https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/podle-myslivcu-tu-nekdo-tajne-vypousti-vlky-do-prirody-dokazat-to-ale-nemohou-byt-jeden-pripad-tu-je?fbclid=IwAR2sTWcSjW7FwGZELnOXZyvKC2OC14MVsPnrhV4ZSBRFRV5Fpp-n1SE-6Nc
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Podle myslivců tu někdo tajně vypouští vlky do přírody, dokázat to ale nemohou. Byť jeden případ tu je Aktualizováno

12.12.2018 14:15 | PRAHA (Ekolist.cz)
Krkonošská vlčice. Patrně ji odchovali lidé.
Krkonošská vlčice. Patrně ji odchovali lidé.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Jiří Dvořák / KRNAP
Populace vlků se v ČR rozšiřuje uměle a vlci jsou záměrně do naší krajiny připouštěni. Myslí si to alespoň předseda Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Janota. Jinak si podle něho nelze vysvětlit nenormální chování některých myslivci pozorovaných vlků. Ještě nedávno by takové tvrzení šlo zařadit do roviny nepodložených teorií. Janota však uvádí jeden konkrétní případ volně žijícího vlka, který zřejmě opravdu žil u lidí. Je jím nedávno chycená a utracená krkonošská vlčice.
 

Letos v srpnu našel krkonošský chovatel ovcí ve své ohradě nečekaného hosta. Mladou vystrašenou vlčici, která kvůli elektrickému ohradníku nedokázala sama z ohrady uniknout. Na svobodu se dostala až za pomoci lidí, ale neužila si jí dlouho. Nepodařilo se jí najít svou vlčí smečku, napadla psy a pak dokonce zaběhla do restaurace krkonošského hotelu. Zvíře bylo následně uspáno a převezeno do Safari parku ve Dvoře Králové, kde bylo v karanténě. A pro podezření na vzteklinu pak bylo utraceno.

Jak se následně ukázalo, vlčice vzteklinu neměla, ve své krvi měla proti této nemoci protilátky. Podle Jiřího Janoty z Českomoravské myslivecké jednoty je možný jen dvojí způsob, jak mohlo zvíře protilátky získat. Buď vakcínu sežralo v přírodě, nebo mu byla podána injekčně. Orální vakcíny se podle Janoty u nás používaly v minulosti, zejména jako prevence vztekliny u lišek, dnes už se ale tato metoda u nás ani u v sousedních zemích nepoužívá.

To potvrzuje i přírodovědec Petr Koubek z Ústavu biologie obratlovců AV ČR, který se šelmám věnuje. „Ještě do roku 2011 byla velkoplošně prováděna orální vakcinace oslabeným virem vztekliny, který se přidával do masokostní moučky v plastových kapslích. Kapsle byly letecky vykládány do přírody jako návnada pro lišky a další šelmy,“ říká Koubek a potvrzuje, že dnes se již plošná vakcinace nepoužívá.

„Zbývá tedy možnost, že vlčici naočkoval člověk,“ říká Janota, a Koubek toto potvrzuje. O tom, kdo by mohl za vypuštěním vlčice (či jiných vlků) stát, však nechce Janota spekulovat. Důkazy žádné nejsou. „Každopádně je to příklad, proč je nutná registrace velkých šelem v zájmových chovech,“ dodává Janota.

Zůstává tu tedy otázka, jak se vlčice do přírody dostala. Kdo ji vypustil? Konkrétní odpověď nyní nemáme, ale obecnou odpověď nabízí Miroslav Kutal, koordinátor projektů na ochranu velkých šelem v Hnutí DUHA a akademický pracovník Ústavu ekologie lesa na Mendelově univerzitě v Brně.

Otisk vlčí stopy
Otisk vlčí stopy
Foto | Jan Stejskal / Ekolist.cz

Podle něho měla vlčice protilátky proti vzteklině s největší pravděpodobností z očkovací vakcíny, která se používá pro psy. Chování vlčice bylo podle něho skutečně nestandardní a nález protilátek to potvrzuje. „Genetická analýza ukázala, že vlčice pochází ze středoevropské nížinné populace, z Polska. Nejpravděpodobnější je, že někdo vybral vlčí brloh, což je běžná praktika, popisovaná v myslivecké literatuře jako způsob hubení vlků,“ říká Kutal. Vlčici pak zřejmě nějakou dobu choval. A vlčice mu buď utekla, nebo ji onen člověk vypustil záměrně, protože třeba nezvládal chov vlků, který je dost náročný.

Jakub Kašpar z Krkonošského národního parku s takovým scénářem souhlasí. „Podle toho, co víme teď, se zdá nejpravděpodobnější, že vlčici někdo, nejspíš v Polsku, vypustil z chovu, nebo někomu z chovu utekla,“ říká Kašpar.

"Její malá plachost ale vůbec nemusela být způsobená předchozím kontaktem s lidmi. Mohla být způsobená stresem, vyhladověním, mládím. Mladí vlci bývají zvědaví," vysvětluje Kašpar důvody, proč první snahou ochránců přírody bylo vlčici vypustit na svobodu s tím, že podezření na vzteklinu vzniklo právě až po pozitivním výsledku krevních testů na protilátky.

Zůstává tu nicméně otázka, zda je vypuštění či útěk jednoho lidmi odchovaného vlka ojedinělý případ, nebo zda se jedná o soustavnou činnost.

Jiří Janota je přesvědčen o tom, že může jít o nahodilou činnost. Dokládá to několika pozorováními vlků, kteří vůbec nebyli plaší. Miroslav Kutal se naopak domnívá, že půjde o ojedinělý případ. A dokládá to tím, že na záběrech z fotopastí, které Hnutí DUHA v přírodě má, nebo z přímých pozorování tzv. Vlčích hlídek nevyplývá, že by tu bylo více vlků, jejichž chování by bylo nestandardní a které by nasvědčovalo tomu, že byli lidmi vypuštěni. „Nikde v Evropě neprobíhá žádná oficiální reintrodukce vlků, tyto projekty jsou velmi finančně a organizačně náročné, a těžko utajitelné. A v případě vlka dost zbytečné, vzhledem k jeho schopnosti přesunu na velké vzdálenost kolonizuje nové oblasti přirozenou cestou,“ dodává Kutal.

Jiří Janota v rozhovoru pro Svět myslivosti klade sugestivní otázku po tom, kde končí mláďata ze zájmových chovů vlků v České republice a jak je s nimi nakládáno. „Víme, že v současnosti existuje řada těchto chovů, a pokud vlčice vrhne tři až pět vlčat, je nutné se ptát, co se s nimi dál děje,“ říká Janota a dodává, že neexistuje důkaz, že by byli vlci vypouštěni do volné přírody. Nicméně je podle něho zarážející, jak se chovají někteří vlci v oblasti Ralska. A popisuje, jak žena vyfotila vlka v Národní přírodní rezervaci Břehyně – Pecopala při otevření stanu, v němž přespávala. Vlk seděl před jejím stanem. „Sám mám vlastní zkušenost, když jsem v roce 2014 při příjezdu do lesa v ranních hodinách spatřil při vystupování z automobilu vlka. Nechal mě vystoupit a popocházel směrem k automobilu. Po nějaké chvíli odběhl do mlaziny. Asi po pěti hodinách jsem projížděl stejným místem a vlka jsem tam znovu zahlédl. Opět si kladu otázku, zda se tak chová divoké zvíře,“ říká pro Svět myslivosti v dvojrozhovoru s Miroslavem Kutalem.

Vlk sražený autem u Mladé Boleslavi
Vlk sražený autem u Mladé Boleslavi
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora

Debatu o záměrném vypouštění či nevypouštění vlků shrnuje Petr Koubek. Pokud by existovaly „množírny vlků“, jejichž jediným cílem by bylo vypouštění desítek odchovaných jedinců do přírody, pak by to byl podle něho velký problém. „Ale nevím o tom, že by něco takového bylo někde ve střední Evropě. A snad nic takového není ani v Česku,“ doufá Koubek.

(Odstavec doplněn 12.12.2018 ve 22:00) O tom, že by někdo vypouštěl vlky chované v zajetí do volné přírody, nemá ministerstvo životního prostředí žádné informace. Něco takového by bylo nelegální. Jak upřesňuje MŽP, vlk je jako zvláště chráněný živočich podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny chráněn ve všech svých vývojových stádiích. Je tedy zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje vlků, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Pokud fyzická osoba neprokáže, že zvíře získala legálně (tzv. zákonný původ), hrozí jí pokuta až 100 000 Kč.

Nicméně chov šelem je podle něho věc, která by se měla řešit. „V roce 2015, když jsme odevzdali Program péče o velké šelmy v ČR, jsme upozornili na skutečnost, že vůbec nevíme, zda a v jakém množství se u nás chovají vlci, rysi či medvědi. A pokud se rozmnožují, tak co se děje s přírůstky,“ vysvětluje Petr Koubek. „Za tři roky Ministerstvo životního prostředí ČR v otázce inventarizace chovů velkých šelem neudělalo vůbec nic“.

Dohled státu nad chovy velkých šelem by se podle informací z MŽP měl změnit. „Zpřísnění podmínek chovu vlků, jako tzv. zvířat vyžadující zvláštní péči, do značné míry řeší nyní Ministerstvem zemědělství připravovaná novela zákona o ochraně zvířat proti týrání,“ říká Ondřej Charvát z MŽP. „Další opatření, jako je právě zlepšení systému evidence chovů a sdílení informací mezi jednotlivými orgány státní správy, jež MŽP také řeší, bude například sdílení evidence se Státní veterinární správou. A tato opatření jsou zahrnuta také do připravovaného managementového plánu péče o vlka,“ říká Charvát.

Podle Petra Koubka, který se v roce 2016 jako autor podílel na plánu péče o vlka, připravovaná aktualizace neřeší aktuální stav. „Jeho poslední x té přepracování úředníky AOPK a MŽP je dokonalý úřednický text, který bude pravděpodobně pro myslivce, chovatele, obyvatele oblastí, kterých se daná problematika týká, a asi také Ministerstva zemědělství, nepřijatelný,“ varuje Koubek.

A dodává, že otázka vypouštění odchovaných vlků není to nejdůležitější, co se problematiky vlka týká, a má jen marginální význam. A na žádost Ekolistu připravil rychlý a stručný výčet témat, která jsou podle něj důležitější.

Vzteklina a my

V České republice byl v roce 2002 zaznamenán poslední případ vztekliny u lišky. Pokud je nějaké zvíře (liška, vlk, rys, srnec apod.) napaden virem vztekliny, pak vždy uhyne. Virus vztekliny se přenáší slinami, které se mohou dostat kousnutím do otevřené rány. Vzteklina patří také mezi velmi vážná onemocnění člověka (v některých částech Ruska a Mongolska má na svědomí ročně desítky obětí).

V současné době je vzteklina u člověka úspěšně léčena očkováním, ovšem jen tehdy, pokud přijde pacient k ošetření co nejdříve po pokousání. Jakmile propuknou první příznaky onemocnění, je nemoc neléčitelná, informuje Petr Koubek.


reklama

Další informace |
Líbil se vám článek? Přispějte si na napsání dalšího.
foto - Mach Ondřej MartinMartin Mach Ondřej
Autor je šéfredaktorem serveru Ekolist.cz
tisknout poslat
 twitter

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk

Všechny komentáře (37)

Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení


Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jaroslav Štemberk

12.12.2018 14:43
Osobně to považuji za zásadní věc, aby nebyly u žádných šelem přirozené populace kontaminovány uměle odchovanými jedinci.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.12.2018 19:34 Reaguje na Jaroslav Štemberk
Je to osobní a také špatný názor. V mnoha ZOO, I u nás, jsou chovy šelem, u kterých se počítá se zpětným doplněním stavů v přírodě.
Odpovědět
MM

Milan Milan

12.12.2018 15:39
Spíše by bylo potřebné zjistit zda se tak opravdu děje a proč? Pokud to není úmysl a vlk je již geneticky částečně domestikován, pak je jeho pohyb ve volné krajině velký problém.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.12.2018 19:35 Reaguje na Milan Milan
Problém s tím mají jen myslivci, kteří tak odvádí pozornost od mnohých úvah nad jejich zbytečností.
Odpovědět

Jan Šimůnek

12.12.2018 17:29
Vzteklina se u nás občas vyskytne u netopýrů (tažné druhy, importují to z Alp). Teoreticky by ještě mohl být v některých domácnostech límec ze vzteklé lišky (třeba sražené na silnici), protože virus vztekliny. vydělání kožešiny ustojí. Občas se u nás vyskytnou importy vztekliny u lidí, kteří to chytli někde ve 3. světě, a ne všichni se včas dostanou na očkování.
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.12.2018 18:52 Reaguje na Jan Šimůnek
Ano, ale ta podezřelá vlčice, která byla utracena, neměla vzteklinu, ale podle veterinářů prodělala vakcinaci (ta je možná injekčně nebo perorálně, ale vždy jen zásahem člověka, ne přirozenou cestou).
Odpovědět
J

Josef Král

13.12.2018 08:09 Reaguje na Jan Šimůnek
Nemáte pravdu. Poslední zpozitivní záchyt vztekliny byl v ČR v r. 2015 u netopýra v Praze. Je možné,že serologicky pozitivní netopýři se na našem ůzemí vyskytnou,nebyly však diagnostikováni.
Co se týká přežitelnosti viru, nejlépe přežívá při nízkých teplotách, v řádech měsíců.Ve vyčiněné kožešině nepřežije, protože nesnáší působení saponátů, mýdel,louhů a kyselin.Velmi účině virus ničí vysoká teplota,která se také používá pří procesu činění kůže.Dále virus spolehlivě ničí UV záření,tedy sluneční záření a to do hodiny.
U lidí se vzteklina na území ČR nevyskytla desítky let a celé území ČR je uznáno jako území vztekliny prosté.
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

12.12.2018 18:01
Budeme v Evropě unikátní s chovem vlků domácích :-))
Odpovědět
B5

Bohumil 56gogo

12.12.2018 19:08
nevím jestli za to mohou novináři , nebo ti myslivci s veterináři jsou tak blbí , tak když ji uspali proč ji neodebrali krev na zkoušku vztekliny , a udělali jí až ji utratili chování některých lidí je nepochopitelné , zrovna tak jako s medvědicí kterou zastřelil na Slovensku když se vrátila pro medvíďata , nevím kde studovali , za co studovali , chování je silně debilní , já bych řekl na po tlamě sebrat papíry , diplom vyhnat od zvířat na 30 km!!!
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.12.2018 19:21 Reaguje na Bohumil 56gogo
Protože nejsou blbí, tak jí utratili. Vrátit do přírody zvíře, které se chová nepřirozeně, by bylo velmi riskantní. Medvědi na Slovensku začínají být problém, protože v některých lokalitách už je jich víc, než kolik příroda uživí, takže se vydávají přiživovat se u lidí, což je nebezpečné pro lidi i medvědy.
Odpovědět
JB

Jira Bart

12.12.2018 19:28 Reaguje na Bohumil 56gogo
Krev byla vlčici odebrána za živa a byly nalezeny protilátky na vzteklinu. Jediný způsob stanovení nákazou vztekliny je z testem z mozku, to asi živému zvířeti těžko provedete. Zde hrozilo to, že je opravdu nakažená, jinak to stanovit zatím nelze. Než začnete psát nesmysli a urážet možná by jste měl sám prohloubit své znalosti.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.12.2018 22:14 Reaguje na Jira Bart
Hlavně orální vakcíny, které se používají plošně pro vakcinaci lišek, jsou označeny jako markerem tetracyklinem, který se pak dá zpětně prokázat. Je to vlastně blok masokostní moučky, v jehož středu je kapsle s vakcínou. Při rozkousnutí bloku dojde k vakcinaci per os. To se u vlčice v Krkonoších neprokázalo, žádný tetracyklin, takže zbývá jako jediné vysvětlení, že byla vakcinována injekčně, tedy v chovu v péči člověka.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

12.12.2018 19:41 Reaguje na Bohumil 56gogo
Odpovědět
KS

Kateřina Stejskalová

12.12.2018 19:50
Žiju v lese 20 let. A za tu dobu jsem poznala chování zvěře. Lesníci a myslivci chodí do lesa jen na chvíli, já s lesem žiju. Vím že existují mezi zvěří jedinci vyšší inteligencí, kteří jsou schopní si i říci člověku o pomoc. Pokud se jim pomoci dostane jsou neskonale vděční a kdykoliv svého zachránce ucítí nezapomenou ho pozdravit. Toť má zkušenost
Odpovědět

Jaroslav Štemberk

12.12.2018 21:25 Reaguje na Kateřina Stejskalová
To máte pravdu, ale tahle vlčice spíš vypadala na to, že jí rodiče nenaučili lovit (tedy nebyla z volné přírody), proto hledala jídlo u lidí (jak pravděpodobně byla zvyklá).
Odpovědět
ph

pavel hašek

12.12.2018 22:18
Chtělo by to psát ty články o vlcích trochu fundovaněji, tedy po pravdě. Žiju kousek od vlčí populace kolem Máchova jezera. Ti vlci sem nespadli z nebe, není důvod, aby odněkud přimigrovali a usadili se zde. Zatím způsobili vytlačení velké spárkaté zvěře směrem na západ, do oblastí kde před vlky nebyla. Mezi lidmi se ale už před lety mluvilo o tom, kdo vlky vypustil a odkud. Vlci se chovají jako částečně domestikovaní, traktoristi je pozorují z traktorů, dokonce je natáčejí na mobil... Je zde ale ohromné zanedbání Českého státu, kdy každá koza musí mít na uších čísla, ale organizační složky státu o chovech vlků nic neví, ani netuší, jenom se píší objevné články!! Zatím snad vlci omezí nezvládnuté přemnožení divočáků a muflonů, pak se uvidí.
fous
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

12.12.2018 23:29 Reaguje na pavel hašek
Motají se tady jak blumy přehrabávají vnadiště a duháci pak dávají úžasné fotky z fotopastí před které se chodí jak modelky předvádět :-)
Odpovědět
LZ

Leon Zumr

12.12.2018 23:31
http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/dolni-rakousko-problemovi-vlci-mohou-byt-uloveni?fbclid=IwAR1BtZIPlPLwayES8ajXs22gKieGPE0F3n9r0Jyq_iLt6CPklWuoQz6yaj0
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2018 08:01
@Jaroslav Štemberk
Nejsme ve při (ba ani prasata), to byla jen obecná informace o stavu vztekliny v českých luzích a hájích, o níž jsem usoudil, že by mohla být čtenářům ku prospěchu.

Jinak vzteklina se dá skutečně vyloučit vyšetřením živého zvířete (učím tuhle problematiku od 70. let minulého století), a tudíž opravdu nebylo nutno vlčici utrácet (nehledě k tomu, že protilátky proti vzteklině se u psa berou jako důkaz účinného očkování, a tudíž toho, že nemůže být zdrojem vztekliny). Při samém onemocnění ani protilátky nevznikají (nebo snad až úplně ve finále), virus se šíří nervovými vlákny, tedy mimo dosah imunitního systému.

@Leon Zumr
Geneticky je vlk jen jedno z mnoha psích plemen.

Zcela obecná otázka:
Není takový polodomestikovaný vlk, který si jednou dvakrát za den zajde na naučené místo pro psí konzervu (a kterého můžeme očkovat proti kde čemu možnému), menší problém pro naši přírodu než divoké zvíře, schopné napadnout a roztrhat třeba dítě?
Odpovědět
lu

13.12.2018 08:46 Reaguje na Jan Šimůnek
k Vaší "zcela obecné otázce":
laicky se domnívám, že polodivoký medvěd navyklý vybírat kontejnery za hotelem představuje pro pokojné obyvatelstvo a jeho stáda daleko větší nebezpečí, než plachý medvěd baštící ostřici a čučoriedky v lese, a troufám si extrapolovat, že s vlkem to bude nemlich stejně.
Odpovědět
ML

Matthias Lukl

13.12.2018 10:12
Hezké, takže článek je celý založený na domněnce. Cokoliv si myslivec vymyslí, to se musí vzít vážně a psát se o tom.

Příště bych prosil trochu objektivnější info založené na faktech, ne tyhle doměnky. Díky
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.12.2018 19:43 Reaguje na Matthias Lukl
To od myslivců nelze čekat.
Odpovědět
JB

Jen B.

15.12.2018 23:52 Reaguje na Matthias Lukl
Celá myslivost je založená na domněnkách a nikoliv faktech.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2018 10:51
@Josef Král
Ten netopýr byl tažný druh a přiletěl k nám odkudsi z Alp (alespoň podle biologů, s nimiž nález epidemiologové konzultovali).

Jinak vím o (starší) kasuistice, kdy se paní infikovala z liščího límce (udělal se jí na krku nějaký bolák, takže "živé maso" přišlo do kontaktu s kůží kožešiny na límci) a zemřela na vzteklinu. Později pozůstalí zjistili, že ten pán, co jí tu kožešinu na límec prodal, taky umřel na vzteklinu (možná se nakazil od té samé lišky, možná od jiné).

Ono hodně záleží na tom, jak je ta kožešina činěna (třísloviny, směs kamence a kuchyňské soli, novější chemikálie...). Úplně klasická technologie (lázeň s tříslovinami, do níž se naloží kůže pokrytá z rubu na kaši rozetřeným mozkem patřičného zvířete), jak ji popisují etnografové u loveckých kmenů a národů (podrobně ji najdete popsanou např. v Setonově díle "Dva divoši", koupil jsem tuhle knihu svého mládí onehdy v levných knihách, musí být pro virus vztekliny úplně ideální. UV záření se na kůži krytou chlupy prakticky nedostane a na rub kožešiny už vůbec ne. A v téhle souvislosti bych nevsadil život ani na germicidní lampu.

Území "vztekliny prosté" oficiálně jsme, ale ten nález netopýra z roku 2015 ukazuje přinejmenším to, že se na to nedá stoprocentně spolehnout. A současná situace s vlky riziko nového výskytu zvyšuje (vlci byli dříve, v Pasteurově době, hlavním zdrojem vztekliny). Vlk je i mrchožravý a opravdu nemůžete vyloučit, že nesežere nějakého chcíplého netopýra (nebo takového, kterého vzteklina učinila silně nebojácným). Opět: Život bych na to nevsadil.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2018 10:57
@lu
Jeden vlk člověka zpravidla nenapadne a do smeček se vlci shromažďují hlavně v zimě, v době hladu (nažraní by to asi nedělali). Tady bych viděl trochu rozdíl proti medvědovi, vybírajícímu popelnice.

Jinak je jasné, že na člověka může zaútočit, a to i fatálně, také pes, ale stává se to v 0, moc nul 1 procentu případů setkání člověka se psem, zatímco hladoví vlci útočí více-méně vždy.
Odpovědět

Lenka Štíhlová

13.12.2018 18:42 Reaguje na Jan Šimůnek
šmankote člověče!! kde tyto informace berete??? A jak se stalo, že jste si jimi tak jistý, že se nestydíte je takto sebevědomě prezentovat? Smím se prosím zeptat, jaké zdroje informací uznáváte? Mají pro Vás nějakou váhu vědecké studie a statistiky podložené genetickými vzorky atd. nebo čerpáte raději z pohádek, bulvárních plátků a toho, co jedna paní povídala?
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.12.2018 19:45 Reaguje na Lenka Štíhlová
Čerpá z pohádky O červené karkulce.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.12.2018 21:49 Reaguje na Josef Mozek
Částečný přehled útoků vlků na člověka najdete třeba zde:

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_wolf_attacks

Jedná se samozřejmě o oblasti, kde se vlk vyskytuje. Tvrzení zachraňbrouků o tom, jak v Evropě vlk nikdy nikoho nenapadl, byla zcela účelová. V oblastech, kde byl vyhuben, nikoho ani napadnout vlci nemohli, protože tam nebyli. S narůstající populací vlka v Evropě se samozřejmě objevují další a další případy napadení lidí vlky.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.12.2018 21:59 Reaguje na Hunter
Poměrně přehlednou publikací je pak "The Fear of Wolves: a Review of Wolf Attacks on Humans", J.D.C.Linnell. Ta publikace je z roku 2002 a nezahrnuje tedy přehled za posledních 15 let.
Odpovědět
J

Josef Mozek

13.12.2018 22:13 Reaguje na Hunter
To je otázka, ospravedlňuje několik případů vyhubení nějakého živočišného druhu? Je to normální? Lidé by měli respektovat přítomnost zvířat a pokud má někdo potřebu lézt do divočiny, mělo by to být na jeho riziko. Pokud se vlk zatoulá do města, je odstraněn. Pak by ale měl mít v přírodě možnost přežívat.
Odpovědět
Hu

Hunter

14.12.2018 03:11 Reaguje na Josef Mozek
Proč sem podsouváte něco o vyhubení? Populace vlka celosvětově nijak ohrožená není, i podle IUCN je řazen do kategorie málo dotčený. O žádný ohrožený druh se nejedná.
Pár případů?
Odpovědět
J

Josef Mozek

16.12.2018 13:40 Reaguje na Hunter
ČR má vlastní seznam živočichů vzácných na svém území a kterým poskytuje ochranu bez ohledu na to, že v jiných státech jsou hojnější.
Odpovědět
JB

Jen B.

15.12.2018 23:57 Reaguje na Hunter
Doufám, že taky preventivně prostřelujete pneumatiky všem automobilům, protože ty, narozdíl od jakýchkoliv zvířat, zabíjí miliony lidí ročně.
Odpovědět

Jan Šimůnek

13.12.2018 19:17
Vím, že po objevu vakcíny proti vzteklině byly významnou složkou klientů Pasteurova ústavu osoby pokousané vlky, to je historicky doloženo. Legenda praví, že mladý Pasteur viděl vypalovat rány po takovém pokousání žhavým železem (a slyšel řev ošetřovaných), což ho mělo motivovat k práci na tomto poli, není to ale doloženo.
Odpovědět
Hu

Hunter

13.12.2018 20:23
https://ekolist.cz/cz/publicistika/nazory-a-komentare/jiri-janota-proc-myslivci-navrhuji-pouzit-na-bobry-a-vydry-pasti
Odpovědět
Hu

Hunter

17.12.2018 15:36
Dolní Rakousko schválilo nové nařízení, které řeší problémové vlky. Problematičtí vlci by měli být zastřeleni. Nová vyhláška vstoupí v platnost tento pátek.
V následujících dnech nabyde v Dolním Rakousku platnost nové nařízení o vlcích. Rakouská vláda to jednomyslně schválila minulý týden ve středu. Nařízení rozlišuje mezi neškodným, nápadným, nežádoucím a problematickým chováním. Problematické chování je také definováno tak, že je vlk agresivní, a může proto dojít k jeho odstřelu.

Definice problémových vlků
„Pokud se vlk přibližuje k lidským obydlím a nelze ho odehnat, zabije u lidských sídel psa nebo projevuje nevyprovokované agresivní reakce (s hrozbami nebo útokem) na člověka,“ je to jasně klasifikováno jako problémové chování v souladu s novým nařízením, a je tedy možné ho zastřelit. Odstřel provede pověřený lovec nebo výkonný pracovník. V Dolním Rakousku je v současné době kolem 20 vlků.
Podle jagderleben.de, 7. 12. 2018, redakce

http://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/dolni-rakousko-problemovi-vlci-mohou-byt-uloveni
Odpovědět

Jan Šimůnek

17.12.2018 16:37 Reaguje na Hunter
Asi správný přístup.
Odpovědět
reklama


Pražská EVVOluce

Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist