šatavy patřil podle ornitologů k významným lokalitám pro mokřadní i vodní živočichy.
Sedmihektarový mokřad Tály zásobovaný vodou ze Svratky a Šatavy patřil podle ornitologů k významným lokalitám pro mokřadní i vodní živočichy.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | birdlife.cz
Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy podle České společnosti ornitologické vysušil polní mokřad u Uherčic na Břeclavsku, zůstalo jen vysušené bahno. Hnízdil tam například i kriticky ohrožený vodouš rudonohý. Ornitologové to včera uvedli v tiskové zprávě. Vyjádření ústavu se zjišťuje.
reklama

 

Sedmihektarový mokřad Tály zásobovaný vodou ze Svratky a Šatavy patřil podle ornitologů k významným lokalitám pro mokřadní i vodní živočichy. Hnízdil tam například kriticky ohrožený vodouš rudonohý a ohrožený bramborníček černohlavý, rozmnožovali se tam čolek obecný či kuňka ohnivá a několik druhů skokanů. Ornitologové v lokalitě zaznamenali i vzácné druhy, jako je jeřáb popelavý, bekasina otavní či slavík modráček středoevropský. "Teď je jejich sezona předčasně u konce. Cenný mokřad je zničený," uvedl Pavel Forejtek z Jihomoravské pobočky České společnosti ornitologické.

Mokřad podle ornitologů přišel o vodu kvůli zprovoznění starého melioračního systému, který po roce 1989 přestal fungovat. Zásah podle nich ignoruje stanovisko, na němž se v únoru 2020 shodli odborníci se zemědělským družstvem, které na pozemku hospodaří.

Obr. vlevo - mokřad Tály 16. února 2020, obr. vpravo - stejné místo 14. března 2020.
Obr. vlevo - mokřad Tály 16. února 2020, obr. vpravo - stejné místo 14. března 2020.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | birdlife.cz

"Česká inspekce životního prostředí (ČIŽP) svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, kterému vadilo, že na pronajímané půdě nemůže kvůli mokřadu hospodařit. ČIŽP ve stanovisku uvedla, že mokřad je důležitým stanovištěm mnoha zvláště chráněných druhů a je nutné zachovat jeho zvodnění a neopravovat odvodňovací systém. Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku," uvedl Forejtek.

Při kontrole 7. března Forejtek ale zjistil, že voda v mokřadu výrazně poklesla. O týden později podle něj byla voda už jenom v centrální části mokřadu na několika metrech čtverečních. "Ještě ten den jsem zjistil, že na přelomu února a března bylo výpustné zařízení opraveno a celý odvodňovací systém zprovozněn, čímž došlo k vysušení celého mokřadu," uvedl Forejtek.

Ornitologové uvedli, že zničení polního mokřadu v době těsně před rozmnožovacím obdobím ohrožených ptáků a obojživelníků je bezohledné. Budou požadovat nápravu a také postih, aby se už podobný případ neopakoval.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (41)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

RP

Radim Polášek

10.4.2020 12:35
Aha, takže na poli, které bylo dříve využíváno k produkci potravin a za které jeho majitelé platili příslušnou daň z nemovitostí se sazbou za pole, tedy dost nezanedbatelnou, se porouchala meliorace a pole začalo být zaplavováno. Následně družstvo, které tam hospodařilo, melioraci opravilo, aby na tom poli mohlo hospodařit a u zelených aktivistů vznikl problém.
Ti by rádi, kdyby ta plocha neprodukovala nic a majitelé by by nadále jako hlupáci platili nenedbatelnou daň a přitom z toho nic neměli.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

10.4.2020 13:11 Reaguje na Radim Polášek
Boha jeho, zase někdo, kdo neumí číst.
Takže Rádio Jerevan uvádí na pravou míru:

1) půda patří VÚMOP, tedy státu
2) meliorace je nefunční od cca r. 89
3) Česká společnost ornitologická a ČZIP mi fakt nepřijdou jako nějaké spolky zelených šílenců.
4) vlastník pozemku se zatím nevyjádřil, je tedy otázkou, zda k opětovnému zprovoznění melio. systému došlo s jeho vědomím. Tohle bude ještě zajímavé. Stejně by bylo zajímavé znění příslušné smlouvy.

A co je úplně zásadní je toto: "ČIŽP svolala setkání, na kterém jsme řešili, jak mokřad na poli zachovat tak, abychom vyhověli zájmům ochrany přírody i hospodařícího zemědělského družstva, ... Shodli jsme se, že budeme hledat řešení, jak zemědělskému družstvu vyhovět, například směnou pozemku,".

Takže družstvo s něčím souhlasilo a pak se na to zvysoka vys.... a pozemek vysušilo. Což je prostě křivárna a vede to k tomu, že si jednotlivé subjekty absolutně nevěří a ochota k jakémukoli kompromisu je a v budoucnu bude na nule, protože platí že co urveš, to máš, a na nějaké dohody s..e pes.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

10.4.2020 17:10 Reaguje na Svatá Prostoto
Ale proč se tedy ornitologové nepostarali o to, aby nájem byl převeden na ně nebo na AOPK, a pozemek byl překvalifikován z orné půdy na ostatní plochu, když šlo o cenný biotop vodního ptactva a obojživelníků?
Odpovědět
JD

Jindřich Duras

11.4.2020 12:19 Reaguje na Jaroslav Štemberk
To na základě článku nejde říct, protože expozice problémů končí tím, že chtěli hledat řešení - a tohle, co píšete, bylo asi jedním z nich. Jenže na řešení vůbec nedošlo, mám dojem, ne?
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

11.4.2020 13:20 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Tady by to chtělo dvě věci ... zápis z toho v článku zmíněného jednání, aby bylo jasné kdo se jej zúčastnil a co a s jakým výsledkem bylo projednáno. Ve státní správě jsem kdysi pár let fungoval a hooodně bych se divil, kdyby nic takového neexistovalo.
Druhou věcí, neméně zásadní, je znění smlouvy mezi VÚ a družstvem, to by se možná ... s ohledem na subjekty/smluvní strany a bez znalosti kdy byla smlouva uzavřena to přesně nevím ... dalo někde najít i v registru smluv.

Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.4.2020 13:11 Reaguje na Svatá Prostoto
Mokřad je podle fotky starý sotva tak 2 roky. Před 2 - 3 roky to bylo normální pole, na kterém se pracovalo a které produkovalo potraviny.
Kdyby tam byly meliorace nefunkční 30 let, od roku 1989 a tudíž mokřad těch 30 let, vypadalo by to tam úplně jinak než je na fotce.
Takže za fusekli tahají občany zelení.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.4.2020 13:32 Reaguje na Svatá Prostoto
A ještě půda nemůže patřit VÚMOP, nejspíš patří někomu třetímu.
Kdyby půda patřila VÚMOP, tak ten by se nemusel s nájemcem vůbec o ničem dohadovat, prostě by zemědělcům ve nejbližší výpovědní lhůtě zrušil nájem. Nebo by ho aspoň adekvátně o plochu mokřadu snížil. A bylo by to okamžitě vyřešeno.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

10.4.2020 15:48
No, a než tam byla zbudována v 80 letech meliorace, tak to byl mokřad. Kdyby si nechali zemědělci mokřad jako plochu v ekologickém zájmu, tak na ni dostanou větší dotace.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

14.4.2020 15:28 Reaguje na Katka Pazderů
Prosím, jakou větší dotaci? Marně přemýšlím, která dotace je vyšší na mokřad. Mokřad může být ekologicky významným prvkem a může se započítávat do greeningu, ale žádné speciální dotace se na něj nevyplácejí. Spíš omezuje uživatele půdy v tom smyslu, že se na ploše mokřadu nedá nijak hospodařit a ještě, pokud je uveden jako EVP, za jeho poškozování = vysušování, dostane od ČIŽP pokutu. Tady to spíš vypadá, že ten "mokřad" ani nebyl vedený v LPIS (tedy to nemohl být ani mokřad jako EVP) a 7 ha už stálo uživateli zbytku půdního bloku za zprovoznění meliorace. Udivuje mě, že ochranáři se 30 let tetelí nad nádherou lokality, ale 30 let se nikdo nesnaží to nějak legislativně ošetřit - odkoupit nebo vyměnit, aby se ten zázrak přírody podařilo zachovat. A teď, když se konečně probudili, zase trpělivost došla zemědělcům. Chápu to, využili své právo na zemědělské půdě hospodařit. Nevláčela bych je za to bahnem ekologického listu, ale ochranáři by se měli probrat a konečně to ke spokojenosti obou stran vyřešit. Nějaká vůle tady asi byla. Ne vždycky se vyplatí nechat věci vyhnít.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.4.2020 13:34 Reaguje na Marcela Jezberová
Tan mokřad tam je sotva pár let. Být tam 30 let, bylo by to regulérní bažinaté jezero obklopené mladým náletovým lesem.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

10.4.2020 17:41
Taková názorná ukázka, jak se v tomto absurdistánu naplňuje vládní prohlášení o boji se suchem.
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.4.2020 12:29 Reaguje na Karel Zvářal
Asi tak.
Odpovědět
Jan  Knap

Jan Knap

10.4.2020 19:16
Na jednu stranu je sice škoda ty lokality ale na druhou stranu-co dělali ornitologové a td. těch 30 roků ?? Co za tu dobu podnikli pro to,aby lokalita zůstala zachována? Celé je to klasický příklad toho,že společnost dala možnost takzvaným ochráncům přírody zasahovat do různých záležitostí. Dala jim sice práva ale zapomnělo se i na povinnosti a odpovědnost.I proto se někteří takzvaní ochránci pasovali do role bohů,kteří mají podle jejich mínění právo zasahovat do práv a životů jiných. I pro to je v současné době pro většinu občanů strana zelených stranou nevolitelnou a ochrance nazývají ekoteroristy. I pro to v této republice v součastnosti probíhá nejhorší ekologická katastrofa za poslední stovky a tisíce roků a před pár roky běžné druhy mizí před očima.V současné době jsou nejhorším nepřítelem pro přírodu tak zvaní ochránci a ekologičtí aktivisté. Petrův Zdar
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

10.4.2020 22:43 Reaguje na Jan Knap
Ovšem, pro přírodu jsou hlavním nepřítelem ochránci a aktivisté a né rozežraná a ignorantská společnost. :) Ekologická katastrofa u nás nastala převážně po nástupu komunistů. ;) Tady je zajímavý článek: https://www.info.cz/magazin/utajena-ekologicka-katastrofa-jak-komuniste-znicili-zivotni-prostredi-20978.html ; https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/ekologie-priroda-socialismus-30-let-svobody.A190309_140331_domaci_linv
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.4.2020 12:41 Reaguje na Petr Eliáš
Za těch "zlých komunistů" se nedělalo o moc víc prasečin než na druhé straně železné opony (byť mnohdy jen proto, že na ty opravdu velké jednoduše nebyly peníze). Hlavní devastace přírody začala až po roce 1989, kdy se nejrůznějším způsobem začalo uhýbat zeleným magorům a dopady jimi hlásaných šíleností se mohly v praxi projevit.

Kůrovcové bezlesí je jen jeden z mnoha negativních dopadů toho, co způsobili zelení a na ně navazující organizace a aktivisté.
Odpovědět
PE

Petr Eliáš

12.4.2020 19:08 Reaguje na Jan Šimůnek
Já vím, já vím. A v Americe zase bijete černochy. :-))

No, děkan lesnické a dřevařské fakulty ČZU říká o původu kůrovcové kalamity v celorepublikovém měřítku něco jiného. Změna klimatu, smrková monokultura, ignorace problému, nepoučení se z historie, atd. Bezzásahové oblasti, jak tu tak často a rád udáváte za hlavní problém, jsou lokální problémy.

https://www.ceskatelevize.cz/porady/11412378947-90-ct24/219411058130730-kurovcova-kalamita-v-cr ; https://www.voxpopuli.sk/zivotni-prostredi/stav-zivotniho-prostredi/konference-lesy-vs-kurovec-jak-resit-sucho-a-klimaticke-zmeny.html
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.4.2020 11:34 Reaguje na Petr Eliáš
Bezzásahové oblasti = ignorování problémů a nepoučení se z historie.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.4.2020 12:31 Reaguje na Jan Šimůnek
Citace z výše uvedeného odkazu ... "Kdo za kůrovce může? Podle Vojáčka (GŘ LČR) svůj podíl na situaci nesou různé faktory - hlavní je klimatická změna."

Turčáni rovněž jmenuje řadu faktorů, ale o tom, že by to (ne)zásahy v I.zóně NP vytrhly ani slovo. Taky píše o tom že už od 2007 navrhoval řešení problémů, ale ... "Projekty na kůrovce začaly vznikat v roce 2007, výzkumy platilo min. zemědělství, tehdy ale nebylo pro tyto věci velké politické pochopení, říká Turčáni.

V roce 2014 jsem jednal s politiky a Lesy ČR, situace začala už v letech 2014-15, nechtěli jsme si to přiznat a doufali jsme, že to zůstane na Moravě a neroztáhne se to na celou ČR.

Chyba byla také v tom, že jsme vozili napadené dříví po republice, a u těch distribučních cest skutečně vznikli problémy."

Ale vy to víte líp a je vám jasné, že za to mohou různé ekospolky (a že je v nějaké jooo oblibě nemám).

Že to nejdete dělat za ty citované, když víte všechno nejlíp.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.4.2020 13:47 Reaguje na Svatá Prostoto
Klimatická změna je v mód+ě a dají se na ní vytřískat prachy. Pokud by tvrdili, že za to mohou ekospolky a bezzásahovost, tak riskují, že by nedosáhli na řadu peněz.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.4.2020 17:59 Reaguje na Jan Šimůnek
Jo tak, ono není už pár let sucho jak blázen, ona je to móda. Tak to jo.

Vás je tady prostě škoda, zkuste to ve Vršovicích, na Těšnově, nebo aspoň v tom Suchdole. Ať tam konečně mají někoho, kdo do toho vidí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 07:55 Reaguje na Svatá Prostoto
Šimůnek je jen blbě naprogramovaný ruský bot.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

14.4.2020 19:31 Reaguje na Svatá Prostoto
V této problematice je pan Šimůnek totálně mimo, opakovaně jsem ho v minulosti upozorňoval, že skutečnými příčinami jsou, jak výše uvedl pan Eliáš. V tomto případě se ze strany p. Šimůnka jedná o přímo ukázkový případ konfirmačního zkreslení.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.4.2020 13:17 Reaguje na Svatá Prostoto
Ono ale nijak zvláštní sucho není, podle mně to je skutečně blábol a výmysl zelených.
Například když mně bylo asi 8 - 10 let, cca před 50 lety, tak tady u nás místní říčka vyschla a voda zůstala jen v pár nejhlubších tůních. Od té doby se to nikdy nestalo, řeka nikdy tak nevyschla, ani když je v posledních letech to "strašlivé sucho".
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.4.2020 13:50 Reaguje na Radim Polášek
U nás v Jeseníkách, nebo i u vás v Beskydech to není taková hrůza jako v Čechách, nebo na jižní Moravě, tam je to opravdu "brutální"
Odpovědět
RP

Radim Polášek

15.4.2020 15:04 Reaguje na Jakub Graňák
Horší to asi je, otázka o kolik.
Uvidíme jak v květnu, do začátku května by se měla pevnina ohřát a dohnat teplotu moře a následná nestabilita by měla v květnu vyvolat srážky.
Třeba loni bylo "sucho" tak strašné, že když se v červnu místní zelení rozhodli přisít do trávníku v centru Kopřivnice semena na kvetoucí trávník, tak do srpna jim to vyklíčilo a v září rozkvetlo.
Je fakt, že pokud bude květen bude suchý, tak sucho tady pod Beskydami skutečně bude. Ale pokud v květnu o ledových mužích aspoň průměrně sprchne, tak v kůrovcových pasekách v Beskydech přirozené nálety slušně vyklíčí a všechny ty holiny se zazelenají.
Odpovědět
Jakub Graňák

Jakub Graňák

15.4.2020 17:36 Reaguje na Radim Polášek
U nás bylo taky tak, navíc byl docela vlhký i červenec, tak jak to pamatuju z dětství - místo čachtání v potoce pláštěnka a galoše... a lesy plné hřibů:-)
Odpovědět
RP

Radim Polášek

16.4.2020 11:58 Reaguje na Jakub Graňák
No, u nás loni bylo, co si pamatuji, spíš pár období s dost intenzívními srážkami, právě tak akorát silnými, aby jen velmi málo vody se nevsáklo a odteklo vodními toky. A po zbytekl dnů bylo jasno. takže na pláštěnku moc ne.
Ale právě to vyhovuje těm hřibům. Já jsem zase sbíral hříby cestou do práce nebo ideálně cestou z noční - místní se ještě nestihli probudit a ty naleziště uvnitř vesnice i města projít. Taky jsem posbíral dost"lučních" žampiónů na travnatých plochách.
Odpovědět
ab

ales basta

10.4.2020 21:08
pokud porusilo druzstvo zakon , nebo smlouvu , desetimilionovou pokutu , nekompromisne ,
neni mozne aby vlada uvolnovala miliardy na zadrzeni vody v prirode , a nejaci debilove v soucasne dobe vysusovali mokrady .
necht je ta pokuta i likvidacni , nekde se musi uz zacit
Odpovědět
mr

10.4.2020 22:37 Reaguje na ales basta
Jste se už asi zbláznil s tou likvidační pokutou. Tady si hýčkáme 30 let mafiánské metody podnikání různými podivnými amnestiemi a směšnými trestními sazbami za tu nejšpinavější kriminalitu a naopak přemrštěnými za třeba "namalovaná tykadla" a vy chcete dávat zločincům lidvidační tresty ...
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 09:34 Reaguje na ales basta
Buzerace a likvidační pokuty jsou úplná blbost. Stačilo by přece vše uvést do původního stavu a celá lokalita je za chvíli zase na normálu. Když je napájena ze Svratky, tak je to přece otázka dní a dobré vůle. Já vidím ten problém zase v ouřednících.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

14.4.2020 16:28 Reaguje na ales basta
Obávám se, že v tomto případě to bylo naopak - "mokřad" není mokřad, ale orná půda, která byla kvůli zanedbané údržbě melioračního systému znehodnocena na zamokřenou, neplodnou půdu. Hlavní slovo, co bude s tou půdou, má mít vlastník. On jediný má právo rozhodnout, jak se s jeho půdou bude zacházet. Pokud se rozhodne, že chce i nadále vlastnit ornou půdu, bylo vysušení zamokřené půdy v pořádku, protože nešlo o zničení cenné přírodní lokality, ale o nápravu vadného stavu. Zdá se, že právo vlastníka půdy rozhodovat o svém vlastnictví, všechny strany včetně všech diskutujících naprosto ignorují.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.4.2020 16:42 Reaguje na Marcela Jezberová
Vlastníkem je stát. A vyjádření VÚ, který má ten pozemek ve správě, je jednak níže v této diskuzi, jednak v dalším článku. A se zachováním mokřadu souhlasil.

Někdy je lépe nejdřív číst a pak psát.
Odpovědět
MJ

Marcela Jezberová

14.4.2020 16:57 Reaguje na Svatá Prostoto
Jo jo, SPÚ se jako vlastník půdy chová jen tehdy, když vybírá nájem. To nic nemění na tom, že vlastník má právo rozhodnout o tom, co bude s jeho půdou. Nikde v článcích není řečeno, že SPÚ rozhodl o převodu orné půdy na ostatní plochu a zrušil/změnil s uživatelem nájemní/pachtovní smlouvu (a nájemce porušil smlouvu a pozemek odvodnil). Pokud SPÚ dělal 30 let mrtvého brouka, nic neřešil a od uživatele vybíral nájemné (což je v případě SPÚ obvyklý přístup) jako za ornou půdu, nedivím se, že to dopadlo, jak to dopadlo. Kdo mohl konat, nekonal. Nakonec konal uživatel/nájemce a to předpokládám v rámci znění nájemní smlouvy. Přeci jen, pokud mám v nájmu ornou půdu, platím nájem za ornou půdu, tak také chci tuto ornou půdu užívat. Těžko soudit, kde je vina. Jestli jde vůbec o vinu a porušení nějakých předpisů.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

14.4.2020 17:40 Reaguje na Marcela Jezberová
Pozemek má ve správě VÚMOP a právě s ním má družstvo smlouvu.

A kdybyste si přečetla oba články i diskuzi, tak by vám neuniklo, že orgány OP konaly a v únoru tohoto roku v dané věci svolaly setkání, kterého se zástupci družstva zúčastnili. Výsledkem byla dohoda, že všechny zúčastněné subjekty budou hledat řešení aby mokřad zůstane zachován. No, a jak to vypadá, se se milé družstvo na to vykašlalo a mokřad do půlky března prakticky vysušilo.

Takže i pokud by družstvu nájemní smlouva umožňovala nebrat v potaz stanovisko vlastníka, tak se zachovalo velmi ... no, jak to slušně napsat.
Odpovědět
ab

ales basta

10.4.2020 21:09
Odpovědět
ČM

Čech M.

11.4.2020 12:28
Ze všech stran slyšíme od vlády, jak se bude snažit vracet vodu do krajiny, bránit vysušování půdy, zakládat a obnovovat močály atd. a teď vidíme , že si stále všichni platíme pohrobky předlistopadových ústavů, aby dál pokračovali ve vysušování krajiny a to v době kdy se nejen naše země připravuje na rekordní sucha. Přijde to někomu normální?
Odpovědět
MD

Miroslav Drozen

11.4.2020 19:32
Stanovisko VÚMOP, v.v.i. k prohlášení o údajném zničení mokřadu u Uherčic.

Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, veřejná výzkumná instituce (VÚMOP, v.v.i) reaguje na nepravdivé informace, šířené v souvislosti s údajnou likvidací mokřadu v Uherčicích. VÚMOP žádné zásahy na předmětném vodním díle, na mokřadu ani v celé lokalitě neprováděl, pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže právě z hlediska jejího potenciálu vodu zadržovat a upozornil na současný stav, který je v nesouladu se zákonem o vodách. Dále VÚMOP sdělil návrhy postupů k možné nápravě a to České inspekci životního prostředí (ČIZP) a dotčeným subjektům; tj. Státnímu pozemkovému úřadu (SPÚ) i hospodařícím zemědělcům a upozornil na potřebu informovat další vlastníky této stavby. Tyto návrhy ale nebyly vyslyšeny, ač zachování mokřadu umožňovaly.

Proto nás velmi nemile překvapuje označení našeho ústavu jako viníka současné situace, a to hned přes média. Prosíme Vás proto o zdrženlivost při formulacích předčasných soudů a závěrů, než se situace objasní, o čemž nepochybujeme.

VÚMOP, v.v.i. připravuje k celému případu podrobnější a odborné vyjádření.
Odpovědět
SP

Svatá Prostoto

13.4.2020 12:20 Reaguje na Miroslav Drozen
Díky za přeposlání.
Odpovědět
DV

Dana Vojáčková

13.4.2020 20:20
Souhlasím s vámi velmi a pan Šimůnek ať jde studovat totalitní režimy a raději nediskutuje
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

14.4.2020 07:57 Reaguje na Dana Vojáčková
Pan Šimůnek je asi fakt regulérní šílenec a já jen nechápu, jak je možné, že působí na Masarykově universitě. Snad tam proboha neučí!! Tím by se ale dala vysvětlit ta někdy až tragická úroveň našeho školství.
Odpovědět
MD

Miroslav Drozen

20.4.2020 11:00
Rozšířené stanovisko VÚMOP, v.v.i. k údajnému zničení mokřadu u Uherčic – 20.4.2020

VÚMOP, v.v.i. zahájil v lednu r. 2019 řešení projektu NAZV QK1910086 - Snižování zátěže povrchových vod zdroji plošného zemědělského znečištění při uplatnění regulace drenážního odtoku na stávajících stavbách zemědělského odvodnění. Účelem projektu je výzkum a aplikace tzv. dvoufunkčních melioračních systémů (s volitelnou funkcí závlahy i odvodňování zemědělské půdy) do zemědělské praxe. Potenciál těchto systémů je v ČR pro zmírňování projevů sucha na zemědělské půdě značný, ale – na rozdíl od mnoha zahraničních zemí - zatím nevyužitý. Tradičních odvodňovacích staveb je v ČR přes 1,1 mil. ha, pro regulaci se hodí cca 30-40 % těchto ploch, pro přestavbu na závlahovou stavbu cca 10 %.

Jako jedna z pilotních lokalit výše uvedeného výzkumného projektu byla v létě r. 2019 – po dohodě s hospodařícím subjektem a správcem objektu - vybrána lokalita Uherčice a to pro svoji výjimečnost – fungování stavby je zde založeno pouze na gravitačním principu (tj. bez potřeby čerpat vodu do závlahového systému). O zamokření v západní části lokality byli zástupci VÚMOP, v.v.i. informováni hospodařícím subjektem, který dle svého sdělení neznal příčinu zamokření, neboť neměl povědomí o existenci ani funkci meliorační stavby tzv. „regulační drenáže“. Systém tudíž nepřestal fungovat „po roce 1989", jak je chybně uváděno v některých médiích, ale až po roce 2016. Zástupci VÚMOP, v.v.i. během srpna – října 2019 na základě zapůjčené projektové dokumentace k předmětné stavbě a svých zkušeností identifikovali příčinu havárie. Ta spočívala v zanesení uzávěru na výtoku sdružené regulační šachty při zachovaném přítoku vody z řeky Svratky přívodním potrubím systému, což vodu na lokalitu nadále přivádělo, ale z pozemku již neodtékala. Zástupci VÚMOP, v.v.i. na základě zjištěné skutečnosti navrhli možná nápravná opatření. Tedy, v souladu s legislativou ČR, obnovit provozuschopnost v roce 1991 kolaudovaného a do roku 2016 provozovaného vodního díla, s doporučením na oslovení všech dotčených subjektů (tj. i vlastníků dotčených pozemků), a nastavit korektní management lokality dle požadavků; tedy případně i se zachováním / podporou mokřadu v požadovaném rozsahu. VÚMOP, v.v.i. ostatně již v roce 2013 připravil ve spolupráci s MŽP metodiku pro odbornou eliminaci staveb odvodnění na těch pozemcích, na kterých je preferováno jejich nezemědělské využití (https://www.mzp.cz/cz/odvodnovaci_zarizeni_krajina).

Zástupci VÚMOP, v.v.i. se náhodou (nebyli osloveni) koncem ledna 2020 dozvěděli o svolaném jednání (iniciovaném ČIŽP) na 11. února. Účast na schůzce si vyžádali s cílem popsat příčiny havárie stavby a následný vznik mokřadu a navrhnout legislativně korektní postup řešení tohoto stavu. Na tomto jednání tedy nebyl kontrolován VÚMOP, v.v.i., jak je nesprávně uváděno v některých médiích.

Tým VÚMOP, v.v.i. rozhodně žádné zásahy na stavbě ani na předmětném mokřadu v lokalitě Uherčice neprováděl (jak je popsáno i v krátkém prohlášení na webu VÚMOP z 11. 4. 2020), pouze upozornil na havárii stavby regulační drenáže mimo jiné se snahou poukázat na její potenciál vodu zadržovat a přispět tak ke zmírnění dopadů klimatických změn. Upozornil rovněž na nesoulad se zákony v období po vzniku havárie a sdělil vhodné postupy k nápravě.

Vzhledem k unikátnosti stavby má tým výzkumného projektu v plánu využívat tu část lokality, kde předmětný mokřad nebyl a není (tj. využívat východní část lokality, přiléhající k závlahové větvi K1 - obr. 1); vše samozřejmě v souladu s dotčenou legislativou, kterou zástupci VÚMOP, v.v.i. ani žádný z partnerů předmětného výzkumného projektu neporušili. Sdružený regulační objekt (viz obr. 2) umožňuje samostatné ovládání každé ze tří větví stavby. Provoz větví K1 a části K1b, které se mokřadu přímo netýkají, uživatel pozemku hodlá nadále provozovat v souladu s pachtovními smlouvami.

Více na https://www.vumop.cz/rozsirene-stanovisko-vumop-vvi-k-udajnemu-zniceni-mokradu-u-uhercic
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist