https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/reportaz-z-obce-ktera-si-objednala-ochranu-pred-povodnemi-a-suchem?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Reportáž z obce, která si objednala ochranu před povodněmi a suchem

20.7.2021 18:13 | ČERVENÉ PEČKY/PRAHA (Ekolist.cz)
Městys Červené Pečky leží v údolí. Nad ním jsou zemědělská pole. Jako mnoho jiných obcí se proto potýkal se záplavami při přívalových srážkách.
Městys Červené Pečky leží v údolí. Nad ním jsou zemědělská pole. Jako mnoho jiných obcí se proto potýkal se záplavami při přívalových srážkách.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
„Dělejte s tím něco, nebo vám neprodloužíme pojištění,“ řekla pojišťovna paní Blechové poté, co jí dům pošesté vyplavila povodeň. Voda a bahno z polí se jí po průtrži mračen prohnalo nejdříve zahradou a pak i přízemím rodinného domu v Červených Pečkách. „Ale co my jsme s tím mohli dělat?“ reaguje Hana Blechová.
 
Přívalové srážky trápily městys Červené Pečky od šedesátých let. Déšť při nich spláchl ornici z polí nad vesnicí a zaplavil domy, zahrady a ulice. Podobný osud stíhal i sousední Dolany.

Zahrada paní Blechové poté, co ji vyplavila záplava bahna z polí nad vesnicí.
Zahrada paní Blechové poté, co ji vyplavila záplava bahna z polí nad vesnicí.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Městys Červené Pečky
Střih do roku 2020. Při červnových přívalových srážkách, které v mnoha českých obcích způsobily bleskové povodně, byl v Červených Pečkách a Dolanech klid. Od roku 2013 do roku 2018 totiž prošla okolní krajina proměnou.

„Pole, které vodu svádělo do Dolan, je rozdělené velkou mezí. Ta je osázena stromy a jsou u toho ještě příkopy, které by měly vodu částečně zadržet a odvést. Ta největší plocha, která k záplavám vedla, teď vodu díky tomuto rozdělení zabrzdí. Co proteče zelení, jde do suchého poldru, který je těsně nad vesnicí jako poslední záchrana,“ říká současný starosta městysu Lubomír Jirků.

Podobně vypadá krajina kolem Červených Peček, pod něž Dolany správně spadají. Přibyly v ní široké travnaté pásy s alejemi stromů a nové cesty s příkopy a mezemi, kam se může voda při dešti vsáknout. Obec našla pro vodu bezpečný prostor, aby si nehledala cestu do vesnice.

Pole nad Červenými Pečkami rozdělila široká zatravněná údolnice se stromy, kde se při dešti  může voda vsáknout.
Pole nad Červenými Pečkami rozdělila široká zatravněná údolnice se stromy, kde se při dešti může voda vsáknout.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

„I při letošních květnových deštích bylo vidět, že voda procházela přes suchý poldr a zasakovací meze, ale nikde nic neponičila. Stačila se krásně vsáknout, jak bylo naplánováno,“ hodnotí Lubomír Jirků.

Červeným Pečkám se podařilo vnést zeleň do krajiny díky pozemkovým úpravám. To je terminus technicus, kterým se označuje nástroj státu k řešení problémů s uspořádáním pozemků kolem obce. A nedostatek zeleně v krajině je jeden z nich.

„Pozemkové úpravy jsou win win. Kdo ví, co chce, tak to v podstatě dostane. Kdo chce scelit pozemky, tomu se scelí. Kdo chce pozemky přesunout jinam, kdo chce rozdělit spoluvlastnictví, tomu se vyhoví,“ říká projektant Roman Šmíd, který připravoval návrh pozemkových úprav v Červených Pečkách.

Podle něho mají dnes lidé na vesnicích dobré povědomí o tom, co se dá pozemkovými úpravami vyřešit. „Dá se do pořádku nesoulad v katastru, kolem vesnice se vyřeší letité sousedské spory. To je okamžité plus,“ říká projektant.

Náměstí v Červených Pečkách. Až na něj občas protekla voda a bahno přes řádu domu na horní straně náměstí, jejichž zahrady navazují na zemědělskou krajinu.
Náměstí v Červených Pečkách. Až na něj občas protekla voda a bahno přes řádu domu na horní straně náměstí, jejichž zahrady navazují na zemědělskou krajinu.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Pozemkové úpravy jsou výjimečné v tom, že je to jediný proces úprav krajiny, který dokáže řešit vlastnické vztahy. „Jedná se o nejsilnější a nejkomplexnější nástroj krajinného plánování, který dnes v České republice existuje,“ zdůrazňuje význam pozemkových úprav projektantka Zuzana Skřivanová, která se jejich navrhováním zabývá.

Pozemkové úpravy fungují jako služba, která se dá objednat u Státního pozemkového úřadu. Má to ale háček. Tuto „objednávku“ musí podat vlastníci nadpoloviční rozlohy pozemků v jednom katastru. Jejich domluva je zásadní, protože změny se pak týkají potenciálně všech vlastníků pozemků v extravilánu obce.

„Největším vlastníkem u nás v katastru byl tehdy baron Hrubý. První fáze byla přesvědčit jeho. On se celkem nechal. A pak sehnat další vlastníky, abychom přesáhli těch 50 procent, a pak jsme teprve mohli žádat,“ vzpomíná Jan Dvořák, bývalý starosta a dnes obecní zastupitel, jak po roce 2000 s pozemkovými úpravami začínal.

Pozemkové úpravy zajišťuje Státní pozemkový úřad a jsou upraveny zákonem 139/2002 o pozemkových úpravách. Pozemky se mohou dělit nebo scelovat. Cílem je, aby jejich uspořádání v krajině bylo funkční vzhledem k vlastnickým právům a k využití krajiny. Každému vlastníku v katastru se zajistí přístup k pozemku. Jsou dva typy pozemkových úprav, jednoduché a komplexní (KoPÚ).

Oficiální žádost o zahájení komplexních pozemkových úprav podaly Červené Pečky na SPÚ Kolín na přelomu let 2003 a 2004. „A pak nastala fáze čekání, až bude mít pozemkový úřad peníze. Pak vznikal projekt, který se táhl, protože to je složitá věc,“ popisuje Jan Dvořák několikaletý proces zkoumání krajiny, vyjednávání o možných výměnách pozemků a plánování změn.

V centru vyjednávání a navrhování byl projektant Roman Šmíd ze společnosti Gepard, která u pozemkového úřadu vysoutěžila projektování komplexních pozemkových úprav v Dolanech a Červených Pečkách. Úkolem Romana Šmída bylo upravit krajinu tak, aby lépe odpovídala tomu, co po ní lidé dnes chtějí.

Přívalové srážky zahltily i odtok kanalizace a vyhodily zespodu kanalizační poklop. V pozadí jsou vidět vyvrácená vrata, také důsledek povodně.
Přívalové srážky zahltily i odtok kanalizace a vyhodily zespodu kanalizační poklop. V pozadí jsou vidět vyvrácená vrata, také důsledek povodně.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Městys Červené Pečky

V Červených Pečkách chtěli, aby jim deště nezaplavovaly obec ornicí splavenou z polí. A také postavit několik cest. Roman Šmíd si proto sedl k počítači a začal kreslit novou podobu krajiny, která vesnici ochrání před povodní. Její základní kostrou byly pásy zeleně mezi poli. Požadované změny ale začaly narážet na vlastnické vztahy.

„Mám kostru toho, co chci v území navrhnout. A pak do toho musím napasovat všechny lidi. Jejich zájmy jsou často protichůdné. Lidi si závidí, v rodinách spolu nemluví a mezi sebou se nedohodli. My s nimi dva nebo tři dny sedíme na obecním úřadě a řešíme jejich ploty,“ mluví Roman Šmíd o průběhu vyjednávání.

Vlastnictví pozemků v Červených Pečkách se měnilo tak, aby obec vlastnila pozemky, kde budou cesty, zasakovací poldr a zatravněné pásy mezi poli. Za ně ale musela nabídnout jejich majitelům náhradu. Aby bylo kde začít, musel stát a obec vložit „do banku“ půdu, kterou vlastní. Pak mohl začít výměnný obchod.

„Obec potřebuje mít k dispozici alespoň 10 hektarů státní nebo obecní půdy, aby se mohlo něco postavit nebo zrealizovat. Což už je dost. Znamená to vlastnit i jiné pozemky než jen obecní cesty,“ říká Roman Šmíd.

V Dolanech se nenavrchovala jen přírodní opatření na vsak, ale i technická opatření, která zajistí ochranu obce tím, že vodu odvedou mimo intravilán. Odvodňovací příkop obkružuje Dolany a odvádí srážkovou vodu mimo obec. Betonové koryto bylo navrženo kvůli nedostatku místa a pro snadnou údržbu.
V Dolanech se nenavrchovala jen přírodní opatření na vsak, ale i technická opatření, která zajistí ochranu obce tím, že vodu odvedou mimo intravilán. Odvodňovací příkop obkružuje Dolany a odvádí srážkovou vodu mimo obec. Betonové koryto bylo navrženo kvůli nedostatku místa a pro snadnou údržbu.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Může se stát, že obec dostatek půdy nemá. V takovém případě se postaví cesty bez stromořadí, nerevitalizuje se narovnaný potok a nenajde se pozemek pro nový remízek. Krajina se zkrátka rozdělí cestami, protože to je zákonná povinnost pozemkových úprav – zpřístupnit vlastníkům jejich pozemky. Z toho důvody jsou pozemkové úpravy kritizovány ochránci přírody, protože ačkoli deklarují svůj pozitivní vliv na krajinu, ten se nekoná vždy.

Červené Pečky měly cca 36 hektarů státní plus obecní půdy. Tuto rozlohu Roman Šmíd rozděloval mezi zasakovací pásy, meze, poldr i cesty. Zároveň na něm bylo i přesvědčit majitele pozemků, aby souhlasili s výměnou svého kusu půdy za jiný.

„Měli jsme tři třídenní jednání s celou vesnicí, kam jsou pozvaní všichni majitelé pozemků. To bylo asi 500 lidí. S každým sedíte a jednotlivě řešíte jeho pozemky, ploty, naprosto do detailu. K tomu se přidají další individuální jednání o problémech, těch bylo asi 30. S některými lidmi máte individuální schůzku třeba pětkrát i desetkrát,“ popisuje projektant, kolik času a práce stojí vyjednat úpravy krajiny kolem jedné obce.

Kromě tří dnů plných schůzek s majiteli pozemků musel Roman Šmíd do území jezdit a prochodit si ho. V krajině totiž neustále probíhají změny, a ty je dobré zaznamenávat, aby se navrhla opatření, která fungují. Být moderátorem procesu pozemkových úprav v Červených Pečkách a Dolanech pro Romana Šmída znamenalo asi 50 návštěv obce.

Zasakovací mez rozdělila pole nad Dolanami.
Zasakovací mez rozdělila pole nad Dolanami.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Pozemkové úpravy jsou úspěšné, když se podaří dovést vyjednávání do konce a s výsledným návrhem souhlasí vlastníci alespoň 60 % výměry pozemků. Končí se zápisem změn do katastru nemovitostí. Ten v případě Červených Peček proběhl v listopadu 2011.

Od zahájení komplexních pozemkových úprav uběhly dva roky, od podání žádosti o jejich započetí pět let a od nápadu tento proces v Červených Pečkách využít uplynulo devět let. A v krajině se zatím vůbec nic nezměnilo.

K fyzickým úpravám se Červené Pečky a Dolany dostaly až v roce 2013. Ještě před tím se v dubnu obcemi stihla prohnat další povodeň.

„Jedná se o delší časový úsek, protože jde o poměrně velký rozsah opatření, která byla realizována postupně,“ okomentovala dlouhou přípravu úprav v Dolanech a Červených Pečkách Lenka Růžková z Státního pozemkového úřadu. „Jelikož na sebe některá opatření navazují, musela být realizována tak, aby byla zajištěna jejich funkčnost a nedošlo v mezidobí ke zhoršení situace v dotčeném území,“ dodala.

Od projektu ke změnám krajiny

Cesta od vypracovaného projektu ke změnám krajiny je dlouhá. Vede přes výběrová řízení na jednotlivé stavby: cesty, poldr, meze. A pracovat v krajině se začne až tehdy, když má Státní pozemkový úřad na úpravy peníze. A to v naprosté většině případů není okamžitě po dokončení projektu. Musí se čekat.

Cesta vody z polí do Červených Peček.
Cesta vody z polí do Červených Peček.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Městys Červené Pečky

Nedostatek financí přináší ještě další omezení. Není možné realizovat všechny plány. To je téměř pravidlo komplexních pozemkových úprav. Vybírají se jenom priority. V Červených Pečkách a Dolanech si vybrali protipovodňovou ochranu a vybudování některých cest.

„O cestách se někdy z hlediska ochrany přírody mluví s despektem. Ale cesty jsou priorita. Protože o krajinu se ve finále vždycky starají místní. Abych na pozemku mohl mít včely, musím se tam dostat. Pozemkové úpravy díky cestám umožňují využívat krajinu,“ poukazuje projektant Roman Šmíd na význam cest. Sice se jimi netvoří krajina, která ochrání obec před povodněmi, ale umožňuje se lidem přístup do ní. V některých případech to může být hlavní důvod, proč majitelé pozemků souhlasí se zahájením pozemkových úprav – očekávají, že se konečně dostanou na svůj pozemek.

Suchý poldr nad Dolanami chrání obec před vodou, kterou nevsákne půda.
Suchý poldr nad Dolanami chrání obec před vodou, kterou nevsákne půda.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Co říkají peníze

V roce 2019 šlo podle údajů poslední publikované Zprávy o stavu zemědělství na výstavbu cest v rámci pozemkových úprav 1 048 milionu Kč, na protierozní opatření 57 milionu Kč, na vodohospodářská opatření 203 milionu Kč, na opatření na ochranu a tvorbu životního prostředí 43 milionu Kč a na ostatní provozní a technické činnosti 48 milionu Kč.

Přesto, že náklady na budování a rekonstrukce polních cest jsou ze své podstaty vyšší než náklady na nestavební opatření, podpora stavby cest je v rámci pozemkových úprav výrazná.

Nové polní cesty v Červených Pečkách mají asfaltový povrch. Podle starosty Lubomíra Jirků je to proto, že asfalt je dostatečně pevný pro přejezd zemědělských strojů, lidé ho mají rádi k projížďkám na kole a kolečkových bruslích a po mnoho let nevyžaduje údržbu. Nákladnost údržby je významná právě pro obec, protože ta se bude o cesty starat.

Nové polní cesty v katastru Červené Pečky a Dolany mají asfaltový povrch.
Nové polní cesty v katastru Červené Pečky a Dolany mají asfaltový povrch.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

„Je otázkou, zda údržba asfaltového povrchu nebude náročnější než vysypávání nerovností na ‚měkké polňačce‘ štěrkem,“ zpochybňuje všeobecnou oblibu asfaltu Radim Jarošek z Agentury pro ochranu přírody a krajiny, který patří ke kritikům asfaltování polních cest. Sám se k pozemkovým úpravám vyjadřuje v rámci svého regionálního působení v CHKO Poodří.

Cesty ale ocenil největší místní zemědělec Robert Hofman z firmy Poline. Zároveň s cestami ale přibylo mezi poli i lidí, a s nimi například odpadků a po určitou dobu i černých skládek. „Postavila se celá řada cest, které jsou teď hodně navštěvované. Cyklisté a lidi na bruslích si ale myslí, že jsou pro ně a ne pro nás, když je tam asfaltový povrch. Takže když tam vjedeme na podzim, kdy je mokro, a naneseme tam bláto, stěžují si, že tam nemůžou jezdit,“ popisuje zemědělec, že s cestami vznikly i spory. Na konci některých cest se ze začátku tvořily skládky, pokud cesta před napojením na další katastr končila v polích.

Podle pracovníků ochrany přírody asfaltování polních cest zhoršuje vsak vody a zrychluje její odtok, zvyšuje teplotu nad vozovkou, urychluje výpar a má negativní vliv na některé druhy živočichů, hlavně bezobratlé a obojživelníky. Někdy se kvůli snazší průjezdnosti navýší i automobilová doprava. Pokud se takto v rámci pozemkových úprav asfaltují stávající cesty, dá se dokonce zpochybnit, že se jimi zpřístupňují pozemky. Obce ale chtějí cesty vesměs asfaltové, potvrzuje Roman Šmíd obecný trend.

Ptačí pohled na Červené Pečky a Dolany a zemědělské pole kolem nich. Označené jsou meze a údolnice.
Ptačí pohled na Červené Pečky a Dolany a zemědělské pole kolem nich. Označené jsou meze a údolnice.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Je podobná poptávka i po remízcích, mezích, pásech stromů a keřů? Vlastně ano. O remízky mají zájem myslivci, protože poskytují úkryt pro zvěř. „O vodu je zájem, protože každá obec teď chce mít svůj rybník. O ochranu půdy před erozí začíná být zájem, protože pravidla pro přidělování dotací pro zemědělce se utahují,“ vypočítává projektant.

Musí na ně ale být státní a obecní pozemky. A těch je velký nedostatek.

V Červených Pečkách si lidé nově vzniklé zelené pásy kolem obce oblíbili. „Je to supr. Chodíme tam na procházky s pejskem a vnučkou,“ říká Marie Belzová, která bydlí nedaleko hlavní zatravněné údolnice mezi poli. Obyvatelé Červených Peček na dotazy Ekolistu ocenili i možnost bezpečně jezdit po polních asfaltkách s dětmi na kole, třeba na zmrzlinu. Sousloví pozemkové úpravy jim ale vesměs nic neříká, zeleň v krajině považují za příspěvek obce.

Lidé si také všimli, že obec už netrápí záplavy. „Funguje to,“ hodnotí i Hana Blechová z domu na náměstí. Od roku 2014 jí povodeň dům nezaplavuje.

Spokojený je i Státní pozemkový úřad. „Máme za to, že provedené realizace byly při pozemkových úpravách navrženy na základě vodohospodářských studií správně, a že zajišťují potřebnou protierozní ochranu obhospodařovaných ploch i ochranu zastavěných území před přívalovými srážkami dostatečně,“ ohodnotila novou krajinu za SPÚ mluvčí Lenka Růžková.

Pro někoho je to málo, pro jiné maximum zeleně, na které jsou ochotni vyhradit pozemky.
Pro někoho je to málo, pro jiné maximum zeleně, na které jsou ochotni vyhradit pozemky.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Zdroj | Mapy.cz

Mírně kriticky se k nim ale překvapivě staví jejich projektant. „Mně se ta protipovodňová ochrana nelíbí. Je to technické opatření, údolnice je sedm metrů široký rovný pruh,“ hodnotí Roman Šmíd zelený pás, který mezi poli navrhl. Travnatý pás v krajině samozřejmě nemusí mít geometrický tvar. Ale rovný pás lépe vyhovuje požadavkům zemědělského podniku, který hospodaří na sousedících polích.

Starosta Lubomír Jirků vidí kromě výhod i náklady, které pozemkové úpravy přinesly, a to hlavně v podobě udržovaných ploch. Kvůli travnatým plochám koupily Červené Pečky i dvě velké sekačky. „Jenom do sekaček jsme dali dva miliony,“ říká Lubomír Jirků.

Přínos pro krajinu

Podle kritiků nepřinášejí pozemkové úpravy takový přínos pro krajinu, jaký deklarují ve svých strategických dokumentech.

Mnoho vysazených stromů uschlo a sázely se znovu. S větší plochou zeleně roste i práce, kterou obec musí věnovat údržbě. V Červených Pečkách pořídily dvě velké sekačky, aby se o nové travnaté plochy postarali.
Mnoho vysazených stromů uschlo a sázely se znovu. S větší plochou zeleně roste i práce, kterou obec musí věnovat údržbě. V Červených Pečkách pořídily dvě velké sekačky, aby se o nové travnaté plochy postarali.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

„Pozemkovým úpravám se sice daří prostorově a funkčně uspořádávat pozemky pro jejich lepší využívání vlastníky, ale podle zkušeností z mnohých pracovišť Agentury ochrany přírody a krajiny nejsou v mnoha případech dostatečně naplňovány jejich další očekávané funkce – ochrana a zúrodňování půdního fondu, zlepšování odtokových poměrů v krajině ve smyslu snižování nepříznivých účinků povodní a sucha a zvyšování ekologické stability krajiny,“ poukazuje Radim Jarošek na omezený účinek pozemkových úprav.

Projektant Roman Šmíd si myslí, že úřady by od pozemkových úprav mohly chtít víc. Agentura ochrany přírody, Povodí i Lesy ČR se ve vybraných případech mohou k pozemkovým úpravám vyjadřovat. Často však pošlou jen obecný přehled požadavků a na vyjádření se ke konkrétnímu návrhu si neudělají čas.

Na výslednou krajinu si počkáme

Krajina kolem Červených Peček a Dolan ale dodnes neodpovídá tomu, co je nakresleno v návrhu pozemkových úprav. Po sedmnácti letech od podání žádosti o pozemkové úpravy se realizovalo jenom 40 % z navržených opatření. Zbývajících 60 % čeká na to, až na ně budou peníze na Státním pozemkovém úřadu. Obec sice může na jejich realizaci získat peníze i odjinud, v Červených Pečkách to ale neplánují. Počítají, že SPÚ realizuje vše, co přislíbil.

Pozemkové úpravy vznikají postupně. V místě, kde stojí starosta městysu Červené Pečky Lubomír Jirků, se letos na podzim začně vysazovat biokoridor, který byl navržený již v roce 2010. Výpověď z pronájmu pozemků dostala zemědělská společnost Poline.
Pozemkové úpravy vznikají postupně. V místě, kde stojí starosta městysu Červené Pečky Lubomír Jirků, se letos na podzim začně vysazovat biokoridor, který byl navržený již v roce 2010. Výpověď z pronájmu pozemků dostala zemědělská společnost Poline.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Případ Červených Peček není výjimečný. Velká část všech realizací úprav krajiny je stále jen na papíře. Jak přiznává ministerstvo zemědělství ve své Zprávě o stavu zemědělství, „vzhledem k časové a investiční náročnosti procesu pozemkových úprav ale jejich postup stále neodpovídá potřebám obcí, vlastníků, uživatelů půdy a zainteresovaným orgánům státní správy.“

Zásadní problém pozemkových úprav je, že mnoha katastrech nebyl po privatizaci ponechán dostatek státní půdy pro projekty ve veřejném zájmu. Nyní, když chce stát v krajině něco postavit nebo i ponechat přírodě, často mu k tomu chybí pozemky. Přesto stát dále půdu prodává. V loňském roce prodal Státní pozemkový úřad pozemky v hodnotě téměř 549 milionů korun.

Podle poslední publikované Zprávy o stavu zemědělství z roku 2019 jsou komplexní a jednoduché pozemkové úpravy provedeny na 35,3 % výměry zemědělského půdního fondu, na dalších zhruba 12,6 % této půdy jsou pozemkové úpravy v řešení.

Tlak na to, aby pozemkové úpravy pomáhaly krajině adaptovat se na měnící se klima, se ale zvyšuje. S prohlubujícím se suchem se o využití pozemkových úprav pro nápravu krajiny mluví stále častěji. Ministerstvo zemědělství představilo v roce 2020 plán opatření pro řešení sucha pro následující desetiletí. Jeho nejvýznamnější částí mají být právě pozemkové úpravy a zejména následné realizace opatření v krajině, která byla navržena v plánu společných zařízení v krajině.

V mírném svahu nad Dolanami, které leží v údolí, je kukuřičné pole.
V mírném svahu nad Dolanami, které leží v údolí, je kukuřičné pole.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Podle Radima Jaroška ale tyto strategie zatím nevedou k výrazně inovativnějšímu přístupu. „Zelenějším“ pozemkovým úpravám by pomohly spíše finance a nastavení výběrových řízení tak, aby nevyhrávaly projekty s nejnižší cenou zakázky. Kvůli tomuto nastavení jsou projekční kanceláře tlačeny k tomu, aby šly s cenou dolů. „Šlo by to dělat lépe, kdyby na to bylo víc peněz,“ souhlasí Roman Šmíd.

Kolik je peněz na pozemkové úpravy?

Dlouhodobě přidělovaná částka na pozemkové úpravy je 700 milionů korun ročně. K tomu se přidávají další zdroje, dohromady se v roce 2020 na přípravu a realizaci pozemkových úprav vydalo asi 1,6 miliard Kč. Jenže zájem o pozemkové úpravy je daleko větší. Aby se uspokojila poptávka po pozemkových úpravách, byla by podle odhadu SPÚ potřeba částka více než dvojnásobná.

„Celkem je na provádění pozemkových úprav potřeba 2,6 miliardy korun ročně,“ uvádí Tereza Kopecká z SPÚ celkovou částku. A tyto finance se podle SPÚ skutečně podařilo najít. Letos mají na pozemkové úpravy jít 3 miliardy korun.

Ani to však nezaručí, že se pozemkové úpravy budou realizovat rychleji. Úzkým místem je totiž i malý počet pracovníků na pozemkových úřadech. „Pokud by se ruku v ruce navýšily personální i finanční kapacity, pak by proces pozemkových úprav mohl být urychlen,“ potvrzuje Kopecká. „S ohledem na současné vytížení by krajské pozemkové úřady navýšení kapacit zcela jistě uvítaly,“ uzavírá mluvčí SPÚ.

Kde zůstala zeleň?

Krajina, v níž proběhly pozemkové úpravy, je funkčnější a lépe odpovídá požadavkům lidí, kteří v ní žijí. Leckde se do ní podaří vnést i více zeleně. Většinou tam, kde bylo potřeba zabránit povodním.

Zatravnit údolnici, kam voda přirozeně stéká, se vyplatí. Nejenže se tam může vsakovat dešťová voda, ale v půdě díky tomu přežívají organismy, kterým se na sousedících polích nedaří. Je to i útočiště pro rostliny a drobné živočichy, a místo pro lidi na procházky.
Zatravnit údolnici, kam voda přirozeně stéká, se vyplatí. Nejenže se tam může vsakovat dešťová voda, ale v půdě díky tomu přežívají organismy, kterým se na sousedících polích nedaří. Je to i útočiště pro rostliny a drobné živočichy, a místo pro lidi na procházky.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz

Potenciál pozemkových úprav ale zůstává naplněn jen částečně. Na realizaci čekají stovky navržených opatření. A to často právě ty, které jsou z pohledu zadržení vody a ozelenění krajiny důležité.

Červené Pečky a Dolany patří k územím, kde se pozemkové úpravy povedly. Alespoň jejich 40 % vybudovaných v průběhu sedmnácti let. Za tu dobu v Červených Pečkách proběhly troje volby do obecního zastupitelstva. Na postu starosty vystřídal Jana Dvořáka Lubomír Jirků. Ten vzkazuje starostům, kteří s pozemkovými úpravami začínají: „Počítejte s tím, že ‚smetanu‛ v podobě hotových komplexních pozemkových úprav sklidí až váš nástupce.“

KoPÚ v Červených Pečkách

V Červených Pečkách zažádali o komplexní pozemkové úpravy na přelomu let 2003/2004, zahájeny byly 1.1. 2007. Projednaný návrh pozemkových úprav byl schválený v roce 2010 a do katastru nemovitostí byly změny zapsány v roce 2011. Změny krajiny se začaly realizovat od roku 2013 a dosud nejsou všechny dokončeny. Letos se začala stavět další polní cesta a na podzim se začne vysazovat biokoridor.

Zasakovací průlehy okolo Červených Peček byly vytvořeny v roce 2014, v Dolanech v roce 2018. Financovány byly z Programu rozvoje venkova.

Zbývá provést cca 60 % staveb, na které zatím nejsou finance ze Státního pozemkového úřadu.

Pozemkové úpravy v Červených Pečkách probíhaly na 430 hektarech s 200 pozemky (listů vlastnictví) a 709 parcelami. Po skončení pozemkových úprav bylo v katastru 186 pozemků a 488 parcel. To znamená, že se scelilo vlastnictví jednotlivých pozemků. Náklady na návrh komplexních pozemkových úprav byly 4 333 000 korun.

popisek

předchozí    další
Náměstí v Červených Pečkách.
Náměstí v Červených Pečkách.
Foto | Zdeňka Kováříková / Ekolist.cz
Náměstí v Červených Pečkách.
Ptačí pohled na Červené Pečky a Dolany, s označením nových mezí a zatravněné údolnice.
Údolnice nad městysem Červené Pečky před a po zatravnění.
Při přívalových srážkách stékala voda ze zemědělských polí dolů do vesnice.
Pohled na Červené Pečky ze zatravněné údolnice vybudované v rámci pozemkových úprav.
Údolnice nad městysem Červené Pečky před zatravněním.
Voda z polí dotekla při přívalových srážkách až na náměstí v Červených Pečkách.
Voda z polí dotekla při přívalových srážkách až na náměstí v Červených Pečkách.
Voda a bahno z polí zaplavilo zahrady i domy u náměstí v Červených Pečkách.
Voda a bahno z polí zaplavilo zahrady i domy u náměstí v Červených Pečkách.
Přeplněná kanalizace vyhodila poklop kanálu.
Voda a bahno vyvrátila vrata paní Blechové v domě na náměstí v Červených Pečkách
Starosta městyse Červené Pečky ukazuje vodohospodářská opatření, které se v obci udělaly díky pozemkovým úpravám.
Travnatý pás mezi poli nad obcí Červené Pečky.
Pole nad obcí s nově vysazenou alejí na horizontu.
Pole rozdělené travnatým pásem.
Pole nad vedle travnatého pásu nad Červenými Pečkami.
Zatravněná údolnice nad městysem Červené Pečky.
Stromořadí vysazené u nové polní cesty.
Pozemkové úpravy vznikají postupně. V místě, kde stojí starosta ˇměstysu Červené Pečky Lubomír Jirků, se letos na podzim začně vysazovat biokoridor, který byl navržený již v roce 2010.
Zasakovací mez mezi kukuřičnými poli u Dolan ve Středních Čechách.
Suchý poldr nad Dolanami chrání obec před vodou, kterou nevsákne půda.
Odvodňovací příkop obkružuje Dolany a odvádí srážkovou vodu mimo obec. Betonové koryto bylo navrženo kvůli nedostatku místa a pro snadnou údržbu.
Suchý poldr nad Dolanami chrání obec před vodou, kterou nevsákne půda.
Zasakovací příkop u silnice v obci Dolany ve středních Čechách.
Reportáž vznikla díky podpoře organizace Transitions v rámci programu na podporu solutions journalismu.


reklama

foto - Kováříková Zdeňka
Zdeňka Kováříková
Autorka je redaktorkou Ekolistu.cz.
 twitter

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (27)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

J

Jan Omasta

18.7.2021 20:30
Co na tom je, vždyť to vymyslí i malé dítě?. Navíc zavodněná krajina si lépe poradí s letními vedry. Ale vypadá to, jak kdyby se báli stínu. To u nás na Severní Moravě jsou aleje 2 krát hustší.
Pokud by četli vědeckou literaturu, tak by věděli, že právě umělé svahy a zářezy kolem cest vysušují krajinu. Stromy jim vadnou právě proto, že jsou zasazené nad umělým svahem. Mohlo to být udělané za stejné peníze zachycovat 2x více vody.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

21.7.2021 21:18 Reaguje na Jan Omasta
Na celé aleji až po horizont je 5 (slovy pět¨!!!) stromků. úžasné...
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

20.7.2021 08:34
Obávám se, že 6x povodní vytopený dům už na riziko povodně žádná pojišťovna nepojistí, takže paní Blechové z úvodu článku zůstanou akorát tak oči pro pláč. V pojistných podmínkách všech pojišťoven je napsáno, že pojistná událost je nahodilá škodní událost. Pokud ten barák byl už šestkrát vytopen, nejedná se o nahodilou škodní událost a pojišťovna jí při nejbližší příležitosti pojistku vypoví.
Odpovědět
M

Marcela Jezberová

20.7.2021 09:04
Článek hezký, celé je to takové líbivé. Jenže ještě je velmi brzy mluvit o tom, že ty úpravy ochránily obec před dalším vytopením. Jednak nejsou ještě hotové, jednak znám obce, které pozemkové úpravy s opatřeními proti zatopením vodou z polí mají, a bylo jim to houby platné. Dokonce jim voda prorazila val, který ji měl zadržet. Takže to trochu pomohlo, ale při srážkových úhrnech, které se teď vyskytují, to není stoprocentní ochrana. Navíc hodně záleží na tom, kde jsou domy postavené. Když si postavíte barák ve vyústění svodnice z polí, kterou za tím účelem ještě zatrubníte, abyste přes ni mohli postavit garáž, tak vám nepomůžou žádné pozemkové úpravy. Takových domů na vesnicích stojí spousty.
A co se týká přínosu mezí pro živočichy, ano, ale nesmí je obec šestkrát ročně posekat. Když se lidé uskromní a odpustí si na takových místech parkovou úpravu, budou mít možnost opravdu potkávat třeba křepelky, jak se mi to stalo tento týden právě na polňačce, na které příkopy posekané od jara nebyly.
Asi budeme muset při té výstavbě nebo i nákupu nemovitostí na vesnicích trochu víc přemýšlet.
Odpovědět
Martin  Mach Ondřej

Martin Mach Ondřej

20.7.2021 09:15 Reaguje na Marcela Jezberová
Dobrý den,
napište nám prosím, jaké konkrétní obce mají pozemkové úpravy hotovy a přesto je povodně vyplavují. Buď sem, nebo do mailu na ekolist@ekolist.cz.
Díky
Martin Mach Ondřej / Ekolist.cz
Odpovědět
rl

rýpal lesní

21.7.2021 07:11 Reaguje na Martin Mach Ondřej
Hovorany, Šardice, Svatobořice-Mistřín, a mohl bych dál pokračovat. Pracují tam i páni docenti, lidovců jako much, a situace je stejná, jako před tím. Vodní eroze dentifikovaná, větrná eroze značná, celá oblast jižní Moravy. Klimatické změny se nepřipouští, máme se jako v Americe na Floridě.
Já jen, že není všechno tak, jak si myslíte, z Prahy od kostela se to vidí jako lež, tady je to realita, pane. A starostové neumí podepsat objednávku ani smlouvu, víme proč - chodníky jsou volební téma, příroda počká.
Zrovna dnes nám pokáceli na ulici další 4 stromy. Tož tak.
<rýpal lesní>
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.7.2021 09:43 Reaguje na Marcela Jezberová
Mnohde přišla nakonec voda z úplně jiné strany, než čekali.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.7.2021 21:30 Reaguje na Marcela Jezberová
Tak možná proto, že ty úpravy dělali čistě jen ekologicky, zatravněním. To je ale samo o sobě málo účinné. Vedle toho je třeba i upravit reliéf krajiny, vytvořit systém všelijakých příkopů, prohlubní a poldrů, které umí tu vodu, co se nevsákne, odvádět mimo zastavěné plochy
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.7.2021 09:40
Stromy nelze jenom vysázet, o ty je potřeba se nejméně 3roky starat, zalévat, aby se ujmuly.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.7.2021 20:52 Reaguje na smějící se bestie
na zalévaní vysazených stromů se používají vodní vaky, které se musí taky doplňovat ale asi nejsou třeba po celý rok
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.7.2021 21:33 Reaguje na smějící se bestie
Nesmí se vysázet hotové velké stromy, jako se to děje ve městě, musí se sázet co nejmenší stromečky, ideální je, pokud by se ty stromy přímo na místě nechaly vyrůst ze semen. Jedině takové stromy mají dostatečně velký kořenový systém, aby využily každou dostupnou vlhkost v půdě a živiny. takže se zalévat nemusí,rostou mnohem rychleji a jsou dolnější proti nemocem i proti větru.
Odpovědět
Sl

Slovan

20.7.2021 09:47
To asfaltování polních cest je ale hnus... nechápu.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.7.2021 11:23 Reaguje na Slovan
Ano, tam by stačila odbroušená balená/asfaltová. Je jí dost po opravách vozovek. Jenom uválcovat.
Odpovědět
F

F. J.

20.7.2021 11:54 Reaguje na Slovan
Souhlas. Mě osobně toto vadí velmi, ten prostor pro volnou, nedotčenou krajinu se velmi zmenšuje. Všude je pak možno dojet autem, na kole, kolečkových bruslích, i s kočárkem, a většinou se jedná o typ lidí, kteří by se jinak krajiny, „do polí“ jinak nevydali. Bohužel, se všemi důsledky.

Podle článku to nakonec vypadá tak, že ze všech opatření se nejdříve vyasfaltují cesty a pak (pokud vůbec) to ostatní.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

20.7.2021 12:18 Reaguje na F. J.
Aby byly při deštích novým " potokem ".
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.7.2021 20:41 Reaguje na Slovan
Doba, kdy bylo možné bez problému vjet přímo z pole na asfaltovou cestu s totálně zabláceným traktorem nebo zemědělským náklaďákem a tu asfaltku překrýt vrstvou bláta úplně beztrestně je dávno pryč. Dnešní zemědělské cesty se tak volí asfaltové, právě i proto, aby to nejhorší zablácení z pole opadalo na polních asfaltkách a nedostávalo se na asfaltové silnice. Kromě toho je kvalitní asfaltová cesta ekologická z hlediska eroze, spád, který se při stavbě asfaltové cesty nastaví a který, když se dobře udělá, svádí dešťovou vodu z asfaltky tam, kde je potřeba, do nějakého proti erozi zajištěného příkopu nebo spádnice, zůstává stále stejný. Zatímco neasfaltová cesta podléhá erozi,její spád a tvar se mění, koleje na cestě se vyhlubují a vytvářejí koryta, srážková voda se na cestě shromažďuje a opouští cestu na náhodném místě a často z hlediska zaplavování níže položených nemovitostí nevhodném.
Z hlediska protierozního účinku má tak polní asfaltka mnohem delší životnost. Přirozeně záleží, jak je ta cesta důkladně udělaná a jak je její podklad stabilní. Aby pod tíhou těžších zemědělských strojů asfalt nepracoval a nepraskal. Stabilní podklad je tehdy, pokud je pod asfaltem udělaná dostatečně silná a kvalitní podkladová vrstva ze štěrku a dalšího materiálu. Nebo pokud je podklad stará polní frekventovaná cesta, komunisty nerozoraná, která je za desetiletí až staletí udusaná a pevná.
Odpovědět
F

F. J.

21.7.2021 08:59 Reaguje na Radim Polášek
Ale jistě, vždyť já nezpochybňuji, že zemědělcům a mnoha jiným se asfaltky líbí.
Já zde ovšem hovořím o přírodě.
Polní cesta přece nemusí být rozblácený úvoz, běžte se podívat, jak se dělají třeba lesní cesty.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

21.7.2021 21:02 Reaguje na F. J.
Jedná se o to, že asfalt drží nastavený příčný sklon cesty a nevyjíždějí se v něm koleje. Tudíž se na takové cestě srážková voda nijak nehromadí.
To v žádném případě neplatí ani pro cestu typu "vyjeté koleje na podkladu" ani pro cestu se zpevněným podložím třeba štěrkem nebo odpady z bouraček , jak se běžně používaly odpady z bouraček dříve.
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

20.7.2021 20:59 Reaguje na Slovan
Mimo téma bylo v tématu zmíněno " Podle pracovníků ochrany přírody asfaltování polních cest zhoršuje vsak vody a zrychluje její odtok, zvyšuje teplotu nad vozovkou, urychluje výpar a má negativní vliv na některé druhy živočichů, hlavně bezobratlé a obojživelníky." podle mě je dost velká výzva, vzhledem k tomu, jak se betonuje a asfaltuje naše nová dálniční síť dobrý téma pro MPO...jak chtějí zabránit ovlivňování mikroklimatu při té hustotě liniových staveb
Odpovědět
JO

Jarka O.

20.7.2021 12:28
Je obdivuhodne, ze se vlastnici s ruznymi zajmy dovedli dohodnout a fotky vypadaji hezky, proc projektant kritizuje vlastni projekt, kdyz se mu po dohode povedl. Kdyby to tak slo vsude :-)
Odpovědět
pp

pavel peregrin

20.7.2021 21:03
Stručně řečeno- určitě je dobré, že se obec odhodlala k řešení. Ale jedno je jisté- pokud by na uvedená pole spadlo za hodinu 100 mm srážek, a že to je možné, o tom doufám nikdo nepochybuje, tak tato opatření budou platná jak mrtvému zimník a voda smete vše, co jí bude stát v cestě.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.7.2021 21:11
Pěkný článek.
Je tam ale vidět, že hlavní problémy, které jsou s pravidelným zaplavováním níže položených nemovitostí srážkovou vodou z polí, jsou hlavně tím, že kdysi za socíku, jak se ty pole rozoráváním mezí sjednocovaly, se úplně vykašlali na nějakou identifikaci spádnic, kde se ta tekoucí voda na poli shromažduje a teče potom dolů přímo do nějakého baráku. Logicky při tak soustředěném toku ta voda teče i s půdou.
Na těch úpravách je vidět, že zkombinovali oba dva způsoby, jak toto nebezpečí omezit. Ostatně jinak se nedá dosáhnout dostatečně dobré ochrany proti zaplavování baráků položených níže pod poli. Zkombinovali jednak přírodní způsob, zpomalení toho tečení a tím dosažení značně větší míry vsáknutí té vody do půdy využitím travních a jiných porostů. A potom odvedení přebytečné vody mimo obydlenou plochu úpravou reliéfu krajiny, vytvořením odváděcích příkopů a suchých poldrů.
Je jasné, že například před skutečně velkými srážkami, například takovými, jaké byly tady na Moravě v roce 1997 a které byly označeny za tisíciletou vodu, žádná taková opatření ani v nejmenším ty baráky pod poli neochrání. Ostatně je třeba taky trochu naslouchat i předkům. Předkové ne nadarmo na takových místech stavěli třeba baráky s vyšší podezdívkou, okna do sklepa byla třeba až 30 - 50 centimetrů nad úrovní půdy, dvorek a příjezd do něho byl chráněný všelijakými, masívními zdánlivě jen okrasnými zídkami, plot měl souvislou vyšší podezdívku atd.
Ale před takovou, řekněme pěti, deseti, čtyřicetiletou vodou takové úpravy krajiny nad těmi baráky je stoprocentně ochrání. Hlavně když ty úpravy budou pravidelně udržované.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

20.7.2021 21:27
Jinak součástí projektu by taky mělo bý zřízení příslušných pracovních míst na udržování těch úprav krajiny. Ta práce tady totiž byla i dříve. Předtím, než ty pole byly za komunistů sjednoceny, meze rozorány, potoky zatrubněny atd, udržovala krajinu práce mnoha chudších až úplně chudých vesničanů.
Platilo totiž, že movitější sedláci a chalupníci na vesnici získávali živobytí ze svých polí a dalších svých pozemků. Ale ti chudí a nemajetní získávali živobytí mimo jiné paběrkováním toho, co ti bohatější na svých pozemcích nechávali, protože to bylo příliš malé, drobné nebo obtížně využitelné atd. To bylo hlavně mimo jiné všelijaké obžínání a vysekávání právě těch mezí, všelijakých kousků travnatých porostů všude možně, všelijakých křoví a divokých náletů, kousků porostů, které nebyly hospodářský les těch bohatších atd. Aby získali krmení pro "krávy" a "prasata" chudých lidí - pro kozu a králíky.
Tito lidé právě udržovali tu krajinu tehdy tak, jak ji dnes známe ze starých map, fotografií, od pamětníků atd. Sice hlavně z toho důvodu, aby se uživili a už mnohem méně kvůli tomu, aby ochránili pole těch druhých před erozí a baráky pod poli před zaplavením. Ale přesto tehdy ta krajina byla o dost odolnější proti erozi než je často ta dnešní.
Odpovědět
SM

Stanislav Mudra

20.7.2021 23:01
1 aby byly pozemkové úpravy jednoduché tak pozemkový fod zpravidla prodal všechny státní pozemky na katasrech obcí
2 důležité je všechny zelené plochy v "ekologických opatřeních" pravidelně mulčovat aby se tam neuhnízdila nějaká prevít příroda, důležité je to zejména v období žní kdy v krajině nezbude ani stýblo za které s ebrouk schová - obsese většiny starostů - aby voliči věděli že se stará
Odpovědět
rl

rýpal lesní

21.7.2021 07:22
Je tu mnoho těch, kteří to umí, vědí jak na to, znají všechny zásady správné péče o krajinu, pracují jak včeličky, pilně a neomylně, mají na to jediný správný názor, znají správnou praxi i tam, kde odborník váhá a má pochyby, a zakázky jim jen prší.
Ale tuto tato ta ekologia, to je hrozné zvíře, strašná sviňa - nenechá vydělat, len sa nechá krmit, uzobává peňáze na chodníky, betonové koryta, politická koryta, koryta politiků, a pak nám ukáže, co se zase udělalo špatně, a zase houkají sirény, hasiči a policajti se záchrankou se můžou strhat, dobrovolíci pomáhají, politici se fotí, a odborník opět žasne jak můžou být lidi tak hloupí, že dělají zase to, co k tomu vedlo.
Na sklonku život si myslím jedno. Že kdyby to zde vedli psi místo lidí, tak tu máme ráj na zemi.
<rýpal lesní>
Odpovědět
TK

Tomáš Kvítek

21.7.2021 16:39
Stačilo by zajet na Krajský úřad Jihočeského kraje a zeptat se v kolika KPÚ byla provedena vodohospodářská opatření k retenci a akumulaci vody. Podrobnosti pouze osobně.
Odpovědět
AT

Alena Truhličková

22.7.2021 10:12
Je dost naivní myslet si, že se se obci provedením pozemkových úprav vyřeší všechny problémy a stát vše zařídí a zaplatí. Pozemkové úpravy ale zajistí to podstatné - pozemky na kterých lze opatření realizovat. Pokud obec, občané a ekologové pak jen čekají, co jim SPÚ vybuduje, tak se opravdu načekají hodně dlouho a všech realizací se nejspíš nedočkají nikdy. Mohou se ale sami zapojit, investovat vlastní prostředky, nebo získat dotace z jiných zdrojů. Jak už bylo v článku napsáno, základní podmínkou je získání potřebné výměry obecní a státní půdy a ochota všech zúčastněných k nějakému kompromisu. V katastru, kde zůstalo půl hektaru státní půdy někde v zarostlé údolnici se toho moc vymyslet nedá. Je také možné získat potřebnou půdu krácením všech vlastníků poměrným koeficientem. To je samozřejmě opatření velmi nepopulární, ale pokud občané chtějí vyřešit problémy v území, kde žijí, tak se na tom můžou sami podílet. Takže je to jako se vším - buď můžu sedět a kritizovat co mi vše chybí a co je špatně, nebo začít u sebe a něco pro věc udělat.
Odpovědět
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist