V několika čtvrtích v Římě doporučují večer nevycházet, hrozí útok divočáka
reklama
Během menšího provozu kvůli koronavirovým opatřením se totiž počet divočáků v ulicích některých čtvrtí Říma, zejména na severu, zvýšil. Do popředí zájmu se tento problém dostal například loni na podzim před místními volbami a nyní v souvislosti s útokem samice chránící své mladé.
"Bylo to krátce před jedenáctou večer. Šla jsem vyhodit odpadky do popelnice a uviděla jsem skupinku divočáků. Prasnice si mě všimla, zřejmě měla strach o svá prasátka. Tak jsem vzala psa a utíkala pryč," uvedla čtyřiačtyřicetiletá žena. "Nestačila jsem ale utéct a najednou mi stála na hlavě. Křičela jsem a můj pes mě bránil," popsala událost, která se stala minulý týden ve čtvrti Balduina na severozápadním předměstí Říma. Ženu zachránil řidič, který jel kolem a odvezl ji do nemocnice, kde jí ošetřili menší zranění na tváři a koleně.
Podle šéfa místního občanského hnutí Franka Quaranty po této události vyzvali obyvatelé některých čtvrtí na sociálních sítích k omezení vycházení v noci. "Tentokrát byla oběť dospělá, ale co kdyby šlo o dítě?" varoval Quaranta.
"Ačkoliv se tato zvířata zdají být klidná, jejich přítomnost ve městě představuje velké riziko. Mohou například způsobit dopravní nehodu či napadnout lidi nebo psy," řekl agentuře EFE Andrea Monaco z italského institutu pro ochranu životního prostředí (ISPRA).
Římská radnice oznámila, že chystá vystavět zábrany v oblastech na okraji metropole, kudy přicházejí divočáci do města. Slíbila také intenzivnější svoz odpadu v oblastech vyhledávaných divokými prasaty.
Také ochránci zvířat volají po účinných opatřeních, podle nich současná radnice nepředstavila žádnou novou strategii řešení tohoto problému. Kritizovali také policii, že divočáky zabíjí. Stalo se to například minulý měsíc, kdy zastřelili divoké prase ve čtvrti, kde bydlí starosta. Podle ochránců zvířat divočáci nejsou agresivní, jen se brání, když se cítí ohroženi.
Někteří aktivisté navrhují například prasata sterilizovat, aby jejich populace nerostla, nebo je odchytávat a vracet na venkov do lesů.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (20)
Karel Zvářal
6.5.2022 16:50Jakub Graňák
6.5.2022 17:54 Reaguje na Karel ZvářalZbyněk Šeděnka
6.5.2022 17:56 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
6.5.2022 18:31 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
6.5.2022 18:52 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
6.5.2022 18:59 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaJakub Graňák
6.5.2022 20:52 Reaguje na Zbyněk ŠeděnkaZbyněk Šeděnka
6.5.2022 22:21 Reaguje na Jakub GraňákKarel Zvářal
6.5.2022 18:08 Reaguje na Jakub GraňákJakub Graňák
6.5.2022 18:35 Reaguje na Karel ZvářalZan K.
6.5.2022 19:24Zbyněk Šeděnka
6.5.2022 20:52 Reaguje na karel krasenskyBřetislav Machaček
7.5.2022 10:23z přemnožení divočáků u nás? Vhodné podmínky k životu umí využít každý
živočišný druh a nebýt dnes myslivců ochotných je střílet, tak ochranáři
by pouze přihlíželi jejich množení a vymýšleli kraviny jako jejich bratři
v Itálii. Ty nápady v poslední větě je vrchol debility aktivistů.
Jakub Graňák
7.5.2022 16:56 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
7.5.2022 18:37 Reaguje na Jakub Graňákmalér daleko větší.
Jakub Graňák
7.5.2022 20:01 Reaguje na Břetislav MachačekBřetislav Machaček
8.5.2022 09:05 Reaguje na Jakub Graňákje to se všemi nákazami(např. mor včelího plodu,
slintavka a kulhavka, ptačí chřipka atd.). Pokud nákazu nevymýtíte, tak nebudou nic platné ploty
a ani negativní vyšetření.