U Hořovic došlo k hromadnému úhynu raků

Výsledky nebyly průkazné, nicméně vzhledem k tomu, že ostatní živočichové ve stejném potoce nadále bez problémů přežívají, je podezření, že se jedná o tuto nákazu. Podrobnější testy nyní probíhají. Klíčové je, aby se račí mor nešířil dál. Nedaleká chráněná krajinná oblast Brdy je jedním z mála míst, kde u nás doposud žije kriticky ohrožený rak kamenáč. Má ho dokonce ve znaku.
„Račí mor přenášejí nepůvodní, americké druhy raků. Vyvolává jej ‚plíseň‘ Aphanomyces astaci, česky hnileček račí. Je to vysoce infekční onemocnění a způsobuje masivní úhyn našich původních druhů raků, raka říčního a raka kamenáče. Ti nemají dostatečnou imunitu, aby se nákaze ubránili,“ vysvětluje Tomáš Görner z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
„Původce račího moru v jejich tělech roste a do vody uvolňuje pohyblivé spory, kterými se račí mor šíří. Prorůstá do celého račího těla a postupně zvířata zahubí. V současné době bohužel neexistuje žádný účinný prostředek, kterým by se dali raci vyléčit. Zásadní je, aby se mor nešířil dále. O situaci jsme informovali Krajskou veterinární správu i místně příslušné rybářské svazy.“ doplňuje Görner.
Trvalým zdrojem nákazy jsou nepůvodní druhy raků ze Severní Ameriky, kteří jsou vůči nákaze imunní. Jedná se o raka signálního, pruhovaného a mramorovaného, kteří byli do přírody vypouštěni z umělých chovů. Případů toků s výskytem račího moru bude nepochybně více, rozhodující pro účinný boj s touto chorobou je zamezení jejího dalšího šíření.
Co dělat, aby se račí mor nešířil dál?
Agentura ochrany přírody a krajiny doporučuje dodržovat následující pokyny k zamezení šíření nemoci:
• Nesnažte se zachraňovat raky přesunem na jiná místa, naopak se tím přispívá k šíření račího moru do dosud nekontaminovaných toků.
• Předměty, které se v místě dostaly do kontaktu s vodou, jako jsou holínky či rybářská výstroj, důkladně vyčistěte horkou vodou, dezinfikujte dezinfekčním prostředkem nebo řádným vysušením na slunci. Spory dokáží ve vlhkém prostředí přežít více než 14 dní. Výstroj nepoužívejte na jiných lokalitách bez dezinfikování.
• Nepřevážejte vodu z infikovaného toku do jiných toků. Voda je kontaminovaná sporami tohoto patogenu a můžete ohrozit zdravé raky.
• Nevypouštějte nepůvodní raky z chovů a nevylévejte vodu z akvárií do vodních toků.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (37)

Karel Zvářal
8.4.2022 16:52
Karel Zvářal
8.4.2022 18:10 Reaguje na Slovan
Karel Zvářal
8.4.2022 18:51 Reaguje na Slovan
Karel Zvářal
8.4.2022 18:56 Reaguje na SlovanZbyněk Šeděnka
9.4.2022 12:29 Reaguje na Karel ZvářalBřetislav Machaček
8.4.2022 17:40holínky a peří a srst desinfikuje kdo? Pokud se nenajde lék, jak píše
pan Zvářal, tak je to asi už marný boj.
Slavomil Vinkler
8.4.2022 18:11 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
8.4.2022 18:59 Reaguje na Slavomil Vinklerchovné a nebo v nich k lovení už nic není. Myslím, že
šíření rybáři na vybavení a holínkách je pouze výkřik
ochranářů, aby odpoutali pozornost od ikon typu vydra,
volavka atd. Kdysi na chovném pstružím potoce byly
hejna střevlí, pstroužků a raků. Dnes po vypuštění
násady stojí co půl kilometru volavka a za měsíc
tam není ani šupina.


Karel Zvářal
8.4.2022 18:17 Reaguje na Břetislav MachačekSlavomil Vinkler
8.4.2022 18:24 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
8.4.2022 18:28 Reaguje na Slavomil Vinkler

Karel Zvářal
8.4.2022 18:34 Reaguje na Karel ZvářalSlavomil Vinkler
8.4.2022 19:55 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
8.4.2022 20:00 Reaguje na Slavomil Vinkler
Miroslav Vinkler
8.4.2022 18:41Proti tomu nějaká obrana není, tím si musí regionální ekosystémy projít a přežijí ti nejschopnější.

Karel Zvářal
8.4.2022 18:47 Reaguje na Miroslav VinklerBřetislav Machaček
8.4.2022 19:13 Reaguje na Karel Zvářalzvířat, které tu byly v minulosti a už nejsou i bez vlivu
člověka, ani nemluvím. Mamuty lidé asi nevybili a ani ty
lvy jeskynní a šavlozubé tygry. Dnes těm změnám napomáhá
člověk a asi nezbude než se smířit s výměnou "stráží",
pokud si nezačnou lidé sypat popel na hlavu a udělat
radikální řez ne na jednom potoce, ale na celém povodí.
Ten mor šíří i tažné druhy ryb při tahu ke tření proti
proudu a pokud je na jednom z přítoků, tak může být
brzy i na ostatních. Je to jako s kovidem, kdy stačilo
pět "lyžařů" a už to jelo. Izolace byla úspěšná pouze
při totální závěře, ale to bylo u nás utopií. Tak samo
to je s račím morem, když už tu je. Jednou tam, podruhé
tam a v budoucnu všude.

Karel Zvářal
8.4.2022 19:47 Reaguje na Břetislav Machaček
Zbyněk Šeděnka
9.4.2022 12:33 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
9.4.2022 14:20 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
9.4.2022 14:31 Reaguje na Karel Zvářal
Jakub Graňák
10.4.2022 11:22 Reaguje na Karel Zvářal
Jakub Graňák
9.4.2022 09:27 Reaguje na Karel Zvářal
Karel Zvářal
8.4.2022 20:07vaber
9.4.2022 08:53
Břetislav Machaček
9.4.2022 10:05 Reaguje na vabervodě raci žijí." Odborníci" přes původnost druhů šílí a jsou schopni
je hubit na počkání i s tím, že ve vodě nebudou už raci žádní. Ono
stačí mnohdy málo. U nás na staré pískovně bylo "přerakováno" raky
bahenními a rybolov byl takřka nemožný, protože rak zabral dříve,
než ryba. Pak došlo k vysazení úhořího monté a po pár letech raci
vymizeli. Staří vymřeli věkem a mladé sežrali při svlékání úhoři.
Dnes tam není ani jediný a není to kvalitou vody, ale pouze tou
predací ze strany úhořů. Ti už dnes taky dožívají a pár zbylých
kusů brzy vymizí taky. Všeho, čeho je příliš, tak si kope vlastní
hrob predací své kořisti a je naivní si myslet, že bez člověka
to příroda sama vyřeší. Ty přemnožené raky vyhubili přemnožení
úhoři, kteří následně hladověli, zakrsli a byli lehce lovitelní
(za večer i 7 ks o velikosti do 70 cm). Část jich odplula dál
přes přepad a zbytek po likvidaci přepadu buď uhynul a nebo byl
zlikvidován nesmyslně napuštěnými sumci. Později přibyla další
pohroma jménem sumeček americký, jež zlikvidoval zakrslé okouny,
hrouzky a hořavky. Za padesát let vývoje pískovny jsem pozoroval změny v obsádce a změny v její degradaci na zabahněnou vodu nevhodnou pro některé živočichy a koupání na této lokalitě.
Nyní je to "bezzásahová" lokalita pouze s monitoringem obsádky
a postupnou degradací na budoucí bažinu. Nostalgické vzpomínky
na mládí u tak krásné vody mi vhánějí slzy do očí nad novým
pohledem na "ochranu" přírody.