Pracovníci KRNAP před úpravou potoka odchytávali ryby, přemístili je do bezpečí
reklama
"V Husím potoce jsou jen dřevěné kulatiny, takže to nebude tak velká stavba. Nicméně půjde o zásah do koryta, proto bylo potřeba ryby v úseku dlouhém asi 50 metrů pod překážkou a 50 metr nad ní odlovit a převézt výš na tok, aby nedošlo k jejich usmrcení během stavby. Část kulatin se odstraní a zbytek se dorovná kamenitým skluzem, aby tam nebyl žádný stupeň," řekla ČTK Josefičová.
Mechanismus odchytu je takový, že se do vody pouští menší množství elektrického proudu, který ryby omráčí a pak je snadnější je odlovit. "Poté, co omráčené ryby vyplavou na hladinu, odloví se sítí, umístí do kyblíků či kádě a přemístí do bezpečí. Dnes jsme odlovili asi 30 pstruhů," řekla v pondělí ČTK Josefičová.
Na tocích v KRNAP a jeho ochranném pásmu je zhruba 900 bariér, přičemž většina je i migračními překážkami. Cílem je vrátit tokům jejich přírodní charakter a obnovit jejich funkci biokoridoru.
"Jakmile migrační překážky odstraníme, tak se sem natáhnou z Malého Labe pstruzi a jelikož tam je i stabilní populace vranky, tak i vranka. A pro tu to děláme hlavně," řekl k úpravám v Husím potoce mluvčí správy KRNAP Radek Drahný.
Vranka obecná je drobná ryba žijící v nejčistších horských a podhorských pstruhových tocích, je označována jako bioindikační druh. Živí se larvami chrostíků, jepic, pakomárů, muchniček, pošvatek a také drobnými korýši. Jde o ohrožený druh, populace v krkonošských říčkách stagnuje.
Správa KRNAP poslední dva roky pracuje na projektu Analýza stavu a návrhy opatření pro zajištění příznivého stavu vodních toků na území KRNAP a jeho ochranného pásma, jehož výstupem bude návrh, jak zlepšit stav krkonošských toků. Analýza zahrnuje 64 toků v celkové délce 442 kilometrů. Navazující projekt by měl přinést konkrétní zlepšení stavu vodních toků. Cílem je podle zástupců Správy KRNAP nejen zprůchodnit vodní toky pro ryby a jiné živočichy, ale i celkově zlepšit jejich ekologický stav a odtokové poměry v celém území.
reklama
Dále čtěte |
Cenu ředitele Správy KRNAP za rozvoj Krkonoš letos získalo sedm osobností
Do českých Krkonoš se po několika staletích vrátili bobři, jednoho usmrtilo auto
Správa KRNAP uzavře od 15. března do 31. května 11 turistických cestreklama
Online diskuse
Všechny komentáře (1)
Břetislav Machaček
9.6.2022 09:04při stavbě neopustily. Horší to bývá s mihulemi, raky a měkkýši. Jinak
vodní stavba je místní záležitost na rozdíl od povodně, či ledové třenice, která "semele" kamení na celém toku. Vodní stupně z příčných kmenů mohou
naopak toku prospět a nepředstavují pro pstruhy překážku. Překážkou jsou
naopak pro ryby v takovém toku škodlivé(štiky, okouny, jelce). Na chovných potocích jsme kdysi záměrně stavěli z kmenů a kamenů malé hrázky, ale to
se prý už dnes nesmí a tak je v potocích absence hlubočin a tíšin, kde
ryby přečkají povodně a sucha a nejsou semleti kameny a krami. Velké vodní
stupně sice brání migraci cílených organismů, ale taky těch necílených
a bývaly hranicí rybích pásem. Nad jezem pstruhové, pod ním mimopstruhové.
Bez jezu promísení obsádky a problém jak redukovat štiky, jelce a okouny.
Nedávno se tu psalo o zábranách proti pronikání těchto ryb z Lipna výše
a přitom by stačil metrový jez a je to vyřešeno. Tak to fungovalo před
rozumováním ochranářů o propustnosti toků pro migraci ryb. I v přírodě
to řešila sama příroda vodopády a do toku napříč padlými stromy, ale
homo Ekologus si vybírá pouze to, co se mu hodí do krámu(do kšeftů?)!