Ve Španělsku se rozhořela debata o velkochovech prasat, spor je i ve vládní koalici aktualizováno
reklama
Garzón koncem prosince v rozhovoru s britským deníkem The Guardian mimo jiné řekl, že takzvané makrofarmy ve Španělsku znečišťují půdu i vodu a pak "vyvážejí maso špatné kvality ze zvířat, s nimiž se špatně zachází". Jeho kritiku využila nyní největší opoziční formace Lidová strana (PP) v kampani před regionálními volbami, jež se konají za měsíc v autonomní oblasti Kastilie-León. Z PP zazněly i hlasy volající po rezignaci ministra Garzóna.
Premiér Pedro Sánchez tento týden v rozhovoru s místním rozhlasem Cadena SER řekl, že ho polemika velmi mrzí a že Garzónova slova neodráží realitu. Chovatelé podle něj ve Španělsku produkují maso "výjimečné kvality".
Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského je španělské maso stejně kvalitní jako maso a potraviny z dalších unijních zemí. Wojciechowski agentuře EFE také řekl, že si je vědom problému s velkochovy v Evropě a že Brusel v nové zemědělské politice bude věnovat větší pozornost právě menším podnikatelům. "Vím, že ve Španělsku je dobrá národní legislativa, která podporuje malé zemědělce, zvláště v živočišné výrobě," dodal eurokomisař před návštěvou Španělska. Ve čtvrtek jede na ostrov La Palma, který se potýká s následky sopečné erupce, a v pátek se setká v Madridu s ministrem zemědělství Luisem Planasem.
Ministr zemědělství Luis Planas, který je stejně jako premiér Sánchez ze socialistické strany, označil Garzónova slova za nešťastná. Podle něj není problém v existenci velkochovů, ale v tom, zda všichni dodržují zákon. Planas řekl, že vláda dělá, co může, aby bylo zemědělství udržitelné a ekologické, podle něj ale přeměna potrvá ještě roky či dekády.
Podle televize RTVE vzrostla ve Španělsku produkce vepřového od roku 2007 do roku 2020 o 36 procent a země se tak dostala na druhou příčku v EU, jen těsně za Německo. V roce 2020 ve Španělsku dovezli na porážku 56 milionů prasat. Produkce vepřového podle RTVE vzrostla z velké části právě díky takzvaným makrofarmám. Podle ministerstva zemědělství bylo ve Španělsku ke konci roku 2020 v chovech 32,6 milionu prasat, což byl podle ministerstva třetí nejvyšší počet ve světě.
Podle místních médií neexistuje definice makrofarmy, a tudíž ani nelze určit, kolik jich ve Španělsku je. "Jde ale o chovy s velkým počtem zvířat, která jsou celý den zavřená, na rozdíl od extenzivní farmy, kde se zvířata pasou," řekl deníku El País Pablo Manzano z baskického střediska pro výzkum klimatických změn. Podle televize RTVE je ve Španělsku asi 3200 farem, z nichž každá chová více než 2000 prasat na výkrm či 750 chovných prasnic.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (10)
Zbyněk Šeděnka
13.1.2022 08:50 Reaguje na DAGvaber
13.1.2022 09:00nedávno jsem si koupil krkovici v supermarketu , přinesl jsem ji domů a zjistil ,že je ze Španělska ,když jsem ji upekl stejným způsobem jak vždy , byla skvělá ne jako některé maso ze kterého se stane po upečení tuhá podrážka, proč ,nevím
Lukas B.
13.1.2022 09:36 Reaguje na vaberpo porážce za několik hodin (dle teploty) nastupuje posmrtná ztuhlost, která po několika dnech v chlaďáku zase povolí, ideální zralost pak není hned po odeznění rigor mortis, ale později (pro hovězí je to okolo měsíce při 2°C)
ideální doba zrání je pro vepřové maso 1-2 týdny, což při porážce ve španělsku, dopravě kamionem a nabourání a nabalíčkování a rozvozu do supermarketů ideálně vychází.
naproti tomu, koupíte-li krásné čerstvé maso v místních malých jatkách, která kupují maso od sedláků z okolí, často se Vám stane, že je maso příliš čerstvé a je potřeba jej nechat válet několik dní v lednici při 2°C. (mimochodem, nebojte se řezníka/řeznice zeptat, kdy to bylo poražené)
Lukas B.
13.1.2022 10:18 Reaguje na vaberZbyněk Šeděnka
13.1.2022 14:23 Reaguje na Lukas B.Jinak co se týče zrání toho masa, tak v supermarketu Vám to asi neřeknou. To spíše v malých řeznictvích. Na druhé straně mám svůj supermarket, kde mám oblíbené řeznice a vždy mám od nich hodně dobré maso. Podrážku jsem neměl nikdy.
Zbyněk Šeděnka
13.1.2022 14:25 Reaguje na vaberBřetislav Machaček
13.1.2022 15:24 Reaguje na vaberpotravou a životními podmínkami. Víte jaké bylo maso čuníka
krmeného kozím mlékem a později mlékem z roztržených mléčných
pytlíků? A nebo čuníka krmeného pivovarským mlatem? A co teprve kuřata běhající půl roku po dvoře a nebo po dvou měsících jdoucí
z drůbežáren na jatka. Špek z čuníka chovaného na mléce býval
jako máslo a maso bylo jemné jako ze selete. Naopak kuře ze
dvora bylo tak tuhé, že ho lidé navyklí na ta z drůbežáren
považují za starou slepici. Vědět, čím byly ti dovozoví čuníci
krmeni, tak vás možná přejde chuť. S cenou "zbytku" z prasete,
když kvalitní části nechám pro sebe, mohu jít dolů až na hranici
jak se toho zbavit. Je to podobné jako se žraločími ploutvemi,
které se vyvažují téměř zlatem a zbytek jde přes palubu do moře.
Pokud umím draze prodat šunku, tak krkovici nabídnu za pakatel
a je pouze problém, že tu schází kupci kvalitního zboží a tak
i to je relativně levné. Ono to už tak bylo v minulosti, kdy
byla Pražská šunka v konzervě v Tuzexu a bůček řezníci lidem
nutili k ostatnímu masu. Dnes zůstane luxus v zahraničí a my
s nadšením sníme zbytek, pokud se rovnou nejedná o dumping.
Lukas B.
14.1.2022 09:42 Reaguje na Břetislav Machačekze španělska se sem vozívá bůček a krkovice, protože, málo platný, do módní kuchyně tam moc nepatří.
samozřejmě souhlasím s tím, že pastvinné nebo dokonce divoké maso je něco úplně jiného, než velkochov s jednostranným zaměřením na valení tun (ale na rozdíl od vodnatého velkochovu se musí maso nechat zrát a pro konzumaci bývají potřeba zuby).
u "domácího" si nejsem zas tak úplně jistý, nejsem úplně přesvědčen, že prase krmené kdejakými zadarmo dostupnými sajrajty (třeba zbytky ze školní jídelny nebo něčím podobným) je něco zvlášť extra. ono to bude nakonec podobné jako s domácím cukrovím, v některých rodinách se dělá z másla a z dalších prvotřídních surovin, někde se v tom topí margarín a poleva z pytlíku.