V Kodani se topí dřevem z Amazonie, je to uhlíkově neutrální. Chybu ale dělá celá EU

Kodaň je mezi evropskými městy lídrem ekologických inovací, patří k nejzelenějším a environmentálně nejprogresivnějším sídlům světa. Zájem o životní prostředí je tu na prvním místě, což je ostatně vlastní i celému pokrokovému Dánsku. Cerrado, druhově extrémně bohatý komplex savan a lesů, je druhým největším biomem Brazílie. Státu, jehož environmentální bilance je slušně řečeno hodně pošramocená. Brazilské Cerrado a Kodaň dělí 9600 kilometrů oceánu, přesto mají mnoho společného. V kodaňské spalovně a teplárně se totiž topí dřevem a štěpkou z ničeného brazilského cerrada.
Uhlíkově neutrálně, jak jinak
Když se v roce 2015 rozhodlo město Kodaň vytvořit v Amagerværket nový závod na energetické zhodnocení dřevní biomasy, dávalo to všem perfektní smysl. Dřevní biomasa, tedy dřevo, je totiž optikou environmentální politiky Evropské unie vnímána jako uhlíkově neutrální palivo. Z komínů do ovzduší z něj uniká jen to, co do sebe jiné, náhradou vysazené stromy zase naváží. Závod v Amageru, nazvaný BIO4, se díky této logice stal základním pilířem, na kterém hodlá Kodaň vystavět do roku 2025 svou reputaci první uhlíkově neutrální metropole světa.
Takže když v únoru 2020 připlula do kodaňského přístavu loď IDC Pearl, naložená 32 117 tunami dřevní štěpky z Brazílie, aby se jejím spálením vyhřály kodaňské radiátory, kritiků se ozvalo jen pár. Přitom zrovna tehdy se v plné nahotě projevila nesmyslnost takového počínání. A od té doby se toho vlastně mnoho nezměnilo. Provozovatel spalovny a teplárny, společnost HOFOR, se vzhledem k možným kontroverzím – nařčení, že v Dánsku se zatápí Amazonií - omezil na to, že z Brazílie dnes už dováží jen 5-10 % štěpky. Tedy asi 60 000 tun měsíčně.
Výpadek v poptávce, která jen u BIO4 činí 1,2 milionu tun ročně, vyplnila štěpka dovážená z Kanady, Spojených států amerických a Ruska. Dánsko je možná eko, ale jen předloni dohromady dovezli zpoza oceánu 3 miliony tun štěpky. Jinak vše zůstalo při starém. Dřevní biomasa je totiž pořád obnovitelným a uhlíkově neutrálním zdrojem. Proto podíl spalování biomasy, bioenergetické zhodnocení bio-lesů, narůstá napříč celou Evropskou unií.
Na dřevu se hřeje celá EU
V první polovině roku 2020 vůbec poprvé obnovitelné zdroje (vítr, slunce, voda a biomasa) generovaly 40 % energie evropské sedmadvacítky. Fosilní paliva za stejné období jen 34 %. Je to důvod k oslavám?

Pokud se zamyslíme nad tím, že loni více než 59 % energie oněch obnovitelných zdrojů pocházelo z bioenergetiky, a tedy i spalování dřevní biomasy, je možná lepší nechat šampaňské ještě chvilku u ledu. Protože ti hned dva největší evropští rekordmani obnovitelných zdrojů - Dánové (podíl OZE 64 % v národním mixu) zatápěli dřevem z dovozu, zatímco Irové (49 %) přestali s likvidací vlastních rašelinišť a začali rovnou dovážet dřevo z Austrálie. Obě tyto země přitom aktivně bojují za ochranu přírody a vlastních lesů.
Ač se to zdá sebevíc podivné, v zavedeném systému, kde dovoz dřevní biomasy z druhého konce světa papírově neprodukuje emise, a kde je spalování dřevní biomasy považováno za uhlíkově neutrální, to prostě možné je. A Evropská unie tento přístup ještě podporuje svými fondy, ze kterých vyplácí 14 největších zemím evropské sedmadvacítky 6,5 miliard eur ročně na podporu spalování dřevní biomasy. Proto také meziročně objem dřeva, spáleného na výrobu elektřiny a vytápění, v Evropě utěšeně narůstá.
Z každého ohně stoupá dým
Hodí se přitom v souladu se závěry Mezivládního panelu pro změny klimatu (IPCC) zmínit, že energetické zhodnocení dřevní biomasy emituje do ovzduší na produkované MWh více oxidu uhličitého, než spalování černočerného uhlí. A ono lapání uhlíku z atmosféry rostoucími stromy (kterých zatím kácíme více, než sázíme), abychom uzavřeli uhlíkově neutrální cyklus, bude trvat dlouhé dekády. Abychom dorovnali závazek Pařížské dohody, a produkovali méně uhlíku, kácíme více stromů a vypouštíme do ovzduší více uhlíku.
Jinými slovy, je třeba přehodnotit stávající evropskou politiku obnovitelných zdrojů, s důrazem na návrat k rozumu. Byť tomu nyní říkáme uhlíkově neutrální bioenergetika, spalování stromů z teď už víceméně bývalého jihoamerického cerrada v Kodani či v Evropě s ekologií a ochranou životního prostředí, přírody, klimatu, nemá nic společného.
Mapa, která (ne)potěší
Jako zajímavost vhodnou k samostudiu můžete využít interaktivní mapu, která velmi názorně nabízí srovnání dovozu a vývozu dřevěných pelet a briket z jednotlivých zemí, včetně cílových destinací. Nabízí řadu nevšedních souvislostí k hlubšímu prozkoumání. Například záměr Švédska na přísnější ochranu vlastních lesů tu lze dovodit zvýšením odběru topiva z Ruska. A když Dánové snížili odběr z Brazílie? Dvounásobnou poptávkou je zastoupili Italové.
reklama
Dále čtěte |



Další články autora |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (65)
Jirka Černý
14.1.2021 06:53
Radomír Dohnal
14.1.2021 06:57 Reaguje na Jirka ČernýVladimír Hošek
15.1.2021 08:57 Reaguje na Radomír Dohnalvladimír šmídl
14.1.2021 07:21 Reaguje na Jirka Černýale draslík, fosfor, hořčík, vápník atd. na návrat budou potřebovat milion let geologických procesů.
Martin Macek
14.1.2021 09:44 Reaguje na vladimír šmídlKrejcar Stanislav
14.1.2021 10:15 Reaguje na Jirka ČernýKrejcar Stanislav
14.1.2021 10:30 Reaguje na Krejcar StanislavDaniel Višňovský
14.1.2021 18:01 Reaguje na Krejcar StanislavPavel Hanzl
14.1.2021 18:07 Reaguje na Krejcar StanislavDo toho dotace na střešní instalace, což je rozhodně dobré, ale energetiku státu to nevytrhne.
Násobně vyšší dotace jdou na nesmyslná biopaliva 1.generace, které spotřebují víc nafty a způsobují ničení krajiny chemií.
Návratnost fve elektrárny pro maloodběratele je 5 let, reálně i s rezervou 8 let.
U nás je fve snad jediná výkonová OZE, Němci mají už dnes ročné z fve 40 TWh, spotřeba celé ČR je asi 70 TWh.
Milan Štrupl
14.1.2021 22:43 Reaguje na Jirka ČernýJiří Daneš
14.1.2021 23:34 Reaguje na Milan ŠtruplVladimír Wagner
14.1.2021 07:57Martin Macek
14.1.2021 09:52 Reaguje na Vladimír Wagner"Zatímco v energetickém využití dřeva z lesů již příliš velké rezervy nejsou (zvýšené těžby kvůli kalamitám znamenají vždy jen dočasný výkyv), v záměrném pěstování energetické bio masy na zemědělské půdě Česká republika ještě rezervy má.
Možnosti využití pevné bio masy (stejně jako bio plynu) ve výrobě elektřiny závisejí na množství vstupní suroviny vypěstované na zemědělské půdě. Významný potenciál představuje půl milionu hektarů orné půdy, která aktuálně není využívána pro pěstování potravinářských ani technických plodin. Využití této orné půdy k pěstování energetických plodin znamená roční potenciál 68 PJ bio masy. Významný potenciál spočívá rovněž v energetickém využití slámy z potravinářské produkce – v případě využití 50 % slámy pro energetické účely lze získat dalších 50 PJ."
Vladimír Wagner
14.1.2021 10:21 Reaguje na Martin MacekStejně tak hlásají, že jsou proti plynovým (fosilním) zdrojům, ale zároveň bojují proti jádru. I současné problémy v energetické síti (minulý pátek) ukazují, že bez jádra skončíme u plynu nebo bude muset zůstat uhlí.
Vladimír Hošek
14.1.2021 11:39 Reaguje na Vladimír WagnerJaroslav Studnička
14.1.2021 12:10 Reaguje na Vladimír Hošekhttps://www.idnes.cz/ekonomika/zahranicni/elektrina-energie-blackout-evropa-prirodni-zdroje-uhli.A210111_135118_eko-zahranicni_tbr
Vladimír Wagner
14.1.2021 13:20 Reaguje na Vladimír HošekBřetislav Machaček
14.1.2021 11:05 Reaguje na Martin Macekstále ohánějí, protože se zemědělství scvrkává na pěstování
kukuřice, řepky a pšenice. A co hmyz a půdní organismy?
Biopaliva spotřebovávají kvanta postřiků a to jim nevadí?
Mezi námi než takovou ekopolitiku, tak žádnou. Pak ještě
tlačit do oplocení pastvin chovatele pastevních zvířat
hájením kreatur na vlka a blokování obchvatů měst, která
se dusí ve smogu a hluku. Tito lidé jsou pouhými diletanty
a nátlakovou partičkou. Mít tu moc, tak je odstřihnu od
státních dotací a ponechám jejich hospodaření na vlastních
zdrojích. Jsou tu jiné ochranářské organizace, které dělají
hmatatelnou pozitivní práci a nejsou mediálními hvězdami
jako DUHA. Dělají totiž užitečnou práci a nemají čas
sepisovat příručky a jiné bláboly k biopalivům, vlkům atd.
Pokud jste obhájce biopaliv, tak se zamyslete nad jejich
negativy pro půdu, která je nenahraditelná a nad nesmyslem
jejich efektivity. Nebýt dotací a podpor, tak tento
nesmysl nikdy nevznikl.
Vladimír Hošek
14.1.2021 18:30 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
14.1.2021 19:22 Reaguje na Vladimír Hošekstále plodících jahod, které plodí i na převislých
odnožích, které ale zakracuji, aby mi po nich
nelezli nahoru slimáci. Pro jejich odpuzení je
možno tvárnice natřít vápnem a podložit je obrubníkem na plocho s přesahem ven, aby bylo
možné dosekávat trávu až ke stěně. Tu hlínu
v dutinách trochu udusejte, ať vám po roce moc
nesedá a nemáte jahody moc utopené. Jinak prostor
v záhonu jsem vyplnil vrstvou listí, posekané trávy, hnoje a směsi osévané zahradní zeminy,
písku a kompostu. Výplň má velkou schopnost
udržet vodu a nehrozí po důkladném zalití ani
po týdnu bez zálivky uschnutí plodin. Půdu zpracovávám malým kultivátorem(cca za 1000 Kč) a tak je každoročně krásně zpracována a nakypřená. Hlavně nezapomeňte dole po celé ploše na to
pletivo proti hrabošům. Uvidíte, že se investice
za pár let vrátí a hlavně vám to udělá radost.
Mám zatím ty záhony dva( 2x 3 metry a 2 x 2 metry)
a v plánu mám další 2 x 3, protože se mi to velmi osvědčilo. Velmi dobře v tom roste vše a nyní tam mám ještě mrkev a petržel zateplenou listím a fólií. Podle potřeby odebírám zcela čerstvou mrkev
plnou šťávy z nezamrzlé půdy. U nás na Ostravsku
jsem měl v menším záhonu loni i 7 krásných
vodních melounů a několik sklizní ředkviček.
Vše bez okusu hlodavců a slimáků. Přeji
úspěch a hlavně je pohoda tam bez námahy plít
ze židličky, když už tělo nechce námahu.

Miroslav Vinkler
14.1.2021 08:16Spíše než na ekofanatiky to vypadá na chytrou lobby , která našla způsob jak zneužít obrovské dotační prostředky pro vlastní obohacení.
Tam pochopitelně řadím i FVE a VE v masovém měřítku, které se dále podílejí na poškozování ŽP, včetně celé elektromobility a aku-hospodářství.
Tristní na celé záležitosti je to, že koncentrované zdroje energie-jádro- je těmi bruselskými osly tabuizováno, přestože nároky společnosti na energii neustále narůstají.
Vsadím svoje sváteční lakýrky na to, že po určité době se společnost pokorně k jádru bude muset vrátit. (nedojde-li k zásadnímu technickému průlomu jinde - zatím v nedohlednu)
Vladimír Wagner
14.1.2021 08:33 Reaguje na Miroslav Vinkler
Miroslav Vinkler
14.1.2021 08:38 Reaguje na Vladimír WagnerJan Šimůnek
14.1.2021 09:38 Reaguje na Miroslav VinklerMartin Macek
14.1.2021 15:10 Reaguje na Jan ŠimůnekJan Šimůnek
14.1.2021 17:36 Reaguje na Martin MacekDruhá věc je, že v řadě případů prostě dobré řešení neexistuje. Existují jen řešení různě špatná (= s různými negativními dopady). A v řadě případů ekologové vyrábějí pseudoproblémy, jimiž vůbec nemá význam se zabývat. Což se vysvětluje daleko hůř, byť taková je realita.
Jaroslav Studnička
14.1.2021 08:41 Reaguje na Miroslav VinklerCo takové organizace motivuje? Nevím, jestli je lepší nevzdělanost, neznalost a naivita, nebo lobby a peníze.
V každém případě to nemá se skutečnou ochranou životního prostředí nic společného.
Domnívám se, že ze světového pohledu by bylo příznivější v rozumné míře vytěžit a spálit naše uhlí v rámci současných limitů než ukvapené přecházet na dovoz a spalování zemního plynu nebo na podobný dovoz a spalování biomasy o kterém se píše v článku.
Michal Ukropec
14.1.2021 08:47Lukas B.
14.1.2021 09:07na topení dřevem v elektrárně je nutno nahlížet stejně, ať je to dřevo místní nebo z druhého konce planety (tedy, ehm, je-li les i elektrárna poblíž námořního přístavu).
kupříkladu pila a strojní truhlárna (někde ve skandinávii, na severozápadním pobřeží ameriky nebo rakousku), která zpracovává dřevo na profily a překližky a z odřezků a pilin získává energii ve vlastní elektrárně a zásobuje teplem přilehlé město je jednoznačně OK.
Jaromír Lukavský
14.1.2021 16:39 Reaguje na Lukas B.vaber
14.1.2021 09:14zapomíná se ,že když dřevo spálím uvolní se uhlík a také to, že kdyby strom žil, stále by rozkládal CO2,
vím, že se všichni hájí ,že zasadí nový strom ,
u nás porazili velké duby, čtyři, byly prý nebezpečné protože byly trochu nakloněné,klasická výmluva když chci kácet,
místo nich zasadili nové ,nevím vůbec co je to za strom, dlouhá slaboučká bidla vysoká dva metry a mají asi tři maličké větvičky ,za dva roky téměř nepoporostly,
takových ,,stromů ,, by se muselo zasadit několik tisíc ,aby nahradily jeden velký strom co byl poražen
Jan Šimůnek
14.1.2021 09:46Druhou věcí je, že při pálení dřeva vzniká více toxických látek (mohou vznikat i dioxiny) než při pálení uhlí.
Je to jen ukázka totální absurdnosti prakticky všeho, co hlásají a podporují (či dokonce nařizují) ekologové.
Martin Macek
14.1.2021 10:04 Reaguje na Jan ŠimůnekVladimír Wagner
14.1.2021 10:34 Reaguje na Martin MacekPavel Hanzl
14.1.2021 18:11 Reaguje na Vladimír WagnerJan Šimůnek
15.1.2021 11:13 Reaguje na Pavel HanzlJan Šimůnek
15.1.2021 11:13 Reaguje na Jan ŠimůnekJarek Schindler
14.1.2021 11:28Martin Macek
14.1.2021 15:05 Reaguje na Jarek SchindlerMilan G
14.1.2021 17:03 Reaguje na Martin MacekFaktem je, že nás něco takového asi čeká jako celounijní daň, Po odchodu VB schází hromada peněz a parazitická ekomise potřebuje pořád víc a víc peněz.
Jiří Daneš
14.1.2021 17:13 Reaguje na Milan GJan Šimůnek
14.1.2021 17:38 Reaguje na Milan GVaclav Sobr
14.1.2021 12:48Jan Šimůnek
14.1.2021 17:39 Reaguje na Karel TejkalJaromír Lukavský
14.1.2021 16:33Milan Šmid
14.1.2021 16:46Jiří Daneš
14.1.2021 17:21Milan Milan
14.1.2021 18:12
Miroslav Vinkler
14.1.2021 18:36Dnes 12:01
Že by se někdo probudil ? Přesně to, co dlouhodobě píše p. Wagner /odborně/ i to co od začátku uvádím na Ekolistu - bez jádra to prostě nepůjde.
Celé na :
https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/demonizovane-jadro-muze-zastavit-klimatickou-zmenu-veri-mu-stale-vice-zemi-40338414#source=hp&seq_no=11&dop_ab_variant=0&dop_req_id=zDnTtVgtco2-202101141730&dop_source_zone_name=novinky.sznhp.box&utm_campaign=&utm_medium=z-boxiku&utm_source=www.seznam.cz

Miroslav Vinkler
14.1.2021 19:35 Reaguje naNezávislý vědecký výzkum
Aktualizace globální teploty Berkeley Earth:
Předpovědi na rok 2021 - Vzhledem k probíhající události La Niña ve střední části Tichého oceánu se očekává, že rok 2021 bude podstatně chladnější než rok 2020. Přesto je téměř jisté, že rok 2021 zůstane v Top 10 nejteplejších letech, s 50% pravděpodobností, že rok 2021 se v záznamu umístí ne vyšší než 5. nejteplejší. Je pravděpodobnější, že rok 2021 bude jedním z nejchladnějších let tohoto desetiletí.
Hunter
15.1.2021 10:45 Reaguje naVladimir Mertan
14.1.2021 19:34Filip Kondapaneni
14.1.2021 23:37Tomáš Jelínek
15.1.2021 09:35Daniel Fiala
15.1.2021 10:02 Reaguje na Tomáš JelínekBřetislav Machaček
15.1.2021 10:21 Reaguje na Tomáš JelínekZemě tuto stále více ničí novými nepochopitelnými způsoby. Technici,
fyzikové a chemici žasnou, jak moudří jsou ekologové, kteří obsáhli
už všechny vědy světa včetně klimatologie a sociologie. Ekologie
dnes řeší migraci, energetiku, zemědělství, lesnictví, rybářství
atd. a všemu rozumí lépe ne odborníci v daných resortech. Výsledek?
Nátlak na změny v jejich režii a rozporuplnost jednotlivých směrů.
Jak jinak si vysvětlit ničení půdy biopalivy nebo blokaci jádra
a propagace spalováni dovozového plynu. Nesmysl střídá nesmysl
a lpí se na nich i za cenu narušení sociálního smíru. Chudí lidé
nebudou tleskat dalšímu zdražování energií a zpřísnění norem pro
lokální vytápění. Mnozí už nyní žijí na doraz a to je pouze
začátek zelené energetiky. Tu cenu energií dohánět navyšováním
mezd bez patřičného výkonu je to perpetum mobile s přídavným
motorem ve formě tiskárny inflačních peněz. Dluh se stává pomalu
zcela normálním nástrojem ekonomiky, ale ekonomiky bank, kterým
už pouze stačí výběr úroků a nechtějí ani dluhy splácet. I to
je perpetum mobile, ale zase s motorem ve formě těch úroků.
Je to bezpracný úvěrový zisk a v režii států i bez rizika.
Víte já už překousnu štěpku z vytěžené kulatiny, ale štěpku
ze všech těžebních zbytků bych raději viděl jako mulč kolem
mladých sazenic stromů jako ochranu před zarůstáním buření.
Mnohdy se tak paseka doslova vydrancuje do poslední větévky
a pak nezbude než křovinořez a nebo chemie. Na druhé straně
pak ale v lesích hnijí záměrně celé kmeny zase jako jiný
ekologický počin. Ten rozpor v ekologických počinech už je
tak velký, že nad tím kroutí hlavami milióny lidí. Takže se
nedivím i těm "výpočtům" o vhodnosti topit dřívím z druhé
strany zeměkoule, než přivézt pár tun jaderného paliva a
neprodukovat ani zlomek zplodin.
Daniel Fiala
15.1.2021 10:23Od Přátel zeměkoule, Duhy, Greenpeace apod. entit, včetně zahraničních poboček očekáván, že se budou agresivně přikovávat řetězy k bráně, komínům a budovám té elektrárny. Jestli to nepomůže, tak řetězem živých těl napříč plavební dráhou v Atlantiku navždy zablokují štěpku dovážející lodě, protože biodiverzitu si rozvracet nedáme. Ve druhé vlně přibude společné prohlášení akademiků Univerzity a ve třetí vlně unisono zahudou trouby novinářské fronty píseň o spáse světa. Jediné oko nezůstane suché, čímž se svlaží a o minerály obohatí naše půda a lesy světa se zazelenají, což podstatně přispěje k ochlazení dolních vrstev atmosféry. Definitivní tečku udělají klimatologové, kteří mírnou úpravou parametrů a doplněním některých rovnic ups potvrdí nevyhnutnost nastoleného trendu do roku 2200!
Jediné, co mě skutečně trápí, že se už asi nenajde dostatek dobrovolníků, kteří by to natočili na mobil a píchli na ksichtbůk. Ale co se dá dělat, život je někdy drsnej a jeden se z toho hned nesmí podělat, žeano Hurvajs.