https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-krkonosich-pripravuji-utajene-misto-pro-vysazeni-kriticky-ohrozeneho-motyla?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Krkonoších připravují utajené místo pro vysazení kriticky ohroženého motýla

4.9.2022 01:04 | VRCHLABÍ (ČTK)
Vyřezávkou dřevin začala ve východních Krkonoších příprava utajené lokality pro vysazení kriticky ohroženého druhu motýla - jasoně červenookého. Přípravy pro návrat vzácného motýla do Krkonoš trvají déle než rok, jeho vypuštění do krkonošské přírody se předpokládá začátkem června 2023, řekl ČTK předseda ochranářské skupiny JARO David Číp. Ochranáři v oblasti spolupracují se Správou Krkonošského národního parku (KRNAP), která má hlavní sídlo ve Vrchlabí.
 

"Příprava lokality bude rozložena do několika měsíců, zásahy bude nutné průběžně opakovat," řekl ČTK Číp.

Nová generace jasoně červenookého, která vznikla v chovatelské stanici v Královéhradeckém kraji, bude základem pro krkonošskou populaci. Jasoň je podle vědců jedním z ukazatelů zdravé přírody, tam, kde prospívá, se obvykle daří i dalším druhům nejen hmyzu, ale také celému ekosystému.

"Celý chov by byl zbytečný, pokud bychom nedokázali obnovit vhodné podmínky pro život jasoně v Krkonoších. Hlavním důvodem, proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst, které nejen tento motýl bezpodmínečně potřebuje ke svému životu," uvedl chovatel motýlů Miloš Andres z ochranářské Skupiny JARO.

Na vyřezávání dřevin dohlížejí odborníci z ochranářské skupiny JARO a botanici Správy KRNAP, aby nedošlo k poškození přírody.

"Aby se podařilo obnovit podmínky pro jasoně, musí se teď ochránci přírody chopit řetězových pil, seker i křovinořezů. Skalnaté části je nutné vyřezat na vytipovaných místech natolik, aby je mohl v budoucnu motýlí král jasoň znovu osídlit," uvedla koordinátorka české části projektu za ČSOP Hradec Králové Tereza Macečková.

Jasoň podle ní potřebuje ke svému životu pestrobarevný koberec tvořený hlavně načervenalými stonky rozchodníků nebo rozchodnice růžové, kde se pasou jeho housenky. "Dospělí motýli zase potřebují květy chrp, hvozdíků, chrastavců nebo třeba jetelu," uvedla Macečková.

Praktická část mezinárodního projektu LifeApollo2020 na ochranu jednoho z nejohroženějších motýlů Evropy začala letos v několika oblastech střední Evropy. Misi za návrat ohroženého druhu motýlů do Krkonoš realizují členové Skupiny JARO ve spolupráci s českým a polským Krkonošským národním parkem, Agenturou ochrany přírody a krajiny, členy České společnosti entomologické, pracovníky Entomologického ústavu Biologického centra Akademie věd ČR a řadou zahraničních organizací.

Projekt je zároveň zaměřený na ochranu a obnovu celých biotopů, kde jasoň funguje jako takzvaný deštníkový druh. Znamená to, že péče o něj a jeho biotop pomůže ochránit další citlivé druhy.

Mise za návrat jasoně červenookého je financována z 60 procent Evropskou unií z programu LIFE, zbytek zajišťují ochranáři z vlastních zdrojů, dobrovolnickou prací a dary veřejnosti. Projekt LifeApollo2020 je součástí unijního programu LIFE+.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (25)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

SV

Slavomil Vinkler

4.9.2022 15:48
Všimněte si prosím vět :
Hlavním důvodem, proč tento motýl na řadě lokalit v Evropě vymírá, je zarůstání skalnatých míst,..
by se podařilo obnovit podmínky pro jasoně, musí se teď ochránci přírody chopit řetězových pil, seker i křovinořezů.
To je ona (nesmyslně) prosazovaná bezzásahovost v NP?
Odpovědět
Pe

Petr

4.9.2022 17:24 Reaguje na Slavomil Vinkler
Nesmíte všechno házet do jednoho pytle. Bezzásahovost je trochu jiná věc. A navíc k tomu zarůstání dochází v Evropě, tedy nejen u nás.
Mě spíš zajímá proč dochází k tomu zarůstání skalnatých míst, nebo vlastně obráceně - co v minulosti způsobovalo, že tahle místa nezarůstala? To mi v článku trochu chybělo.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

4.9.2022 17:43 Reaguje na Petr
Člověk s pilou, sekerou, kosou a dobytkem.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.9.2022 18:23 Reaguje na Karel Zvářal
A už několik tisíc let. Viděl jsem onehdy v televizi film o Montaně a jejích parcích. Tam je bezzásahovost na místě. Ale Montana má 2člověky/km2. Proč přebíráme z Ameriky hovadiny?
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.9.2022 20:30 Reaguje na Slavomil Vinkler
V Montaně ta bezzásahovost není pitomost. Je tam spousta původních biotopů s kompletním rozssahem živočišných druhů a rostlin. Tam ta bezzásahovost fungovat může. Stačí ale malý zásah a rovnováha se vychýlí. V Yelowstone vybili vlky, čímž se tam přemnožili jeleni wapiti a začal mizet les, protože jej jeleni redukovali. Vysazení vlků znamenalo redukci jelenů a obnova lesů začala fungovat. Stejný recept nemůže fungovat u nás, protože i když je u nás pousta pozemků přezvěřených, rozšíření vlků by při spoustě chovatelů nejrůznějšího dobytka znamenalo, že by akorát narostly škody na dobytku, ale divoká zvěř by byla téměř nedotčena.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

4.9.2022 18:27 Reaguje na Petr
Horské louky vždy tvořil dobytek. Dříve divoký a posléze ten ochočený. Na zimu se stěhoval do nížin, v létě ho sucho a komáři vytlačili nahoru. A to fungovalo od doby ledové až do předminulého století. Stromy mohou na většině hor růst aspoň o 200m výše.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2022 19:55 Reaguje na Slavomil Vinkler
Řekl bych že nemohou.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.9.2022 20:22 Reaguje na Petr
Bezzásahovost v evropském pojetí je neskutečná pitomost. Naprostá většina biotopů na území Evropy jsou kulturní biotopy, kde byla celá řada druhů rostlin, hmyzu a živočichů odstraněna. Provádět v takovém biotopu bezzásahovost znamená nechat nekontrolovaně šířit invazivní druhy, které postupně potlačují původní květenu a živočichy. Pak se nemůžeme divit, že příroda reaguje tak jak reaguje a přemnožují se druhy, které byly v původním biotopu potlačovány svými predátory. Divíme se, že lesy zarůstají podrostem, jenže na území celé Evropy jsme vybili velké kopytníky, kteří prováděli redukci zelené hmoty. On totiž jediný zubr za rok sežere několik tun rostlinstva, takže stádo o počtu pár desítek kusů dokáže bezzásahově udržovat rozssáhlou plochu. Ve vyššíchi plohách tohle obstarávali kamzíci a kozorožci, které jsme taky dokázali skoro úplně vybít. Kromě toho u nás bezzásahovost pro odpovědné instituce znamená, že se budou jenom koukat a nic nedělat. A to je pitomost. Pak si stěžují, že se v Českém Švýcarsku šíří křídlatky, douglasky a vejmutovky a bůhvícoještě. A tak bych mohl pokračovat, jenže je to jako házet hrách na stěnu. Ti, kteří o tom rozhodují, jsou přesvědčeni o své neomylnosti a proto budeme i v budoucnu svědky celé řady pitomostí.
Odpovědět
Sl

Slovan

4.9.2022 22:02 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Evropa, to není ale jen krajina alá ČR. Evropa, to jsou rozsáhlé oblasti dobře zachovalého Boreálního lesa na severu, pralesovité lesy v Karpatech na východě nebo divoká oblast Pyrenejí na jihu. Podívám-li se třeba na Poloniny, nevidím žádný hospodářský les, ale krásnou divokou přírodu, kde své místo již mají nejenom velké šelmy, ale i ti zubři. Najde se celá řada oblastí, kde je bezzásahovost logická jako všude jinde ve světě.
Bezzásahovost rozhodně své místo nejenom v Evropě jaká takové, má i u nás. Minimálně v přirozených horských smrčinách na Šumavě.

NPČŠ zasáhla např. douglaska na cca. 60% území. Světe div se, zóna soustředěné péče je na 65% parku. Proti invazivním druhům se tam aktivně zasahuje. Fakt nechápu, že má někdo neustálou touhu dělat z ochranářů blbce, kteří si určitých věcí nejsou vědomi.
"Cílem managementu lesů je vytvoření podmínek pro ponechání lesů samovolnému vývoji a proto jsou Plánem péče o národní park České Švýcarsko stanoveny dva hlavní rovnocenné směry péče o lesní ekosystémy: 1) přestavba smrkových monokultur a 2) odstranění geograficky nepůvodních dřevin. Odstraňování všech geograficky nepůvodních dřevin je prováděno při výchovných zásazích výřezem, monokultury geograficky nepůvodních dřevin jsou obnovovány holosečně, mladší porostní skupiny jsou rekonstruovány. Při odstraňování geograficky nepůvodních druhů jsou nejprve odstraněni dospělí plodící jedinci a s několikaletým odstupem je odstraňován nálet. Tento časový odstup při odstraňování náletu je uplatňován proto, aby vyklíčila veškerá semena uložená v hrabance a nebylo nutné se na tyto plochy často vracet za účelem odstranění náletu vejmutovky"
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

4.9.2022 22:53 Reaguje na Slovan
Když jste zmínil to České Švýcarsko, tak tam smrk nemá co dělat. Je to horská dřevina, která by měla růst v nadmořské výšce minimálně 500 - 600 m.n.m., přičemž třeba Hřensko je 150 m.n.m. A vyhlásit národní park v místech, kde je takový guláš naprosto nesmyslných dřevin, to je pitomost na entou. A ponechání lesů samovolnému vývoji může fungovat možná v té Montaně, ale tady u nás nikdy, protože ty biotopy nejsou komplexní. Chybí tam spousta druhů, které by v tom biotopu mohla a měly být.
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.9.2022 12:01 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Národní park není pitomost. Pitomost je trvat na bezzásahovosti v NP v této krajině.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.9.2022 12:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Vyhlašovat národní park v místě, kde je směsice nepůvodních druhů je pitomost. Nemá tam co dělat smrk, douglaska i vejmutovka. Tak proč je tam národní park?
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.9.2022 19:14 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Národní park je vysokáý stupeň právní ochrany. to je dobře. Ale automatické spojení právní ochrany s bezzásahovostí do biotopu který je silně pozměněn na špatnou stranu je blbost. Mělo by se to oddělit a zásahovost řídit plánem údržby, podle potřeb území.
Odpovědět
Karel Zvářal

Karel Zvářal

5.9.2022 20:03 Reaguje na Slavomil Vinkler
Za vybití nepůvodního kamzíka v Jeseníkách byli někteří pomalu ochotni se přikurtovat na Petrových kamenech. Se stejným zápalem budou hájit "přirozené procesy" v nepřirozeném lese (produkční plantáži). Když se nad tím člověk zamyslí, tak musí uznat, jak pravil onehdy jeden diskutér, že Česko zůstane takové, jaké je (Takový a takovější-).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2022 20:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Opravdu pane Šeděnko víte o čem mluvíte? V tom Č.Š. je nejnižší přirozený výskyt smrku u nás. Ten smrk tam to je chlumní ekotyp smrku. No a horská dřevina v 500-600 m.n.m.? Těm 500 metrům říkáte hory? Jinak v té severní Americe stejně tak jako v Rusku je ta samovolnost dána rozlohou a přístupností. Tedy v těchto případech spíš nepřístupností. No a ty přirozené lesy nejsou odolnější, akorát v té ohromné ploše se nějakých tisíc km2 sem, tisíc km2 tam, například kůrovcem sežraných borovic tak nějak ztratí. U nás je to všechno jen malá zahrádka.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.9.2022 21:27 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Pane Šeděnko. Nechci se moc hádat o tom, zda NP ano či ne. Za mě jednoznačně ano, za vás ne. Každý z nás k tomu bude mít své argumenty. Nicméně číst umíme oba a věta "Cílem managementu lesů je vytvoření podmínek pro ponechání lesů samovolnému vývoji" říká přeci vše. Nikdo tu oblast dnes nenechává v bezzásahu celou. Dokonce ani polovinu ne. Dělají se tam taková opatření, aby do BUDOUCNA bylo možno nechat řekněme 75% v bezzásahu. Bojuje se proti invazivním rostlinám, sází se listnaté stromy apod. Nevidím na tom nic špatného... proces je to postupný a relativně pomalý.
Odpovědět
DM

Dalibor Motl

4.9.2022 22:57 Reaguje na Slovan
Myslím, že jste si spletl douglasku (Pseudotsuga menziesii) a vejmutovku (Pinus strobus) ;)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.9.2022 12:01 Reaguje na Dalibor Motl
Ono je tam obojím, myslím, že vejmutovka převažuje.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.9.2022 12:06 Reaguje na Slavomil Vinkler
Je tam obojí.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.9.2022 21:18 Reaguje na Dalibor Motl
Díky za upozornění, samozřejmě vejmutka :)
Odpovědět
SV

Slavomil Vinkler

5.9.2022 11:59 Reaguje na Slovan
Cha - hrubý omyl - poloniny zarůstají. A proč? No protože vznikly jako pastevní plochy divé zvěře z uherské nížiny. Později je nahradily stáda koní a skotu z téže nížiny pasené člověkem. No a teď se nepase. Poloniny zarostou do 50 let.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

5.9.2022 12:07 Reaguje na Slavomil Vinkler
Přesně řečeno.
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2022 20:33 Reaguje na Slavomil Vinkler
Pochybuji, že by někdo z uherské nížiny hnal dobytek na Poloniny.
Odpovědět
Sl

Slovan

5.9.2022 21:14 Reaguje na Slavomil Vinkler
Takže tam ty pastevní plochy byly i před příchodem člověka? Asi ne, byly tam pravděpodobně lesy, že. Je tedy spíše otázkou, zda máme za každou cenu chránit lidský výtvor v takto odlehlých oblastech nebo to nechat na přírodě. Kdo tam ty horské louky bude dneska tradičně obhospodařovat? Vy? Nebo tam chcete někoho nahnat?
Snažíte se zde prosazovat návrat tradičního hospodaření. Nic proti tomu. I já bych byl pro. Často mělo takové hospodaření skutečně pozitivní dopad. Jenže návrat k tomuto způsobu hospodaření v nějaké velké míře je dnes nereálný. Lokálně to fungovat může, ale v dnešní době lidé žijí trošičku jinak než před 100 nebo více roky.
Poloniny jsou z 80% tvořeny lesy, ty jsou pak z 90% jedlo-bukové. Nic přirozenějšího u lesů v našich podmínkách chtít nemůžete. Vy to za divočinu nepovažujete, já ano. Nejde mi o vliv člověka v dobách minulých, ale o současnost. Po celém světě existují přírodně bohaté rezervace, kde dříve hospodařil člověk - od Afriky (z mnoha např. Malilangwe Wildlife Reserve nebo Ol Pejeta), USA (např. American Prairie Reserve) nebo Chile (např. Patagonia NP).
Odpovědět
JS

Jarek Schindler

5.9.2022 20:05 Reaguje na Slovan
Tak douglaska nebo vejmutovka? Pochybuji, že těch 60% uzemí NPČŠ se vztahuje k douglasce. No a potom je zajímavá ještě jedna věc. NP se vyhlašují na ochranu zachovalých lesů. Ihned po vyhlášení již nejde o ty zachovalé lesy ale o samovolný vývoj a přírodní procesy. Kam se asi najednou ztratily ty zachovalé lesy?
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist