Pratuři začali spásat Josefovské louky na Náchodsku
6.10.2020 19:21 | JAROMĚŘ
(ČTK)
Pratuři budou zpočátku v ohrazené pastvině, postupně by měli začít sdílet společný prostor s divokými koňmi, kteří spásají Josefovské louky od ledna 2018.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Česká krajina
reklama
"Byli uspáni při nakládání v Milovicích, na samotný transport nákladním autem byli už probuzeni. Samotná cesta trvala asi hodinu a půl. Vyběhli a schovali se ve vyšší vegetaci, potřebují čas na to, aby si zvykli. Nyní jsou v centrální části Ptačího parku v samostatné ohradě bez koní," řekl ČTK Michálek.
Pratuři budou zpočátku v ohrazené pastvině, postupně by měli začít sdílet společný prostor s divokými koňmi, kteří spásají Josefovské louky od ledna 2018. "Za dva až tři týdny, až si zvyknou, budou (jalovice) dány dohromady s koňmi," řekl ČTK Michálek. Ochranáři neočekávají problémy s adaptací praturů na nové místo.
"Nabídka potravy je tam pestrá, je to přesně to, co by jim mělo vyhovovat," uvedl Michálek.
Ptačí park Josefovské louky o rozloze asi 80 hektarů vzniká od roku 2006. Páteří parku je sto let starý závlahový systém Metuje, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Ochranáři louky s pomocí stovek dárců vykupují a budují na nich tůně i velké vodní plochy, které zajistí potravu ptákům a životní prostor řadě ohrožených druhů bezobratlých, uvedli zástupci rezervace. Návštěvníci v lokalitě najdou informační cedule, naučnou stezku, pozorovatelnu či odpočívadla.
Přečtěte si také |
Chcete vědět, kde přesně máte své pole a co se na něm děje?
reklama
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.
Dále čtěte |
V Národním parku Podyjí se s divokými koňmi začali pást pratuři
Devět divokých koní našlo nový domov na Josefovských loukách a v rezervaci u Třeboně 
V Česku je poprvé přes 150 zubrů, největší stádo žije u Milovicreklama
Online diskuse
Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (58)
ZZ
Zdeněk Zobač
6.10.2020 19:39Já bych u praturů nekončil. Což takhle mamuty, dinosaury ? To byla paráda. Zlikvidoval bych elektrárny, silnice, železnice a hlavně veškeré komunikační sítě. Co si kdo nechytne - nevypěstuje - taky nesní. To by bylo krásné - přírodní výběr predátor - oběť. V jaké fázi potravinového řetězce by asi skončili ochranáři /zdaleka ne všichni i zde jsou rozumní a erudovaní , kterých si vážím /??? Ne nic by je nesežralo - chcí....by hlady.
Odpovědět
BM
Břetislav Machaček
6.10.2020 19:57 Reaguje na Zdeněk ZobačNechte to být. V minulosti jsem byl poučen, že je to soukromý pozemek a tam ať si chovají co chtějí. Když nechtějí chovat něco,
co by jim vykonalo stejnou službu a ještě vydělalo nějakou tu korunu, tak ať si tam chovají cokoliv. Doporučuji pouze louky oplotit dvoumetrovým plotem proti vlkům a pořídit pastevecké psy, jako se doporučuje chovatelům ovcí. Ono hříbě či jalovice bude
vlkům určitě chutnat stejně jako ovce či koza.
Odpovědět
co by jim vykonalo stejnou službu a ještě vydělalo nějakou tu korunu, tak ať si tam chovají cokoliv. Doporučuji pouze louky oplotit dvoumetrovým plotem proti vlkům a pořídit pastevecké psy, jako se doporučuje chovatelům ovcí. Ono hříbě či jalovice bude
vlkům určitě chutnat stejně jako ovce či koza.
JD
Jiří Daneš
6.10.2020 20:15 Reaguje na Břetislav MachačekChráněný vlk prý nic z volné přírody nežere, jen ovce z oplocených pastvin, a pratury nežere, ani když jsou za plotem a zvykají si. Možná až si zvyknou a napadne sníh, tak je vlci ochutnají.
Odpovědět
JS
Jarek Schindler
10.10.2020 19:21 Reaguje na Břetislav MachačekTaké je mi to jedno. Jen když slyším o mokřadech a podmáčených loukách v souvislostí s pastvou, tak si vybavím motolici jaterní (Fasciola hepatica).
Odpovědět
Sl
Slovan
7.10.2020 09:08 Reaguje na Zdeněk ZobačMoc nechápu popravdě s čím máte konkrétně problém...
Odpovědět
JAROSLAV HALAMA
7.10.2020 17:29 Reaguje na Zdeněk ZobačTak se odstěhuj na měsíc, tam nic živého není když ti príroda tak vadí!
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
7.10.2020 19:56 Reaguje na Zdeněk ZobačTohle lokalitu provozují ornitologové....
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
6.10.2020 21:54Možná by si z toho, jak je přistupováno k péči o krajinu a k chovu divokých poníků a praturů na území Josefovských luk a Milovic, mohli vzít příklad a inspiraci čeští chovatelé jelenů sika.
(Podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti tento v ČR nepůvodní jelen výrazně převyšuje normované stavy (https://video.aktualne.cz/z-domova/obri-stado-jelenu-sika-prebehlo-silnici-na-plzensku-myslivci/r~d299f3d63dd111ea82ef0cc47ab5f122/) a loupáním a ohryzáváním poškozuje mladé smrkové porosty (https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jelen-sika-trapi-ceske-lesy#diskuse).)
Odpovědět
(Podle Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti tento v ČR nepůvodní jelen výrazně převyšuje normované stavy (https://video.aktualne.cz/z-domova/obri-stado-jelenu-sika-prebehlo-silnici-na-plzensku-myslivci/r~d299f3d63dd111ea82ef0cc47ab5f122/) a loupáním a ohryzáváním poškozuje mladé smrkové porosty (https://ekolist.cz/cz/publicistika/priroda/jelen-sika-trapi-ceske-lesy#diskuse).)
Hu
Hunter
7.10.2020 06:23 Reaguje na Majka KletečkováCo mají proboha pratuři společného s jelenem sikou?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
7.10.2020 11:26 Reaguje na HunterV obou případech se jedná o umělé vysazení kopytníků v ČR.
Chovatelé problematických a nepůvodních siků by si měli pro své miláčky podobně jako ornitologové a ekologové obstarat soukromé pozemky na způsob obor, kde by byli jelínci izolováni tak, aby nebrázdili v menších nebo obřích stádech naší krajinu, neloupali a neohryzávali mladé stromy mimo ohrazené území a nekřížili se s našimi domorodými jeleny.
Odpovědět
Chovatelé problematických a nepůvodních siků by si měli pro své miláčky podobně jako ornitologové a ekologové obstarat soukromé pozemky na způsob obor, kde by byli jelínci izolováni tak, aby nebrázdili v menších nebo obřích stádech naší krajinu, neloupali a neohryzávali mladé stromy mimo ohrazené území a nekřížili se s našimi domorodými jeleny.
Hu
Hunter
7.10.2020 11:39 Reaguje na Majka KletečkováObávám se, že jsem ne tak úplně pochopil váš geniální myšlenkový pochod. Rozdílů je tam celá řada a je to jako srovnávat hrušky a jablka. Vás ale evidentně sika strašně trápí, protože jste viděla nějaké video.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
7.10.2020 15:24 Reaguje na HunterPřispěla jsem ekologům a ornitologům coby drobný dárce na chráněná území Milovice a Josefovské louky. Stávající příznivci jelena siky by mohli podobně sehnat finance na nákup ohraničeného soukromého území, kde by sikové loupali a ohryzávali mladé stromy, aniž by to lesníky (a nejen je) pohoršovalo. Zároveň by se nemohli dostat do volné krajiny a křížit se s našimi domácími jeleny.
Odpovědět
Hu
MK
Majka Kletečková
7.10.2020 23:53 Reaguje na HunterVy si zřejmě na jeleny sika potrpíte. Chápala bych to, pokud by byl tenhle jelínek náš původní druh. Ale vzhledem k tomu, že není a ještě k tomu páchá škody z hlediska lesníků a ekologů, tak by si ho podle mého mínění měli jeho příznivci a chovatelé držet v izolaci v nějakém ohrazeném soukromém pozemku. Aby geneticky neznehodnocoval naše domácí jeleny. Podobně jako ekologové a ornitologové chovají divoké poníky a pratury na omezeném a chráněném území.
Odpovědět
Hu
Hunter
8.10.2020 05:52 Reaguje na Majka KletečkováBudete se divit,já žádný fanda jelena siky nejsem, jeho introdukce před sto lety byla podle mě chyba. Jako největší negativum vidím křížení s naším původním evropákem. Ale jsem realista a pragmatický člověk, sika tu bohužel je a jediné, co se s tím dá dělat, je nějakým způsobem zabránit křížení a tu populaci držet v odpovídajících stavech. Představy o nějaké naprosté eradikaci nebo uzavření do oplocených prostor jsou naprosto nesmyslné a bláhové, protože nejsou realizovatelné/proveditelné.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
8.10.2020 11:53 Reaguje na HunterProč nejsou realizovatelné?
(Na rozdíl od např. Milovic nebo Josefovských luk.)
Odpovědět
(Na rozdíl od např. Milovic nebo Josefovských luk.)
Hu
MK
Majka Kletečková
8.10.2020 15:17 Reaguje na HunterTo je vyhýbavá a nic neříkající odpověď.
Kdo ty siky chová? Farmáři? Myslivecká sdružení?
Odpovědět
Kdo ty siky chová? Farmáři? Myslivecká sdružení?
Hu
MK
Majka Kletečková
8.10.2020 22:43 Reaguje na HunterTak proč podle Vás není možné chovat siky v nějaké oboře, ze které by se nemohli šířit do okolí, loupat a okusovat mladé stromy a křížit se s našimi domácími jeleny?
Odpovědět
Hu
Hunter
9.10.2020 05:11 Reaguje na Majka KletečkováProtože to nejde. Co třeba zavřít do výběhů všechny vlky, protože působí škody na chovech hospodářských zvířat?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
9.10.2020 13:00 Reaguje na HunterVlk je "domorodec", a proto má morální právo žít ve volné přírodě, kterou obýval tisíce let. Jelen sika není náš původní druh.
Odpovědět
Hu
Hunter
9.10.2020 14:29 Reaguje na Majka KletečkováVlk tu už víc než 100 let domorodec není, takže žádné morální právo nemá. Stejně jako Tyranosaurus apod.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
9.10.2020 13:02 Reaguje na HunterProč nelze chovat siky v ohrazeném území jako třeba divoké poníky a pratury.
Odpovědět
Hu
Hunter
9.10.2020 14:30 Reaguje na Majka KletečkováNení to druh, který by to snášel. Osobně nevím o žádném takovém chovu. Ale je fakt, že dybowák se v oborách chová.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
9.10.2020 19:34 Reaguje na HunterMohu se zeptat? Jako že opravdu zeptat? V čem je v kombinaci sika a obora problém? Já jako laik, bo nic jiného nejsem, dokážu přijít jen na nějakou min výměru té obory, která je u nás neobvyklá ... moc velká.
Jsou či mohou být jiné problémy?
Odpovědět
Jsou či mohou být jiné problémy?
Hu
Hunter
10.10.2020 06:11 Reaguje na Svatá ProstotoOmlouvám se, asi jsem se špatně vyjádřil. Siku je samozřejmě možné chovat v oborách, stejně jako dybowáka (např. obora Lány), ale celkem o to není až tak velký zájem. Tím, že to nejde, jsem měl na mysli fakt, že současná populace siky ve volnosti je někde kolem 12000ks (sčítání 2018), spíš víc. Jak tyhle počty chcete nacpat do obor? Do jakých obor? Má paní Kletečková nějaké obory? 2018 byl plán lovu cca 8000ks, skutečný lov 16000ks. Z toho v oboře 273ks (z toho byl něco dybowák). Z uvedených čísel sám vidíte, že to je technicky naprosto neproveditelné a nereálné. Kdo to udělá? Kdo to zaplatí? Stojí o to vůbec někdo?A to zcela pomíjím další souvislosti, např. legislativu atd. Btw. kdysi jsem četl zajímavou publikovanou práci. Univerzita v USA měla v držení ostrov, oddělený od pevniny průlivem se silnými proudy, takže nehrozilo, že by ten průliv zvěř překonala. Na ostrově se vyskytovala silná populace jelence. Z nějakých důvodů bylo rozhodnuto eradikovat tuto populaci. Na ostrově lovili 2 skupiny, amatéři(profesoři a studenti univerzity) a profíci(lidi, kteří se lovem živí, outfitters apod.). Ze začátku jasně vedli profíci, potřebovali mnohem méně času a menší počet výstřelů na ulovení 1ks. Překvapivě, jak se snižovala populace, tak se výsledky mezi amatéry a profíky téměř vyrovnaly a celý pokus skončil neúspěchem a konstatováním, že absolutní eradikace je nemožná, protože při poklesu četnosti pod určitou mez se se zvěří není možno setkat a ulovit ji. Podobné výsledky a zkušenostipro ČR publikoval např. Ing.Ziergrosser (eradikace srnčí zvěře v oboře). Úplně stejná situace je s tzv. invazivními nebo nežádoucími druhy. Slavná EU si může sepisovat seznamy těchto druhů jaké chce, ale v reálu je nějaká eradikace těchto druhů nemožná. Ať už vezmete např. bolševník nebo psíka mývalovitého, je to prostě nemožné technicky. V případě siky je pouze možné tlačit na snížení četnosti intenzivním lovem.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
10.10.2020 13:13 Reaguje na HunterJasné, takto to chápu a díky za příspěvek a odpověď.
Jinak je jasné, že pokud má jakýkoli druh dobré podmínky k životu, lze jeho populaci v nějakém rozumném časovém horizontu asi pouze omezit, resp. je nutno ji neustále regulovat.
I když to vymístění pouze do obor už tady bylo, třeba s divokými prasaty. Ale je pravda, že se jednalo o skutečně dlouhodobý proces a stačí relativně pár let a jsme tam kde jsme.
Odpovědět
Jinak je jasné, že pokud má jakýkoli druh dobré podmínky k životu, lze jeho populaci v nějakém rozumném časovém horizontu asi pouze omezit, resp. je nutno ji neustále regulovat.
I když to vymístění pouze do obor už tady bylo, třeba s divokými prasaty. Ale je pravda, že se jednalo o skutečně dlouhodobý proces a stačí relativně pár let a jsme tam kde jsme.
JS
Jarek Schindler
10.10.2020 17:19 Reaguje na Svatá ProstotoSika byl v předminulém století rozvážen Hamburským velkoobchodníkem s živou zvěří Hagenbeckem, do celého světa. Do Evropy se dostal poprvé v roce 1860. Anglie. K nám v roce 1891 obora Kluk u Poděbrad. No a jako oborní zvěř u nás žil do té doby než byly oborní ploty poškozeny a on se dostal do volné přírody. V té nyní žije ve velké časti Evropy. No a nejsilnější paroží pochází nyní z Nového Zélandu. Akorát jsem neslyšel, že by tam řešili nějaký problém s hybridizací s také nepůvodním jelenem evropským.
Odpovědět
SP
Svatá Prostoto
11.10.2020 21:49 Reaguje na Jarek SchindlerDíky za info. Opravdu. Koukám ten začátek byl od toho divokého prasete zásadně odlišný, ale pak je to do jisté míry podobné. I když jak jste s Hunterem psali, sika je poměrně lokální záležitost, což prase ani náhodou.
Jen pro zajímavost ... lze někde dohledat, nebo i klidně uvést, stavy siky do 89 a po?
Odpovědět
Jen pro zajímavost ... lze někde dohledat, nebo i klidně uvést, stavy siky do 89 a po?
SP
Svatá Prostoto
11.10.2020 21:50 Reaguje na Svatá ProstotoJinak o hybridizaci psali jiní, krom jiného se k ní kriticky vyjadřoval i Hunter. U toho NZ mne ale napadá vysvětlení, že s ohledem na to, že jde v obou případech o nepůvodní importované druhy, to tam možná až tak neřeší.
Odpovědět
Hu
Hunter
11.10.2020 23:34 Reaguje na Svatá ProstotoPodle myslivecké statistiky (JKS):
1966 - 460ks, 1980 - 1464ks, 1989 - 2346ks, 2000 - 4904ks (lov 5859ks), 2010 - 9715ks(lov 11019ks), 2018 - 12227ks (lov 16395ks). Sika se šíří poměrně pomalým tempem, ale pokud se někde vyskytuje, tak jeho početní stavy lokálně vykazují nárůst.
Odpovědět
1966 - 460ks, 1980 - 1464ks, 1989 - 2346ks, 2000 - 4904ks (lov 5859ks), 2010 - 9715ks(lov 11019ks), 2018 - 12227ks (lov 16395ks). Sika se šíří poměrně pomalým tempem, ale pokud se někde vyskytuje, tak jeho početní stavy lokálně vykazují nárůst.
SP
Svatá Prostoto
12.10.2020 17:20 Reaguje na HunterTakže relativně pomalu, ale jistě, a to i přes celkem vysoká čísla ulovených kusů. Otázkou by bylo, je, jaký by měl být budoucí vývoj.
A díky moc.
Odpovědět
A díky moc.
JS
Jarek Schindler
10.10.2020 16:54 Reaguje na Majka KletečkováPaní Kletečková sika byl původně čistě oborním zvířetem. Do volné přírody se dostal poškozením plotu po první světové válce, obora Žádlovice (Bouzovsko) a poškozením oborního plotu na sklonku Druhé světové války. To byla obora Lipí a Manětínsko.
Dřív tedy obory likvidovala a nepůvodní druhy do volné přírody rozšiřovala válka. V minulosti zas tak nedávné se o rozšíření nepůvodního norka amerického ( minka) zasloužili ekoblázni. No a na rozdíl od těch např Milovic byl ten sika v oboře Lipí víc než padesát let. Uvidíme co bude za deset let v případě těchto koní či turů. Můžeme se také dočkat toho, že v budoucnosti například rozšíří vyčet naši lovné zvěře.
Odpovědět
Dřív tedy obory likvidovala a nepůvodní druhy do volné přírody rozšiřovala válka. V minulosti zas tak nedávné se o rozšíření nepůvodního norka amerického ( minka) zasloužili ekoblázni. No a na rozdíl od těch např Milovic byl ten sika v oboře Lipí víc než padesát let. Uvidíme co bude za deset let v případě těchto koní či turů. Můžeme se také dočkat toho, že v budoucnosti například rozšíří vyčet naši lovné zvěře.
JS
Jarek Schindler
10.10.2020 18:56 Reaguje na Majka KletečkováZase nevíte o čem mluvíte, paní Kletečková. Případů kdy "příznivci zvěře" dali své finance a vytvořili to, jak říkáte, "ohraničené soukromé území", já bych to nazval jinak, najdete mnoho. Bohužel ekotrotly to i tak pohoršuje. Nebo že by bylo přesnější říci, právě proto pohoršuje? No a že do těchto " ohraničených soukromých území" nepůjde dostat, dnes se ve volnosti pohybujícího siku. To, že to není technicky možné, pochopí každý alespoň zčásti rozumem obdařený člověk.
Odpovědět
Hu
Hunter
7.10.2020 11:44 Reaguje na Majka KletečkováBTW. už jsem reagoval na nějaký váš aktivistický příspěvek pod článkem o sikovi, a protože se mi nechce to sepisovat znovu, tak ho jen sem okopíruji:
Ale ano. Sika se vyskytuje v cca 8% honiteb (Plzeňsko, Karlovarsko, Bouzovsko- cca 540 tis ha), což je cca 7% rozlohy ČR, odstřel se zvýšil o cca 140%. Ty vysoké stavy jsou čistě lokální záležitost v některých honitbách, z té taky pochází zde několikrát uváděné video, to ale neznamená, že situace je všude stejná, nebo celorepubliková. Spolu s touto situací také vzrůstá lovecký tlak jako nástroj na snižování stavů. Např. VLS Doupov (LS Valeč)-nejen ta, to řeší tak, že personál musí nejdřív nalovit x kusů holé zvěře, než může střílet jelena do určité bodové hodnoty, umožňuje povolenky na lov holé pro externí zájemce atd.). Z pohledu dalšího vývoje je třeba zabránit hybridizaci sika/evropák, snížit početní stavy v oblastech extrémního výskytu (nárust početnosti v jádru výskytu) a s tím souvisí potřeba řešit početní stavy nikoliv na úrovni jednotlivých honiteb, ale na úrovni větších hospodářských celků. Nakolik je to realizovatelné (z různých důvodů) je samozřejmě otázka.
Odpovědět
Ale ano. Sika se vyskytuje v cca 8% honiteb (Plzeňsko, Karlovarsko, Bouzovsko- cca 540 tis ha), což je cca 7% rozlohy ČR, odstřel se zvýšil o cca 140%. Ty vysoké stavy jsou čistě lokální záležitost v některých honitbách, z té taky pochází zde několikrát uváděné video, to ale neznamená, že situace je všude stejná, nebo celorepubliková. Spolu s touto situací také vzrůstá lovecký tlak jako nástroj na snižování stavů. Např. VLS Doupov (LS Valeč)-nejen ta, to řeší tak, že personál musí nejdřív nalovit x kusů holé zvěře, než může střílet jelena do určité bodové hodnoty, umožňuje povolenky na lov holé pro externí zájemce atd.). Z pohledu dalšího vývoje je třeba zabránit hybridizaci sika/evropák, snížit početní stavy v oblastech extrémního výskytu (nárust početnosti v jádru výskytu) a s tím souvisí potřeba řešit početní stavy nikoliv na úrovni jednotlivých honiteb, ale na úrovni větších hospodářských celků. Nakolik je to realizovatelné (z různých důvodů) je samozřejmě otázka.
MK
Majka Kletečková
7.10.2020 15:25 Reaguje na HunterDěkuji za přehled! Jaká je vlastně výhoda těchto jelínků v ČR oproti našim domorodým jelenům? Proč má někdo zájem na jejich chovu?
Odpovědět
Hu
Hunter
7.10.2020 17:33 Reaguje na Majka KletečkováSika byl do Evropy introdukován před cca 100 lety, uvažovalo se, že nahradí vysokou zvěř v oblastech, které pro ní nebyly vhodné z různých důvodů. Atraktivní zvěř, trofej a výborná zvěřina. Ekonomický přínos.
Odpovědět
su
7.10.2020 22:25 Reaguje na Hunter
Ekonomický přínos? To jako vážně??? Atraktivní trofej (ve srovnání s jelenem evropským), to jako vážně????
Odpovědět
JS
MK
Majka Kletečková
7.10.2020 23:57 Reaguje na HunterA má jelen sika chutnější nebo kvalitnější maso než naši jeleni?
Čím je atraktivnější než náš původní jelen? (Parohy to zřejmě nebudou, že.)
Odpovědět
Čím je atraktivnější než náš původní jelen? (Parohy to zřejmě nebudou, že.)
Hu
Hunter
8.10.2020 06:01 Reaguje na Majka KletečkováŘekl bych, že je to nejlepší zvěřina. Pro spoustu lidí je trofej atraktivní, protože má jinou strukturu než evropák. Těžký lov, sika je neuvěřitelně opatrný. A říká se, že když uvidíte prvního siku v revíru, tak jich tam je už dost. Skrytý způsob života. Jinak je skromný, nenáročný a odolný, takže tam, kde se vysoká neudrží, sika problém nemá. Bohužel to křížení s evropákem je velký problém.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
8.10.2020 11:52 Reaguje na HunterDěkuji za odpověď. Pomohla mi pochopit, proč má někdo zájem chovat tenhle druh, přestože se mnohým jeví jako invazivní.
Odpovědět
PP
Petr Pekařík
8.10.2020 14:41 Reaguje na Majka KletečkováLze považovat pratury a divoké koně za původní druhy ? Budeme reintrodukovat vše , co tu v minulosti chodilo a létalo? Kolik kusů uživí krajina a kdy je konečně ochutnáme ?
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
8.10.2020 15:20 Reaguje na Petr PekaříkPratury a divoké koně nelze v současnosti považovat za invazivní druhy - na rozdíl od jelenů sika. Źijí v ohraničeném prostoru a nemohou se mimo něj potulovat.
Odpovědět
Hu
MK
Majka Kletečková
8.10.2020 22:46 Reaguje na HunterAle chová se tak, jako by v ČR invazivním druhem byl.
Odpovědět
Hu
VŠ
Viktor Šedivý
9.10.2020 21:14 Reaguje na Majka KletečkováBolševník také býval jen v jedné zámecké zahradě a nikde se nepotuloval.
Odpovědět
MK
Majka Kletečková
10.10.2020 00:39 Reaguje na Viktor ŠedivýU bolševníku dlouho nikdo nesledoval, jak se šíří, až bylo pozdě udržetho pod kontrolou.
Divocí poníci a pratuři jsou ekology od začátku monitorováni a "pod kontrolou" z hlediska jejich počtu.
Odpovědět
Divocí poníci a pratuři jsou ekology od začátku monitorováni a "pod kontrolou" z hlediska jejich počtu.
PP
Petr Pekařík
10.10.2020 08:28 Reaguje na Majka Kletečkováž tam přijdou chránění vlci , tak se chránění pra..něco seberou a zdrhnou. Rok nebo dva ?
Které zvíře bude mít přednost ? Vlci nebo ti pra ...něco resp. zpětně křížení tuři a koně ?
Odpovědět
Které zvíře bude mít přednost ? Vlci nebo ti pra ...něco resp. zpětně křížení tuři a koně ?
VŠ
Viktor Šedivý
10.10.2020 09:46 Reaguje na Petr PekaříkVzhledem k tomu, že tyhle krávy ani tihle koně rozhodně nejsou ve zdejší krajině původní, mělo by s nimi být v takovém případě jako s nepůvodním, potenciálně invazivním druhem naloženo.
Odpovědět
Hu
Hunter
11.10.2020 10:17 Reaguje na Majka Kletečkováhttps://www.novinky.cz/domaci/clanek/utoku-vlku-pribyva-uci-mlade-lovit-40338741#dop_ab_variant=0&dop_req_id=a2D0fBB5GZQ-202010110812&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&source=hp&seq_no=3&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz
Odpovědět
KP
Karel Pavelka
7.10.2020 19:55No tak zpráva ČTK o této lokalitě zrovna moc profesionálmní není...Co tak zmínit, že se jedná o Ptačí park a provozuje jej Česká společnost ornitologická, která si i vykoupila od soukromých vlastníků většinu pozemků?
Odpovědět
va
vaber
8.10.2020 08:53dnes je mnoho lokalit kde se pase dobytek, je jedno jaký i když každé zvíře si pečlivě vybírá co žere,
rád bych věděl ,jak jak budou vypadat tůně po nějakém čase a jaký je skutečný prospěch z kopání děr v krajině, to myslím vážně,
jak jsem kdysi psal, znám dva rybníčky v polích, staré možná staletí a dnes jsou to téměř vyschlé špinavé žumpy ,přesto, že i já v nich pamatuji čistou vodu
Odpovědět
rád bych věděl ,jak jak budou vypadat tůně po nějakém čase a jaký je skutečný prospěch z kopání děr v krajině, to myslím vážně,
jak jsem kdysi psal, znám dva rybníčky v polích, staré možná staletí a dnes jsou to téměř vyschlé špinavé žumpy ,přesto, že i já v nich pamatuji čistou vodu
JV
Jarda Vesničan
11.10.2020 15:02Pomalu se blíží doba, kdy nastane problém co s dalšími přírůstky těchto tady nepůvodních poníků(Exmoorský pony). Je to jen plemeno, které je nejblíže k původním divokým koním. S praturem to je obdobné, původní vyhynulý pratur se uměle vytvořil křížením několka druhů, ač nejvíc se geneticky blížil k zubrovi. Další problém nastane podobně jako u poníků také s vypouštěním ptaturů, kterým budou také nerůstat stavy. Kde najít další vhodné lokality, oplocené plochy, kolik bude stát jejich údržba, ochrana a další a další náklady. Trochu mě překvapuje, že na 80 ha mokřadních luk kde mají hnízdit hlavně bahňáci apod., se mají prohánět divocí koně i pratuři a kličkovat mezi hnízdícími ptáky?
Odpovědět
VŠ
Viktor Šedivý
11.10.2020 22:18 Reaguje na Jarda VesničanCo s přírůstky?
Steaky by nemusely být špatné ;-)
Odpovědět
Steaky by nemusely být špatné ;-)
PP
Petr Pekařík
13.10.2020 05:42 Reaguje na Jarda VesničanJasně , jednou to budeme muset ochutnat :-)
Existuje pravidlo , které platí , že nelze zpětně dospět k vývojově nižšímu živočichovi. Lze zpětně křížit , degradovat genofond , ale geneticky už to znovu opakovat nelze. Prostě každý vyhynulý druh už vrátit šlechtěním nelze. Možná to genetici upraví , ale proč vlastně ?
Odpovědět
Existuje pravidlo , které platí , že nelze zpětně dospět k vývojově nižšímu živočichovi. Lze zpětně křížit , degradovat genofond , ale geneticky už to znovu opakovat nelze. Prostě každý vyhynulý druh už vrátit šlechtěním nelze. Možná to genetici upraví , ale proč vlastně ?