https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/prvni-precerpavaci-elektrarna-u-nas-funguje-90-let-a-pokryje-spotrebu-200-rodin?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

První přečerpávací elektrárna u nás funguje 90 let a pokryje spotřebu 200 rodin

1.1.2021 01:48 | HAMRY (ČTK)
Jde sice o raritu v podobě bývalé první přečerpávací elektrárny u nás, ale současně o plně funkční špičkový zdroj (vyrábí energii v odběrových špičkách) schopný rychlého najetí a pružné spolehlivé dodávky elektřiny do soustavy v západočeském regionu.
Jde sice o raritu v podobě bývalé první přečerpávací elektrárny u nás, ale současně o plně funkční špičkový zdroj (vyrábí energii v odběrových špičkách) schopný rychlého najetí a pružné spolehlivé dodávky elektřiny do soustavy v západočeském regionu.
Foto | Mgr. Zdeněk Kubeš / Wikimedia Commons
První přečerpávací vodní elektrárna v Československu na Černém jezeře na Šumavě, která funguje 90 let, vyrobila loni 738 MWh elektřiny. Produkce malého bezemisního zdroje pokryje spotřebu zhruba 200 šumavských domácností. Není to zdaleka nejméně ze zdrojů ČEZ, méně vyrobily třeba další šumavská historická elektrárna Čeňkova Pila, vyrovnávací elektrárna v Komíně pod brněnskou přehradou a další, řekl ČTK Róbert Heczko, ředitel provozu ČEZ Obnovitelné zdroje, která je provozovatelem zdroje, jenž obsluhuje jeden strojník.
reklama

 

V roce 2020 tam firma provedla za jednotky milionů korun rozsáhlou opravu původního strojního vybavení elektrárny, vnějších i vnitřních nátěrů a vyměnila střešní krytinu.

"Jde sice o raritu v podobě bývalé první přečerpávací elektrárny u nás, ale současně o plně funkční špičkový zdroj (vyrábí energii v odběrových špičkách) schopný rychlého najetí a pružné spolehlivé dodávky elektřiny do soustavy v západočeském regionu," uvedl Heczko.

Elektrárna, která je chráněnou technickou památkou a je veřejnosti nepřístupná, je podle něj osazená třemi turbosoustrojími, z toho dvě jsou z let 2004 a 2005. "Energeticky zpracovává vodu z Černého jezera i z dolní vyrovnávací nádrže na Úhlavě a mění ji v ekologickou elektřinu," uvedl. Využívá přirozeného výškového rozdílu 274 metrů mezi Černým jezerem a řekou Úhlavou. I když je od roku 1960 přečerpávací provoz zastaven, zpracovává vodu z jezera a z Úhlavského luhu. Po energetickém využití míří voda dále Úhlavou do vodní nádrže Nýrsko.

Kromě průběžných oprav investoval ČEZ v posledních 20. letech také do technologie. V roce 2004 instaloval v samostatném objektu pod gravitační hrází nový turbogenerátor 40 kW s průtočnou Kaplanovou turbínou, který zpracovává vodu z vyrovnávací nádrže. V roce 2005 namontoval do strojovny původní elektrárny další nový turbogenerátor 370 kW s Peltonovou turbínou. Letos létě opravil původní strojní vybavení a budovu.

V objektu elektrárny je umístěna Peltonova turbína o výkonu 1500 kW. Hráz na Úhlavě uzavírá spodní vyrovnávací nádrž na 25.000 m3. Přívodní potrubí vede podél příjezdové komunikace k jezeru a leží v hloubce 1,5 metru. Černé jezero, největší ledovcové jezero na Šumavě a zároveň i největší jezero v ČR, je v nadmořské výšce 1008 metrů, má plochu 18,43 hektarů a hloubku místy až 40 metrů.


reklama

Václav Prokš
BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (24)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Jan Šimůnek

1.1.2021 09:47
Takže - dvě drobné chybičky.
1. Když to od roku 1960 nefunguje v přečerpávacím režimu, tak to přečerpávacím elektrárna není.
2. Přečerpávací elektrárna není bezemisní zdroj, respektive vůbec není zdroj elektřiny, je to pouze úložiště a jeho emise závisí čistě na tom, jaká elektřina do něj byla uložena.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

1.1.2021 10:48 Reaguje na Jan Šimůnek
Přesně tak, je zajímavé, že NIKDY není u přečerpávačky uvedeno, že spotřebuje sama daleko více elektřiny, než vyrobí.
Její výhoda je v akumulaci, což je dnes problém číslo jedna, takže může produkovat špičkovou elektřinu když nesvítí a nefouká. Ale tohle by mohli ráčit všude uvést.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

1.1.2021 11:04 Reaguje na Pavel Hanzl
Je to logické, že spotřebuje více energie než sama vyrobí. Pokud by to bylo naopak, jednalo by se o první perpetuum mobile.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 07:54 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Tak proč to nikdy neuvádí?
Odpovědět

Jan Šimůnek

1.1.2021 14:57 Reaguje na Pavel Hanzl
Zásadním problémem je, že veškeré ostatní akumulátory jsou výrazně méně účinné.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 07:58 Reaguje na Jan Šimůnek
Veškeré rozhodně ne. Li-on systémy mají dasleko nižší ztráty, taky výroba vodíku elektrolýzou má asi 80% účinnosti. Je ale potřeba energeticky využít přímo vodík, protože dělat zase z vodíku elektřinu je ztrátové.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.1.2021 08:39 Reaguje na Pavel Hanzl
Li-on systémy nemají daleko nižší ztráty, např. slavné Muskovo úložiště Hornsdale má účinnost necelých 80 %:
"Během prosince projekt bateriového úložiště Hornsdale dodal do sítě 2,42 GWh elektrické energie. Celková spotřeba elektrické energie pak činila 3,04 GWh. Energetická účinnost nabíjecího/vybíjecího cyklu pak činí téměř 80 %."
https://oenergetice.cz/akumulace-energie/velka-baterie-tesly-australii-prekonava-ocekavani
Dlouhé stráně mají účinnost 76,5 %, tj. prakticky stejnou. Pokud má navíc horní nádrž přítok vody jako Dalešice, tak může být ta účinnost ještě vyšší.
Pokud chcete seriózně mluvit o účinnosti vodíkového cyklu, tak si nemůžete vybrat jen jednu jeho část, ale je potřeba uvádět všechny části, včetně podstatných ztrát při stlačení nebo zkapalnění. Bez toho se vodík rozumně skladovat nedá, a to skladování je nezbytnou součástí akumulace. Navíc je tu řeč o skladování elektřiny, takže těžko vyřešíte nízkou účinnost skladování elektřiny přes vodík tím, že místo elektřiny budete radši vyrábět teplo.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 18:44 Reaguje na Emil Novák
Nenašel jsem to, ale myslím si, že přečerpávačka nemůže překonat 60% účinnosti, to samé nám vyprávěl průvodce, když jsme byli na exkurzi na Dlouhých stráních.
Ale systém je to určitě dobrý a nebyl bych proti výstavbě řady takových zařízení. Lepší, než zaplevelit zemi větřáky, natož uhláky.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.1.2021 19:13 Reaguje na Pavel Hanzl
Tak si to myslíte špatně a průvodce jste buď nepochopil, nebo vám vyprávěl nesmysly. Pro Dlouhé stráně: "Účinnost přečerpávacího cyklu zde dosahuje rekordní hodnoty 76,5 %."
https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/06/precerpel_1.html
Celkem pro všechny PVE v ČR: spotřeba na čerpání 1 507 799,5 MWh, dodávka do ES: 1 177 709,2 MWh = účinnost 78,1 %.
https://www.eru.cz/documents/10540/5381883/Rocni_zprava_provoz_ES_2019.pdf/debe8a88-e780-4c44-8336-a0b7bbd189bc
Přečerpávací elektrárna není alternativou k větrným ani uhelným elektrárnám, slouží k jinému účelu, takže těžko tvrdit jestli je lepší nebo horší.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 22:22 Reaguje na Emil Novák
Dobrá, nevím, co znamená "maximální účinnost". Jestli normální je někde úplně jinde? Ale vyrobit kilowatt elektřiny z 2.5 tuny uhlí je asi fakt úplná blbost.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.1.2021 23:10 Reaguje na Pavel Hanzl
Nevím kde vidíte něco o maximální účinnosti ani jak jste přišel na "kilowatt elektřiny z 2.5 tuny uhlí". Z tuny uhlí se vyrobí více než jedna MWh elektřiny.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

