https://ekolist.cz/cz/zpravodajstvi/zpravy/vedci-z-brna-chteji-vyuzit-k-vycisteni-oceanu-sinice-pozirajici-plasty?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu
reklama
zprávy o přírodě, životním prostředí a ekologii
Přihlášení

Vědci z Brna chtějí využít k vyčištění oceánu sinice požírající plasty

9.11.2022 01:02 | BRNO (ČTK)
V přírodě se plasty rozkládají od několika stovek až po desetitisíce let. Voda se ale chová jako konzervant a přirozený rozklad zastavuje.
V přírodě se plasty rozkládají od několika stovek až po desetitisíce let. Voda se ale chová jako konzervant a přirozený rozklad zastavuje.
Licence | Všechna práva vyhrazena. Další šíření je možné jen se souhlasem autora
Foto | Rich Carey / Shutterstock
Vědci z Agronomické fakulty Mendelovy univerzity v Brně (AF MENDELU) zkoumají, jak využít sinice požírající plasty k vyčištění oceánu zamořeného odpadkovými skvrnami. Skvrny jsou velké jako Austrálie. Představují ostrovy, přičemž dva se nacházejí Tichém oceánu, dva v Atlantském a jeden v Indickém, uvedl Ondřej Pěnčík z Ústavu chemie a biochemie AF MENDELU. Sinice jsou v oceánech přítomné v množství přibližně 100 000 buněk na mililitr vody. Právě díky jejich přirozenému a bohatému zastoupení se je odborníci rozhodli využít.
reklama

 

Odhozené plasty se vlivem proudění shlukují na jednom místě a vznikají pomyslné plastové ostrovy. "Zdrojem znečištění jsou vnitrozemské řeky, pobřežní oblasti, ale také rybáři, kteří odpad zahazují přímo do moře," uvedl Pěnčík.

Vědci se nyní soustředí na dva možné přístupy, jak plasty z vody odstranit. První z nich je založený na použití geneticky modifikovaných organismů. "Už poměrně dlouho se ví, že existují bakterie, které vylučují enzymy schopné rozkládat plastové polymery. Izolované byly například ze skládek odpadu. Problém je, že tyto bakterie ve vodním prostředí nežijí. Naopak tam ale žijí sinice," řekl Pěnčík.

Cílem vědců je proto přenést geny tohoto typu bakterií do sinic, které by pak byly schopné shodně vylučovat potřebný enzym z buněk a rozkládat tak plastové polymery na dílčí komponenty, až by ve vodě nezbylo prakticky nic. Legislativně je ale použití geneticky modifikovaného organismu problematické. Vědci se proto soustředili také na variantu využívající sinice v jejich přirozené podobě. "Některé druhy sinic jsou charakteristické tím, že vytvářejí ohromně silné slizové vrstvy. To má zajímavý aplikační potenciál díky tomu, že by takto mohly vychytávat nejenom mikroplasty, ale i ostatní kontaminanty z vody, například různé mikročástice a nanočástice," řekl Pěnčík.

Slizové vrstvy sinic by se mohly používat přímo v čističkách odpadních vod, kde by odpad protékal přes bioreaktor. "Ukazuje se, že zdrojem až 80 procent plastového odpadu v oceánech jsou suchozemské řeky. Kdyby se zlepšil management čističek odpadních vod, především v zemích třetího světa, dala by se situace výrazně zlepšit," upozornil Pěnčík. Podle něj je navíc technologie cenově dostupná, protože organismy se pěstují snadno. Aplikace v rozvojových zemích by tak neměla být problematická. Podle Pěnčíka se z dosavadních měření jeví technologie slibně, protože sinice vytvářejí chumly a voda je prakticky čistá. Zatímco technologii bez geneticky modifikovaných organismů považují vědci za prevenci, přímo ve skvrnách by museli využít technologie modifikovaných sinic se schopností požírat plast rovnou ve vodě.

V přírodě se plasty rozkládají od několika stovek až po desetitisíce let. Voda se ale chová jako konzervant a přirozený rozklad zastavuje.


reklama

BEZK využívá agenturní zpravodajství ČTK, která si vyhrazuje veškerá práva. Publikování nebo další šíření obsahu ze zdrojů ČTK je výslovně zakázáno bez předchozího písemného souhlasu ze strany ČTK.

reklama

Online diskuse

Redakce Ekolistu vítá čtenářské názory, komentáře a postřehy. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se ale zároveň zavazujete dodržovat pravidla diskuse. V případě porušení si redakce vyhrazuje právo smazat diskusní příspěvěk
Všechny komentáře (10)
Do diskuze se můžete zapojit po přihlášení

Zapomněli jste heslo? Změňte si je.
Přihlásit se mohou jen ti, kteří se již zaregistrovali.

Miroslav Vinkler

Miroslav Vinkler

9.11.2022 05:30
Nejdříve plasty necháme zamořit i moře. A následně se hledají metody jak plasty v mořích zlikvidovat. Nebylo lepší plasty stopnout v místě spotřeby ?
Bylo, ale nám se jaksi nechtělo.
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.11.2022 05:44 Reaguje na Miroslav Vinkler
1*
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.11.2022 07:07 Reaguje na smějící se bestie
Jediný plast, který za něco stojí, je ten, který se nikdy nevyrobí
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.11.2022 13:38 Reaguje na Jaroslav Řezáč
To musíte na zelený, ty to prosazovali, jako spásu světa !
Odpovědět

Jaroslav Řezáč

9.11.2022 07:05 Reaguje na Miroslav Vinkler
By spíš zajímalo, co nebo kdo bude pak likvidovat ty plastožrouty z těch moří. Ono, když se něco vymyslí, tak se taky zároveň nedomyslí, jak je tradice
Odpovědět
ss

smějící se bestie

9.11.2022 08:25 Reaguje na Jaroslav Řezáč
Tak to začalo s plastem ( nejenom s ním ) - souběžně s výrobou, nebyla řešena recyklace. Takže 50zpoždění a plastem zaplevelenej celej svět.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.11.2022 13:06 Reaguje na Miroslav Vinkler
A kdyby chtělo, tak co?
Předpokládám, že jste v životě neviděl žádnou indickou řeku, do které se hrnou odpadky z jakéhokoliv města v jakémkoliv množství. Čína je na to kadet, ostatní prasácké státy drží krok.
Všimněte si, že z deseti nejšpinavějších řek světa není ani jediná v Evropě nebo Severní Americe.
To nám tak zavařili zeleňáci a grýndýláci.
Odpovědět
Katka Pazderů

Katka Pazderů

9.11.2022 05:43
A až se sinice požírající plasty dostanou do prostředí (únik GM organismu), tak nebudeme mít vůbec žádné plasty. Dobře Vy.
Odpovědět

Zbyněk Šeděnka

9.11.2022 09:22
A čím se ty bakterie budou živit až ty plasty vyžerou? Příkladů, kdy jsme do přírody vypustili něco, co má požírat důsledky naší neuvážené činnosti, známe všichni. Takže kupříkladu - nejdříve se do Austrálie přivezli králíci a když se začali množit geometrickou řadou, dovezli se nějrůznější predátoři, aby ty králíky redukovali. Jenže predátoři tu ideu nepochopili a tak dneska musí lidé v Austrálii vybíjet lišky, lasičky a kočky, aby nevyhynuly původní druhy místních vačnatců a ptáků.
Odpovědět
PH

Pavel Hanzl

9.11.2022 15:32 Reaguje na Zbyněk Šeděnka
Řešíto velmi jednoduše. Poscípají. Jako kvasinky v demižónu vyrobí alkohol a skutečně se nepustí do skla, špuntu nebo koštýře, ale prostě pomřou.Ale toho plastu ej tolik, že jim to fakt nehrozí.
Odpovědět
reklama

reklama
Ekolist.cz je vydáván občanským sdružením BEZK. ISSN 1802-9019. Za webhosting a publikační systém TOOLKIT děkujeme Ecn studiu. Navštivte Ecomonitor.
Copyright © BEZK. Copyright © ČTK, TASR. Všechna práva vyhrazena. Publikování nebo šíření obsahu je bez předchozího souhlasu držitele autorských práv zakázáno.

Spravovat souhlas s nastavením osobních údajů

TOPlist TOPlist