https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/specialni-ul-hubi-vceli-roztoce-pomoci-slunecni-energie-z-cr-miri-i-do-japonska?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Speciální úl hubí včelí roztoče pomocí sluneční energie, z ČR míří i do Japonska

27.8.2023 11:20 | ČESKÉ BUDĚJOVICE (ČTK)
Ilustrační foto
Ilustrační foto
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Pomocí sluneční energie hubí roztoče kleštíka včelího termosolární úl. Jde o český vynález, který prorazil i do světa. Včelstva v něm mají již tisíce včelařů. Nově míří na japonský trh. Firma Apis Innovation také vyvíjí s vědci antivirový přípravek pro včely, začne ho prodávat zřejmě příští rok. ČTK to na českobudějovickém agrosalonu Země živitelka řekl Tadeáš Nováček z marketingu firmy.
reklama

 

"Je to termosolární úl a léčebné zařízení v jednom. Využíváme sluneční energie k přeměně na teplo, kterým pak zvyšujeme teplotu uvnitř úlu až na hranici 47 stupňů Celsia. Udržujeme v úlu teplotu od 42 do 47 stupňů po dobu dvou hodin, která je devastující pro parazita Varroa destructor, což je kleštík včelí. To je pro včely momentálně největší hrozba na světě. Díky našemu úlu nemusí včelaři používat chemická léčiva, aby uzdravili včely, mají zdravější, silnější včely a větší výnos medu," řekl Nováček.

V České republice používají úl tisíce včelařů. Firma s ním chce co nejvíc prorazit v zahraničí, v USA, Anglii či Německu. První prodeje tam již má. Do ciziny dosud dodala tisíce úlů, které vyvinul Roman Linhart.

"Zajímavost je, že jsme se spojili s jedním člověkem z japonského Tokia. Je to Čech, sám si nás našel a chce pomoci. Obeslal v Japonsku všechny včelařské spolky a projekt jim doporučil. Moc by se mu líbilo, kdyby se naše úly používaly na zelené střechy, které teď v Tokiu architekti hodně řeší," řekl Nováček.

Termosolární úl hubí roztoče pomocí sluneční energie. Studie dokázaly, že ve včelstvech se pak také méně vyskytují parazité rodu Nosema. Zepředu úlu jsou termosolární okénka, jimiž proudí světlo. Za nimi plech, který akumuluje teplo, jímž se úl přihřívá. "Díky tomu mají včely lepší tepelný komfort i přes zimu. Včelstva tak mají o týden až 14 dní rychlejší jarní rozvoj," řekl Nováček. Úl stojí kolem 18 000 Kč, běžný úl zhruba 5000 Kč.

Výnosy medu jsou v průměru o 40 procent vyšší než v normálním úlu, což potvrdily i studie. Podílely se na nich Jihočeská univerzita a Univerzita Palackého v Olomouci. S vědci dokončuje nyní firma antivirový přípravek, jehož vývoj trval několik let a do nějž se zapojila i Palírna U zeleného stromu, která dodala alkohol. "Antivirový přípravek je na bylinné bázi. Sledujeme, jaké byliny účinkují proti včelím virům," řekl Nováček.

Úl je na trhu asi sedm let. Firma s několikamilionovým obratem a deseti zaměstnanci teď hledá investory, aby se mohla rozvíjet. Rovněž vyvíjí pro úl automatizovaný léčebný strop s elektronikou. Když včelař přijde, nasadí střechu a budou tam žaluzie, které samy ohlídají teplotu.

"Jdeme přírodní cestou. Snažíme se včelám zpátky navrátit jejich sílu a vitalitu bez používání chemických látek. Vidíme v tom budoucnost a možnost, jak mít zdravá včelstva. Letošní úhyn včelstev v Česku byl kolem čtyřiceti padesáti procent, což je alarmující číslo," řekl Nováček.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (3)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

27.8.2023 08:39
No to je pravda, ale jen částečně. On takový léčebný proces je na několik hodin a tedy dlouho trvalý dozor. A pro zaměstnané včelaře nic moc. Musíte mít souběh osobního volna, termínu zásahu, slunce....
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

27.8.2023 11:17 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nejen to. Mám včelstva ve voze v lese a tam se slunce nedostane. Je
tu ale možnost ohřevu elektřinou s nucenou ventilací promíchávající
vzduch v úle, ale nechtějte poznat tu naštvanost včel z takové
terapie. Navíc zdroj elektřiny tam nemám a musel bych mít ještě
elektrocentrálu. Zabývat se profesionálně BIOvčelařením, budiž,
ale jako dožívající zájmový včelař zůstávám u klasického léčení s
využitím výřezu trubčího plodu a klíckováním matek. Pokud léčím
podle metodiky výrobce léčiv, tak není důvod k panice z výskytu
reziduí léčiv v medu. Množství reziduí ve vosku lze ovlivnit
opakovaným provařením vosku ve vodě, do které se rezidua uvolní
a po více provařeních je vosk pro moji vlastní výrobu mezistěn
téměř na úrovni vosku panenského, který nezažil žádné chemické
léčení. Jinak doporučím při začátku jarní snůšky odstranit
zásobní plástve medu kontaminované letním a podzimním léčením
a použít je pro oddělky a nebo je vrátit po medobraní včelstvům
jako nové zásoby. Dělám med pro sebe a kamarády a nemám zájem
točit cukerné zásoby s rezidui jako med. Toto je spíše nešvar
všemožných nenažranců hrajících si na včelaře. Ono je totiž
rozdíl spotřeba 20 kg cukru a nebo u některých i 50 na včelstvo.
Takoví "včelaři" krmí i v době snůšky a mají rekordní výnosy
na rozdíl od těch, kteří se spokojí se skutečným medem.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

27.8.2023 13:41
Ty inzeráty se u nás ve včelařských tiskovinách objevují nejméně 15 let, možná až 25.
Nevím o nikom, kdy by tyto úly používal.
Ono taky takové oteplení jde proti termoregulaci včel v úlu neboli v takovém úlu včely využijí veškerou energii, kterou mají k dispozici, včetně odpařování přinášené vody, aby takovou nadnormální teplotu srazily níž.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist