Vzácní jeseteři v Číně hynou. Kvůli výstavbě ekoresortu, který má chránit přírodu

V čínské provincii Šan-tung už osmým rokem vytváří velmi ambiciózní projekt. Ekoresort Liubu, největší svého druhu na světě. Vzdává hold panensky čisté krajině, principům udržitelného zemědělství a současně odráží hluboké porozumění člověka k přírodě. Nic ale není zadarmo, a na vrub stavebnímu ruchu zřejmě padne nejohroženější ryba v zemi, jeseter čínský. Píše o tom například BBC.

---

reklama

---

Ekoresort Liubu v Ťi-nan je unikátní. Má být futuristickým městem, které klade zásadní důraz na šetrný vztah člověka k přírodě. Na své existenci má demonstrovat celému světu, že lidé ve městech i zemědělci na venkově mohou žít v souladu se životním prostředím. Krajina plná pramenů, vřídel a horských jezírek, svahy hor porostlé džunglí a čajovými plantážemi, do kamene tesané sochy Buddhů. To vše má být přirozenou kulisou pro moderní formy bydlení, udržitelnou ekoturistiku a demonstraci výhod obnovitelných zdrojů energie. Má to ale háček.

Jeseter? Plavající panda!

Jen kousek odtud po proudu Jang-c’-ťiang se totiž nachází městečko Hengsheng, místo, kde funguje velmi speciální rybochovné zařízení. Jeho rybí obyvatelé jsou jeseteři čínští, v současnosti asi nejvzácnější kriticky ohrožená ryba světa. V Číně existuje jen necelá poslední tisícovka dospělých kusů. Jiné už na světě nejsou. Jeseteři čínští se chlubí „titulem“ národního pokladu, a jsou rybím ekvivalentem pandy velké. A to včetně chabé ochoty k rozmnožování. Čína, která tyhle mimořádné ryby téměř vylovila a znemožnila jim pravidelné migrace stavbou přehrad, přistoupila v roce 1970 k jejich nákladné záchraně.

Umělý odchov v rybochovných stanicích, neustálý dozor ošetřovatelů, speciální krmivo, dodávky „horské vody“ v cisternách. Není divu. Jedná se o zvíře, které brázdilo zdejší vody už před 170 miliony lety. A dospělci, kteří se dožívají šedesátky, mohou dorůstat i pěti metrů. Je to tedy dost náročný proces, který teprve před několika lety začal přinášet první výsledky. Zhruba tisícovku potěru ročně. Což není zrovna výhra, protože pohlavní dospělosti se tihle jeseteři dožijí jen v 1 % případů. Teprve pak začnou produkovat další mladé. A právě jim vstoupila do života stavba výše zmíněného ekoresortu.

Ekoresort, který přišel jesetery draho

Jeseteři čínští jsou velmi náchylní na hluk, znečištění i kolísání výšky hladiny. A tak jim stavební činnost „výše po proudu“ nedělala zrovna dobře. Ošetřovatelé v Hengsheng si na stavební činnost několikrát stěžovali, ale neúspěšně. Když se ale v Liubu rozhodli vystavět nad řekou nový ekomost, dopadlo to katastrofou. Zakalená a znečištěná voda, hlasitý pohyb lodí a stavebních pontonů v blízkosti stanice vyústil ve stres, který si od začátku roku vyžádal život 36 dospělců (starších dvaceti let) a asi 6000 mláďat.

Výstavba ekoresortu, který má vzdávat hold přírodě, tak paradoxně anuloval šest let výsledků záchranného programu vymírajícího živočicha. „Ztráta dospělců je o to bolestivější, že se jednalo o poslední kusy skutečně pocházející z volné přírody,“ říká Wei Qiwei, ichtyolog Čínské akademie věd. „Právě oni byli zárukou vyšší genetické rozmanitosti umělého odchovu.“ Jak prokázalo vyšetřování Ministerstva zemědělství, nebyla kritická stavba mostu vůbec schválená. Ekoresort, do nějž už vláda vložila nemalé peníze, pokračuje v budování dál, posledním jeseterům navzdory. Možná jim tu postaví i pomník.

---

reklama

---