https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/v-sumperku-vytridili-za-prvni-rok-do-specialnich-nadob-90-tun-gastroodpadu?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

V Šumperku vytřídili za první rok do speciálních nádob 90 tun gastroodpadu

15.10.2022 00:01 | ŠUMPERK (ČTK)
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Obyvatelé Šumperku za první rok pilotního projektu v třídění gastroodpadu umístili do speciálních nádob 90 tun odpadu, který pak skončil v rapotínské bioplynové stanici. Šumperk se stal prvním městem v Česku, které začalo celoplošně tuto komoditu třídit. V současné době je ve městě rozmístěno již osm desítek nádob na třídění zbytků z kuchyně, do budoucna jich chce město na svém území mít až na 300. Tento způsob třídění již začala testovat také Olomouc, ale i Šternberk či Litovel.
reklama

 

První čtyři desítky nádob na gastroodpad byly po Šumperku rozmístěny loni v květnu. Letos v červenci k nim přibyly další, v současné době je jich na 80. "Do dvou až tří let by měli mít všichni občané nádoby na třídění v docházkové vzdálenosti, počítáme že po Šumperku budou zhruba 300 hnědých popelnic," uvedl místostarosta Jakub Jirgl (ANO).

Za první rok od spuštění projektu doputovalo do rapotínské bioplynové stanice asi 90 tun odpadu, který by jinak skončil na skládce. "Toto množství představuje asi 350 000 nesnědených jídel, z nichž lze vyrobit takové množství BioCNG, které vystačí na ujetí téměř 100 000 kilometrů," uvedla mluvčí radnice Soňa Singerová.

Gastroodpad tvoří podle průzkumů až třetinu obsahu černých popelnic na směsný odpad a zároveň patří k nejtěžším složkám. Čím více se tuto komoditu podaří z popelnic se směsným komunálním odpadem vytřídit, tím méně zaplatí město za jeho svoz a ukládání na skládku, uvedli zástupci radnice. Díky třídění se tak zmírní dopad rostoucích cen za skládkování vyplývající z odpadového zákona. "Smyslem třídění gastra je především smysluplné využití této komodity, která se zpracovává jako obnovitelný zdroj v lokálních bioplynových stanicích. Tento projekt by zároveň mohl vést k tomu, že lidé najdou cestu k omezení plýtvání potravinami a zamyslí se, proč a jak vůbec vzniká odpad," doplnil místostarosta Jirgl.

V současné době již třídí 13 dalších měst či obcí a od září jich přibude dalších pět, dodali zástupci šumperské radnice. Patří mezi ně například domácnosti v Litovli na Olomoucku, kde začne od září zkušební sběr tohoto odpadu. Sběr kuchyňského odpadu od letošího jara testuje radnice ve Šternberku na Olomoucku. Několik desítek nádob na sběr kuchyňského odpadu bylo loni na podzim zkušebně rozmístěno také na sídlišti Povel v Olomouci.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (4)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

ss

smějící se bestie

15.10.2022 07:10
To vše už tady kdysi bylo - jenom se to po prohnání párou, zkrmovalo v prasečákách.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

15.10.2022 08:49 Reaguje na smějící se bestie
Dnešní trend je plýtvat a jídlo ničit, aby nemohlo být zkrmováno.
Co kdyby se někdo obohatil a odpadem ze školní kuchyně vykrmil prase
a jelítky obdaroval kuchařky a vedení školy. Tak to fungovalo bez
zplyňování desítky let i na vojně(Černí baroni). Dneska vás nepustí
ani na skládku sbírat pečivo, prý aby jste neutrpěl úraz!
Odpovědět
PJ

Pavel Jeřábek

16.10.2022 00:30 Reaguje na Břetislav Machaček
Nevznikne v bioplynce z gastroodpadu organické hnojivo, které lze vrátit do zemědělské půdy?
A vy byste skutečně šel na skládku sbírat pečivo pro krmení prasete či drůbeže?
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

16.10.2022 19:59 Reaguje na Pavel Jeřábek
Já, ne, ale znal jsem člověka, který tím chlebem a
pečivem ročně vykrmil několik prasat a stovky kusů
drůbeže. Ač lidé věděli o zdroji potravy zvířat,
tak měl vždy předem vyprodáno. Pak mu to zakázali
a pár let prohrabával kontejnery a popelnice. Ke
své nízké penzi si tím slušně přivydělal a údajně
dědici podědili slušný majetek. Vypadal jako by byl
bezdomovec, ale dům měl vybavený jako milionář.
Prostě nebyl líný a nestyděl se hrabat v odpadcích!
Kdyby to byl svinčík a jedy, tak by už dávno
vymřely spousty ptáků a zvířat, kteří mají skládky jako poslední zdroj potravy ve vypleněné přírodě.
Nevím jak dalece je tříděn gastroodpad a zda třeba
neobsahuje příměsi jako plasty, sklo či alobal.
Takový svinčík do pole nepatří a samotný digestát není pro půdu taky žádná velká výhra.
Odpovědět
 
reklama
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist