https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/ve-spanelsku-se-rozhorela-debata-o-velkochovech-prasat-spor-i-ve-vladni-koalici?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Ve Španělsku se rozhořela debata o velkochovech prasat, spor je i ve vládní koalici aktualizováno

12.1.2022 11:12 (ČTK)
Podle španělského ministra pro otázky spotřebitele velkochovy ve Španělsku znečišťují půdu i vodu a pak "vyvážejí maso špatné kvality ze zvířat, s nimiž se špatně zachází. Ilustrační snímek.
Podle španělského ministra pro otázky spotřebitele velkochovy ve Španělsku znečišťují půdu i vodu a pak "vyvážejí maso špatné kvality ze zvířat, s nimiž se špatně zachází. Ilustrační snímek.
Ve Španělsku se v posledních dnech rozhořela debata o tamních velkochovech, zejména prasat. Diskuse, do níž se zapojili politici, chovatelé, ekologové i ochránci zvířat, vnesla napětí i do vládní koalice. Zažehl ji komunistický ministr pro otázky spotřebitele Alberto Garzón, který velkochovy kritizoval.
 

Garzón koncem prosince v rozhovoru s britským deníkem The Guardian mimo jiné řekl, že takzvané makrofarmy ve Španělsku znečišťují půdu i vodu a pak "vyvážejí maso špatné kvality ze zvířat, s nimiž se špatně zachází". Jeho kritiku využila nyní největší opoziční formace Lidová strana (PP) v kampani před regionálními volbami, jež se konají za měsíc v autonomní oblasti Kastilie-León. Z PP zazněly i hlasy volající po rezignaci ministra Garzóna.

Premiér Pedro Sánchez tento týden v rozhovoru s místním rozhlasem Cadena SER řekl, že ho polemika velmi mrzí a že Garzónova slova neodráží realitu. Chovatelé podle něj ve Španělsku produkují maso "výjimečné kvality".

Podle eurokomisaře pro zemědělství Janusze Wojciechowského je španělské maso stejně kvalitní jako maso a potraviny z dalších unijních zemí. Wojciechowski agentuře EFE také řekl, že si je vědom problému s velkochovy v Evropě a že Brusel v nové zemědělské politice bude věnovat větší pozornost právě menším podnikatelům. "Vím, že ve Španělsku je dobrá národní legislativa, která podporuje malé zemědělce, zvláště v živočišné výrobě," dodal eurokomisař před návštěvou Španělska. Ve čtvrtek jede na ostrov La Palma, který se potýká s následky sopečné erupce, a v pátek se setká v Madridu s ministrem zemědělství Luisem Planasem.

Ministr zemědělství Luis Planas, který je stejně jako premiér Sánchez ze socialistické strany, označil Garzónova slova za nešťastná. Podle něj není problém v existenci velkochovů, ale v tom, zda všichni dodržují zákon. Planas řekl, že vláda dělá, co může, aby bylo zemědělství udržitelné a ekologické, podle něj ale přeměna potrvá ještě roky či dekády.

Podle televize RTVE vzrostla ve Španělsku produkce vepřového od roku 2007 do roku 2020 o 36 procent a země se tak dostala na druhou příčku v EU, jen těsně za Německo. V roce 2020 ve Španělsku dovezli na porážku 56 milionů prasat. Produkce vepřového podle RTVE vzrostla z velké části právě díky takzvaným makrofarmám. Podle ministerstva zemědělství bylo ve Španělsku ke konci roku 2020 v chovech 32,6 milionu prasat, což byl podle ministerstva třetí nejvyšší počet ve světě.

Podle místních médií neexistuje definice makrofarmy, a tudíž ani nelze určit, kolik jich ve Španělsku je. "Jde ale o chovy s velkým počtem zvířat, která jsou celý den zavřená, na rozdíl od extenzivní farmy, kde se zvířata pasou," řekl deníku El País Pablo Manzano z baskického střediska pro výzkum klimatických změn. Podle televize RTVE je ve Španělsku asi 3200 farem, z nichž každá chová více než 2000 prasat na výkrm či 750 chovných prasnic.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

DA

DAG

12.1.2022 19:51
Já chci vidět ty miliony prasat v extenzivnimu chovu😆
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.1.2022 08:50 Reaguje na DAG
Já bych to spíše viděl tak, ať se každá země stane samozásobitelem. Nebude se vytvářet uhlíková stopa při převozu prasat, případně masa a v každé zemi se podpoří zaměstnanost.
Odpovědět
va

vaber

13.1.2022 09:00
my jsme o krok kupředu ,farma v Letech už je zlikvidovaná,
nedávno jsem si koupil krkovici v supermarketu , přinesl jsem ji domů a zjistil ,že je ze Španělska ,když jsem ji upekl stejným způsobem jak vždy , byla skvělá ne jako některé maso ze kterého se stane po upečení tuhá podrážka, proč ,nevím
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2022 09:36 Reaguje na vaber
to je pravděpodobně velmi jednoduché, maso bylo správně "zralé".
po porážce za několik hodin (dle teploty) nastupuje posmrtná ztuhlost, která po několika dnech v chlaďáku zase povolí, ideální zralost pak není hned po odeznění rigor mortis, ale později (pro hovězí je to okolo měsíce při 2°C)
ideální doba zrání je pro vepřové maso 1-2 týdny, což při porážce ve španělsku, dopravě kamionem a nabourání a nabalíčkování a rozvozu do supermarketů ideálně vychází.
naproti tomu, koupíte-li krásné čerstvé maso v místních malých jatkách, která kupují maso od sedláků z okolí, často se Vám stane, že je maso příliš čerstvé a je potřeba jej nechat válet několik dní v lednici při 2°C. (mimochodem, nebojte se řezníka/řeznice zeptat, kdy to bylo poražené)
Odpovědět
va

vaber

13.1.2022 09:45 Reaguje na Lukas B.
děkuji za informaci,jsem kuchařský laik
Odpovědět
LB

Lukas B.

13.1.2022 10:18 Reaguje na vaber
samozřejmě je mnohem lepší, když maso dozraje v chlaďáku na jatkách/u řezníka/v půltovém chlaďáku v supermarketu, neboť tam se jedná o profi vybavení s pořádným termostatem a s důsledným dodržováním ideální teploty. když máte maso doma v chladničce, imrvére otevíráte dveře, strkáte tam teplé lahvové pivo nebo dokonce hrnec s ještě teplou polévkou, máte nastavený termostat "úsporně" na dvojku z pětistupňové škály, tak Vám teplota létá mezi 5 a 10°C, a maso Vám spíš než uzraje zamře a zkazí se.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.1.2022 14:23 Reaguje na Lukas B.
Do ledničky strkám polévku, až je studená. Jednou jsem spěchal, dal jsem tam polévku ještě vlažnou a "Termostat manželka" mě sjela takovým způsobem, že hanba hovořit.
Jinak co se týče zrání toho masa, tak v supermarketu Vám to asi neřeknou. To spíše v malých řeznictvích. Na druhé straně mám svůj supermarket, kde mám oblíbené řeznice a vždy mám od nich hodně dobré maso. Podrážku jsem neměl nikdy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

13.1.2022 14:25 Reaguje na vaber
Ta podrážka bývá většinou u hovězího. To se musí nechat uzrát. U vepřového to není tak divoké a i relativně brzy po porážce se dá zpracovávat.
Odpovědět
BM

Břetislav Machaček

13.1.2022 15:24 Reaguje na vaber
U zvířat je kvalita masa dána vice faktory a to druhem, věkem,
potravou a životními podmínkami. Víte jaké bylo maso čuníka
krmeného kozím mlékem a později mlékem z roztržených mléčných
pytlíků? A nebo čuníka krmeného pivovarským mlatem? A co teprve kuřata běhající půl roku po dvoře a nebo po dvou měsících jdoucí
z drůbežáren na jatka. Špek z čuníka chovaného na mléce býval
jako máslo a maso bylo jemné jako ze selete. Naopak kuře ze
dvora bylo tak tuhé, že ho lidé navyklí na ta z drůbežáren
považují za starou slepici. Vědět, čím byly ti dovozoví čuníci
krmeni, tak vás možná přejde chuť. S cenou "zbytku" z prasete,
když kvalitní části nechám pro sebe, mohu jít dolů až na hranici
jak se toho zbavit. Je to podobné jako se žraločími ploutvemi,
které se vyvažují téměř zlatem a zbytek jde přes palubu do moře.
Pokud umím draze prodat šunku, tak krkovici nabídnu za pakatel
a je pouze problém, že tu schází kupci kvalitního zboží a tak
i to je relativně levné. Ono to už tak bylo v minulosti, kdy
byla Pražská šunka v konzervě v Tuzexu a bůček řezníci lidem
nutili k ostatnímu masu. Dnes zůstane luxus v zahraničí a my
s nadšením sníme zbytek, pokud se rovnou nejedná o dumping.
Odpovědět
LB

Lukas B.

14.1.2022 09:42 Reaguje na Břetislav Machaček
každá národní kultura oceňuje jiné části jatečného zvířete. pamatuji se na vyprávění jednoho známého, jaký utrpěl šok, když na rázovitém čínském tržišti zjistil, že tamní cena hovězích morkových kostí a slepičích pařátů převyšuje desetinásobně cenu nízkého roštěnce. co je z pohledu jedné kultury "kvalitní", to může být z hlediska jiné kultury méněcenné.

ze španělska se sem vozívá bůček a krkovice, protože, málo platný, do módní kuchyně tam moc nepatří.

samozřejmě souhlasím s tím, že pastvinné nebo dokonce divoké maso je něco úplně jiného, než velkochov s jednostranným zaměřením na valení tun (ale na rozdíl od vodnatého velkochovu se musí maso nechat zrát a pro konzumaci bývají potřeba zuby).

u "domácího" si nejsem zas tak úplně jistý, nejsem úplně přesvědčen, že prase krmené kdejakými zadarmo dostupnými sajrajty (třeba zbytky ze školní jídelny nebo něčím podobným) je něco zvlášť extra. ono to bude nakonec podobné jako s domácím cukrovím, v některých rodinách se dělá z másla a z dalších prvotřídních surovin, někde se v tom topí margarín a poleva z pytlíku.
Odpovědět
 
reklama
reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Econnectu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.
TOPlist TOPlist