https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/tokio-trva-na-vypusteni-kontaminovane-vody-z-fukusimy-do-more-zacne-do-leta?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Tokio trvá na vypuštění kontaminované vody z Fukušimy do moře, začne do léta

13.1.2023 17:26 | TOKIO (ČTK)
Ve vodě z Fukušimy i po vyčistění zůstane radioaktivní tritium, na jehož zpracování dnešní technologie nestačí. Na fotografii jsou zachycené nádrže na vodu z elektrárny.
Ve vodě z Fukušimy i po vyčistění zůstane radioaktivní tritium, na jehož zpracování dnešní technologie nestačí. Na fotografii jsou zachycené nádrže na vodu z elektrárny.
Kontaminovaná voda z jaderné elektrárny Fukušima, kterou v roce 2011 poničilo zemětřesení a cunami, bude "od jara nebo od léta" postupně vypouštěna do moře. Oznámila to japonská vláda, která chtěla s projektem původně začít už na jaře a dnešní oznámení tak naznačuje odklad. Informovaly o tom zahraniční agentury.
reklama

 

Japonská vláda a provozovatel elektrárny, společnost TEPCO, představili v dubnu 2021 plán na vypouštění kontaminované vody do moře od jara 2023. Tvrdí, že více než milion tun vody uložené v přibližně 1000 nádržích v elektrárně brání jejímu vyřazení z provozu a hrozí, že v případě velkého zemětřesení nebo cunami by mohla nekontrolovaně uniknout. Vyčištěnou vodu chce potrubím posílat do zařízení na pobřeží, kde by byla rozředěna mořskou vodou. Kilometrovým tunelem, který se právě staví, by pak putovala dál do moře. Společnost připustila, že postup stavby tunelu může zpozdit nepříznivé zimní počasí a mořské podmínky.

Místní rybáři se bojí, že by plán mohl poškodit pověst jejich úlovků u spotřebitelů. Plán budí obavy okolních měst i sousedních států, například Číny a Jižní Koreje. Kritiku sklidil i od organizace Greenpeace. Dodatečný čas chce vláda a TEPCO využít k přesvědčení veřejnosti o neškodnosti jejich záměru. Samotné vypouštění pak podle AFP bude trvat desítky let.

Ve vodě z Fukušimy i po vyčistění zůstane radioaktivní tritium, na jehož zpracování dnešní technologie nestačí. Metoda jeho ředění v mořské vodě se už ale používá jinde v Japonsku i v dalších zemích, píše AFP.

Tritium je podle vědců pro lidský organismus škodlivé jen při vysoké koncentraci, což ale ve Fukušimě po zředění a při postupném dlouhodobém vypouštění v zásadě nehrozí, dodává agentura.

Bezpečnost plánu posuzuje vedle japonských úřadů i Mezinárodní agentura pro atomovou energii (MAAE), která Fukušimu opakovaně navštívila. Agentura uvedla, že projekt je "v naprostém souladu s mezinárodními normami" a nezpůsobí "žádné škody životnímu prostředí", píše AFP. Podle agentury AP se závěrečná zpráva MAAE teprve očekává. Svou třetí zprávu MAAE vydala na konci prosince.

Silné zemětřesení a cunami způsobily v roce 2011 kolaps chladicího systému jaderné elektrárny ve Fukušimě. To pak způsobilo roztavení tří reaktorů, ze kterých se do okolí rozšířilo obrovské množství radiace. Nahromaděná voda v areálu sloužila především k chlazení reaktorů při zásahu hasičů a záchranářů.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (15)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

13.1.2023 17:57
Všude a všechny reaktory světa tritium pouštějí do vody. Nikdo to jinak neumí. Navíc zředění, pokud bude dostatečné neškodí proti pozadí a tritium se nikde neakumuluje (jen v těžké vodě). Na rozdíl od jiných izotopů. Ale separace do tokamaků by neškodila.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.1.2023 11:43 Reaguje na Slavomil Vinkler
Než se tokamaky rozjedou, bude tritium z Fukušimy z velké části rozpadlé.
Odpovědět
RV

Richard Vacek

13.1.2023 20:12
Co taky jiného s ním, než ho vypustit. A pokud budou mít rybáři problém s odbytem, ať to dodají klidně sem. Mám jíst radioaktivní draslík z banánů, nebo nepatrně tritia z ryb.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.1.2023 09:32 Reaguje na Richard Vacek
A pane Vacku, tritium je vodík ve vodě a v organismu se voda neakumuluje, na rozdíl např, Jodu nebo stroncia.
Odpovědět
HH

Honza Honza

13.1.2023 20:52
copak tritium, ale jiné radioakt. látky? Zajímalo by mě, co kdyby došlo k úniku radioakt. látek z kontejneru z trvalého úložiště jaderného odpadu, jak se bude odčerpávat? I po 100 letech uložení?
Jak v této souvislosti je nebezpečný benzopyren z komína RD, kde se topí dřevem?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

14.1.2023 09:34 Reaguje na Honza Honza
Benzo- pyren je velmi škodlivý. Z Biomasové elektrárny uniká taky dost, spalovny mají 3 stupňové dočišťování a tak tam skoro není.
Odpovědět
JS

Jiří Svoboda

14.1.2023 11:51 Reaguje na Honza Honza
Proto je třeba výstavbu trvalého úložiště posunout až do příštího století a vyčkat, až budeme chytřejší, jak s ním dále naložit.

Zjevně to máte ale v hlavě hodně popletené. Copak je v kontejnerech vyhořelé palivo v kapalné formě? Je tam ve formě keramiky tedy šutru.

Jakoby se aktivizmus a hloupost přitahovaly.
Odpovědět
HH

Honza Honza

14.1.2023 14:14 Reaguje na Jiří Svoboda
a moře je slané proč? Asi jen z deště?! Z internetu: Zatím jedinou možností, jak odstranit dlouhodobé radionuklidy, je počkat, až se rozpadnou na neradioaktivní nuklidy. Toto čekání bude trvat statisíce let a po celou tuto dobu musíme zajistit, aby se nemohly dostat do biosféry. Požadavku na oddělení radioaktivních odpadů od biosféry nejlépe vyhovuje jejich znehybnění v různých druzích skla, keramických materiálů nebo bitumenu a jejich trvalé uložení ve speciálním hlubinném úložišti s řadou ochranných bariér. Bezpečnostní rozbory musí prokázat, že kombinace inženýrských bariér a horninové formace je schopna zachovat celistvost úložného systému po dobu statisíců až miliónu let.= musí být odděleny od biosféry = nesmí se k nim dostat voda. Proto to bude stát 100 mld. Kč, proto se hledá stabilní masiv bez zlomů. Viz: https://www.nechcemeuloziste.cz/cs/caste-dotazy/#sedma
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.1.2023 15:56 Reaguje na Honza Honza
1) Nechcete doufám srovnávat pevnost soli a keramické peletky, navíc uzavřené v dalších inženýrských bariérách a v žulovém masivu bez přístupu vody, že ne?
2) Jedinou možností "jak odstranit dlouhodobé radionuklidy" není počkat až se rozpadnou, naprostá většina se dá znovu energeticky využít a taky se běžně využívají. Aktivita toho nevyužitelného zbytku pak může klesnout na úroveň původní uranové rudy je v řádu stovek let. Stačí již vyzkoušené technologie používat.
3) 100 miliard Kč není cena za kterou se úložiště postaví, tato částka byla vyčíslena na 30 miliard Kč v cenách roku 2020, vámi uváděná částka je tak vysoká kvůli vysokým nákladům na předpokládaný minimálně stoletý provoz, protože se předpokládá že po tuto dobu bude postupně přibývat další radioaktivní odpad, který se do úložiště bude ukládat. Tím ale bude také přibývat částka, kterou budou původci odpadu na úložiště odvádět. Už dnes je na jaderném účtu částka, která přibližně odpovídá nákladům na výstavbu.
Odpovědět
HH

Honza Honza

14.1.2023 18:22 Reaguje na Emil Novák
vážený pane, ekologické programy jsou důležité, klimatické změny jsou závažné, to ale neznamená, že je budeme řešit kolapsem ekonomiky, ale zároveň není možné je přehlížet a říkat, že o nic nejde. Jaderné elektrárny potřebujeme, je třeba jich mít tolik, kolik potřebuje naše energetika, ale zároveň nemůžeme přehlížet jejich riziko, říkat, že o nic nejde, zároveň je ale naprosto nesmyslné, toto riziko přeceňovat, přilepovat se proti jejich výstavbě k silnici, pořádat demonstrace (jako v Rakousku). Oba póly jsou extrémy, jsou fanatizmus.
Klimatickými změnami se zabývá celý svět. Jaderný program je náročný vědecký obor, studium jaderné fyziky je jeden z nejnáročnějších oborů. Bagatelizování obou věcí není zodpovědné.
Odpovědět
EN

Emil Novák

14.1.2023 19:03 Reaguje na Honza Honza
Vážený pane, nevím co se mi to snažíte podsouvat, já jsem nikde neříkal, že o nic nejde, něco přehlížel nebo něco bagatelizoval. Když vám připadá naprosto nesmyslné toto riziko přeceňovat, tak to nedělejte a neobracejte se s tím na mě. O ekologických programech ani klimatických změnách jsem tu rovněž vůbec nic nepsal.
Odpovědět
Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

14.1.2023 11:00
V porovnání se zamořením planety jinými odpady , zejména plasty a kapalnými srajdami všeho druhu , považuji tritium ve Fukušimě za doslova triviální problém, který vznikl navíc pouhou medializací celé záležitosti.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.1.2023 09:40
Ono to bude stejné jako s odpady u nás. Budou to vypouštět postupně
v "neškodném" množství a pánbůh ví, co se zjistí za pár let. U nás se
taky vypouštějí sajrajty v "normě" do řek, až se nahromadí v bahně,
tíšinách a mase ryb na úroveň otravy a nebo nepoživatelnosti rybího
masa. Norma je norma, ale praxe je jiná, když se toho za deště, nebo
v noci pustí o něco více. Každopádně asi lépe to vypouštět pomalu
postupně, než čekat na další tsunami, která by to vypláchla naráz.
a t
Odpovědět
EN

Emil Novák

16.1.2023 09:52 Reaguje na Břetislav Machaček
Tritium se nikde nehromadí. Kdyby se hromadilo, dalo by se z té vody separovat. V celém tom milionu tun vody jsou ale pouhé cca tři gramy tritia, takže ho nelze separovat vůbec nijak a zároveň reálně nepředstavuje vůbec žádné nebezpečí ničemu a nikomu.
Odpovědět
RP

Radim Polášek

19.1.2023 12:45 Reaguje na Emil Novák
Přesně tak.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist