Víkend byl v požárem zasaženém národním parku České Švýcarsko klidný
reklama
Během neděle hasiči vytvořili obranný průsek mezi Mezní loukou a hranicí s Německem, který má jednak zabránit případnému šíření ohně, ale také bude sloužit k vedení vody nebo dopravě hasičů k ohniskům. Hasiči se soustřeďovali na likvidaci skrytých ohnisek v oblasti v západní části skal nad Hřenskem, pod Pravčickou bránou a u vrchů Větrovec a Bouřňák. Budovali také trvalé zdroje vody pro kritické oblasti, například u Pravčické brány. Skály v západní části nad Hřenskem jsou nyní nejkritičtějším místem kvůli doutnajícím ohniskům v puklinách, které rozfoukává vítr proudící z Labského kaňonu. Po oba dny s hašením pomáhaly letouny Canadair z Itálie a vrtulníky, situaci monitorovaly drony s termokamerami.
Hasiči také kontrolovali stav soutěsek pro předání národnímu parku. Samotné předání uhašených sektorů podle mluvčího hasičů Martina Kavky neznamená, že do nich bude moci hned veřejnost. "Například v soutěskách jsou popadané stromy a jsou částečně požárem poškozené," uvedl. Přesnější termín předávání by mohli hasiči oznámit v pondělí, stejně jako předběžný harmonogram snižování jejich počtu nasazeného v národním parku. V pondělí do Hřenska zamíří ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), zúčastní se hasičského briefingu a prohlédne si místa zasažená požárem. Do Hřenska a Mezné se lidé budou moci lidé zřejmě vrátit až po ukončení zásahu.
Vzniknout by měla strategie budoucího požárního dohledu nad územím. Ten může být zajišťován drony, vrtulníky, jednotkami dobrovolných i profesionálních hasičů Ústeckého kraje i pracovníky parku. Předpokládá se, že vedení parku uzavře o této věci dohodu s místními jednotkami.
Požár zasáhl asi 1060 hektarů, teď hasiči zasahují na ploše menší než 390 hektarů. V Hřensku a okolí stále zůstává okolo 1000 hasičů, z toho je 450 dobrovolných, 430 profesionálních a zbytek tvoří podpůrný personál. Zhruba 700 hasičů je z jiných krajů a 300 z místních sborů v Ústeckém kraji. Díky ochlazení se hasičům o víkendu lépe pracovalo. Počasí ale jinak hasičům příliš nepomáhalo. Déšť, který v noci na sobotu zasáhl část Česka, byl v Českém Švýcarsku spíše symbolický.
Kvůli zásahu hasičů musí v pondělí cestující počítat s tím, že nepojedou při plánované výluce náhradní autobusy za několik osobních vlaků mířících z Děčína do Bad Schandau. Vlaky z Děčína nepojedou od 08:38 do 14:38, z Bad Schandau nepojedou od 08:43 do 14:43. Náhradní autobusy nemohou jezdit, protože se po silnici stále pohybuje velké množství hasičské techniky.
Po vypuknutí ničivého požáru se na platformě Donio sešlo od dárců téměř devět milionů korun. Příští týden se sejdou zástupci platformy a národního parku se senátorem Zbyňkem Linhartem (za STAN) a také starosty jednotlivých obcí, aby se rozhodlo, kde finanční prostředky pomohou. Sbírku vyhlásila také litoměřická diecéze.
Úřady v Sasku s platností od neděle zrušily zákaz vstupu do lesů v okrese Saské Švýcarsko-Východní Krušnohoří. Místní lidé a výletníci ovšem nesmějí do oblasti kolem Bad Schandau, údolí říčky Sebnice (Sebnitz) a okolí hranice s Českou republikou, kde hasiči dál zasahují u lesního požáru. Hasiči se soustředí na oblast Müllerwiese, kde se jim doposud nedařilo oheň zlikvidovat.
reklama
Dále čtěte |
reklama
Online diskuse
Všechny komentáře (7)
Vladimír Hošek
8.8.2022 05:02Slavomil Vinkler
8.8.2022 09:11 Reaguje na Vladimír HošekBřetislav Machaček
8.8.2022 10:05 Reaguje na Slavomil Vinklerpřed vlivy z okolí. Je to "obora" bez zvěře, kde zkoumají, jak by to v přírodě vypadalo, až tu zvěř jednou pomatenci vybijí. Rozplývají se nad obnovou lesa semenáči beze ztrát, ale tak příroda přece nikdy nefungovala, aby je zvěř
nespásala. Ono i to ponechání souší, jejich požár a hašení
je taky zásah, protože v přírodě by požár uhasil pouze déšť
a nebo by se vyčerpal dohořením všeho hořlavého. Je to
pouze hra na divočinu, ale regulovanou podle magorských
tézí vytržených ze skutečných přírodních procesů. Příroda
se vyvíjela miliony let, člověk ji za staletí změnil a
nyní ji magoři chtějí ihned vrátit o ta staletí zpět. Je
to asi na základě vlastních zkušeností, kdy už nepotřebují
ruce na práci a mozek na myšlení, protože je někdo platí
za nicnedělání a pokusy na přírodě. Bez myšlení a lidské
práce tak bude jeden malér za druhým a zbytek lidí pomalu
pochopí tu zcestnost hry na divočinu v kulturní krajině
staletí lidmi uměle přetvářené.
Milan Vítkovič
8.8.2022 08:26Břetislav Machaček
8.8.2022 10:26 Reaguje na Milan Vítkovičto téměř všichni, mimo pár zaslepenců. Budiž nechat tlít dřevo na
zemi, kde ho stíní tráva a semenáče a tím ho udržují vlhké, ale
nechat ho stát jako souše a nebo popadané jeden přes druhého je
jeho vysoušení do výhřevného snadno vznětlivého stavu. Doma taky nesušíme palivové dříví někde ve stínu a v trávě, ale hezky na slunci, větru a zakryté před deštěm. Prostě ten bezzásah připravil
potravu pro oheň a zásahem se oheň hasí. Je to pouhá hra na ten
bezzásah se zásahem. Nakonec asi pochopili, že to nemohou nechat
týdny hořet a dohořet, jak by tomu bylo ve skutečné divočině a
nechali to hasit. Po uhašení tam stále zbývá spousta hořlavého
materiálu a vše se může opakovat. Jó, kdo se nepoučil od předků,
ta je nucen opakovat jejich chyby a mudrovat, že se vlastně nic
špatného nestalo.