V Krušných horách stále pokračuje obnova lesa po imisní kalamitě v 70. a 80. letech
reklama
Ovzduší znečištěné průmyslem zničilo rozsáhlou oblast krušnohorských lesů v 70. a 80. letech minulého století. "Domácí smrk ztepilý nevydržel imisní zátěž a stromy hynuly. Musel se vytěžit a vymýšlelo se, jaká dřevina bude nejodolnější. Rozhodlo se pro smrk pichlavý, který doplnila bříza, modřín a další druhy," řekl ČTK lesní správce Stanislav Liška.
Nová výsadba v Krušných horách začala v 90. letech minulého století, kdy po exhalacích a kyselých deštích zbyly na kopcích pouze pahýly. Lesy ČR investovaly podle Jouklové už přes miliardu korun. Odhadované náklady na kompletní obnovu dřevin včetně následné péče jsou dvě miliardy korun.
S ohledem na drsné klimatické podmínky hor se nejvíc vysazuje smrk ztepilý a buk lesní, ale také bříza, jeřáb a na méně exponovaných stanovištích javor klen či jedle. "V tuto chvíli máme na severovýchod od Klínovce zhruba deset procent plochy smrku pichlavého k rekonstrukci," uvedl Liška. V letošním roce plánují Lesy ČR výsadbu přibližně čtyř milionů sazenic, loni jich bylo 2,5 milionu.
Smrk pichlavý ve velkém napadá houba kloubnatka. "Jediná účinná aplikace by byla letecky a tu nám nikdo neschválí," řekl Liška. Houba nemá ráda vysoké teploty a velké mrazy. Jak se na zasažených porostech projeví současné počasí, nelze podle lesníků odhadnout.
V boji s kůrovcem déšť pomohl. "Počasí zastavuje kůrovce v jeho vývoji, ale nezpomaluje šíření. Aktuálně registrujeme v krušnohorských lesích zvýšený stav napadených stromů, takže je vyhledáváme, těžíme, asanujeme a dřevo z lesa odvážíme," uvedla Jouklová. Lesníci využívají také řadu obranných opatření, jako jsou lapáky či insekticidní sítě. "Kůrovci je třeba věnovat pozornost v každém regionu," zdůraznila mluvčí.
Škůdce nicméně nezasáhl lesy v Krušných horách v takové míře jako jinde. Místu se také vyhnuly vývraty po vichřicích. "Je to dáno i tím, že náhorní plato je relativně mladé, co se týká věku dřevin," řekl lesní správce.
Návštěvníků hor během léta v poslední době přibývá. "Zejména teď po rozšíření elektrokol výrazně vzrostl počet turistů," řekl Liška. V Krušných horách jsou v blízkosti cykloturistických tras a cyklostezek vyhlídkové altány, lavice, naučné stezky. V lesích jsou tzv. body záchrany pro případ potřebné pomoci. Jsou to žluté tabulky s identifikačním číslem místa pro přesnou orientaci záchranářů.
Hojně využívány jsou také singletracky pro sjezd horských kol. "Ve spolupráci s lyžařskými areály Krušných hor na pozemcích Lesů ČR jsme umožnili jejich provoz," uvedla Jouklová.
Přečtěte si také |
Kdysi vyrabované a opuštěné Krušné hory jsou teď moje životní láska, říká kulturolog Petr Mikšíčekreklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (5)
Lukáš Kašpárek
23.7.2020 07:49Když čtu (a bohužel i vidím v praxi), že LČR les pořád spíš vysazují, než aby mu vytvořili podmínky pro to, aby se obnovoval sám a zadarmo, tak mi to hlava nebere.... ale jim ten starý průmyslový způsob uvažování na lesem prostě moc zalezl pod kůži a náramně se jim líbil, a tak se ho nechtějí jen tak vzdát.... plantážníci....
Milan G
23.7.2020 11:40 Reaguje na Lukáš KašpárekKromě těch suchých pahýlů zůstaly už jen traviny, žádné nálety, semenáčky prostě nic. Nebo naprosté minimum. Takže z mého pohledu je dobře, že LČR sázejí sazeničky a starají se o obnovu lesa.
Tohle je přesně případ toho, že ať LČR dělají co chtějí tak je všechno špatně. Těží je to špatně, sází a v KH se nejednalo o monokultury, tak je to taky špatně.
A pak přijde pár ignorantů a chtějí do Krušnohoří nacpat megapole fve a větrníky. A to je v pořádku, že?
Milan G
23.7.2020 14:27 Reaguje naProf. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové
ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. K zalesňování má člověk celou řadu důvodů. Zalesňování se promítne do tepelné bilance krajiny. Zalesnění znamená ochlazení.