4.1.2021 17:43 Reaguje na Emil Novák
https://www.cez.cz/edee/content/file/static/encyklopedie/encyklopedie-energetiky/06/precerpel_1.html
Je to úplně dole vpravo.
A když počítáte jen účinnost elektromotoru (čerpúadla 85%, dynama to samé, jsme na 70% účinnosti a k tomu hydrodynamické ztráty na kilometrových potrubí jsou kde?
Odpovědět
EN

Emil Novák

4.1.2021 18:02 Reaguje na Pavel Hanzl
Aha, to by ovšem chtělo pochopit rozdíl mezi instalovaným výkonem v kW a vyrobenou elektřinou v kWh. Ten údaj znamená, že každý instalovaný kW z Dlouhých strání vyrobí za rok stejně elektřiny jako lze vyrobit z 2,5 tuny uhlí (samozřejmě předtím o něco větší množství elektřiny spotřebuje na čerpání).
Nevím kde jste přišel na účinnost čerpadla 85 %, v přečerpávací elektrárně žádné dynamo není, ale i kdyby bylo a mělo účinnost 85 %, tak dohromady s čerpadlem o hypotetické účinnosti 85 % nedá účinnost 70 %, ztráty nelze sčítat.
Těch 76,5 % je účinnost celého přečerpávacího cyklu, tj. včetně ztrát na čerpadle, turbogenerátoru i v potrubí.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

7.1.2021 08:55 Reaguje na Emil Novák
Fakt dobrý, patří tam "instalovaný kilowatt", pak je to jasné, omlouvám se.
Pokud vím, Tak ne Dluhých stráních jsou inastalována dvě mohutná čerpadla, které v opačném režimu fungují jako dynamo (generátor?) prostě výrobce elektřiny (nejsem elektrikář).
A to zařízení má ztráty při čerpání nahoru a taky, když elektřinu vyrábí. K tomu nemalé ztráty hydrodynamické.
Odpovědět
EN

Emil Novák

7.1.2021 08:59 Reaguje na Pavel Hanzl
V opačném režimu fungují jako alternátor a ne jako dynamo. Vyrábějí totiž střídavý proud a ne stejnosměrný.
Ano, zařízení má ztráty jak v turbínovém tak v čerpadlovém režimu, včetně ztrát hydrodynamických, všechny tyto ztráty se dohromady vejdou do těch 24 %.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

2.1.2021 22:26 Reaguje na Emil Novák
Vodík se dá vázat na biometan, dá se transportovat a ukládat v infrastruktuře pro zemní plyn, dá se tak používat tam, kde zemní plyn. Takže z něho není nutno dělat zpětně elektřinu.
Odpovědět
EN

Emil Novák

2.1.2021 23:24 Reaguje na Pavel Hanzl
No to je sice hezké, akorát že řeč je právě o akumulaci elektřiny a ne o akumulaci tepla, navíc výroba biometanu je další proces navíc s dalšími nemalými ztrátami.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

