https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-krusnych-horach-stale-pokracuje-obnova-lesa-po-imisni-kalamite-v-70.a-80.letech?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Krušných horách stále pokračuje obnova lesa po imisní kalamitě v 70. a 80. letech

22.7.2020 14:10 | KOVÁŘSKÁ (ČTK)
Nová výsadba v Krušných horách začala v 90. letech minulého století, kdy po exhalacích a kyselých deštích zbyly na kopcích pouze pahýly. Lesy ČR investovaly podle Jouklové už přes miliardu korun. Odhadované náklady na kompletní obnovu dřevin včetně následné péče jsou dvě miliardy korun.
Nová výsadba v Krušných horách začala v 90. letech minulého století, kdy po exhalacích a kyselých deštích zbyly na kopcích pouze pahýly. Lesy ČR investovaly podle Jouklové už přes miliardu korun. Odhadované náklady na kompletní obnovu dřevin včetně následné péče jsou dvě miliardy korun.
Foto | abejorro34 / Flickr.com
V Krušných horách pokračuje obnova lesa poničeného v osmdesátých letech minulého století imisní kalamitou. Lesy ČR letos investují do výsadby stromků zhruba 40 milionů korun. U smrku pichlavého řeší lesníci napadení houbou kloubnatkou. Vývoj kůrovce zastavuje současné deštivé počasí, nezpomaluje se ale šíření. ČTK to řekla mluvčí Lesů ČR Eva Jouklová.
reklama

 

Ovzduší znečištěné průmyslem zničilo rozsáhlou oblast krušnohorských lesů v 70. a 80. letech minulého století. "Domácí smrk ztepilý nevydržel imisní zátěž a stromy hynuly. Musel se vytěžit a vymýšlelo se, jaká dřevina bude nejodolnější. Rozhodlo se pro smrk pichlavý, který doplnila bříza, modřín a další druhy," řekl ČTK lesní správce Stanislav Liška.

Nová výsadba v Krušných horách začala v 90. letech minulého století, kdy po exhalacích a kyselých deštích zbyly na kopcích pouze pahýly. Lesy ČR investovaly podle Jouklové už přes miliardu korun. Odhadované náklady na kompletní obnovu dřevin včetně následné péče jsou dvě miliardy korun.

S ohledem na drsné klimatické podmínky hor se nejvíc vysazuje smrk ztepilý a buk lesní, ale také bříza, jeřáb a na méně exponovaných stanovištích javor klen či jedle. "V tuto chvíli máme na severovýchod od Klínovce zhruba deset procent plochy smrku pichlavého k rekonstrukci," uvedl Liška. V letošním roce plánují Lesy ČR výsadbu přibližně čtyř milionů sazenic, loni jich bylo 2,5 milionu.

Smrk pichlavý ve velkém napadá houba kloubnatka. "Jediná účinná aplikace by byla letecky a tu nám nikdo neschválí," řekl Liška. Houba nemá ráda vysoké teploty a velké mrazy. Jak se na zasažených porostech projeví současné počasí, nelze podle lesníků odhadnout.

V boji s kůrovcem déšť pomohl. "Počasí zastavuje kůrovce v jeho vývoji, ale nezpomaluje šíření. Aktuálně registrujeme v krušnohorských lesích zvýšený stav napadených stromů, takže je vyhledáváme, těžíme, asanujeme a dřevo z lesa odvážíme," uvedla Jouklová. Lesníci využívají také řadu obranných opatření, jako jsou lapáky či insekticidní sítě. "Kůrovci je třeba věnovat pozornost v každém regionu," zdůraznila mluvčí.

Škůdce nicméně nezasáhl lesy v Krušných horách v takové míře jako jinde. Místu se také vyhnuly vývraty po vichřicích. "Je to dáno i tím, že náhorní plato je relativně mladé, co se týká věku dřevin," řekl lesní správce.

Návštěvníků hor během léta v poslední době přibývá. "Zejména teď po rozšíření elektrokol výrazně vzrostl počet turistů," řekl Liška. V Krušných horách jsou v blízkosti cykloturistických tras a cyklostezek vyhlídkové altány, lavice, naučné stezky. V lesích jsou tzv. body záchrany pro případ potřebné pomoci. Jsou to žluté tabulky s identifikačním číslem místa pro přesnou orientaci záchranářů.

Hojně využívány jsou také singletracky pro sjezd horských kol. "Ve spolupráci s lyžařskými areály Krušných hor na pozemcích Lesů ČR jsme umožnili jejich provoz," uvedla Jouklová.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (5)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

LK

Lukáš Kašpárek

23.7.2020 07:49
Není umění rvát do lesů miliardy... umění je naslouchat přírodě a využívat její schopnosti k dosažení udržitelného a přitom prosperujícího hospodaření s maximálním využitím přírodních sil....

Když čtu (a bohužel i vidím v praxi), že LČR les pořád spíš vysazují, než aby mu vytvořili podmínky pro to, aby se obnovoval sám a zadarmo, tak mi to hlava nebere.... ale jim ten starý průmyslový způsob uvažování na lesem prostě moc zalezl pod kůži a náramně se jim líbil, a tak se ho nechtějí jen tak vzdát.... plantážníci....
Odpovědět
MG

Milan G

23.7.2020 11:40 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Byl jste vůbec někdy v Krušných horách? Viděl jste vůbec jak KH dopadly?
Kromě těch suchých pahýlů zůstaly už jen traviny, žádné nálety, semenáčky prostě nic. Nebo naprosté minimum. Takže z mého pohledu je dobře, že LČR sázejí sazeničky a starají se o obnovu lesa.
Tohle je přesně případ toho, že ať LČR dělají co chtějí tak je všechno špatně. Těží je to špatně, sází a v KH se nejednalo o monokultury, tak je to taky špatně.
A pak přijde pár ignorantů a chtějí do Krušnohoří nacpat megapole fve a větrníky. A to je v pořádku, že?
Odpovědět
na

23.7.2020 11:57 Reaguje na Milan G
Tak je pravda, že vy vyšších polohách se porosty obnovují pomaleji a hůře. V nížinách zaroste pole nechané ladem do pár let křovisky a do 20 let je tam vzrostlý listnatý les.
Odpovědět
MG

Milan G

23.7.2020 14:27 Reaguje na
Pokud se rozmnoží vyšší a vysoké traviny, nálety nemají šanci vyrůst. Nemají slunce, málo vzduchu atd. Proto říkám, že z mého pohledu je dobře, že LČR vysazoval stromky.

Prof. Ing. Jaroslav Petr, DrSc., v časopise Příroda 7-8/2016, v článku věnovaném brazilskému cerrados sděluje: Pokud člověk opustí plochy získané zničením lesů, dřívější les se na nich sám neobnoví. Na opuštěných místech vznikají často zcela nové
ekosystémy, jimž nejednou dominují trávy. Návratu lesů musí napomoci člověk. Nebývá to jednoduché ani laciné, ale není to neproveditelné. K zalesňování má člověk celou řadu důvodů. Zalesňování se promítne do tepelné bilance krajiny. Zalesnění znamená ochlazení.
Odpovědět
PW

Petr Wallinger

23.7.2020 12:23 Reaguje na Lukáš Kašpárek
Plně s Vámi souhlasím...tento postoj se bohužel jen tak nezmění...hodně jezdím a sleduji, že je i v nynější situaci stále vysazován smrk na místech zcela nevhodných (malé sazeničky)...po vykácené dubině...hrůza...ale likvidovat invazní dřeviny- to lesáci nedělají :-/
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist