MF Dnes: Z šachty se stal bazén důlních vod

Pokud by podnik nemohl čerpat déle než měsíc a půl důlní vody, hrozila by havarijní situace v karvinském revíru. Někdejší jáma Louis v Ostravě-Vítkovicích, která později dostala jméno podle maršála Jeremenka, patřila mezi nejhlubší v ostravsko-karvinském revíru. Její černá doba je ale dávno pryč. Místo černého uhlí a prachu, který horníkům více než sto let zalézal do všech pórů, v ní nyní převládá barva hnědá, přesněji rezavá a také stoprocentní vlhkost. Je to už totiž jáma vodní. S koncem těžby v ostravském revíru, když se přestala čerpat voda v jednotlivých dolech, se změnila díky umístění v nejnižší části geologické struktury v důležitý bazén. Obsahuje miliony kubíků důlních vod. Po ukončení těžby se mnoho opuštěných prostor postupně zatápělo, avšak voda ohrožovala i karvinská ložiska, ve kterých se pořád těží. Ohromná nerezová čerpadla už šest let čerpají důlní vodu, která je tam svedena z celé ostravské pánve, a to tak, aby hladina zůstala v potřebné úrovni, asi šest set metrů pod povrchem, to je tři sta osmdesát metrů pod hladinou moře. Bazény jsou vlastně dva, v různé úrovni, ale jsou spolu propojeny. Čerpání vody v Jeremenku zajišťuje odštěpný závod Odra, státní podnik Diamo, který obhospodařuje také podobnou vodní jámu Žofie v takzvané petřvaldské dílčí pánvi. Ve srovnání s činnými doly na Karvinsku to v jámě Jeremenko vypadá tak trochu jako ve skanzenu v landeckém Hornickém muzeu. Je tam mnohem čistěji. Návštěvy dostávají bílé fáračky, které si mohou pohodlně obléci na své oblečení, aniž by ho zničily. Helma je nezbytná a kromě jiného chrání hlavu před kapkami vody, které na člověka kapou i cestou do hlubiny v kleci. Jezdí se tady pomalu. Cesta do pátého patra trvá asi tři a půl minuty. V dole se díky vlhkosti dobře dýchá. „Neustálý boj tady vedeme se rzí,“ říká Pavel Fasolo, závodní dolu Odra. Všude v dole je silné železné potrubí, které agresivní důlní voda postupně sžírá. „Provádíme výměnu některých železných tahů za sklolaminátové, které jsou velmi odolné a oproti železu o třetinu levnější. Loni v dubnu jsme s tím začali. Je to v republice úplná novinka,“ říká Pavel Fasolo. Ponorná čerpadla za dohromady asi dvě stě sedmdesát milionů korun, která byla pro podmínky dolu a mimo jiné i po rozboru důlních vod vyrobena v Německu, jsou v provozu od roku 2001. Předtím podnik několik let čekal, až hladina vody v bazénu stoupne do výšky, kterou vypočítali báňští odborníci. Každé devítimetrové čerpadlo o váze jedné tuny je v provozu vždy dvacet tisíc hodin, pak následuje generální oprava. „Čerpadla vyměňujeme pomocí speciálního montážního jeřábu,“ vysvětluje Fasolo. Havárii by mohlo způsobit extrémní sucho Problém udržet hladinu ve správné výšce tak, aby voda nepřetékala do karvinské části, může nastat v době extrémního sucha. „Kvůli značnému množství chloridů a síranů, které důlní voda obsahuje, máme stanovené limity, kolik odčerpané vody můžeme vypustit do Ostravice. Záleží to ale samozřejmě na tom, kolik je právě v řece vody. Když je málo vody, musíme vypouštět méně,“ upozorňuje vedoucí úseku důlní dopravy Pavel Dokoupil. „V roce 2003 bylo velké sucho. Nemohli jsme několik týdnů čerpat,“ říká a doplňuje, že kdyby nebylo možné čerpat vodu déle než měsíc a půl, začala by hrozit havarijní situace. Jestliže průtok vody v Ostravici je méně než dva a půl kubíku za sekundu, čerpání se musí zastavit. Průměrné přítoky důlních vod z ostravského revíru do Ostravice jsou asi sto sedmdesát litrů za sekundu. Závod Odra podniku Diamo se zabývá likvidací dolů, likvidací objektů na povrchu, stará se o historické objekty, podstatná činnost je zahlazování následků hornické činnosti včetně čerpání důlních vod, rekultivace pozemků a podobně. Diamo rovněž zajišťuje přípravu sanace lagun bývalého Ostrama.

---

reklama

---