1.1.2021 10:39
A přečerpávací elektrárna už není taky proto, protože v kombinaci s přírodním jezerem s typickou vodou to je neekologický systém.
Za prvé voda v takovém vysokohorském jezeře má specifické parametry, pH a složení minerálů rozpuštěných ve vodě, které určují vlastní biotop toho jezera. Čerpáním vody jiného složení do jezera by se ten biotop poškodil.
Za druhé akumulační nádrž přečerpávací elektrárny při provozu vykazuje kolísání hladiny, v krajním případě až k nulové hloubce. Čímž by se biotop tohoto jezera prakticky úplně zničil. Přijatelné kolísání hladiny akumulační nádrže vyvolané činností přečerpávací elektrárny, pokud to je nádrž s nějakým přírodním bitopem, ne technická nádrž a pokud mají být pobřežní biotopy takové nádrže jen přijatelně namáhány a poškozovány, musí být v jednotkách centimetrů, maximálně v desítkách centimetrů. Což kapacitu takových nádrží s přírodním fungujícím biotopem pro účely akumulace energie přečerpávací elektrárnou výrazně snižuje.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.1.2021 11:39 Reaguje na Radim Polášek
Článek docela dobře informuje o elektrárně, staré 90 let a o které většina lidí nevěděla. V tom je jeho cena a účel. Je proto zbytečné kolem toho diskutovat o tomto typu elektráren z pohledu odborníků.
Odpovědět
VH

Vladimír Hošek

1.1.2021 18:13 Reaguje na Jiří Daneš
Od ČTK by měla být vyžadována přesnost a kvalita. Kvalita článku je na úrovni maturanta a jeho slohové práce. Ale ČTK má nastaven čím dál menší standard a navíc je prosycena zelenou ideologií. A to je prosím státní organizace.
Odpovědět
JD

Jiří Daneš

1.1.2021 19:21 Reaguje na Vladimír Hošek
Jsem přesvědčen o tomtéž.
Odpovědět
JB

Jarda Bobr

3.1.2021 18:21 Reaguje na Radim Polášek
Tady jsou uplne informace https://www.cez.cz/cs/o-cez/vyrobni-zdroje/obnovitelne-zdroje/voda/vodni-elektrarny/ceska-republika/cerne-jezero-58157 .Cerne jezero je pouzivano jen jako spickovy zdroj a vyjimecne(Pelton turbina, 240m spad). Jako precerpevaci je pouzita spodni vyrovnavaci nadrz a pod ni tekouci reka Uhlava(Kaplanova turbina),10hodin cerpani,5hodin vyroby .
To je tak, kdyz clanek dela nekdo kdo plne nechape obsah.
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

6.1.2021 19:30
Mne u takovychto clanku vzdycky zaujmou jednotky prace nebo vykonu, ktere dany zdroj dodava. Vsiml jsem si jiz davno, ze vykon "nezelenych" zdroju pouzivajicich jadro, uhli, plyn atd. media uvadeji ve staromodnich jednotkach mega/kilo/wattu apod. zatimco vykon pokrokovych zdroju jako jsou male vodni elektrarny, vetrniky ci solarni panely se obvykle udava v "rodinach" Prevodni tabulka - kolika kilowattum je rovna jedna "rodina" obvykle chybi...
Odpovědět
MZ

Miloš Zahradník

6.1.2021 20:59
Jeste aktualni dodatek. Bouri v mediich po Novem roce vzbudilo skandalni chovani turistu klouzajicich se na zamrzlem Certove jezere a Chalupske slati. Mylim se, pokud si myslim ze kolisani hladiny napr. Certova jezera treba i jen o nekolik malo centimetru v dusledku jeho fungovani jako precerpavaci elektrarny je nesrovnatelne brutalnejsim zasahem do ekosystemu jezera nez par odhozenych kapesniku nebo i nedopalku cigaret neukaznenych turistu klouzajicich se po ledu jezera? No a pokud ochranci ohodnoti selfie nejake hloupe slecny na ostruvku v ledu zarustajici diry po davne tezbe raseliny (honosne nazyvane nejvetsim raselinnym jezerem u nas) na pripadnych 100 000 Kc - na kolik milionu by prisla pokuta za snizeni hladiny Cerneho jezera o 1 cm na nekolik hodin pri jeho pouziti jako precerpavajici elektrarny?
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist