https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/sad-v-hanackem-muzeu-v-prikazich-ukryva-stare-odrudy-ovocnych-stromu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Sad v Hanáckém muzeu v Příkazích ukrývá staré odrůdy ovocných stromů

2.10.2022 00:37 (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Legendární míšeňská jablíčka i staré odrůdy ovocných stromů, jako jsou například hrušně Krvavka nebo ryngle Zelená renklóda, rostou v ovocném sadu Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích na Olomoucku. Sad s více než pěti desítkami ovocných stromů návštěvníkům připomíná, jak vypadaly zahrady na Hané před 100 lety, sdělil Radim Lokoč, který o ovocné stromy v Příkazích pečuje.
reklama

 

V sadu skanzenu roste 54 jabloní, hrušní, slivoní, třešní, višní, meruněk i ořešáků. "Kostru výsadby tvoří stromy staré 60 až 80 let, dále několik stromů z počátku tisíciletí a stromy, které jsme vysadili v minulých dvou letech. Chtěli jsme vytvořit ukázku typických zahrad a sadů před zhruba 100 lety," uvedl Lokoč.

V příkazském sadu nechybí Švestka domácí a Špendlík žlutý nebo proslulá ryngle Zelená renklóda, ze které dříve ženy na Hané připravovaly kompoty. "V letošním roce zasadíme vedle stodoly ze Skaličky moruši, jejíž rouby jsme získali z torza prastaré moruše z nedalekých olomouckých Nemilan," podotkl Lokoč.

Velmi vzácnou hrušeň Krvavku odborníci před několika lety našli u hospody Šipka vedle silnice vedoucí do Litovle na Olomoucku. "Také mezi jabloněmi figurují dříve na Hané běžně pěstované odrůdy Panenské české, Grávštýnské, Lecar, ale i legendární Míšeňské nebo nově vysázená krajová odrůda Pasecké vinné pocházející z nedaleké Paseky," řekl Lokoč.

Odborníci při výsadbě sadu, připomínajícího tradiční ovocné stromy na Hané, postupovali podle historických záznamů, ze kterých čerpali informace o druhové a odrůdové skladbě bývalých zahrad. Ovocné stromy totiž měly dříve zajistit plody po co nejdelší období roku. "Počínaje třešněmi v červnu a konče jablky, která vydržela do jara," podotkl Lokoč.

Například hruška Krvavka má po rozříznutí červeně zbarvenou dužninu, její chuť je sladká a jemně kořenitá. Plody těchto odrůd jsou podle Lokoče chuťově pestřejší, než je tomu u moderních odrůd. Dříve se totiž hrušky pěstovaly pro různé způsoby využití. Běžně se ovoce zavařovalo, sušilo, vařila se z něj povidla, lisoval mošt, vyráběl burčák či víno, likéry i pálenky.

Areál Hanáckého muzea v přírodě v Příkazích je dokladem hliněného lidového stavitelství z oblasti Hané. Muzeum se skládá ze tří špaletových stodol z první poloviny 19. století a jedné stodoly z roku 1987, na které navazuje zahrada s ovocnými stromy a kompletní hanácký statek s obytnou a hospodářskou částí z roku 1876. Letos na jaře byla v areálu muzea otevřena raně novověká roubená stodola ze Skaličky na Hranicku.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

2.10.2022 07:20
To si zaslouží pochvalu.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 08:09
Výhoda starých jablek jako panenského nebo míšeňského není chuť, ale skladovatelnost, například na hromadě v sadu. Po energetické krizi mohou mít repete.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

2.10.2022 18:08 Reaguje na Slavomil Vinkler
Spíš naopak, dnešní jablka jsou vesměs vyšlechtěna jenom pro konzumaci za syrova a v době, kdy se dodají do obchodu. Jsou všechny jemná, šťavnatá, zhruba stejně univerzálně sladká. Je z nich třeba dost mizerný mošt, dost mizerně se suší, protože snadno hniličkovatí a přitom generují hnusnou chuť, ve štrůdlu se roztečou do kaše, protože jsou jemná a šťavnatá, velmi snadno se zralá poškodí a rychle kazí, zase naopak i mírně nezralá jsou tvrdá a nechutná, protože se v té době sklízejí a musí být mechanicky odolná.
Staré odrůdy jsou často hrubší, se silnější slupkou a sušinou, často jsou velmi kyselé (pravděpodobně energi ukládají i do kyseliny a jak leží ve sklepě, postupně tu kyselinu spotřebovávají a sládnou) nebo naopak velmi sladké (energii ukládají jen do cukrů), hrubší sušina umožňuje snadnější sušení, tvrdší kompoty, lepší chování ve štrůdlech a pečivu, poživatelnost už jako nezralé nebo opadané červivé, co odrůda, to jiná chuť moštu....
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

2.10.2022 19:09 Reaguje na Radim Polášek
Já to nerozporuji. Obojí je pravda.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist